Příští pátek začne v severoamerické NHL očekávané obchodování s volnými hráči. Letošní trh láká mimo jiné plejádou zajímavých gólmanů. Kdokoliv chce udělat změny v brankovišti, má šanci.

Na roztrhání bude vzkříšený Robin Lehner, v životní formě chytající Jacob Markström a prověřený Braden Holtby.

Leckdo pak může uvítat služby veteránů, jako jsou čerstvý finalista Stanley Cupu Anton Chudobin nebo dlouholetá opora Chicaga Corey Crawford.

Do druhé kategorie spadá také 37letý Lundqvist.

Volným hráčem je vůbec poprvé. Předchozích 15 sezon nastupoval za Rangers, s nimiž postupně podepsal čtyři kontrakty. V tom posledním si průměrně přišel na 8,5 milionu dolarů ročně (v přepočtu asi 200 milionů korun). Nicméně ho nedokončil. Newyorský klub muže přezdívaného „Král Henrik“ odtrůnil vyplacením ze smlouvy. Očekávaně. Chce spoléhat na mladé Rusy Igora Šesťorkina a Alexandara Georgieva.

Lundqvist v příštích dvou letech dostane kompenzaci 5,5 milionu dolarů. A buď může ukončit kariéru, nebo podepsat smlouvu jinde.

Na ještě jednu velkou štaci jeho životopis stačí. V základní části posbíral 459 výher, suverénně nejvíc ze všech Evropanů. Celkově je šestý, přičemž z této skupinky má lepší úspěšnost zákroků akorát Roberto Luongo (91,9 procenta), a to o pouhou desetinu.

V posledních dvou ročnících Lundqvist pocítil věk (úspěšnost pod 91 procenty, což se mu dřív nestávalo), ale pořád si vedl trochu lépe než například Holtby.

Dává smysl, aby šel do klubu, s nímž má šanci dosáhnout na Stanley Cup, jedinou trofej, která mu vedle zlata z olympiády a mistrovství světa opravdu chybí.

Samozřejmě bude muset přijmout nižší plat a skousnout roli mentora a dvojky, případně se o místo jedničky poprat.

Zámořská média už dávají dohromady seznamy, kam by Lundqvist mohl zamířit. A často zmiňují mužstva s českým brankářem.

Místo Mrázka, nebo po boku Ritticha?

Zřejmě nejčastěji se mluví o Carolině. „Jejím největším otazníkem je brankoviště. Petr Mrázek a James Reimer mají před sebou poslední rok smlouvy, ale klub možná někoho z nich vymění ve prospěch Lundqvista,“ stojí v analýze stanice CBS.

Není tajemstvím, že Carolina pokukuje po gólmanech. Navíc má zboží, o které je zájem jinde. Po Mrázkovi podle stanice TSN stále lační Edmonton.

Změny dost možná nastanou v Calgary, kde skončila smlouva Camu Talbotovi a jediným prověřeným brankářem mančaftu je teď akorát David Rittich. „Calgary musí někoho přivést. Jeho nadějná soupiska by se Lundqvistovi mohla zamlouvat,“ píše server NorthJersey.com.

O hvězdného Švéda by mohlo mít zájem také Colorado, kde Pavel Francouz kryje záda Philippu Grubauerovi. „Marodkou zužovaní Avalanche podruhé za tři roky dohráli play off s třetím gólmanem. Možná se tentokrát budou chtít ujistit, že na téhle pozici mají dostatečnou konkurenci a nechají Francouze s jeho dvoumilionovým kontraktem na farmě, dokud Grubauer a Lundqvist budou zdraví,“ napsal deník Denver Post.

Generální manažer Colorada Joe Sakic však prohlásil, že s dosavadním tandemem nadále počítá, a tak se tato varianta jeví nejméně pravděpodobně.

Úřadující šampioni vstoupili do sezony dvěma porážkami, nyní už jsou ale zpět na vítězné vlně. Vedle Neymara se prosadili i Alessandro Florenzi, Julian Draxler, Idrissa Gueye a skóre uzavřel Kylian Mbappé.

Před víkendovým programem ligy se Paris Saint Germain posunul na druhé místo tabulky za Rennes, které ještě neprohrálo.

Francouzská fotbalová liga – 6. kolo:

Paris St. Germain – Angers 6:1 (36. a 47. Neymar, 7. Florenzi, 57. Draxler, 71. Gueye, 84. Mbappé – 52. Traoré).

Tabulka:

„Jsem velice dojatá a je pro mě opravdu neobyčejné, že jsem dokázala dneska vyhrát. Jana by měla narozeniny a chtěla bych jí to věnovat, protože by byla z mého výsledku nadšená,“ řekla Krejčíková novinářům na videokonferenci.

Pro Krejčíkovou znamená Novotná mnoho. Před šesti lety ji odvážně požádala o spolupráci a pak pod bývalou světovou dvojkou trénovala. „Díky ní jsem pokračovala a nešla na školu. V osmnácti jsem skončila v juniorkách a nevěděla, jakým směrem se vydat. Ona mi řekla, jdi do toho a makej, že mi bude vždycky věřit. Díky ní jsem tady a mám čtyři grandslamové tituly, po dvou z deblu a mixu,“ vyznala se.

Už ve čtvrtek na Krejčíkovou dolehlo, že bude hrát v den narozenin Novotné, která zemřela před třemi lety na rakovinu. „Věděla jsem, že to bude těžký, a před zápasem jsem si trochu pobrečela, protože to na mě dolehlo,“ řekla Krejčíková.

Před zápasem ještě mluvila s kamarádkou. Bývalá tenistka jí říkala, ať hraje pro Novotnou. „Že je teď čas, ale to bych nemohla, protože bych byla dojatá, což by mi nepomohlo. Byla bych nervózní a ztuhlá, takže jsem si raději říkala, že i když prohraju, tak se nic nestane a Jana by na mě byla pyšná,“ opakovala si.

Utkání s Pironkovovou odehrála koncentrovaně a dotáhla zápas do vítězného konce. „Bylo to těžké, nahoru dolů. Hlavně jsem se snažila dostat v hlavě do momentu, abych se tenisem bavila, ať to dopadne, jak dopadne,“ konstatovala Krejčíková.

Postupem do osmifinále stvrdila svůj průlom do světové stovky ve dvouhře. Zopakovala, že se o to dříve úporně snažila, což ji brzdilo. „Teď jsem se smířila, že to nikdy nedám a budu elitní deblistkou,“ řekla brněnská rodačka, které pomohla i letošní koronavirová pauza, protože měla čas na souvislejší trénink dvouhry.

Z prvního postupu do grandslamového osmifinále ve dvouhře má radost nejen díky Novotné. Těší ji, že se to povedlo v Paříži. „Miluju antuku i Roland Garros. Tady jsem hrála předloni poprvé hlavní soutěž dvouhry a vyhrála první deblový grandslam. Je to pro mě speciální místo. Užívám si to a dodává mi energii,“ pronesla.

Úspěch ve dvouhře je pro čtyřiadvacetiletou Krejčíkovou velkým zadostiučiněním. „Jsem na sebe pyšná, že jsem ukázala, jak dokážu hrát, a že můžu být úspěšná i ve dvouhře. Přišel správný čas, konečně všechno zapadlo,“ uvedla.

A teoreticky ještě nemusí její cesta končit. Její další soupeřkou bude hráčka z kvalifikace Nadia Podoroská z Argentiny, 131. tenistka světa. „Těžko říct,“ pokrčila rameny při otázce, jestli cítí šanci. „Vyhrála tři zápasy v hlavní soutěži, je antukářka a tyhle podmínky jí musí sedět. Budu řešit až po deblu,“ řekla, že se nad duelem zamyslí až po sobotní čtyřhře. K utkání o čtvrtfinále nastoupí v neděli.

Cinkovi závod nesedl, objevil se během 19 minut jízdy dokonce až na chvostu. Nakonec ale bojoval alespoň o umístění mezi prvními 24 jezdci a tím i lepší pozici na startu nedělního závodu olympijské disciplíny cross country. Ve finiši ho ale předčil Švýcar Matthias Stirnemann a v úterý dvacátý Cink byl i proto po závodě zklamaný.

„Vůbec jsem se do toho nemohl dostat. Byl jsem tam furt na konci, takže jsem byl rád, že tam vůbec visím, a chvílemi jsem dokonce přemýšlel, zda to nezabalit a pošetřit síly… Pak jsem se postupem času docela rozjížděl, viděl jsem, jak ostatní trošku vadnou, bylo to tam i docela hektické s hodně pády. Dostal jsem doprostřed pelotonu a ještě jsem zkusil o tu třetí řadu zabojovat. Bohužel mi to o jedno místo nevyšlo,“ mrzelo Cinka.

Sám byl zvědavý, jak zareaguje tělo. V úterý jel ve Vysočina Areně úvodní short track, ve čtvrtek zase cross country. „Bylo to znát. Celý den jsem byl takový unavený a vůbec se mi do toho dneska nechtělo. Teď je důležité zregenerovat na neděli, která je pro mě důležitá. Ten short track je hodně silový a intenzivní, navíc v kombinaci po té cross country, chtělo by to asi více dnů na odpočinek. Ale je to stejné pro všechny závodníky, co jedou short track, tak uvidíme,“ uvedl Cink.

Také Čábelická si v porovnání s úterním kláním pohoršila. Shodou okolností rovněž o pět příček jako Cink. Ve finiši zdolala Richardsová i tentokrát Francouzku Pauline Ferrandovou-Prévotovou, bronz si vyjela Rakušanka Laura Stiggerová. Francouzka Loana Lecomteová, která byla v úterý třetí a ve čtvrtek ovládla závod cross country, se musela spokojit s pátým místem.

„S výsledkem moc spokojená nejsem, je to třetí lajna (pro neděli), druhá by byla lepší. Povedl se mi start, ale chtělo to být vpředu. Trať je pořád podmáčená, a když jel člověk vpředu, tak si mohl líp hlídat stopu a nemusel vybočovat do toho měkkého bahna, které nejelo. Nechala jsem se tam netakticky vytlačit a pak jsem kroužila spíš vzadu, takže jsem nemohla jet to svoje tempo. S výsledkem spokojená nejsem, ale s výkonem ano, na to, že je to už třetí závod během čtyř dnů,“ popsala Čábelická.

Únavu zatím dokázala vstřebat. „Ráno, když jsem se jela projet, tak prvních deset minut bylo vážně strašných, ale pak se to zlepšilo. I při závodě to nebylo špatné. Otázkou zůstává, co udělá únava s tělem v neděli, přeci jenom na takovou porci zátěže není zvyklé. Ale budu se snažit na to připravit. Ani by mi nevadilo, kdyby pršelo víc, protože tenhle stav mi nesedí, jak je to podmáčený a klouzavý,“ přála si Čábelická.