Tratnik byl součástí skupiny, která na 229 kilometrů dlouhé kopcovité trati z Udine do San Daniele del Friuli získala na hlavní peloton až čtvrthodinový náskok. V čele nakonec zůstal jezdec stáje Bahrajn-McLaren sám, teprve necelých 15 kilometrů před cílem ho dostihl O’Connor. Sprinterský souboj v cílové rovince ale nakonec Tratnik odmítl a po závěrečném útoku si dojel pro nejcennější etapový vavřín v kariéře.

První skupinu pronásledovatelů, v níž nebyl nikdo, kdo by ohrožoval favority na celkové prvenství, přivedl s odstupem více než minuty Enrico Battaglin.

V růžovém jedoucí Portugalec Almeida nastoupil v závěru ve stejné pasáži jako Tratnik a na hlavní rivaly získal před náročným závěrečným týdnem dvousekundový náskok. V průběžném pořadí nyní vede o 17 sekund před Wilcem Keldermanem z Nizozemska. Třetí Jai Hindley ztrácí už 2:58 minuty.

Peloton v příštích dnech čekají tři náročné horské etapy a v neděli pak závěrečná časovka v Miláně. Útok na růžový trikot, který Almeida drží od třetí etapy, může přijít už ve středu, kdy je na programu 17. etapa s dojezdem do Madonny di Campiglio.

Cyklistický etapový závod Giro d’Italia – 16. etapa (Udine – San Daniele del Friuli, 229 km):

1. Tratnik (Slovin./Bahrajn-McLaren) 6:04:36, 2. O’Connor (Austr./NTT) -7, 3. Battaglin (It./Bahrajn-McLaren), 4. Malecki (Pol./CCC), 5. Swift (Brit./Ineos Grenadiers) všichni -1:14, 6. Vendrame (It./AG2R La Mondiale), 7. Bouchard (Fr./AG2R La Mondiale) oba -1:21, 8. Fabbro (It./Bora-hansgrohe) -1:25, 9. Boaro (It./Astana) -1:33, 10. Tonelli (It./Bardiani-CSF-Faizané) -1:37, …116. Černý (ČR/CCC) -21:41.

Průběžné pořadí: 1. Almeida (Portug./Deceuninck-Quick-Step) 65:45:08, 2. Kelderman (Niz./Sunweb) -17, 3. Hindley (Austr./Sunweb) -2:58, 4. Geoghegan Hart (Brit./Ineos Grenadiers) -2:59, 5. Bilbao (Šp./Bahrajn-McLaren) -3:12, 6. Majka (Pol./Bora-hansgrohe) -3:20, 7. V. Nibali (It./Trek-Segafredo) -3:31, 8. Pozzovivo (It./NTT) -3:52, 9. Konrad (Rak./Bora-hansgrohe) -4:11, 10. Masnada (It./Deceuninck-Quick-Step) -4:24, …95. Černý -2:39:36.

Bývalý reprezentant a trenér českého národního týmu v dopise adresovaném médiím uvedl, že se snažil vykonávat funkci s nejlepším svědomím a rovným přístupem ke všem.

Chovance stejně jako další čtyři z pěti členů komise rozhodčích v pondělí odvolal výkonný výbor v reakci na korupční kauzu a údajné ovlivňování utkání prostřednictvím sudích. Mezi 20 stíhanými je řada rozhodčích, kteří působili nebo působí v profesionálních soutěžích.

V textu obvinění je uveden i Chovanec, který měl po setkání se sportovním ředitelem Vyšehradu Romanem Rogozem změnit delegaci na květnové utkání Vyšehradu s Líšní. K tomu se bývalý obránce v dopise nevyjádřil. Nejvýše postaveným v aféře je Roman Berbr, který rezignoval na post místopředsedy FAČR.

„Rozhodnutí výkonného výboru plně respektuji, byť mě velmi mrzí, za jakých okolností k němu došlo. Svoji práci jsem se i s pomocí kolegů snažil vykonávat s tím nejlepším svědomím a rovným přístupem ke všem – jak samotným rozhodčím, tak domácím klubům, kterým bych i tímto rád vyjádřil upřímný dík za více než dva roky trvající spolupráci a vzájemný respekt při mnoha setkáních,“ uvedl Chovanec.

„Všem rozhodčím jsem ve své funkci vždy vyjadřoval maximální podporu a s kolegy v komisi se snažil dělat vše pro to, aby měli optimální podmínky pro práci a svůj další růst. Ranilo mě, že několik jmen z listiny pro profesionální soutěže je nyní spojeno v souvislosti s policejním vyšetřováním,“ pokračoval šedesátiletý bývalý kouč Sparty či Příbrami.

Komisi rozhodčích vedl od konce června 2018. „Přestože jsem byl velmi dlouho součástí domácího fotbalového prostředí jako hráč, reprezentant, trenér či člen klubového sportovního vedení, prostředí komunity rozhodčích a vedení jejich elitního týmu na úrovni profesionálních soutěží pro mě znamenalo zcela novou výzvu,“ uvedl Chovanec.

Připomněl, že za dobu jeho působení v komisi se povedlo do většiny zápasů v lize dostat videorozhodčího (VAR). „Za celou moji etapu v komisi došlo za výrazného přispění Ligové fotbalové asociace a FAČR k významnému posunu projektu VAR do zápasů domácí profesionální scény a také k doškolení potřebného počtu rozhodčích tak, aby česká nejvyšší soutěž mohla v dostupné době v režimu VAR absolvovat všechny zápasy v rámci celého kola. V době, kdy jsem předsedal komisi, dostala v nejvyšší soutěži šanci řada mladých a talentovaných rozhodčích a někteří z nich byli posunuti až na mezinárodní listinu FIFA, kde mohou dělat další výkonnostní progres,“ uvedl Chovanec.

„Ve své funkci končím za úplně jiných okolností, než si kdokoliv z nás uměl představit. I tak bych chtěl touto formou poděkovat za spolupráci všem kolegům z komise, FAČR, LFA a znovu také všem domácím klubům. Považoval jsem za čest, že mohu komisi vést,“ dodal Chovanec.

Do Tacenu jste se vydali bez Prskavce, Přindiše, Kudějové, či Fišerové s výrazně omlazeným týmem. Proč se tohoto závodu špičkoví čeští reprezentanti nezúčastnili a co jste za této situace od svých svěřenců čekal?

Naši nejlepší dali po dlouhé sezoně přednost regeneraci, aby nabrali nové síly na zimní předolympijskou přípravu. Otevřely se tak dveře nadějným závodníkům, kteří tak měli možnost utkat se se zahraničními soupeři. Já jsem konání tohoto světového poháru uvítal i z toho důvodu, že se mohlo vůbec závodit.

Potkalo vás ve Slovinsku něco nečekaného?

Hned po příjezdu po nás chtěli test starý nejvýš 48 hodin, což nás trochu překvapilo, ale podařilo se nám všechna nařízení bez problémů zvládnout. A pak to byla velká voda, takže ještě dvě hodiny před začátkem kvalifikace nebylo jisté, zda se pojede. Záporný návrh byl nakonec přehlasován a závodníci s tím problém neměli.

Jaké byly v Tacenu podmínky a celková atmosféra?

Vše probíhalo za přísných hygienických opatřeních, která známe z České republiky. Při vstupu do závodního prostoru se závodníkům měřila teplota a všude byly povinné roušky. Divákům byl povolen vstup v omezeném počtu. Pokud jde o kanál, tak jeho náročnost známe, v jeho středu se hodně mění voda, ale většina mých svěřenců své jízdy ke spokojenosti zvládla.

Jak velká se sešla konkurence?

Do Slovinska přijeli reprezentanti ze sedmnácti zemí a konkurence byla přibližně stejná, jako na nedávném mistrovství Evropy v pražské Troji. Poprvé se však letos na mezinárodní scéně představili především výborní vodní slalomáři ze Spojených států a Brazílie, kteří si dojeli i pro medaile. Z Evropanů se nejvíc dařilo Francouzům.

Kdo vás z vašich svěřenců svým vystoupením nejvíc mile překvapil?

Především pátým místem kanoista Vojtěch Heger a potom šestou příčkou kajakář Jakub Krejčí, který netajil svoji spokojenost už postupem do finálové desítky.

Komu se naopak podle představ nedařilo?

Kanoista Lukáš Rohan po několika chybách skončil desátý a řekl, že finálová jízda byla pro něj utrpením. Spokojena se svým výkonem a třináctým místem nebyla nadšená ani kajakářka Veronika Vojtová, ale správně dodala, že je především krásné znovu závodit.

Lze říci, že i když jste se vrátili bez medaile, tak byla účast v Tacenu v něčem užitečná?

Určitě! Výsledky nebyly tak důležité, jako to, že jsme tímto Světovým pohárem podpořili rozvoj našeho sportu a mladí čeští vodní slalomáři získali velice cenné zkušenosti.

A jaký mají čeští reprezentanti program do konce roku a představy o tradičním zimním soustředění?

Ve dnech 7. a 8. listopadu se ještě zúčastníme Světového poháru ve francouzském Pau. Startovat bude většina závodníků z Tacenu a navíc dva zkušení borci – Vavřinec Hradílek a Vít Přindiš. Pokud jde o zimní předolympijskou přípravu, tak nad tou je zatím velký otazník. Často jezdíme do Austrálie, ale tam by nás asi čekala dvoutýdenní karanténa. Reálnější se zdají být Emiráty, ale ani ty nejsou v dnešní době jisté.

„Měli sice trochu štěstí, ale bod si zasloužili za to, jak věřili až do konce,“ prohlásil po nezapomenutelném duelu manažer Spurs José Mourinho a z týmu West Hamu vypíchl přínos českého záložníka Tomáše Součka.

Ten pak portugalskému trenérovi v rozhovoru pro webové stránky klubu nepřímo oponoval.

Pětadvacetiletý středopolař prohlásil, že si West Ham za svůj výkon dost možná zasloužil i vyhrát.

„Bylo až neuvěřitelné prohrávat rychle o tři góly, protože si myslím, že jsme hráli dobře. Celý zápas jsme dokázali držet míč a připravovat si spoustu šancí. Zasloužili jsme si bod – možná dokonce všechny tři – ale uběhlo osmdesát minut a my pořád prohrávali 0:3,“ popsal Souček pocity z hororového vstupu do utkání.

Součkův názor podporují některé zásadní statistiky. Na střely vyhráli Hammers 13:11, na rohy 7:3 a za celý duel vedli bezmála dvojnásobek nebezpečných útoků než Kohouti. 

„Když jsme konečně dali první gól, pořád jsme věřili, že máme šanci. Byli jsme nebezpeční po celý zápas. Pak jsme dali další góly a předvedli neuvěřitelný výkon. Posledních deset minut bylo nádherných, sami jste viděli, jak jsme slavili po Lanziniho parádní ráně,“ dodal Souček.

Tottenham exceloval v první čtvrthodince, zejména ve druhé půli už ale zvolil spíše udržovací taktiku. Zatímco v předchozím kole proti oslabeným United Spurs navyšovali svůj náskok až na konečných 6:1, tentokrát se jim defenzivnější pojetí krutě vymstilo.

Ačkoli to dlouho na žádné komplikace nevypadalo, v 82. minutě snížil hlavičkou po rohu stoper Fabian Balbuena, o tři minuty později si centr Vladimíra Coufala srazil do vlastní sítě Davinson Sánchez, aby v samotném závěru nastavení zaplachtila odvážná rána náhradníka Manuela Lanziniho přesně do horního rohu branky.

„Jsme velmi šťastní,“ potvrdil Souček týmovou euforii.

„Někdy je dost nudné, když jeden tým v poslední desetiminutovce prohrává 3:0. Už se jen dohrává. Ale my jsme o poločase mluvili o tom, že prostě chceme vyhrát druhý poločas. Bylo to velmi těžké, protože jsme se celý týden dobře připravovali. Viděli jsme hodně videí na taktických poradách, ale když pak najednou prohráváte o tři góly, je to strašná rána,“ vysvětlil český reprezentant.

O to víc si cenil faktu, že se jeho tým po třech rychlých úderech Son Hung-mina a Harryho Kanea nesesypal. Hammers neúnavně pokračovali ve svém stylu hry a v závěru se dočkali sladké odměny.

Nebylo to poprvé, kdy nově tvořený tým kolem Davida Moyese takto nadchl věrné fanoušky.

Právě Souček se svým enormním zápalem je podle mnohých klíčovým nositelem změny. Z jeho ohlasů po každém duelu sálá charisma týmového lídra a pozitivního motivátora spoluhráčů.

Svou důvěrou pochopitelně zahrnul i střelce vyrovnávací branky, v minulých měsících málo využívaného a odepisovaného Lanziniho.

„Věřil jsem v něj, protože vím, jaký je na tréninku, jak dokáže skórovat,“ prohlásil Souček na adresu sedmadvacetiletého Argentince, kterého během divokých oslav po vyrovnání chytil do náruče.

Analytický web Understat přitom spočítal, že gólový potenciál Lanziniho střely z pětadvaceti metrů měl hodnotu 0,01. Něco takového se prostě povede jednou ze sta pokusů.

„Když se napřahoval, věřil jsem. Pak to ale i pro mě bylo naprosto neskutečné. Mohli jste sami vidět, jakou oslavu to spustilo,“ smál se Souček.

Odvázal se i manažer David Moyes. | Foto: Reuters

Sebevědomí týmu opět vystoupalo o něco výš a po úspěšném letním boji o záchranu Hammers potvrzují výraznější ambice.

„Získali jsme důležitý a zasloužený bod. Jak říkám, možná jsme si zasloužili i víc.  Každopádně má tenhle zisk pro nás obrovský význam vzhledem k budoucnosti. Chceme jít nahoru tabulkou a mít lepší sezónu,“ uzavřel Souček sebejistě.

Před ním i celým West Hamem jsou další dva přísné testy. V sobotu doma s Manchesterem City, o týden později na hřišti Liverpoolu.