Slovenský obránce v tomto ročníku nastoupil pouze k jedinému zápasu. Před třemi týdny byl v základní sestavě proti Celticu, na jehož hřišti Sparta vyhrála 4:1 a po dvou předchozích porážkách oživila naděje na postup. Poté však kvůli zdravotním potížím znovu vypadl ze sestavy a vrátit by se mohl ve čtvrtek právě proti Celticu.

„Dnes jde do tréninku a pokud se vyjádří, že je připraven, tak by měl nastoupit,“ řekl Kotal na dnešní videokonferenci. „Věřím, že je tím hráčem, který dodá obraně klid. Ale bude to otázka práce celého týmu a organizace celé defenzivy. A samozřejmě s ohledem na poslední výsledky přijdou i další změny v sestavě,“ dodal.

Aby si Sparta udržela šanci na postup, musí porazit Celtic i podruhé. Situaci jí však komplikuje rozsáhlá marodka, na které jsou například útočníci Adam Hložek nebo obránci Lukáš Štetina nebo Ondřej Čelůstka. Letenští navíc po vítězství ve Skotsku prohráli 1:3 v Plzni a v neděli nečekaně doma 2:4 s Českými Budějovicemi.

„S Budějovicemi jsme sice prohráli, ale měli jsme 27 střel, takže rozhodla nízká efektivita a chyby v obraně. Proto věřím, že jsme si to už vybrali a navážeme na výkon z Celticu a odstartujeme další sérii,“ řekl Kotal. „Způsob hry by se změnit neměl, ale důležité bude, v jakém rozestavení nastoupí soupeř,“ přidal.

„Celtic jsme sledovali a hráli na čtyři i na tři obránce, na to budeme reagovat. Nyní hlásí, že chtějí hrát ofenzivně, tak jsem na to zvědavý. Věřím, že hráči si uvědomí, že jen kolektivní a zodpovědný výkon nám může přinést výsledky,“ prohlásil osmašedesátiletý kouč.

Kotal se dokáže vcítit do pozice trenéra Celticu Neila Lennona, který je po posledních výsledcích pod tlakem a dnes proti jeho setrvání u týmu v Glasgow protestovali někteří fanoušci. „Tlak fanoušků je v každém klubu velký. Ve fotbale přichází dobré i horší chvíle a je to otázka síly mužstva, jak se s tím dokáže vypořádat,“ uvedl.

Čtvrtá dívka loňského juniorského MS Adamovská je teprve druhou českou ženou, která získala na ME ve sportovním lezení medaili. Před ní na stupně vítězů vystoupila jen Věra Kotasová-Kostruhová, která byla v roce 2002 bronzová v boulderingu.

Adamovská a Meškovová byly jediné, které zdolaly obě kvalifikační i dopolední semifinálovou cestu. Ve finále skončily těsně pod vrcholem, poslední přeskok nezvládly. Meškovová byla o půl minuty rychlejší a k titulu z boulderingu přidala druhé zlato z ME, které mohou v hale navzdory koronaviru přímo sledovat i diváci. Bronzová Britka Molly Thompsonová-Smithová vystoupala o pět chytů níže.

V 18:00 začalo finále mužů s českým reprezentantem Martinem Stráníkem. Obhájce titulu Adam Ondra na šampionátu nestartuje.

Maradona, který dovedl Argentinu k triumfu na mistrovství světa v roce 1986, před pár týdny oslavil šedesáté narozeniny. Krátce poté musel na operaci krevní sraženiny v mozku, která ale podle lékařů dopadla dobře. 

Po zotavení se ze zákroku zamířil na rehabilitační kliniku, kde se podrobil odvykací kůře kvůli závislosti na alkoholu, s nímž měl dlouhodobě problémy.

Připravujeme podrobnosti. 

Ledecká si není úplně jistá, zda v Rakousku dokáže zúročit zkušenosti ze snowboardu. „Zatím v trénincích, kterých jsem měla docela málo, se mi tam dost pletla ta druhá lyže a ty hůlky,“ prohlásila se smíchem v nahrávce pro média dvojnásobná olympijská vítězka z Pchjongčchangu.

„Mysleli jsme si v týmu, že budu rychlá na startu, že tam mám tu reakci naučenou ze snowboardu. Ale zjistili jsme, že jsem zdaleka nejpomalejší z těch, s kterými jsme trénovali. Takže mám určitě co dohánět a uvidíme, jestli se podaří něco dobrého zajet,“ řekla Ledecká, která sezonu SP zahájila 20. místem v obřím slalomu v Söldenu.

Zatím se hodlá soustředit na dopolední kvalifikaci a ráda by se probojovala do podvečerního finále pod umělým osvětlením. „Bylo by skvělé být mezi 30 nejlepšími, ale tréninku bylo málo. Na sněhu jsem skoro každý den, ale dělám dva sporty,“ připomněla.

„Brány jsou tady hodně blízko u sebe, je to vlastně takový slalom na obřačkách. To bude vyhovovat specialistkám na točivé disciplíny, to já bohužel zatím nejsem, ale budu bojovat,“ slíbila Ledecká.

V Lech/Zürs se nepředstaví americká lyžařka Mikaela Shiffrinová, která dala přednost tréninku. Ve víkendových slalomech v Laponsku obsadila druhé a páté místo, oba závody vyhrála její největší rivalka v této disciplíně Petra Vlhová ze Slovenska.

K zápasu v Pardubicích jako by Třinec v neděli přistoupil poněkud lehkovážně. Za stavu 6:3 ve svůj prospěch Oceláři polevili a divoký duel nakonec ztratili poměrem 6:7 v prodloužení.

O dva dny později předvedli v Hradci Králové mnohem zodpovědnější výkon, soupeři dovolili pouze dvacet střel na branku a zvítězili 3:0. V neúplné tabulce jim patří druhé místo za Plzní, která má o bod více, ale zároveň odehrála tři utkání navíc.

Třinec nasázel během jedenácti duelů skvělých 53 gólů, inkasoval jich 26. Statisticky má nejlepší útok i nejlepší obranu soutěže. Extralize dominuje.

„V posledních letech má Třinec velkou kvalitu v každé sezoně, patří k favoritům soutěže, není to překvapení. Ale že se mu bude dařit až takhle? Opravdu jsou na tom skvěle, na české poměry je to neobyčejně silný tým,“ říká bývalý reprezentační trenér Vladimír Vůjtek.

Jak už je za poslední dobu tradicí, Oceláři v létě s kádrem, který měl v minulé sezoně obhajovat titul a po základní části skončil třetí, příliš nehýbali. Klíčové borce se jim podařilo udržet a z první útočné formace Matěj Stránský, Petr Vrána, Martin Růžička udělali postrach soutěže.

„Je to nejlepší lajna v lize, spolu s plzeňskou dvojicí Milan Gulaš, Tomáš Mertl,“ soudí Vůjtek. „A kdo mě v Třinci překvapil, to je Jan Jaroměřský, který přišel z Olomouce. Hraje výborně, přitom přišel jako ne úplně známý hráč. Je to ukázka dobrého třineckého skautingu,“ pokračuje bývalý kouč Vítkovic, Kazaně, Jaroslavle či Dynama Moskva.

Jaroměřský zapadl do obrany, jež je v Třinci složena skoro výhradně z reprezentantů. Tomáše Kundrátka, Davida Musila a Milana Douderu v ní doplňují lotyšská stálice Guntis Galvinš a Slovák Martin Gernát, s čtrnácti body nejproduktivnější zadák extraligy.

Transformace nestárnoucího Růžičky

V brance zase Oceláři našli spolehlivou sílu v podobě Jakuba Štěpánka. „Dávno neplatí, že Třinec rovná se pouze silný útok. Vyztužili obranu, dozráli jim někteří hráči, a když se dnes podíváte na jejich soupisku, zjistíte, že ten tým nemá žádnou slabinu,“ míní Vůjtek.

Smrtící elitní formaci táhne dvanáctigólový Stránský, společně s Davidem Šťastným nejlepší střelec extraligy. A góly mu ve většině případů servíruje nejproduktivnější hráč soutěže Růžička.

„Martin byl přitom vždycky strašně gólový, ale teď více nahrává. Poznal, že i v Matějovi má Třinec silného střelce, a oba si vyhoví,“ chválí Vůjtek. Ve Stránském vidí v 27 letech velký potenciál pro reprezentaci. „Jsem zvědavý, jak se prosadí na mezinárodním poli, kde ještě tolik šancí nedostal.“

„Je to hráč podle mého gusta, krásně se na něj dívá. Velmi dobře bruslí, umí perfektní stahovačky a kličky, má tah na branku a nečekanou střelu. V zahraničí nasbíral zkušenosti a teď zažívá úžasné období,“ podotýká Vůjtek na adresu bývalého prospektu Dallasu.

Vedle úderné první formace vypichuje Vůjtek ještě další jména. „Bratři Ondra a Michal Kovařčíkovi jsou zase o rok starší, už se stali nedílnou součástí mužstva. A v zápasech, které jsem viděl, se mi hodně líbil také Lukáš Jašek, kterého jsem až tolik neznal,“ přiznává.

Jaškovi běží poslední rok nováčkovského kontraktu s Vancouverem, zatím se však z farmy v Utice nedokázal do prvního mužstva prosadit. Do mateřského Třince přišel spolu s Filipem Zadinou jako dočasná posila a s bratry Kovařčíky obnovil úspěšnou souhru z juniorských let.

„Bylo jasné, že Zadina tým hodně pozvedne, ale i Jašek ukazuje, že je šikovný hokejista. Oba jsou talenty českého hokeje,“ shrnuje Vůjtek.

Vítkovicím už Vůjtek neradí

Dnes třiasedmdesátiletá trenérská legenda je v Česku spojena především s Vítkovicemi, ale v sezoně 2000/2001 působil Vůjtek i v Třinci. „Už tehdy měl klub za sebou úspěchy a dral se do špičky, ale ještě tomu něco chybělo,“ vzpomíná na éru před dvaceti lety.

„Mužstvo nebylo tak vyzrálé, vedení nemělo takové možnosti jako dnes. Zato teď funguje celý klub dobře, i na poli managementu. Třinec bude i do příštích let stálicí českého hokeje,“ nepochybuje Vůjtek.

Ještě v minulém ročníku působil jako konzultant u týmu Vítkovic, ale nyní už se Vůjtek v hokejovém prostředí nijak neangažuje. „V mém věku už jsem se ani nechtěl mezi mladší kluky plést,“ usmívá se.

Vítkovice však nadále sleduje a výsledky po restartu extraligy mu dělají radost. „Hraje se bez diváků, jsem odkázaný na televizi, ale podle toho, co jsem viděl, a podle výsledků to nevypadá vůbec špatně,“ hodnotí trenér, který dovedl Slováky ke stříbru na mistrovství světa 2012.

Ostravský celek sice v pátek strávil těžký debakl 0:7 od nováčka z Českých Budějovic, ale porážku následně odčinil výhrami v nelehkých zápasech v Mladé Boleslavi a v Brně. Aktuálně je z toho pozice v klidném středu tabulky, oproti záchranářským starostem z jara příjemná změna.

„Mojmír Trličík z týmu vyždímal všechno, zachránil se s ním a správně dostal příležitost pokračovat. Složil si mužstvo více podle sebe, hodně pomohl návrat Romana Poláka s Adamem Poláškem a v té pauze také možnost trénovat v Polsku, kterou využil i Třinec,“ připomíná Vůjtek.

Ostravané budou znovu létat

Zatímco Oceláře nyní čeká série domácích zápasů, Vítkovice vyrážejí na trip do Karlových Varů a Plzně. A k urychlení cesty použijí letadlo.

„O tom jsem teda nevěděl, to je pro mě novinka,“ směje se Vůjtek. „Ale rozumím tomu. V tom nahuštěném programu se únava rychle kumuluje. Vítkovice jsou s Třincem a Karlovými Vary nejvíce cestujícím mužstvem. Každá ušetřená hodina se může počítat,“ doplňuje.

Létání v rámci domácí soutěže zažil ve Vítkovicích dříve jako hráč i jako trenér. „Už v 70. letech jsme lítali do Prahy a Košic. Měli jsme dvě letadla, kam se vešlo devatenáct a sedmnáct lidí,“ vybavuje si. „Byli jsme tam za hodinu, přičemž autobusem by to tehdy trvalo šest až sedm hodin. Letadlo nám cestování dost ulehčilo,“ říká Vůjtek.