Stejně jako letos v říjnu a listopadu se budou hrát i v březnovém a zářijovém reprezentačním termínu příštího roku nezvykle tři místo tradičních dvou utkání.

„V březnu nás čekají tři ostré zápasy kvalifikace mistrovství světa, které budou strašně důležité. Bude to náročné pro hráče i na organizaci. Stejný režim bude v září,“ uvedl Sionko. Soupeře pro kvalifikaci poznají svěřenci trenéra Jaroslava Šilhavého 7. prosince, při losu budou v třetím výkonnostním koši.

V létě čeká reprezentaci evropský šampionát, který byl kvůli pandemii covidu-19 přeložen z letošního léta. Na mistrovství se bude tým chystat na kempu v Jižním Tyrolsku na severu Itálie. Bydlet bude v hotelovém komplexu Silena, kde plánoval přípravu už letos a který bude mít vzhledem ke koronavirové situaci jen pro sebe.

„Máme připravený kemp v Itálii, který nám hradí náš komerční partner Ski- & holiday area Gitschberg Jochtal a který nám nabídne skvělé možnosti na trénink. Najdeme tam vše, co potřebujeme, ideální podmínky i potřebný klid,“ uvedl Sionko. „A pak bude Euro. Uvidíme, jaká budou platit opatření ohledně koronaviru. Moc bych si přál, aby mistrovství Evropy už bylo i s fanoušky na stadionu,“ dodal bývalý reprezentační záložník.

UEFA zatím stále věří, že se turnaj bude moci odehrát podle plánu ve 12 zemích. „Zatím máme takové informace, že by se Euro mělo sehrát v původním formátu. Ale v téhle době nikdy nevíte, co bude zítra. Myslím, že i UEFA stále mapuje možnosti, jak odehrát Euro co nejbezpečněji. Ke změnám asi dojít může, ale to je všechno záležitostí UEFA. Případně bychom museli adekvátně reagovat,“ konstatoval Sionko, který se s národním týmem v Plzni chystá na poslední dva letošní zápasy – v neděli v Lize národů s Izraelem a o tři dny později tamtéž se Slovenskem.

Po restartu reprezentačních utkání se českému celku nevyhnuly problémy s koronavirem. V září muselo být po výhře 3:1 na Slovensku rozpuštěno původní mužstvo kvůli dvěma nakaženým v realizačním týmu. Jedním z nich byl Sionko.

Proti Skotsku nastoupil narychlo složený nový výběr a po boji prohrál 1:2. V říjnu pak během srazu postupně vypadlo sedm hráčů i kouč Šilhavý a nyní před středečním přípravným zápasem v Německu David Pavelka s Tomášem Pekhartem, který měl ale následný test negativní.

„Asi nejhorší to bylo v září během našeho prvního podzimního srazu. Měli jsme dva pozitivní případy včetně mě a sraz byl kvůli tomu rozpuštěn. Doteď si myslím, že se mohlo postupovat jinak. Dnes vidíme, že se nic takového nestává, ani když týmy mají pozitivních případů víc,“ uvedl Sionko.

„Tehdy propukla nepřiměřená hysterie. Možná i proto, že v českém sportu s tím nebyly zkušenosti a bylo to pro všechny nové. Teď už vidíme, že se to týká opravdu všech a katastrofa se z toho dělat nemá,“ dodal Sionko.

To ale podle něj neznamená, že by reprezentace neměla mít co nejpřísnější opatření. „Troufám si tvrdit, že máme jeden z nejpřísnějších režimů v Evropě. Například nevím o nikom, kdo by hráče zavřel na začátku srazu na pokoje do karantény, než přijdou výsledky prvních testů na covid. Dobrovolně si tak výrazně zkracujeme čas na přípravu před zápasy,“ uvedl.

„Dodržujeme všechna opatření od UEFA i českých úřadů a navíc přidáváme i naše vlastní. Přesto neexistuje klíč, jak to vyřešit stoprocentně. Museli bychom hráče a realizační tým zavřít týden před srazem, abychom měli jistotu. Jak vidíme, potkává to všechny,“ dodal.

Nikdo nečekal, že k něčemu takovému může dojít, zvlášť v evropském hokeji.

Michalovce v utkání nejvyšší slovenské soutěže snížily v Bratislavě na 4:7, nicméně 33 vteřin před koncem bylo zřejmé, že šlo jen o kosmetickou úpravu skóre. Následoval však moment, kvůli němuž se o zápasu stále mluví.

Pustili se do sebe domácí bek Maier a o deset centimetrů vyšší a metrák vážící univerzál Louis, který se slovenským soupeřem udělal krátký proces. Rvačka skončila po jediné ráně pravačkou.

Maier záhy jen bezvládně ležel na ledě a zdravotníci ho museli odnést na nosítkách.

„Maier byl po péči lékařů při vědomí a komunikoval s hráči a realizačním týmem,“ informoval v pátek Slovan na sociální síti. „Podezření na otřes mozku se zatím nepotvrdilo. Patrik bude muset v nejbližších dnech absolvovat několik vyšetření, po kterých si bude moci opět zahrát. Držíme palce a čekáme na tebe v kabině.“

Podle některých hlasů může za nešťastné vyústění šarvátky čárový rozhodčí, který se do bitky připletl těsně před jejím startem.

„Nemůžu se k tomu vyjadřovat, ale někdo udělal velkou chybu,“ prohlásil po duelu asistent trenéra Slovanu Rudolf Jendek. Zároveň uvedl, že Maier si ze rvačky nic nepamatuje.

Lepší výchozí pozici má pilot Mercedesu Lewis Hamilton. Závod v Istanbulu je čtrnáctým ze sedmnáctidílné sezony. Brit tak má ještě další tři mečboly. Vítězstvím v letošním ročníku by získal svůj sedmý titul, čímž by dohnal legendárního Michaela Schumachera. Německou legendu už nyní pokořil v počtu vyhraných závodů i kvalifikací.

Do areálu Istanbul Parku Hamilton přiletěl s luxusním náskokem 85 bodů na týmového kolegu Valtteriho Bottase, letos se jich rozdá (včetně bonusu za nejrychlejší kolo) ještě 104. Britovi tak stačí získat v neděli ve Velké ceně Turecka o sedm bodů víc než jeho finský soupeř.

Bottasovi tak nemusí v případě, že nezajede i nejrychlejší kolo Grand Prix, stačit ani vítězství. Dojede-li za této konstelace Hamilton druhý, bude i tak jistým šampionem.

O suverenitě obhájce titulu svědčí nejlépe fakt, že pokud by on následující tři závody (Turecko a dvakrát Bahrajn) nedojel a jeho stájový parťák všechny vyhrál i s bodem navíc, pořád by na finále sezony dorazil do Abú Zabí jako lídr právě Hamilton. A to s náskokem sedmi bodů.

V MotoGP je to po zranění dosavadního suveréna Marca Marqueze v úvodu sezony extrémně vyrovnaná bitva. Velice dobře rozdané karty má 23letý Španěl Joan Mir. Mistr světa Moto3 z roku 2017 má před závěrečnými dvěma závody 162 bodů. Na druhém místě jsou se shodným počtem 125 bodů Mirův stájový kolega od Suzuki Alex Rins a Fabio Quartararo s netovární (sic!) Yamahou.

K mání bude v neděli ve Valencii a pak o týden později v portugalském Portimau ještě 50 bodů, takže čistě matematicky mají na titul nárok také Maverick Viñales (Yamaha, 121 b.), Franco Morbidelli (Yamaha, 117) a Andrea Dovizioso (Ducati, 117). Jejich šance jsou ale opravdu mizivé.

Navíc Mirovi stačí k pojištění největšího životního úspěchu dojet ve Velké ceně Valencie třetí. Tím pádem získá 16 bodů a před Portugalskem by bylo vymalováno. Navíc Španěl to na okruhu Ricarda Torma umí. Předchozí Velkou cenu Evropy tam vyhrál před Rinsem, čímž udělal velký krok k titulu.

Národní tým přijel do Rigy, kam byla kvalifikace přesunuta kvůli koronaviru a hraje se v uzavřené bublině, ve značně omlazené sestavě. Kvůli problémům s nákazou chyběly kapitánka Hejdová, Voráčková, Vyoralová, Šípová a Pochobradská, zatímco pivotky Hanušová a Vaughnová v týmu nejsou kvůli zranění. Dnes na poslední chvíli navíc kvůli potížím se zády vypadla Záplatová.

Češky se proti outsiderovi skupiny, který prohrál oba dosavadní zápasy, dostávaly do tempa pozvolna a první poločas byl vyrovnaný. Výraznější náskok pěti bodů si reprezentantky vypracovaly až v úplném závěru po pohotové akci Bartákové a zakončení Krejzové, jedné z pěti novicek v dvanáctičlenné nominaci.

Právě Bartáková byla ústřední postavou prvního poločasu, který české reprezentantky vyhrály 46:41, když zaznamenala 11 bodů a osm asistencí. Oba celky si také v úvodních dvou čtvrtinách pomohly střelbou z dálky. Češky zaznamenaly osm trojek, Dánky šest.

„Chvíli nám trvalo, než jsme se dostaly do zápasového tempa, ale pak už to bylo docela dobré. Viděly jsme se a i nám to celkem slušně padalo,“ uvedla Lenka Bartáková. „V první půli byla obrana trochu laxní, soupeř měl hodně otevřených střel, což se změnilo v druhé půli, kdy jsme na ně dupli,“ přidal trenér Štefan Svitek.

O osudu zápasu Češky rozhodly skvělým nástupem do druhé půle. V jejím úvodu se po sérii sedmi bodů dostaly do vedení 53:41 a odpor Dánek definitivně zlomily. Postupně navýšily vedení až na rozdíl 27 bodů, ale po prostřídání se soupeřkám ještě podařilo skóre zkorigovat.

„Útok nám šel od začátku, v poločase jsme měli přes čtyřicet bodů, což jsme nečekaly, ale obrana se musela zlepšit. Také jsme musely reagovat na zranění Julči,“ připomněla Bartáková ztrátu pivotky Reisingerové, která si podvrtla kotník a do druhého poločasu už nezasáhla.

Největší podíl na vítězství měla právě Bartáková, která zaznamenala double-double za 17 bodů a 11 asistencí a navíc přidala sedm doskoků. Nejlepší střelkyní byla s 21 body Kateřina Elhotová, zatímco Michaela Matušková s Michaelou Krejzovou při prvním startu za národní tým nasbíraly 12, respektive devět bodů.

„Lenka nás jednoznačně držela na rozehrávce, ale výborně zahrála třeba i Míša Matušková, která byla platná a i se prosadila,“ uvedl Svitek. „Jsem rád, že nové hráčky zvládly naskočit a pomohly. Mrzí samozřejmě zranění Julky Reisingerové. Doufám, že to nebude nic vážného a bude nám schopna pomoci ve druhém zápase,“ dodal.

České basketbalistky vítězstvím navázaly na úvodní dva kvalifikační triumfy z loňského listopadu v Itálii (62:52) a doma s Rumunskem (60:59). K postupu Svitkův výběr navíc přiblížila i večerní prohra Rumunska, které podlehlo Italkám 68:90.

Kvalifikace basketbalistek o postup na mistrovství Evropy 2021 v Rize – skupina D:

ČR – Dánsko 84:64 (26:23, 46:41, 64:52)

Nejvíce bodů: Elhotová 21, Bartáková 17, Adamcová 13, Matušková 12 – Jespersenová 18, Heeová 12. Fauly: 18:19. Trestné hody: 21/14 – 14/8. Trojky: 12:8. Doskoky: 41:42.

Itálie – Rumunsko 90:68.

Tabulka:

Výběr trenéra Karla Krejčího drží první postupové místo se ziskem 21 bodů. Druhé Skotsko zaostává o tři body, ale má zápas k dobru a navíc lepší vzájemnou bilanci, která rozhoduje při bodové rovnosti. Češi mají po dnešku alespoň jistotu druhého místa, ze kterého na šampionát projde pět nejlepších týmů z devíti skupin.

Češi sice po přerušení českých soutěží kvůli koronaviru téměř měsíc nehráli, ale přesto měli od začátku jasně navrch. Z převahy ale v prvním poločase vytěžili jen dvě šance. V 36. minutě v dobré pozici přestřelil Matoušek a stejně dopadl v závěru Havelka.

Nervózně hrající domácí navíc v 41. minutě posadili soupeře na koně zbytečným vyloučením. Lymperakis nejprve ostrým skluzem zajel do Holíka, poté mu navíc šlápl na nohu a od rozhodčího dostal červenou kartu. Řekové tak stejně jako v prvním v prvním utkání, ve kterém dostal červenou už ve 24. minutě Dimitriu, dohrávali v oslabení.

„Dolehla na nás tíha zápasu, byli jsme nervózní a nevěděli jsme si moc rady. Pak nám pomohla jejich hloupá červená karta a druhé půli jsme si řekli, že toho musíme využít,“ řekl Bucha. „Proti deseti jsme to už měli pod kontrolou. Je to sladká odměna na konec kvalifikace, teď budeme čekat na ostatní výsledky a uvidíme, jestli budeme mít radost z postupu,“ přidal trenér Krejčí.

Trenér Krejčí na početní výhodu zareagoval dvojicí střídání a místo Havelky s Plechatým poslal na hřiště Granečného s Ostrákem. Češi okamžitě soupeře zatlačili, ale dlouho se nedokázali prosadit a pomohla jim až opakovaná penalta v 68. minutě po zákroku Apostolakise na Granečného.

K pokutovému kopu se postavil Šašinka, ale Siampanis si s jeho pokusem poradil. Protože ale předčasně opustil brankovou čáru, nařídil rozhodčí opakovaní penalty a Bucha poslal Čechy do vedení. Další velkou šanci poté zahodil Šašinka a s dalekonosnou střelou z dálky neuspěl Granečný.

„Řekl jsem si dopředu, že to kopnu doprostřed, a naštěstí to gólman netrefil rukama a prošlo mu to kolem hlavy. Naštěstí jsem to propálil,“ řekl Bucha. „Před penaltou to nebylo příjemné, cítil jsem velkou zodpovědnost. Ale neřešil jsem, jak Šáša (Šašinka) kopal tu penaltu předtím,“ dodal.

V závěru se domácí sice oklepali, ale Češi příliš velké drama nepřipustili. Po brejku našel Vaníček rozběhnutého Drchala, který se sám před brankářem nemýlil. Krejčího výběr tak zakončil kvalifikaci s bilancí šesti výher, tří remíz a jediné porážky a k postupu z prvního místa musí v úterý doufat ve ztrátu Skotska právě v Řecku.

Kvalifikace ME fotbalistů do 21 let v Aténách:

4. skupina:

Řecko – ČR 0:2 (0:0)

Branky: 68. Bucha z pen., 90.+1 Drchal. Rozhodčí: Jaccottet – Jobin, Hirzel (všichni Švýc.). ŽK: Diamantis – Plechatý, Krejčí, Ostrák. ČK: 42. Lymperakis (Řec.). Bez diváků.

Řecko: Siampanis – Apostolakis, Evangelu, Diamantis, Katranis – Buzukis (46. Tsiggaras), Tsingaras (72. Botos), Balojannis (46. Papanikolau) – Lymperakis, Kutsias (57. Kampetsis), Vrusai (80. Machairas). Trenér: Gumas.

ČR: Jedlička – Zima, Krejčí, Plechatý (46. Ostrák) – Holík, Havelka (46. Granečný), Janošek, Matoušek (65. Vaníček) – Lingr (89. Klíma), Bucha, Šašinka (77. Drchal). Trenér: Krejčí.

Litva – San Marino 3:0 (1:0).

Tabulka: