Sixteen koupil ve Francii režisér Jaroslav Bouček a trénoval ji Josef Váňa starší. Poprvé pardubickou vyhrála v sedle s Dušanem Andrésem v roce 2007. Jejím dvorním žokejem byl Josef Bartoš a s tím uspěla o rok později. Cílem sice proběhla druhá, ale Amant Gris byl diskvalifikován za neobjetí otočného bodu.

Její čas 8:58,99 minuty z roku 2008 je druhý nejrychlejší v historii. Ještě dvakrát byla druhá a jednou třetí. Vyhrála deset ze 44 překážkových dostihů a vydělala přes devět milionů korun.

„Byla jednou z největších legend a přezdívalo se jí Bílá královna. V roce 2007, kdy jí britská princezna Anna předávala cenu, tak o ní řekla, tak malá kobylka s tak velkým srdcem, a to přesně charakterizuje její život,“ řekl Bouček.

Loni odešla jiná klisna a rovněž dvojnásobná vítězka Velké pardubické Registana.

Jezdec týmu Tech 3 na konci srpna ovládl v sedle KTM Velkou cenu Štýrska, čímž v nejvyšší kategorii ukončil panování značky Ducati na Red Bull Ringu.

Jen pár dnů na to se novinářům svěřil, že je zasnoubený a chystá svatbu. Jeho vyvolená se jmenuje Andrea Pimentaová a je jí 25 let. Na tom by nebylo nic zvláštního, kdyby to nebyla Oliveirova nevlastní sestra.

Se stejně starou dívkou chodí už roky. Andreina matka si vzala Miguelova otce, když bylo jejich potomkům teprve třináct. „Nejprve to bylo velké přátelství, vyrůstali jsme spolu. A v určitou chvíli jsme si uvědomili, že je to víc než přátelství. Že je to velice silná láska,“ svěřil se Oliveira portugalským médiím. Vztah však tajili dlouhých jedenáct let, až loni ho oznámili veřejně.

A brzy ho zpečetí sňatkem. Původně plánovaný červencový termín svatby musel ovšem zamilovaný pár odložit kvůli totálně přeházenému kalendáři letošní sezony světového šampionátu.

US Open •

2. kolo •

18:30

O prvním zářijovém víkendu RunCzech plánoval uspořádat v sobotu Grand Prix a v neděli z jara odložený půlmaraton, ale oba pražské závody kvůli nepříznivé situaci pro letošek zrušil. Běh pro několik desítek elitních běžců na okruhu v Letenských sadech je jedním z náhradních projektů.

Jeho příprava trvala několik týdnů. „Tohle je zázrak. Zázrak, který začal před měsícem a půl. Byla to monumentální práce. Nebyly to Krkonoše, ale Mont Blanc. Nedokážete si vůbec představit, čím jsme prošli. Ale entuziasmem, silou a energií jsme tuhle práci dokončili. Ukazujeme světu, že běhání v Česku je živé,“ řekl šéf společnosti RunCzech Carlo Capalbo.

Jedním z nejobtížnějších úkolů bylo dostat do Prahy samotné aktéry. „Museli sem přijet v zájmu České republiky. Musela to potvrdit jak Národní sportovní agentura, tak Český atletický svaz a zejména ministerstvo zahraničí, které nám pak pomohlo s těmi vízovými procedurami. Byl to poměrně běh na dlouhou trať, ale podařilo se to,“ popisoval ČTK další z organizátorů Tomáš Coufal.

Stejně jako u jiných sportovních akcí této doby je samozřejmostí časté testování na koronavirus. „Všichni museli být otestovaní ještě před tím, než opustili mateřskou zemi. Pak byli všichni otestováni na Letišti Václava Havla. A zase budou muset být testováni, než opustí Českou republiku a odletí zpět do Keni nebo Etiopie,“ uvedl Coufal.

Na zhruba 1,3 kilometru dlouhý okruh naproti stadionu pražské Sparty na Letné se atleti vydají brzy po ránu. Mužský závod startuje v 6:20, ženský v 8:00. Důvodem je nejen očekávané chladnější počasí a absence větru, který obvykle v těchto místech foukává. Pořadatelé také nemají zájem o to, aby se u trati shromažďovaly davy fanoušků.

„Myslím, že touhle dobou jich tam nebudou tisíce. Nezveme diváky k trati, ale k přenosu České televize,“ poznamenal Capalbo. Úplně uzavřené okolí okruhu nebude, ale budou zde taková opatření, aby se případně přihlížející rozptýlili kolem trati.

Cílem elitních běžců je útok na nejlepší časy historie. Muži by měli atakovat hranici 58:30, pod niž se zatím dostali jen dva půlmaratonci. Ženy by rády předvedly nejrychlejší čistě ženský závod.

V něm drží světový rekord časem 1:06:11 Etiopanka Netsanet Gudetaová z předloňského půlmaratonu ve Valencii. K rychlým časům by měl pomoci i nový model boty adidas, který zde bude mít závodní premiéru.

Víkend bude patřit nejen elitním, ale i rekreačním běžcům. RunCzech na sobotní podvečer a nedělní dopoledne připravil ve Stromovce vyvrcholení projektu Česko běží dál se závody na 5 a 10 kilometrů. V neděli je doplní rodinný běh a Bambini Run na sto metrů pro ty nejmenší od dvou let.

Dne 3. září 1950 končila v Monze historicky první sezona nového motoristického světového šampionátu. Před sedmým dílem mistrovství světa formule 1 bylo v čele velmi vyrovnané pořadí. Prvního Juana Manuela Fangia s 26 body a třetího Farinu dělily pouhé čtyři body (mezi nimi byl ještě 24bodový Luigi Fagioli).

Veškeré matematické spekulace Farina vyřešil radikálně. Za volantem Alfy Romeo na domácí půdě nezaváhal a po necelých třech hodinách proťal cílovou pásku jako vítěz.

Protože se tehdy počítaly jen čtyři nejlepší výsledky, Ital díky třem triumfům přeskočil Fangia a stal se vůbec prvním mistrem světa F1 historie.

Pro tehdy 43letého rodáka z Piemontu to nebyl zdaleka první úspěch, ale určitě největší.

Italský pilot se mezi tehdejší evropskou špičku prosadil už ve 30. letech. Roku 1933 bylo jeho prvním velkým triumfem vítězství na Masarykově okruhu v Brně za volantem Maserati.

Z auta této značky přesedl brzy do Alfy Romeo. Vozy z Milána pilotoval jako člen týmu Enza Ferrari, odkud roku 1938 přešel do tovární stáje. Té zůstal, až na několik startů v Maserati či Ferrari, věrný dalších 13 let.

Farina se mezi válkami stal několikrát šampionem Itálie a uspěl v prestižních Grand Prix, jako byly Coppa Ciano, Velká cena Bernu či Tripolisu.

„Nino“ vítězil i po druhé světové válce, takže se není čemu divit, že byl jedním z velkých favoritů Velké ceny Československa 1949. To byl kvůli železné oponě jediný podnik formule 1, který se kdy na území naší země jel.

Původní přírodní Masarykův okruh přinášel pilotům velké výzvy. Jednou z nich byla levotočivá zatáčka do kopce v lesíku směrem na Kohoutovice. Zrada spočívala v tom, že vynášela. O tom se přesvědčil i pozdější mistr světa.

Farina, pilotující vůz Maserati, vjel do příkopu obsazeného diváky. Aby toho nebylo málo, na to samé místo za okamžik přiletěl ve voze stejné značky Brit David Parnell. Na místě zůstali dva mrtví diváci, dalších 14 bylo zraněno. V péči lékařů skončil také sám Farina.

Místu se brzy začalo říkat Farinova zatáčka, vznikla zde i velmi oblíbená přírodní tribuna. Neštěstí už deset let připomíná pomníček, který vznikl z popudu brněnských motoristických nadšenců.

Farina měl štěstí i při dalších haváriích, takže na rozdíl od řady svých soupeřů ukončil po sezoně 1955 kariéru dobrovolně – byť ze zdravotních důvodů. Pak se věnoval prodeji sportovních aut a pracoval i pro slavnou designérskou společnost Pininfarina. 

První mistr světa formule 1 zemřel v roce 1966. Paradoxně se tak stalo při dopravní nehodě. Na silničce v Savojských Alpách nezvládl svůj Lotus Cortina cestou na GP Francie. Z Remeše pak chtěl pokračovat do Monaka, kde měl dělat poradce a dubléra herce Yvese Montanda ve filmu Grand Prix.