Přibývá pádů v cyklistice té nejvyšší úrovně?

Je to tak, za mě je těch pádů asi pětkrát tolik, než by mělo být. Je otázka, čím to je, určitě je to dáno souhrou důvodů. Ať už vyzrálostí závodníků, povrchem, stresem a tlakem na jezdce nebo respektem mezi nimi.

Geraint Thomas a Pieter Weening vzdali probíhající Giro d’Italia kvůli pádu přes odhozený bidon. Je to v cyklistice rarita?

To ne, je to neprofesionalita závodníků. Na druhou stranu sezona v této fázi je strašně hektická a napěchovaná, kluci jsou na limitu a nikdo už nemůže. Tři závody Grand Tours jsou narovnané po sobě, bez jakéhokoliv odpočinku. Do toho se jedou klasiky, kluci už nevědí, co dělají, a z toho pramení chyby. Při odhazování bidonu je přece potřeba domyslet, aby se nevrátil zpátky na trať. Ze škarpy se nevrátí, ale na rovné silnici se může odrazit od bariéry. A je zaděláno na průšvih. Jinému závodníkovi se zamotá pod kolo, a on jde k zemi bez jakékoliv viny.

Thomasovi se to navíc stálo ještě před startem etapy.

A skončí se zlomenou pánví, to je prostě fatální. Hrozná škoda. Nejel na Tour de France a na Giru ho potká tohle. Trochu s tím souvisí pozornost, bohužel si nedal úplně pozor, je to o ztrátě koncentrace.

Hektičnost sezony je dána tím, že mnoho cyklistů stále bojuje o smlouvu pro příští ročník a času ubývá?

Ano, každý to chce všude urvat za každou cenu. Do toho už jsou kluci unavení. Je tam plno nových tváří, kluci se tak dobře neznají a chybí jim vzájemný respekt. Mnoho z nich nemělo obvyklou přípravu a kvůli té únavě se pak přestává věnovat dění okolo sebe.

Jak konkrétně se projevuje zmiňovaný nedostatek respektu?

Před pár lety při výměně generací zmizelo to, že jste měli v každém týmu staršího jezdce, takového kapitána, mazáka. Ten si to řídil a byl schopný ukočírovat vystupování ostatních. Závodilo se s respektem k soupeřům, což se dneska v podstatě nenosí. Když se řekne respekt (už to) neznamená to úctu k soupeři a uvědomění, kolik je za tím práce a že tím vlastně živíte nejen sebe, ale celé ansámbly včetně masérů a mechaniků.

Co znamená respekt v cyklistice dnes?

Podle mě to dnes znamená, že nejste dostatečně dravý. Pak si jezdci strkají do řídítek, padají a nemůžou závodit. Mělo by se to vrátit k opatrnosti a nějakému gentlemanství, ale asi musí ti kluci nejdříve zestárnout a zmoudřet. Teď nedávají pozor a nahánějí čas různými způsoby mimo výkonnost. Podjíždějí se v zatáčkách, lítají v maximálním riziku a takhle se snaží nahnat každou vteřinku. A dopadá to tak, že se válejí ti nejlepší i ti, kteří neumí jezdit na kole. Válejí se všichni.

Dříve byla úcta k lídrům větší?

Nepamatuju si, že by se Miguel Indurain, Lance Armstrong nebo Eddy Merckx váleli po zemi. To kdyby se stalo, byl by celý balík zděšený a všichni by se ptali, jak se to mohlo stát. Dneska je to všem jedno, a ještě jsou někteří schopni v takové situaci nastoupit. To je zoufalé, neúcta ke všemu. Kdyby se to stalo dříve, viník by za to zaplatil. Já kdybych ve své době zahodil bidon, přes který by spadl dobrý jezdec, chodil bych kanály. Ale dneska respekt v cyklistice neznamená dobrou vlastnost.

Otázka je, jestli k tomu nejsou cyklisté odmlada vedeni.

Asi ano, souhlasím. Nechci být za nějakého staromilce a vyzdvihovat jen staré časy. Současná cyklistika se mi samozřejmě i líbí, je atraktivní. Ale tohle tomu chybí. Možná musíme chviličku počkat, aby si kluci začali své práce zase vážit.

Chovají se hůře i spurtéři? Dylan Groenewegen natlačil v srpnu na bariéru Fabia Jakobsena, jenž potom bojoval o život, Peter Sagan byl opakovaně trestán za nebezpečný manévr na Tour.

To si úplně nemyslím, spurtéři byli v uvozovkách vždycky magoři. I když je pravda, že se jejich závodění posunulo od nástupu Marka Cavendishe. Jezdí se opravdu agresivně, přes mrtvoly. Za ten střet Cavendishe se Saganem na Tour 2017 měl být někdo exemplárně potrestaný, mělo se jasně říct, že takhle se jezdit nebude. Nestalo se a krizových situací přibývá, jako třeba jednání Groenewegena letos v srpnu. Za to musí tvrdě zaplatit, to se nesmí stávat. Na druhou stranu tam byl kus smůly, až tak děsivé pády v cyklistice běžné nejsou.

Jak jste ve své kariéře kousal bolestivé pády vy?

Já jsem bolístko, moc jsem nepadal. Když mi někdo najel do řídítek nebo mi najel pákou do zadku, zabrzdil jsem, dojel jsem si za ním a zeptal se ho, proč to dělá. A že jestli to udělá ještě jednou, půjde k zemi. Naučil jsem to jezdce kolem sebe, ale já jsem také do nikoho nevjížděl. Jezdil jsem opatrně, pádům jsem se vyhýbal a stalo se mi třeba, že jsem šest let nespadl. Ano, v mládí jsem strčil přední kolo do každé skulinky a platil jsem za to, zlámal jsem si klíční kosti. Ale brzy jsem si uvědomil, že to takhle nepůjde.

Turnaje zatím pětadvacetiletý tenista vynechává, a tak si alespoň popovídal s fanoušky online při hraní videohry. Dostal otázku na vztahy se ženami a sázel zajímavé historky.

„Jednou jsem prohrál zápas s Rogerem Federerem jen proto, že jsem si všiml v publiku nádherné sexy dívky. Pořád jsem přemýšlel, jak to udělat, abych ji pozval na drink, až jsem prohrál,“ prohlásil Kyrgios.

Jak to nakonec s onou dívkou dopadlo, ani o jaký konkrétní zápas přímo šlo, to už Australan neprozradil. Přitom se Švýcarem prohrál hned šest utkání a vyhrál jediné.

Ledacos naznačil v odpovědi, co se jeho vkusu týče. „Východoevropanky mě mají totálně v hrsti. Jakmile vidím nějakou vysokou Východoevropanku, tak bych jí klidně odevzdal polovinu svých výdělků,“ přiznal tenista.

Až do jara letošního roku Kyrgios randil s ruskou hráčkou, jednadvacetiletou Annou Kalinskou. I česká tenistka Kristýna Plíšková kdysi v jednom z rozhovorů prozradila, že to na ni rodák z Canberry také zkoušel.

„Když ale s nikým nechodím, jsou tyhle mé pokusy jen takové týdenní románky,“ vysvětlil Kyrgios. 

Nyní je ale zadaný, už nějaký čas randí s dívkou jménem Chiara Passariová a na Instagramu se vztahem rád chlubí. Příště už by tak na turnajích neměl okukovat tribuny během zápasů a lovit na nich fanynky.   

Trojnásobný mistr světa ovládl po dlouhém úniku desátou etapu, před níž peloton notně prořídl kvůli pozitivním testům na koronavirus, a zkompletoval tak sbírku vavřínů ze všech tří Grand Tours. Růžový dres lídra uhájil Portugalec Joao Almeida.

Třicetiletý Sagan oslavil první výhru od loňského července. V úniku zůstal v závěru 177 kilometrů dlouhé trasy osamocen a oslavil 17. triumf v některé z Grand Tours. Naposledy se kapitán stáje Bora-hansgrohe radoval vloni v červenci na Tour de France, kde uspěl během kariéry dvanáctkrát, na Giru se letos musel třikrát spokojit s druhým místem.

„Mám velikou radost. Konečně! Snažil jsem se o to od té doby, kdy jsme restartovali sezonu, Strade Bianche, San Remo, Tour de France. Mnohokrát jsem byl na stupních vítězů nebo v první pětce, ale poslední výhru jsem slavil minulý rok na Tour de France – to už je doba,“ uvedl Sagan.

Útok na vítězství v sólovém úniku neplánoval. „Po těch druhých, třetích, čtvrtých místech jsem tomu nechal volný průběh a přestal na to tlačit – a konečně přišla výhra. Mám z toho ohromnou radost. Konečně jsem vyhrál po svém. Tvořil jsem závod, předvedl show a bral vítězství,“ dodal.

Druhý dnes dojel s odstupem 19 sekund Američan Brandon McNulty, hlavní pole přivedl do cíle se ztrátou dalších čtyř sekund Almeida. Díky bonifikaci zvýšil svůj náskok v čele průběžného pořadí před Nizozemecem Wilcem Keldermanem na 34 sekund.

Do dnešní etapy neodstartovali kvůli pozitivním testům na koronavirus jeden z favoritů na celkové prvenství Steven Kruijswijk z Nizozemska ani elitní australský spurtér Michael Matthews. Ze závodu odstoupily také dvě kompletní stáje, Kruijswijkova Jumbo-Visma a také Mitchelton-Scott, v jehož týmu se objevili čtyři nakažení. Po jednom případu mají v Ag2r-La Mondiale a Ineos-Grenadiers.

Na akci, která je v zámoří populárnější než mistrovství světa, Češi naposledy nastoupili před čtyřmi lety. Po počátečním debaklu od Kanady nakonec ostudu neudělali, o bod jim unikl postup do semifinále.

Další ročník Světového poháru, pořádaného severoamerickou NHL, měl vypuknout letos, případně za rok. Jenže organizační problémy a jednání o nové kolektivní smlouvě mezi slavnou ligou a její hráčskou asociací všechno zhatily.

Česko tak přišlo o možnost změřit se v nejsilnějším složení s ostatními velmocemi.

Podle serveru The Athletic by přitom dalo dohromady silnější „mladší a dynamičtější“ mančaft než před čtyřmi lety. Zámořští novináři zařadili do ideální české sestavy jen osm pamětníků posledního turnaje. 

Stěžejním hráčem mužstva by pak jednoznačně byl David Pastrňák, který spolu s Alexandrem Ovečkinem vyhrál Maurice Richard Trophy pro nejlepšího kanonýra NHL. Také zbytek útoku budí respekt: elitní centři David Krejčí a Tomáš Hertl, tvůrce Jakub Voráček, střelec Dominik Kubalík, schopný dříč Radek Faksa…

Zde ale optimismus končí. První starosti přidělává obrana.

„Ta je téměř vždy nejslabším článkem českého týmu,“ píše The Athletic. „Na obzoru není nikdo, kdo by se mohl rovnat s mladými hvězdami Kanady, Spojených států nebo Finska. Neblíže k tomu má Filip Hronek, který řádí v Detroitu, ale za ním zůstává velká mezera.“

„Češi nemají ani žádného Dominika Haška, který by je zachránil v brankovišti,“ stojí dále v analýze. „Tři čeští gólmani ale v posledním ročníku vyhráli dvacet a více zápasů. David Rittich se objevil v All-Star Game a Pavel Francouz patřil k ligovým lídrům v úspěšnosti zákroků. Jedničkou však prozatím zůstává Petr Mrázek.“

Aby tak Česko mohlo pomýšlet na úspěch, musí podle novinářů co nejvíce těžit z propracovaného systému a národní hrdosti.

Server The Athletic změřil sílu jednotlivých reprezentací také číselně. Z hráčských statistik vyšlo, že největšími favority turnaje by byli mladíci Severní Ameriky do 23 let, následovaní Kanadou, Spojenými státy a Švédskem.

Čechům naopak vyšla role největších outsiderů. Víc než 40procentní šanci na výhru by měli akorát proti týmu Evropy a Finsku.

I to je však z jistého úhlu pohledu úspěch. Podle jiných zámořských spekulací by Češi na příštím Světovém poháru měli zapadnout do společného evropského výběru.

„Promiňte, Češi, ale na vlastní tým to není,“ napsal Mark Spector ze stanice Sportsnet. Stejně uvažoval časopis The Hockey News.

Zámořští novináři registrují, že Čechů v NHL dlouhodobě ubývá. V uplynulé základní části jich nastoupilo 33, nejméně za posledních 25 let. Švédů je přes sto, Rusů a Finů kolem padesáti. Švýcaři jsou oproti Česku zhruba na polovině, ale už překonali Slováky.

Další Světový pohár má nakonec proběhnout nejdříve v roce 2024. Pokud tou dobou počet Čechů ve slavné lize ještě klesne, jejich zařazení do týmu Evropy bude nasnadě.

Jezdec za volantem nového speciálu Seat Cupra León Competición tak nenavázal na rok 2018, kdy dokázal na Slovensku vybojovat v jedné z bodovaných jízd páté místo.

„Už samotná účast na tomto víkendu byl závodem. Vzhledem ke covidové situaci, která probíhá v celé Evropě, jsem strašně rád, že organizátoři na Slovensku udělali vše pro to, abychom tady mohli startovat. Celý náš tým musel absolvovat testy a já se snažil posledních 14 dní vyhýbat kontaktům, abych zůstal po celou dobu negativní. To se povedlo,“ uvedl Fulín v tiskové zprávě.

Všechny tři bodované závody se jely v neděli. V první ranním Fulín vsadil na stále ještě osychající trati na kombinaci pneumatik na mokro a hladkých na sucho, což ale nebyla správná volba. Po startu se propadl na 22. místo, ale následně se posunul na konečné osmnácté. Ve druhé závodě dojel jedenáctý a ve třetím čtrnáctý.

„Jako pravý závodník nejsem spokojený s tím, že se mi nepodařilo pokořit první desítku a nezopakoval jsem páté místo z roku 2018. Na druhou stranu jsem poprvé usedl do nejnovější specifikace Cupry, poprvé jsme jeli pneumatiky Goodyear a do světového šampionátu jsme se podívali pouze na jeden závod. Myslím si, že to nakonec nebylo tak špatné,“ zhodnotil Fulín své vystoupení a věří, že se ještě ve WTCR v budoucnosti představí.

V čele šampionátu je v jeho polovině Yann Ehrlacher ve voze Lynk & Co, což je nový název Volva po akvizici čínským majitelem. Francouzský pilot má 113 bodů, o 21 méně má nizozemský veterán a účastník Rallye Dakar Tom Coronel s Audi. Obhájce titulu Norbert Michelisz je až čtrnáctý. Pilot Hyundai spoléhá na domácí podnik, který je na Hungaroringu naplánován už na tento víkend.