Sportovní elita bude pod pěti kruhy v Japonsku bojovat v příštím roce o cenné kovy od 23. července do 8. srpna. Tour de France tak skončí poslední víkend před zahájením olympijských her. V Tokiu jsou pro silniční závody v cyklistice vyhrazené tři dny – 24., 25. a 28. července.

Velmi pravděpodobně tak Tour 26. června neodstartuje v Kodani, neboť na příští rok bylo přeloženo i fotbalové EURO. V dánské metropoli se má hrát ještě koncem června a Dánové kolizi obou významných akcí dosud odmítali. Náhradní alternativou má být Bretaň, Kodani by pak připadl takzvaný Grand Départ v roce 2022.

Za normálních okolností úvodní Grand Tour sezony Giro d’Italia se uskuteční v období 8. až 30. května. Posunuta byla ale Vuelta, a to rovněž o týden dříve v porovnání s obvyklým datem. Pojede se už od 14. srpna do 5. září s ohledem na lepší návaznost mistrovství Evropy (11. a 12. září) a následně i světového šampionátu, který by měla uspořádat Belgie.

Kalendář WorldTour zahrnuje celkem 35 závodů ve 12 zemích na čtyřech kontinentech. Začne akcí Tour Down Under ve druhé polovině ledna a skončí kolem poloviny října v Číně.

Jako důvod k ukončení spolupráce k poslednímu červenci ale zároveň uvedl manažerské chyby a nenaplnění cílů. Berani za Hostákova působení nepřekročili hranici předkola play off.

„Martinu Hostákovi chci poděkovat za ekonomickou stabilizaci klubu po jeho příchodu a spolupráci, která bohužel nedopadla podle našich představ. I přes jednotlivá manažerská pochybení odvedl ve Zlíně kus práce na pozici, která je komplikovaná v každém klubu,“ uvedl prezident klubu a primátor města Jiří Korec.

Dvaapadesátiletý Hosták nastoupil do funkce v červnu 2017. Podle názoru spolumajitelů se ale za dobu jeho působení nepodařilo naplnit vize, s kterými přišel. Navíc se zhoršovaly i personální vztahy uvnitř organizace, nešťastná pak byla jeho kandidatura do Výkonného výboru Českého svazu ledního hokeje za Ústí nad Labem bez vědomí majitelů, uvedl klub.

Není moc měst na světě, která se mohou chlubit tím, že hostila hned dvoje olympijské hry. Mezi ně se právě v těchto dnech mělo zařadit i Tokio, japonská metropole byla dějištěm letní olympiády už v roce 1964.

Jenže to byla vlastně až náhrada za původně plánovaný termín v roce 1940. Tyto hry nakonec zhatila nejhorší válka v dějinách lidstva, ale Japonci se jich vzdali už o dva roky později. Na vině byla jejich expanzivní politika, která vedla k napadení Číny.

Mezinárodní olympijský výbor chtěl za tuto agresi „zemi vycházejícího slunce“ sportovní svátek odebrat, a tak japonský olympijský výbor na jeho pořádání raději sám rezignoval. Novým organizátorem byly zvoleny Helsinky. Finsko se ale kvůli druhé světové válce her dočkalo až v roce 1952.

Vzpomínka na Hirošimu

Tokio se do boje o olympiádu vydalo na druhý pokus v roce 1959, kdy se na zasedání MOV v Mnichově vybíral pořadatel XVIII. letních olympijských her. Tokio hned v prvním kole jednoznačně porazilo Detroit, Vídeň i Brusel.

První olympiáda na asijském kontinentu začala na dnešní poměry velice pozdě. Olympijský oheň začal hořet 10. října. Symbolicky jej zapálil 19letý atlet Jošinori Sakai, který se narodil v Hirošimě v den svržení atomové bomby. Běžec se ale samotných bojů o cenné kovy nezúčastnil, uspěl až na Asijských hrách o dva roky později. Po skončení sportovní kariéry se z něj stal novinář.

Poválečná telekomunikační revoluce umožnila, že Tokio hostilo první hry v přímém televizním přenosu. Tehdejší družice měly ale omezené možnosti, takže do světa šlo jen několik hodin přenosů.

Navíc nešlo o živé vysílání, satelity sloužily ke zrychlení přenosu nasnímaného materiálu. Přímé přenosy přišly až o čtyři roky později. Ale i tak zástupci MOV poznali, že se jim naskytla možnost nových příjmů. Prodej televizních práv dnes přináší do pokladny MOV miliardové částky. 

Na programu bylo 19 sportů a rozdalo se 163 medailových kolekcí. Novinkami na programu olympiády byly volejbal a judo a v atletice ženský pětiboj. V rozpisu předchůdce dnešního sedmiboje byly tehdy tyto disciplíny: vrh koulí, výška, překážkový běh, hladká stovka a dálka.

Československá medailová žeň

Do Tokia dorazili zástupci 93 zemí. Kvůli režimu apartheidu chyběla Jižní Afrika a Indonésie byla z účasti vyloučena za to, že na Asijské hry 1962 nevydala víza sportovcům z Izraele a Tchaj-wanu. Sportovci z NSR a NDR startovali naposledy pod hlavičkou Společného týmu Německa.

Nechyběli ani reprezentanti tehdejšího Československa. 104 sportovců přivezlo domů 14 medailí, z toho pět zlatých. To malou zemi ze srdce Evropy katapultovalo v hodnocení zemí na deváté místo před Velkou Británii, Francii i Kanadu. Taková bilance by nás letos  – po jediném zlatu z Ria – určitě mile překvapila.

Gymnastická královna Čáslavská 

I když do Japonska cestovalo jen devět žen, jedna z nich se vrátila jako hrdinka. Tehdy 22letá Věra Čáslavská sesadila z trůnu nejlepší sportovní gymnastky světa sovětskou rivalku Larisu Latyninovou a získala tři zlata: ve víceboji, v přeskoku a na kladině.

K tomu ještě přidala stříbro z víceboje družstev, o něž se spolu s ní postaraly Hana Růžičková, Jaroslava Sedláčková, Adolfína Tkačíková, Marianna Krajčírová a Jana Posnerová.

Další čtyři nejcennější kovy Čáslavská do své sbírky získala za čtyři roky v Mexiku a stala se tak jednou z nejúspěšnějších účastnic olympijských her v historii.

Ve finále stíhačky dráhařů na čtyři kilometry Jiří Daler porazil Giorgia Ursiho z Itálie o více než vteřinu a získal tak pro tuzemskou cyklistiku první olympijské zlato.

Pro životní úspěch si Jiří Daler dojel samozřejmě na kole značky Favorit:

Ostravský rodák Hans Zdražila sice nebyl prvním československým olympijským vítězem ve vzpírání, ale jeho zlato z kategorie do 75 kg ukončilo 32 let čekání od triumfu Jaroslava Skobly v Los Angeles. Zdražila dvěma světovými rekordy vybojoval vedle zlata z her zároveň titul mistra světa.

Kousek od vysněného vítězství byli fotbalisté, kteří ve finále podlehli Maďarsku 1:2. Na góly Weisse a Beneho přišla Brumovského odpověď v 80. minutě příliš pozdě, Čechoslováci průběh zápasu zvrátit nedokázali.

Stříbro vybojovali i českoslovenští volejbalisté, kteří nestačili jen na výběr Sovětského svazu. Byly to tak dva ze šesti tuzemských stříbrných kovů, k nimž se přidaly ještě tři bronzy.

Českoslovenští medailisté na OH 1964 v Tokiu:
Zlato: Věra Čáslavská 3x (sportovní gymnastika), Jiří Daler (cyklistika), Hans Zdražila (vzpírání)
Stříbro: fotbalisté, volejbalisté, družstvo sportovních gymnastek, Ludvík Daněk, Josef Odložil (oba atletika), Jiří Kormaník (zápas)
Bronz: Lubomír Nácovský (sportovní střelba), osma mužů a dvojskif mužů (veslování)

O dvacetiletého Zadinu usilují Oceláři už delší dobu a on sám potvrdil svůj zájem před pěti dny v rozhovoru pro server iDnes. Zámořský web MLive, mapující dění ve státě Michigan, pak přišel se zprávou, že by spolu se Zadinou mohl do extraligy zamířit další útočník Veleno.

Oba patří Detroitu a oba prošli prvním kolem draftu 2018. Zadinu brali Red Wings ze šestého místa, o měsíc a půl mladšího Kanaďana z třicáté pozice. Pardubický rodák už má na kontě 37 zápasů v NHL, zatímco Veleno získává mezi dospělými zkušenosti prozatím jen na farmě v AHL.

„Jednání probíhají, komunikujeme s Detroitem i agentem Filipa a řešíme spolu jednotlivé body dohody,“ přitakává sportovní ředitel Ocelářů Peterek. „Filip Zadina je nejblíže, ale zájem máme nejen o něj,“ dodává vzápětí.

Zadina, účastník dvou šampionátů osmnáctek a dvou mistrovství světa dvacetiletých, je odchovancem Pardubic, jenže s Dynamem se před třemi lety nerozcházel zrovna v dobrém. Ze zámoří se potom netajil svou přízní ke třineckému klubu, kde navíc jeho otec a bývalý hokejista Marek Zadina dělá trenérského asistenta Václavu Varaďovi.

„Pokud se nám podaří vyjednat podmínky pro Filipovo hostování, bude se na jejich základě odvíjet jednání o dalších hráčích. Jde o nastavení laťky a směru budoucí spolupráce s Red Wings,“ podotýká Peterek.

Veleno hrál v minulé sezoně AHL, která se letos možná vůbec nerozjede. Také tato skutečnost nahrává jeho možnému příchodu do Třince.

Play off pozastavené NHL se rozjede v sobotu 1. srpna, nicméně Detroit je jedním ze sedmi týmů, kterých se bitva o Stanley Cup týkat nebude. Jeho hráči musí čekat na start nové sezony, jež má podle současných úvah začít v prosinci nebo v lednu, případně se rozehrát v Evropě.

Klubům NHL však není tato možnost vždy zrovna po chuti. Riskují, že se jim hráči v evropských ligách zraní nebo pochytí nežádoucí návyky. Pro mladíky Zadinu nebo Velena, kteří stále prochází procesem adaptace na dospělý hokej, by naopak mohlo jít o pozitivní zkušenost.

„Generální manažer Steve Yzerman mi i řekl, že není proti, ví o Třinci, že je to tady nejlepší klub,“ sdělil Zadina serveru iDnes. A sportovní ředitel úřadujících extraligových šampionů si Yzermanovy náklonnosti váží.

„Je velké plus, že si Yzerman osobně volal s trenérem Vencou Varaďou a probírali spolu situaci kolem Filipa a dalších hráčů. Díky tomu je jednání jednodušší a o to blíže jsme dohodě,“ říká Peterek. Zároveň netají, že námluvy s Red Wings provázejí i komplikace. Půjčit si hráče, jenž má podepsáno v NHL, není vůbec jednoduché.

„Problémy jsou zejména v pokrytí pojištění jejich kontraktů a zdravotních pojistek. Jednáme o tom, aby to bylo akceptovatelné pro obě strany. Jako klub do toho nepůjdeme za každou cenu. Musí to dávat smysl sportovně i ekonomicky všem stranám. Nám, hráčům i Detroitu,“ zdůrazňuje.

Třinec při jednání zvažuje také to, že by hráče z NHL měl k dispozici jen na určitou část sezony, než se rozběhnou zámořské kempy. Vinou nejisté situace v Česku ještě k tomu sám neví, zda extraliga skutečně odstartuje podle plánu v pátek 18. září.

„Všechny tyto faktory hrají svou roli, ale pokud by se to povedlo, byl by to přínos pro třinecké fanoušky i oživení pro celou ligu. Vidět tady naděje Detroitu a třeba i budoucí hvězdy NHL by znamenalo velký zážitek,“ sní Peterek.

Z případného zásahu do kádru strach nemá. „Filip Zadina se s většinou hráčů zná, protože s námi trénoval už dříve. Je to špičkový hráč ročníku 1999, my teď máme v týmu spoustu mladých kluků a pro ně by bylo cenné zahrát si s ním v jednom mužstvu,“ míní Peterek.

„Samozřejmě by mohli vidět jeho dovednosti a porovnat je se svými, jiné řešení herních situací a jeho tréninkové návyky,“ doplňuje.

Rovněž Velenův příchod by byl pro extraligu velkou událostí, neboť se nestává často, aby zdejší kluziště brázdil juniorský mistr světa a hráč, o němž se dlouho před draftem mluvilo jako o megatalentu. Veleno si vysloužil přezdívku „The Next One“ a měl být jasnou jedničkou dražby talentů v roce 2018.

Šikovný centr hrál v kanadské juniorské soutěži QMJHL na výjimku už v patnácti letech. S úsměvem mluvil o tom, že kam přijde, tam je nejmladší. V letech 2016 až 2018 se ale jeho vývoj trochu zpomalil a na draftu přišel na řadu až ke konci prvního kola.

Jasnou jedničkou byl nakonec švédský obránce Rasmus Dahlin a Velena přeskočili mimo jiné Zadina nebo Martin Kaut. Ovšem v poslední sezoně mezi kanadskými juniory Veleno nasbíral 104 bodů za 59 zápasů a o rok později patřil k hlavním tahounům na zlatém MS do 20 let v Ostravě.

Na sklonku minulého ročníku okouzlil extraligu v dresu Ocelářů Kanaďan Wojtek Wolski. Teď by slezský klub rád vytáhl další eso z rukávu.

Mariano, který za španělského šampiona v této sezoně odehrál sedm zápasů, ale v poslední době s prvním týmem netrénoval, takže se údajně nemoc covid-19 v kádru Realu šířit nemohla.  

Odvetné utkání osmifinále Ligy mistrů s Manchesterem City, které se má hrát příští týden, by se tedy mělo odehrát podle původního plánu příští pátek. Real v něm bude odvracet porážku 1:2 z úvodního duelu na půdě Manchesteru, který sice bude hrát doma, ale za zavřenými dveřmi. 

Další zápasy Champions League od čtvrtfinále dál bude právě kvůli pandemii nového koronaviru hostit Portugalsko.