Laura Siegemundová je dvaatřicetiletá tenistka z německého Filderstadtu, která na rozdíl od Kvitové antuku zbožňuje a dá se říct, že je specialistkou na klouzavý povrch. Všechna tři finále, která dosud na okruhu WTA hrála, byla na antuce. Ve Stuttgartu 2016 podlehla Angelique Kerberové, v Bastadu v tomtéž roce porazila Kateřinu Siniakovou a ve stuttgartském finále 2017 přehrála Kristinu Mladenovicovou. Letošní postup do čtvrtfinále French Open je jejím novým grandslamovým maximem, na dalších turnajích velké čtyřky došla maximálně do třetího kola. Nedávno vybojovala první grandslamový titul ve čtyřhře, na US Open zazářila spolu s Ruskou Věrou Zvonarevovou.

Po koronavirové pauze hrála Siegemundová na antuce v Německu, představila se i na turnajích v Palermu a v Praze. V Cincinnati zvládla kvalifikaci, porazila Markétu Vondroušovou, ale padla právě s deblovou parťačkou Zvonarevovou. Na US Open ji hned v prvním kole vyřadila Elise Mertensová, zato na Roland Garros je to zatím velká Lauřina jízda. Siegemundová postupně porazila domácí Mladenovicovou, krajanku Julii Görgesovou, nasazenou třináctku Petru Martičovou a naposled Španělku Paulu Badosaovou výsledkem 7:5, 6:2.

Osmadvacetiletý jezdec byl po nárazu do ochranných bariér, které se mu dostaly do cesty poryvem větru způsobeným helikoptérou, v bezvědomí. Wackermanna převezli do nemocnice v Messině, kde se podrobí dalšímu vyšetření kvůli podezření na zlomeninu v oblasti bederní páteře.

„Rozplynul se mu jeho sen kvůli něčemu, co mohlo mít mnohem vážnější následky,“ uvedl druhodivizní tým Vini Zabú-KTM, za který Wackermann závodí. Na Giru bývalý juniorský mistr Evropy debutoval.

Zhruba 800 metrů před cílem najel do bariéry také jeho týmový kolega Nizozemec Etienne van Empel, který si však poranil jen prsty na ruce a v závodě může pokračovat.

Cyklistiku v posledních dnech zasáhla série hrozivých karambolů. Předloňský vítěz cyklistické Tour de France Geraint Thomas odstoupil z Gira poté, co při těžkém pádu zaviněném odhozeným bidonem utrpěl zlomeninu pánve. 

Olympijský vítěz Greg van Avermaet si na klasice Lutych-Bastogne-Lutych přivodil zlomená žebra, spojení klíční kosti s lopatkou i prasklý výběžek na hrudním obratli, když narazil do značky.

Nizozemec Fabio Jakobsen dokonce bojoval o život poté, co ho v závodě Kolem Polska těsně před cílovou čárou krajan Dylan Groenewegen natlačil v souboji o prvenství do bariéry. 

Závod Kolem Lucemburska zase poznamenala hromadná nehoda zaviněná kamionem.

Jágrův první gól v NHL (7. října 1990) | Video: Sport

V NHL nakonec Jágr v základní části odehrál 1733 zápasů, v nichž nasbíral 1921 bodů za 766 branek a 1155 asistencí. To jej řadí na druhé místo produktivity za nedostižného Waynea Gretzkého, v pořadí střelců i odehraných zápasů je třetí. V play off přidal dalších 201 bodů, když v 208 zápasech dal 78 branek a připsal si i 123 asistencí.

V barvách Pittsburghu Jágr po boku hvězdného Maria Lemieuxe dvakrát zvedl nad hlavu Stanleyův pohár. Na následujících angažmá ve Washingtonu a New Yorku Rangers sbíral už jen individuální trofeje.

Po třech letech strávených v ruském Omsku, s nímž v roce 2005 během výluky v NHL vyhrál turnaj evropských mistrů Super Six, se do zámoří vrátil a oblékl dresy Philadelphie, Dallasu, Bostonu, New Jersey, Floridy a Calgary. V lednu 2018 kvůli zdravotním problémům předčasně ukončil angažmá v Calgary a vrátil se do rodného Kladna.

Nyní je olympijský vítěz a dvojnásobný mistr světa Jágr majitelem klubu Rytíři Kladno, který momentálně hraje druhou ligu. A stále je, ve svých 48 letech, na soupisce.

Moje místo: Michaela Hrubá | Video: Red Bull

„Vítězit na olympiádě v Tokiu je mise, která nám byla dána, abychom přispěli k velkému oživení čínského národa. Náhlé rozpoutání pandemie nám přináší nové výzvy k dokončení tohoto úkolu. Čínští sportovci musí pracovat tvrdě, odvážně přijmout misi za svou a ukázat nezdolnost národa schopného vzdorovat všem katastrofám.“

Pár vět z oficiálního oznámení o zavedení nových kvalifikačních norem pro čínské sportovce. Patrně jim mají dodat dostatek motivace a přimět k přijetí částečné zodpovědnosti za obraz komunistického státu.

Zatímco v minulosti se Číňané ve velkém soustředili především na sběr zlatých olympijských medailí, nyní chtějí jednotnými fyzickými standardy primárně podpořit obecné zdraví národa a změnit přemýšlení zlenivělé mladé generace.

Dosáhnout toho chtějí stejnými pravidly pro všechny reprezentanty.

Kdo se chce podívat na olympiádu, musí vedle kvalifikačních limitů mezinárodní asociace svého sportu projít ještě čínským testem fyzické zdatnosti, který je rozdělen na tři části. V každé z nich může sportovec získat nejvíce 100 bodů, přičemž k úspěšnému absolvování potřebuje minimálně 75 bodů z každé části a aspoň 240 bodů z celkových 300.

Každý se teď musí prokousávat změtí tabulek a všemožných úkolů.

Podle amerického časopisu Foreign Policy doplatili na přísná pravidla naposled někteří plavečtí reprezentanti. Přibližně polovina z nich měla být z národního týmu vyřazena, protože neuspěli v testech na kliky, v dlouhých bězích nebo při posilovacím cvičení bench-press.

Propadli také nejlepší čínští lyžaři a nemohli kvůli tomu v létě odcestovat na tréninkový kemp do Norska. Vykopnutí z reprezentace potkalo rovněž možné soupeřky Ester Ledecké či Evy Samkové na snowboardu.

Bizarní rozměr celé záležitosti dokresluje aplikace norem i do oblasti neolympijských sportů, u kterých fyzická složka nehraje téměř žádnou roli. Náročným výkonnostním testům se údajně nevyhnou ani šachisté.

Marné jsou jakékoliv případné nářky. „Šachisté jsou také sportovci. Měli by ukázat závodního ducha a přispět k pozitivní image našeho sportu,“ souhlasil s nařízeními šéf čínského šachového svazu Ču Kuo-pching.

To James Palmer z Foreign Policy upozornil na to, že některá měřítka mohou výrazně ohrozit zdraví testovaných sportovců. Jedním z nich je totiž také index tělesné hmotnosti BMI (body mass index), byť je mezi odborníky považován za dost nedokonalý indikátor „zdravé“ váhy.

Čísla, která čínské autority nastavily jako potřebné BMI, znamenají pro většinu lidí nebezpečnou podváhu. Přitom třeba francouzští házenkáři Bertrand Gille a Didier Dinart měli na olympiádě 2012 v Londýně podle hodnot BMI nadváhu, a přesto vybojovali s národním týmem zlato.

Státní sportovní programy v Číně vytrhávají talentované děti odmalička ze škol a tvrdým tréninkem je připravují na sportovní kariéru. Neúspěch však čínští komunisté nepromíjejí a sportovci vyřazení z programů končí v některých případech bez vzdělání, v nouzi a naprostém zapomenutí.

Jako bývalý gymnasta a vítěz univerziády Čang Šang-wu, z kterého se stal bezdomovec. Gymnastické triky předváděl za drobné na ulici, pak začal krást a nakonec byl odsouzen k více než čtyřletému vězení.

Reprezentantů, kteří teď najednou budou muset čelit otázce, co dělat bez sportu, bude kvůli novým standardům nejspíš přibývat. Na základě testů v mnoha případech zcela irelevantních k dané disciplíně.

Podle Palmera je na vině dostatečný rozvoj sportovní vědy v Číně, kde badatelé nespolupracují přímo s týmy a sportovci, a tak své poznatky prezentují naprosto odtržení od reality.

„Výkřiky proti nesmyslnosti nových norem by mohly vést k jejich zrušení, ale také by mohly vyprovokovat politiky k dvojnásobné tvrdohlavosti. Na olympiádě v Tokiu a Pekingu může zaměření na sílu místo konkrétních dovedností Čínu značně zabrzdit,“ soudí novinář Foreign Policy.

Už teď je jasné, že na tenhle antukový grandslam se bude dlouho vzpomínat. Chlad a déšť zpomalily kurty natolik, že dal křídla hráčům a hráčkám, které by se horko těžko kdekoli jinde prokousávaly úvodními koly. 

Hlavně v ženském pavouku tak kralují hráčky, které jsou schopny využít línějšího dvorce k přechodu na sít a ke změnám rytmu, který tradičním ranařkám od základní čáry vůbec nechutná. 

Agresivně hrajícím hráčkám nezbývá nic jiného, než se sžít s novými podmínkami, nebo vyklidit pole. A zdá se, že nejlépe se s tím vypořádal právě česká bojovnice Petra Kvitová. 

„Skvěle servíruje, má tvrdé forhendy i bekhendy a je schopná se prostřílet kurtem až k síti a tady si dojít pro vítězný bod,“ všimla si bývalá rakouská tenistka a expertka Eurosportu Barbara Schettová.

Takhle daleko na French Open je Kvitová po osmi letech. V roce 2012 tu hrála dokonce semifinále, bylo to rok od jejího premiérového triumfu na Wimbledonu a v době, kdy sahala po tenisovém trůnu pro královnu žebříčku. 

Ale sama sebe za antukářku zrovna nepovažuje, takže se na letošním Roland Garros moc daleko nedívá. „Je dobře, že na sebe nevytváří zbytečný tlak, to se odráží v její hře. I když si asi dobře uvědomuje, jaká šance se jí tu otevírá,“ myslí si Schettová. 

Na pařížskou trofej Kvitová zatím nepomýšlí, před sebou další nenasazenou, ale přesto nebezpečnou tenistku Němku Lauru Siegemundovou. „Hrály jsme spolu jen jednou ve Stuttgartu, jinak jsme spolu ani netrénovaly. Musím jí dostat pod tlak, aby neměla čas na své věci,“ má promyšlenou taktiku Češka.

„Ony věci“ znamenají hodně pestrou hru plnou čopů, kraťasů a náběhů na síť. Pokud by aktuální světová jedenáctka na takový tenis přistoupila, měla by cestu do semifinále hodně fyzicky náročnou. 

Nutno ale dodat, že také Siegemundová má z Kvitové respekt. Však také jediný vzájemný duel před pěti lety na US Open jednoznačně prohrála. 

„Bude to úplně něco jiného než doteď, kdy jsem hrála hlavně taktické bitvy proti antukářkám. Petra mi ve výměnách nedá druhou šanci, je to těžká protivnice,“ ví 66. hráčka světa. 

Ta se kromě senzační jízdy do čtvrtfinále zapsala letos v Paříži do paměti tenisových fanoušků i jedním sporným momentem. To, když v prvním kole proti Kristině Mladenovicové nehlásila vlastní úder po dvojdopadu. A protože si ho nevšimla ani rozhodčí, rozhozená Francouzka ztratila kromě fiftýnu i skvěle rozjetý zápas.

„Dvojdopad jsem viděla. Nevím. Asi bych to taky nepoznala. Zápas vyhrála a od té doby si věří,“ konstatovala Kvitová.

Podle papírových předpokladů bude ve středu favoritkou třicetiletá Češka. „Siegemundová má jedinou šanci, pokud se udrží v delších výměnách. Ale jinak, když vidím, jak Kvitová na turnaji servíruje i returnuje, jsem přesvědčená, že Němku porazí a postoupí,“ věří Schettová.