Domácí Albion přidal v pátém utkání teprve druhý bod, ten předchozí získal za nečekanou remízu 3:3 s Chelsea. Proti Burnley dostal v prvním poločase míč do sítě Karlan Grant, ale skóre se nezměnilo kvůli ofsajdu. Na druhé straně Chris Wood dvakrát trefil břevno.

Také v druhém dohrávaném utkání nejprve kvůli postavení mimo hru nebyl uznán gól, ale Wolwerhampton v Leedsu nakonec skóroval i regulérně, byť s dávkou štěstí. V 72. minutě změnil směr střely mexického útočníka Raúla Jiméneze domácí Kalvin Phillips a brankář Illan Meslier byl bez šance. Wanderers jsou po třetím vítězství v sezoně šestí jen o skóre za Leicesterem a Arsenalem.

Anglická fotbalová liga – 5. kolo:

West Bromwich – Burnley 0:0, Leeds – Wolverhampton 0:1 (70. Jiménez).

Tabulka:

Nakonec se ale rozhodl zůstat s odůvodněním, že v době nabírání vody do lodi není čas na politikaření.

Českým fotbalem v posledních dnech otřásla kauza ovlivňování výsledků nižších soutěžích. Policie obvinila celkem dvacet osob včetně kontroverzního Berbra a ve vazbě podle médií skončili také sportovní ředitel druholigového Vyšehradu Roman Rogoz, rozhodčí Tomáš Grimm a bývalý prvoligový hráč Michal Káník.

Výkonný výbor FAČR kvůli tomu na dnešek svolal mimořádné zasedání, po kterém Berbr prostřednictvím právníka informoval o odstoupení ze všech funkcí. Navíc byl odvolán i Chovanec, jehož prostřednictvím údajně Rogoz ovlivňoval delegaci sudích na zápasy Vyšehradu. Obvinění sudí také byli vyškrtnuti z listin.

„Musíme si získat zpět důvěru fanoušků i partnerů. Musíme zavést taková opatření, abychom předešli podobným situacím,“ řekl Malík na dnešní tiskové videokonferenci. „My všichni, co ve fotbale působíme, jsme dopustili tuto situaci. Ať už chybou nebo pohodlností, abychom si nepopálili prsty, nebo kvůli nedostatku vlastní síly,“ uvedl Malík.

„Jestli má český fotbal vyhrát, tak se musíme semknout, konstruktivně spolu mluvit a přicházet s řešeními. Teprve pak pojďme řešit sami sebe, teprve pak pojďme řešit politiku a naše vzájemné vztahy. Je lehké být po bitvě generál,“ přidal Malík.

Kvůli aféře sám uvažoval o rezignaci. „Byla to jedna z variant, kterou jsem se v posledních dnech zabýval, a bylo by zvláštní, kdyby to tak nebylo,“ uvedl Malík. „Na druhou stranu v tuto chvíli není prostor, abychom místo kroků, které jsou nutné k zastavení nabírání vody, začali politikařit a řešit, kdo si sedne na jakou židli,“ prohlásil.

„Vnímám to tak, že k této situaci, byť se vší pravděpodobností nebyla krátkodobá, došlo za mého volebního období. Domnívám se, že by svým způsobem bylo zbabělé říct: ‚Odcházíme‘. Měli bychom to být my, kdo podnikneme kroky k obnově důvěry v český fotbal a kdo se s tím popere,“ dodal.

Malík věří, že asociaci se už očistný proces částečně podařilo nastartovat například náborem nových rozhodčích, kterých se přihlásilo 1275. Má také v plánu se sejít s představiteli státu a jednat o vzniku speciálního policejního útvaru, který by se zabýval problematikou ovlivňování výsledků.

„Jsme připraveni po vzoru jiných členů UEFA, kde už podobné útvary fungují, poskytnout policii maximální míru součinnosti, a to nejen na republikové, ale přes FIFA a UEFA také na světové a evropské úrovni,“ uvedl Malík. „Byl jsem také pověřen, abych zajistil plošný dohled v oblasti matchfixingu prostřednictvím specializovaných profesionálních subjektů,“ dodal.

Podle některých zpráv by totiž za korupční aférou mohla stát i mezinárodní sázkařská mafie. „O napojení na sázkařský kartel směrem k této věci nemá fotbalová asociace jeden jediný podnět. A ani ze zahraničí jsme nebyli o něčem takovém informováni,“ řekl Malík.

Aféru už také řešil s představiteli UEFA. „Já osobně jsem hned v pátek v odpoledních hodinách osobně kontaktoval UEFA a informoval o dění v České republice. Samozřejmě jsme s UEFA v úzkém kontaktu i pokud jde o navrhovaná řešení,“ prohlásil Malík.

Osmifinalistka Roland Garros Krejčíková hrála pestřeji a přesněji, ale bojující Martincová vzdorovala. V prvním setu Krejčíková dvakrát neudržela brejk a sadu dopodávala až napodruhé. Na Martincové se poté projevila únava z náročnějších duelů v kvalifikaci a Krejčíková ve druhé sadě ztratila už jen jednu hru.

„Měla jsem i horší gamy, ale pořád jsem víceméně vedla a jsem ráda, že jsem vyhrála. Snažila jsem se hrát svoji hru,“ řekla Krejčíková v České televizi.

O čtvrtfinále bude čtyřiadvacetiletá tenistka hrát s dvojnásobnou šampionkou Australian Open a letošní finalistkou US Open Viktorií Azarenovou z Běloruska, která měla v prvním kole jako čtvrtá nasazená volný los. „Zápas to pro mě bude dobrý, protože Vika je světová hráčka, jedna z nejlepších, takže to bude strašně těžký. Uvidíme, jak se na to vyspím a vypořádám se s tím,“ řekla Krejčíková.

Levou rukou hrající Plíšková (68. WTA) překvapila Sakkariovou při restartu sezony v srpnu na antuce v Palermu. Na tvrdém povrchu v Ostravě mohla jít v prvním setu do vedení 4:2, ale brejkbol nevyužila. Od té doby získala 23. hráčka světa Sakkariová převahu a sestru Karolíny Plíškové zdolala za hodinu a 19 minut.

Ve čtyřhře neuspěla Karolína Muchová. V narychlo složeném týmu s Azarenkovou prohrály s lotyšsko-ruskou dvojicí Jelena Ostapenková, Věra Zvonarevová 6:1, 4:6 a 4:10 v super tie-breaku. „Na začátku nám to tam dost padalo, hlavně Vice, ale v systému bez výhod stačilo pár míčů a hned se to zvrtlo. Udělala jsem hodně zbytečných chyb v koncovce, což je nejdůležitější,“ řekla Muchová.

Jako první v Ostravě uspěla Estonka Anett Kontaveitová. Osmá nasazená hráčka odvrátila dva mečboly a Rusku Jekatěrinu Alexandrovovou zdolala 4:6, 6:2 a 7:6.

J&T Banka Ostrava Open 2020 je akcí kategorie Premier a v upraveném kalendáři WTA nahradila čínské dějiště Čeng-čou. V době zákazu sportovních akcí v Česku kvůli opatřením proti šíření covidu-19 dostal turnaj výjimku a koná se bez diváků.

Výsledky tenisového turnaje žen v Ostravě

Dvouhra – 1. kolo:

Sakkariová (Řec.) – Kristýna Plíšková (ČR) 6:3, 6:3, Krejčíková – Martincová (obě ČR) 7:5, 6:1, Sorribesová (Šp.) – Linetteová (Pol.) 6:1, 6:3. Kontaveitová (8-Est.) – Alexandrovová (Rus.) 4:6, 6:2, 7:6 (8:6).

Čtyřhra – 1. kolo:

Strýcová, Matteková-Sandsová (3-ČR/USA) – L. Kičenoková, Čang Šuaj (Ukr./Čína) 7:5, 6:3, Ostapenková, Zvonarevová (Lot./Rus.) – Muchová, Azarenková (ČR/Běl.) 1:6, 6:4, 10:4.

Něco takového se během 23 ročníků „malého Le Mans“ ještě nestalo. O vítězství do posledních minut bojovaly posádky dvou vozů elitní prototypové třídy DPi. Jenže souboj Brazilce Pipa Deraniho s americkým jezdcem Rickym Taylorem skončil po devíti hodinách a 50 minutách závodění pro oba svým způsobem katastrofou.

Byl už pozdní sobotní večer, podzimní tmu protínala jen světla závodních vozů. V takové atmosféře Taylorem řízená acura ve snaze prodrat se do vedení „nabrala“ v první zatáčce Deraniho cadillac. Brazilský jezdec bránil svoji závodní stopu, načež kontakt poslal jeho speciál mimo trať.

Z toho profitoval nakonec tým Wayna Taylora, jenž s vozem Cadillac slavil po 460 odjetých kolech vítězství. Mimochodem, svět sportovních vozů je malý a jeho šéf je otcem právě onoho atakujícího Rickyho Taylora. Ten vyjel pro tým Penske aspoň druhé místo.

„Nejmladší z rodu Taylorů“ měl pak v boxech jiné starosti než gratulovat tátovi k velkému úspěchu. Derani se totiž vydal do zákulisí stáje Penske, aby se soupeřem definitivně uzavřel nevyřízené účty.

„Řekl jsem mu, že jsem si ho vždycky vážil. Ale teď jsem byl v čele a před ním, tak nevím, proč do mě vrazil,“ vysvětloval Brazilec svoji temperamentní reakci. Oba piloti si všechno nejdřív vyříkávali, pak ale nastala strkanice, kterou uklidňoval až zkušený Helio Castroneves.

„Štve mě, jak to všechno skončilo. Nechtěl jsem poslat auto s číslem 21 (Derani) mimo trať. Je to Petit Le Mans a každý chce vyhrát. Viděl jsem šanci, tak jsem po ní šel. Druhé místo je slušné, ale nejsem rád, že jsme na stupních vítězů nestáli úplně nahoře,“ prohlásil zklamaný Taylor.

V uplynulém ročníku jste Bohemians Praha 1905 přiblížil k letitému snu znovu vystoupit na evropské scéně, na které se objevili naposledy v roce 1987. Uvědomoval jste si, jak jste blízko historickému předělu?

Historickým předělem bych to v žádném případě nenazýval. Šance vznikla novým modelem ligy, kdy Bohemka, přestože neskončila mezi nejlepšími, mohla o to z druhé skupiny usilovat. Věřím, že v téhle sezoně budeme ještě lepší, ale nic slibovat nebudu, uvidíme.

Fanoušci však byli hodně natěšení. Vnímal jste jejich naději na naplnění snu?

Samozřejmě jsem to zaznamenal, ale opakuju, vznikla šance díky jinému systému. Ale samozřejmě i díky tomu, že se nám na jaře docela dařilo. K tomu, aby se dalo mluvit o evropských pohárech, musí být výkony však stabilnější.

Stává se, že mužstvo dosáhne na metu, která ho nakonec poškodí, protože na ni ještě nedozrálo. Byl by tým Bohemians už na evropskou scénu zralý?

Kdyby to přišlo, tak bych se toho nebál. Ale dnešní doba je taková, že se úspěchy či nezdary hodnotí z pohledu jednoho měsíce, dvou. Aby však vzniklo skutečně něco kvalitního, tak to musí mít dlouhodobější odkaz. Unáhlené závěry a lítání ode zdi ke zdi nic nepřinesou. Toho se snažím vyvarovat.

Jaro však patřilo ke zdařilým sezonám. Měl jste při stavění kádru na další ročník a doplňování kádru u vedení klubu silnější pozici?

Posun sleduju hlavně na hráčích. Vidím, jaký má jejich trénink kvalitu, jakou má úroveň, jak si víc věří. To je to hlavní. O proniknutí do evropských pohárů zatím nijak neuvažuju. Co se týče kádru, věděl jsem, že potřebujeme tým doplnit navíc o kvalitního útočníka. To se nyní podařilo ve dvojnásobném vydání u Matěje Pulkraba a nyní zejména u Tomáše Necida. Teď je důležité, jak si to sedne.

K němu se ještě vrátíme. Stanovil jste si podmínku udržet mužstvo, konkrétně Jana Vodháněla, jenž měl zahraniční nabídky, a kolumbijského legionáře Jhona Mosqueru?

Na jaře jsme měli v kádru přetlak, chtěli jsme ho však udržet. Vodháněl neodešel, paradoxně nám to moc platné nebylo, protože se v přípravě zranil. Co se týče Jhona Mosquery, tak si na poslední chvíli setrvání v Bohemce rozmyslel a odešel do Liberce. Je to jeho volba. Já to nebral osobně, jako nějakou zradu, to se ve fotbale stává. Ani jsem ho nepřemlouval. Zklamaný musí být hlavně ředitel klubu Darek Jakubowicz, jenž s ním měl přátelské vztahy a pomohl mu, když se vracel po dlouhém zranění.

Libujete si, jak jste posílili útok. Tolik věříte, že vám nové tváře pomohou?

Kdo nás sledoval na jaře, viděl, jak se Matěj (Pulkrab) u nás rozehrál. Pomohlo to i jemu, což bylo cílem. Doufám, že to bude platit i nyní. Fanoušci jsou moc rádi, že se vrátil, už ho berou jako svého. Já rovněž. Možnost, že by přišel Tomáš (Necid), se odkryla na poslední chvíli, vůbec jsem s tím zpočátku nepočítal. Vyšlo to, je to příjemný bonus. Troufám si tvrdit, že hráčů jako on do Bohemky za uplynulých dvacet let moc nepřišlo. Je to útočník, který umí střílet branky, což prokazuje dlouhodobě. Má vynikající čísla.

Když jste v letech 2003-2005 vedl slávistickou juniorku a přešel i jako asistent k A týmu, poznal jste Necida?

Abych se přiznal, moc si ho nevybavuju. V juniorce jsem ho určitě neměl, tu on výkonnostně přeskočil, ale chodil jako nadějný dorostenec s úžasnou střeleckou bilancí na přípravu s A mužstvem. Stejně jako Mára Suchý, Bořek Dočkal či Lukáš Vácha, kteří byli ovšem o rok starší. Brali jsme je do tréninku. Ale poznal jsem ho dobře v reprezentačním týmu, kde jsem působil jako asistent u trenéra Ivana Haška. Vždycky je příjemné, když nového hráče už znáte, víte, co od něj můžete čekat fotbalově i povahově.

Jste slávistickým odchovancem. Měly vaše kořeny nějaký vliv na Necidův příchod?

Ne, to ne. Stejně blízko má však ke Slavii manažer Míra Držmíšek, který v ní v této funkci působil, on celý transfer zařídil.

Ve Slavii jste vyrůstal, pak i trénoval, ale několikrát jste přiznal, že ve vašem těle už víc buší klokaní srdce. Je to pravda?

Trenér dělá své povolání, jsme žoldáci, jdeme většinou tam, kde nám nabídnou smlouvu. Nemůžeme přece čekat celý život čekat na nabídku z určitého klubu. Já jsem si však ze svých angažmá v Bohemians odnesl spoustu zážitků, poznal bohatou historii klubu a hodně skvělých, zapálených lidí, ať už fanoušků nebo přímo v klubu. Díky tomu jsem si k Bohemce vytvořil pevný vztah a opravdu dnes mohu upřímně říct, že moje „fotbalové“ srdce je více než z poloviny zelenobílé.

Jak se díváte na fanoušky, kteří odmítali chodit na ligu, když Bohemians hráli na stadionu pro ně nenáviděné Slavie?

Tak daleko bych určitě nešel.

Co je pro vás větší výzva: když hrajete proti Slavii, nebo Spartě?

Je to podobné. Jsou to oba krásné zápasy, pro nás ozdobou soutěže. Pražská derby se svým kouzlem.

V Bohemians Praha jste načal krátkou, ale významnou funkcionářskou kariéru, když jste přijal místo sportovního manažera. Jak k tomu došlo?

V létě 1999 jsem přišel z Liberce do Bohemky ještě jako hráč, ale zdravotní stav už mi nedovolil pokračovat v aktivní kariéře, bylo jasné, že ji ukončím. Od trenéra Vlastimila Petržely jsem dostal nabídku přejít na pozici sportovního manažera, později pak sekretáře. Přijal jsem ji.

Vy jste si  ji však zneužil, když jste jako delegát klubu na valné hromadě fotbalové asociace v únoru 2001 ostatní vyzval, aby se chovali mravně. Mělo to dopad, šel jste na disciplinární komisi a dostal pokutu v řádech desítek tisíc korun. Můžete dneska říci, že už byste to neudělal?

Velký význam to nemělo, i když jsem to myslel upřímně. Ale rozhodně toho nelituju. Paradoxně mi to naopak pomohlo, protože skončila má funkcionářská kariéra a začala trenérská, která mě baví mnohem více.

Pořád zdůrazňujete trenérské povolání. Vy jste ale léta stál ve stínu Ivana Haška jako jeho asistent. Při jeho zahraničních štacích, u reprezentace. Vás nefrustrovalo, že nejedete svou samostatnou dráhu?

Já se za to vůbec nestydím. Lidé to možná takto chápou, já jsem ale Ivanovi vděčný, protože jsem se mohl od něj hodně naučit. A zkušenosti ze zahraničí, ať už v Emirátech nebo Kataru, mi hodně daly i v životě. S Ivanem půjdu v budoucnu pokaždé rád trénovat i jako asistent, vyhovovalo nám to společně. Tím ale nemyslím, že bych nyní někam odcházel.

Poprvé jste na lavičku Bohemians usedl na jaře 2014, kdy jste s Ivanem Haškem žádné angažmá neměli. Bral jste to jako vysloveně přechodnou štaci?

Bylo to skutečně v určitém mezidobí, kdy nic Ivan neměl. Úkol tým zachránit se vydařil a já podle dohody v létě skončil.

Nebývalo by lepší už v klubu zůstat?

Nelituju, že jsem odešel. Každé zahraniční angažmá je nesmírně zajímavé a my s Ivanem jsme šli do Kataru. V této zemi fotbal prožívá ve spojitosti s pořádáním mistrovství světa 2022 neskutečný boom, bylo to hodně poučné.

Do Bohemians jste se vrátil ve chvíli, kdy skončil Martin Hašek, vaší dvojici další zahraniční štace nevyšla. Může to vypadat, že jste dobrý, jen když je potřeba něco hasit. Neberete to tak?

V žádném případě. S Bohemkou jsem neustále v kontaktu, dlouhodobě, i když jsem byl někde venku. Jde o to, aby se to potkalo ve stejný čas, když jsem byl volný.

Na jaře 2014 jste předvedl zvláštní kousek, když jste mužstvu, které se řítilo do propasti, přečetl maily, v nichž je fanoušci pranýřují, jací jsou neumělové. Bylo nyní potřeba něco obdobného?

Nyní to zapotřebí nebylo, fanoušci nás naopak povzbuzují a přejí nám. Ale tehdy to bylo vyhrocené. Už nebylo kam couvnout. Šlo o okamžitý nápad, nebylo to jen od fanoušků, ale i zevnitř klubu. Nechci zabíhat do úplných podrobností, ale paradoxně byli mužstvu dáváni za vzor bojovnosti hráči týmu, který pak následně v tomto ročníku sestoupil…

Uplynulý i probíhající ligový ročník decimuje koronavirus. Je to velká rána hrát bez diváků?

Je to hodně smutné. Fotbal se hraje pro lidi a speciálně v takových klubech jako Bohemka, která má skvělé fanouškovské zázemí, tak je skoro tragédie. Přichází skoro apatie. Neovlivníme to, neustále se mění pravidla, musíme si s tím poradit. I v našem týmu se nějaké případy objevily, jsem ale daleko toho, abych jim vyčítal nějakou nezodpovědnost. Kluci o tom často ani nevědí. Měli jsme asi sedm případů, z toho šest bezpříznakových. Možná ani covid neměli, protože testy mají chybovost. A museli do karantény.

Co v přestávce děláte?

Cvičím svého psa. Je to fena, rasa hovawart a jmenuje se Majky.

Je těžší cvičit psa, nebo trénovat ligové hráče?

Obojí je fajn, záleží jen na úhlu pohledu. Trénování mě nesmírně baví, ale pes je vděčnější…