Vláda od pondělí kvůli zhoršující se epidemiologické situaci v zemi vyhlásí nouzový stav, který zasáhne i sport. Profesionální a organizované soutěže sice mohou pokračovat, ale budou se smět konat pouze bez diváků. Naproti tomu divadla a kina mohou hrát až pro 500 lidí.

Pro profesionální fotbalové zápasy v současnosti platí od minulého týdne zpřísněný maximální počet 2000 fanoušků na stadionu, v tomto režimu se ještě odehraje nadcházející kolo první a druhé ligy. Od začátku září mohla být hlediště na několik dnů zaplněna více než z poloviny, pokud kluby dokázaly splnit požadované rozdělení do sektorů.

„Jsme si vědomi mimořádnosti a závažnosti aktuální situace, všichni sledujeme čísla pozitivně testovaných osob v posledních týdnech. Současně však stále nerozumím rozdílu mezi účastí omezeného počtu diváků na fotbalovém stadionu v otevřeném prostředí a sledování divadelního představení v uzavřených budovách,“ uvedl v tiskové zprávě předseda LFA Dušan Svoboda.

LFA bude v nejbližších dnech na půdě Ligového výboru situaci probírat a řešit vnitřní opatření. „Stejně jako dosud i nadále jsme připraveni na konstruktivní debatu na půdě Národní sportovní agentury i ministerstva zdravotnictví. Zároveň bych velmi ocenil zpřístupnění dat, která dokládají zvýšené riziko nákazy na fotbalovém stadionu například ve srovnání s účastí na divadelním představení, abychom měli případně možnost zavést další preventivní opatření a umožnili našim fanouškům alespoň omezenou možnost návštěvy fotbalových utkání,“ doplnil Svoboda.

FAČR ocenila, že nadále mohou pokračovat amatérské soutěže, které řídí. „FAČR vzala na vědomí rozhodnutí vlády o vyhlášení nouzového stavu, včetně té části, která se věnuje výjimce pro amatérské soutěže organizované asociací. Vedení FAČR v tomto kontextu především kvituje práce Národní sportovní agentury a ministerstva zdravotnictví, které vyslyšely společně veškeré argumenty asociace pro zachování běhu amatérských soutěží,“ uvedl v nahrávce pro média tiskový mluvčí FAČR Michal Jurman.

„Amatérské soutěže totiž vnímáme jako mimo jiné důležité i z pohledu zachování zdravého životního stylu a jakési základní zdravotní prevence sportovně aktivních občanů. Ceníme si tedy v tomto směru proaktivního a pragmatického přístupu Národní sportovní agentury i ministerstva zdravotnictví,“ dodal Jurman.

Lídři nejvyšší soutěže, kteří v této sezoně vyhráli všech pět kol, se hlavně během úvodního poločasu v kombinované sestavě hledali a Blansko pustili do velkých šancí. Hosté je však nevyužili.

Po změně stran sparťané přidali. V 53. minutě Souček hlavičkoval o zem do břevna, za čtyři minuty napálil tyč Minčev. Po faulu na bulharského útočníka mohl v 68. minutě otevřít skóre Kozák, ale z penalty zamířil opět jen do tyče.

Pražany v 74. minutě uklidnil švédský náhradník Karlsson a po náběhu za obranu poprvé překonal gólmana Halousku. Blansko už se na odpověď nevzmohlo. Tři minuty před koncem po Trávníkově přihrávce zvýšil nepokrytý Souček a připsal si premiérový soutěžní gól za Spartu.

3. kolo českého fotbalového poháru MOL Cupu:

Sparta Praha – Blansko 2:0 (0:0)

Branky: 74. Moberg Karlsson, 87. Souček.

Sestava Sparty: Nita – Sáček, Plechatý, Lischka, Polidar – Fortelný (62. Moberg Karlsson), Souček, Trávník, Karabec (62. Ladislav Krejčí ml.), Minčev (73. Plavšič) – Kozák (84. Juliš). Trenér: Kotal.

V dorosteneckých letech na sebe upozornil v ČAFC Vinohrady, a jelikož profesoři fotbalu tehdy moc nepřáli, tak mu spoluhráči z gymnázia vymysleli přezdívku Káďa, která se později v celém fotbalovém světě vyslovovala s úctou a obdivem. V 18 letech o něj projevila zájem Viktoria Žižkov, pak už byl jednou nohou ve Slavii, ale nakonec ho získala Sparta. Na dlouhých 20 let. 

Ve středu zálohy se stal uznávanou osobností v celé Evropě. Mezi jeho největší přednosti patřil dokonalý přehled a perfektní výskok. Bojoval s plným nasazením a obrovskou vitalitou celých 90 minut. Hře dával srdce i dech, radost i nadšení. Byl gentlemanem fotbalu. Skladatel Karel Baling o něm dokonce složil písničku, kterou bylo možné denně slyšet v Hašlerově kabaretu v Rokoku. „Dneska hraje Káďa, zlatovlasá primadona, dneska hraje Káďa, každý tají dech. Ten když kopne do meruny, rozehraje srdce struny, dnes hraje Káďa, chlouba celých Čech.“

Zlaté časy pro Káďu i celou Spartu nastaly po první světové válce. V letech 1920-1923 letenské mužstvo v 50 mistrovských střetnutích získalo plný počet 100 bodů při skóre 230:40! Když na Nový rok 1921 Sparta při zájezdu do Španělska porazila Bilbao 3:1, tak zpravodaj listu La Gaceta del Norte mj. napsal: „Vidět Káďu a celý ten božský soubor fotbalových umělců znamená pro sportovce totéž co Neapol pro cestovatele.“

Sparta tehdy kralovala nejen na domácích, ale i zahraničních hřištích. Vyhrála v Barceloně, v boji o neoficiální titul mistra Evropy porazila Norimberk, poté Basilej, Rapid Vídeň, Bayern Mnichov a řadu dalších renomovaných celků. A ve všech těchto zápasech dostal Káďa jako dirigent sparťanského orchestru to nejvyšší ocenění. V té době byl nejen kapitánem Sparty, ale i národního mužstva.

V roce 1926 se Sparta vydala zaoceánským parníkem na historický zájezd do Ameriky. V Chicagu ji přivítaly desetitisíce krajanů a na domech visely československé vlajky s transparenty „Ať žije Praha! Ať žije Káďa!“. Tento zájezd se pak zařadil mezi nejslavnější kapitoly celé české kopané. V témže roce Káďa pomohl Spartě k zisku prvního oficiálního domácího mistrovského titulu a o rok později k prvenství v prvním ročníku tehdy velice populárního Středoevropského poháru. Nejednou se tento nejpopulárnější český sportovec ocitl na ramenou vděčných fanoušků. A když se mu někdy nedařilo, tak to platilo pro celé mužstvo.

V říjnovém střetnutí roku 1932 proti Čechii Karlín se Káďa se Spartou rozloučil. O rok později v srpnu se na Letnou vrátil, ale v útoku Židenic. Dočkal se triumfálního přijetí a na hřišti opět oslnil. Především jeho zásluhou odjel z Prahy nováček jen s těsnou porážkou 2:3. „Káďa byl po Pelém a Di Stefanim největším fotbalistou, jakého jsem kdy viděl,“ prohlásil o mnoho let později předseda Realu Madrid Santiago Bernabéu.

Fotbal byl jeho život, ale tleskalo se mu také jako výbornému hokejistovi. V letech 1914, 1922 a 1925 pomohl české reprezentaci k titulu mistra Evropy a v roce 1920 k bronzu z olympijských her v Antverpách. Jako profesionál stačil ještě studovat. Stal se doktorem přírodních věd a magistrem farmacie. Po skončení aktivní kariéry působil na ministerstvu veřejného zdravotnictví a tělesné výchovy.

Srbský tenista na kurtu Philippa Chatriera potvrdil pozici jednoho z největších favoritů. Ne-li toho úplně největšího.

Narozdíl od dvanáctinásobného šampiona pařížského grandslamu Rafaela Nadala mu totiž naprosto vyhovují letošní specifické podmínky. Ostatně i výsledkově zvládl rodák z Bělehradu první kolo o něco přesvědčivěji.

Djokovič ale rovněž dostál svému prohlášení z minulého týdne. Po diskvalifikaci z US Open se nervózně choval i na turnaji v Římě, který jasně ovládl. Nadával v srbštině, hádal se s rozhodčím a rozmlátil i raketu.

„Není to první a ani poslední raketa, kterou jsem rozbil. Udělal jsem to dřív a velmi pravděpodobně to udělám zase. Nechci to dělat, ale když to přijde, stane se to. Někdy tak upouštím hněv. Jsme jen lidé a děláme, co můžeme,“ uvedl.

Důkaz o tom, že už jde zase o jiného Djokoviče než toho, který před třemi lety vyznával filozofii míru a lásky a meditoval s guru Pepe Imazem pomocí dlouhých objetí, přišel i v prvním kole Roland Garros.

Přes poklidný průběh se nechal vytočit fanouškem, který nepatřičně slavil jednu z mála Srbových nevynucených chyb.

Mladíkovi s čepicí edice Rogera Federera na hlavě věnoval dlouhý zlý pronikavý pohled a poslal mu ironický vzdušný polibek.

Když byl na „incident“ na tiskové konferenci tázán, zvolil taktiku stručné kamufláže, která nepřipouštěla další diskusi. „Byl to můj kamarád z dětství. Poslal jsem mu pusu, velmi rád jsem ho viděl.“

Šampion French Open z roku 2016 jinak exceloval, vyhrál 74 procent míčů po svém prvním servisu a proměnil devět z jedenácti brejkbolů. V Paříži se může stát prvním mužem v otevřené éře, který dokáže každý ze čtyř grandslamů ovládnout alespoň dvakrát.

Předtím se totéž povedlo jen Rodu Laverovi a Royu Emersonovi.

Nejlepší úder hracího dne a dost možná i celého turnaje si ale paradoxně připsal mladý Švéd Ymer.

Jinak zoufale se zmítající pod nadvládou světové jedničky předvedl fantastický prohoz takzvaným tweenerem, kterému musel uznale a pobaveně zatleskat i sám Djokovič.

„Mám problém chodit, mám pocit, že kulhám. Se zraněnou achilovkou hrát nechcete, protože se to může zhoršit,“ řekla devětatřicetiletá Williamsová na narychlo svolané tiskové konferenci.

Dnes měla hrát na centrkurtu s Cvetanou Pironkovovou.

Soupeřkou díky divoké kartě hrající Bulharky ve třetím kole bude vítězka českého utkání mezi 32. nasazenou Barborou Strýcovou a Barborou Krejčíkovou.

Williamsová má problém s achilovkou od prohraného semifinále na letošním US Open. I proto se odhlásila před Roland Garros z turnaje v Římě a po 1. kole v Paříži uvedla: „Musím se o nohu pořádně starat – laser, led, rehabilitace.“

„Tenis miluju. Jsem soutěživá. Je to moje práce a pořád ji dělám dost dobře. Blížím se svým cílům, už tam skoro jsem, proto pořád pokračuju,“ řekla Williamsová.

Čím dál víc se ale nabízí otázka, zda vyrovná a případně překoná rekordních čtyřiadvacet grandslamových triumfů Australanky Margaret Courtové.

Někdejší světová jednička Williamsová vyhrála dosud poslední grandslamový titul v lednu 2017 na Australian Open. Po návratu na kurty po narození dcery Alexis už byla čtyřikrát ve finále turnaje velké čtyřky, ale ani jednou neuspěla.