Katalánský klub přišel po protikoronavirových opatřeních o 300 milionů eur (7,9 miliardy korun), vedení se proto rozhodlo s hráči jednat o tom, aby se jejich odměny celkově snížily alespoň o 191 milionů eur (5,3 miliardy korun).

Hráči včetně hvězdného argentinského útočníka Lionela Messiho to odmítli, dohodli se jen se zástupci klubu na dalším kole rozhovorů.

„Ve středu 11. listopadu se obě strany po několika intenzivních a vyčerpávajících setkáních rozešly, aniž by dosáhly dohody,“ uvedl klub v prohlášení.

„Teď jsme v situaci, kdy je na správní radě, aby učinila rozhodnutí, která pomohou zmírnit finanční problémy. Všichni hráči souhlasili, že do 23. listopadu předloží návrh, který bude z jejich pohledu přijatelný. Jsme v situaci, kdy musíme přijmout řešení na zmírnění dopadů krize,“ doplnila Barcelona.

Podle serveru goal.com na dohodu o snížení platu o třicet procent přistoupili jen zkušený stoper Gerard Piqué, brankář Marc-André ter Stegen, obránce Clement Lenglet a záložník Frenkie de Jong.

Vedení klubu také vyzvalo svého bývalého útočníka Neymara, aby vrátil deset milionů eur (265 milionů korun). To je podle agentury AP částka, kterou měla Barcelona osmadvacetiletému brazilskému fotbalistovi v minulosti vyplatit, aby se vyhnuli daňovým nesrovnalostem.

V roce 2016 totiž španělské úřady vyšetřovaly katalánský klub i Neymara kvůli tomu, že měli krátit daně zfalšováním přestupní částky po Brazilcově příchodu z FC Santos. Letos v září ale finanční správa zjistila, že klub deset milionů eur platit nemusel, proto vedení Barcelony nyní po Neymarovi požaduje vrácení této částky.

Neymar v klubu působil mezi lety 2013 a 2017. Španělské úřady nyní rovněž uvedly, že fotbalista z té doby dluží státu na daních 34,6 milionu eur (916 milionů korun), což je nejvyšší letošní osobní dluh v zemi. Právní zástupci brazilského útočníka, který před třemi lety přestoupil do PSG za rekordní částku 222 milionů eur (5,9 miliardy korun), se k záležitosti odmítli vyjádřit.

„Proti pracovitému, ale ofenzivně neškodnému českému týmu si výběr Joachima Löwa připsal vítězství 1:0, které je výmluvnější, než výsledek naznačuje,“ uvedl deník Süddeutsche Zeitung v internetové mutaci.

Ocenil první letošní čisté konto německého týmu a mimo jiné také výkon nováčků v obraně Philippa Maxe a Ridleho Bakua, kteří „ani jednou nevyvolali pocit, že by je míč pálil u nohy“.

„Reprezentační trenér Joachim Löw v nedůležitém přípravném zápase šetřil svoje hvězdy a poslal na hřiště B-tým. Byl to národní mančaft, který v tomto složení pravděpodobně už nikdy spolu hrát nebude. Mužstvu se v rámci možností dařilo a Německo zvítězilo po solidním výkonu,“ přidal list Die Welt na svém webu.

Čtyřnásobní mistři světa byli oceněni především za výkon v úvodním poločase, kdy ve 13. minutě Luca Waldschmidt vstřelil vítězný gól. „Česká hra s velkým množstvím chyb ukázala na nedostatek zápasové praxe u některých jejich fotbalistů,“ upozornil deník Frankfurter Allgemeine Zeitung.

„V první půli si Němci až příliš snadno vytvořili asi půl tuctu gólových šancí. Domácí vedení mohlo být o něco vyšší, kdyby hráči byli koncentrovanější v zakončení a v brance soupeře nestál vynikající Jiří Pavlenka,“ doplnil FAZ.

Po změně stran domácím favoritům podle médií stačilo především kontrolovat nejtěsnější náskok. „Německo pokračovalo v diktování hry, aniž by vyvinulo větší tlak na branku soupeře,“ napsal server sport1.de.

„Míč měli nyní častěji Češi se silným brankářem Jiřím Pavlenkou z Brém, ale jen zřídkakdy věděli, co s ním dělat. Německá obrana, ve které stoper Robin Koch vynikal jako pozorný a silný organizátor, neměla téměř žádné problémy,“ dodal portál.

„Až v závěrečných fázích zápasu se Češi dostali do situací, kdy se musel ukázat brankář Kevin Trapp. Zejména v 82. minutě při hlavičce Matěje Vydry reagoval frankfurtský gólman excelentně. Němci poprvé v letošním kalendářním roce udrželi čisté konto. Trapp jásal a DJ na stadionu po závěrečném hvizdu pustil píseň Hallelujah,“ napsal Süddeutsche Zeitung.

Se zápalem sobě vlastním se dvaatřicetiletá tenistka pere s nešťastným osudem.

„Je důležité zůstat aktivní a optimistický. Tělo to ocení,“ napsala Španělka na sociální sítě bezprostředně po začátku šestiměsíční chemoterapie.

Šestinásobná grandslamová čtvrtfinalistka si ostříhala vlasy úplně nakrátko a s pozitivně nastavenou myslí se vrhla do léčby zhoubného nádorového onemocnění mízních uzlin.

Na sociálních sítích fanouškům ukazuje optimistické úsměvy i záběry z tréninku, v němž se i nadále zvládá udržovat. K dobrému psychickému rozpoložení si sympatická Španělka pomáhá jízdou na cyklistickém trenažéru nebo dřepováním s velkou činkou.

Suárezová při každé příležitosti děkuje za neustálou podporu fanoušků i tenisových osobností.

Na začátku tohoto týdne jí návštěvou udělala radost kamarádka a kolegyně Garbině Muguruzaová, která společnou fotografii zveřejnila na svém twitterovém účtu.

Právě ona se zlou zprávu dozvěděla před začátkem zářijového US Open a první výhru na turnaji věnovala Suárezové.

„Je pro mě šok, že někdo blízký musí procházet něčím podobným. Když se takové věci stanou tak dobrým lidem, cítím hrozný smutek. Věděla jsem, že se na mě dívá, myslela jsem jen na ni. Věnovala jsem jí vítězství, chci aby věděla, že za ní stojím. Všichni za ní stojí,“ vyprávěla Muguruzaová emotivně.

Suárezová nyní doufá, že nemoc překoná a třeba se ještě stihne důstojně rozloučit s tenisovou kariérou. Letos mělo původně jít o její poslední profesionální sezonu. Kvůli pandemii koronaviru se ale Španělka rozhodla ukončit úspěšnou dráhu tenistky příští rok na antukovém turnaji v Madridu.

To bylo předtím, než jí osud připravil těžkou překážku.

„Musím čelit složité realitě. Je na čase to akceptovat a postupovat s důvěrou v pokyny lékařů. Zůstanu navzdory všem těžkostem pozitivní,“ uvedla po vyslechnutí diagnózy.

Okamžitě se setkala s vlnou solidarity v celém sportovním světě.

„Carlito… Jestli si s tímhle někdo dokáže poradit, tak jsi to ty. Jsi bojovnice a velká šampionka s obrovsky pozitivním přístupem. Posílám ti sílu a objetí,“ připojila se i česká tenisová superhvězda Petra Kvitová.

Suárezová jí teď v přímém boji se zákeřnou nemocí dává za pravdu.

K nepříjemnému zranění došlo hned po deseti minutách zápasu s Atlétikem Goianiense. Venezuelský reprezentant měl skloněnou hlavu, když při tvrdém souboji narazil do Gustava Ferrareise.

Otero se s bolestivou grimasou a s obličejem v dlaních okamžitě zhroutil k zemi. Zatímco byl mimo hřiště ošetřován, posbíral jeho spoluhráč z trávníku čtyři vyražené zuby, které předal rozhodčímu a ten je odnesl čtvrtému sudímu do úschovy.

Pětatřicetinásobný reprezentant Venezuely se pak ukázal jako odolný chlapík, v zápase totiž pokračoval a na trávníku vydržel až do 64. minuty, kdy střídal. Okamžitě pak zamířil do Belo Horizonte, kde čtyři roky působil a kde má stále svého dentistu, aby mu chrup vyspravil.

Otero přišel do Corinthians, týmu sedminásobných brazilských šampionů ze Sao Paula, před začátkem této sezony z Atlétika Mineiro, jež sídlí právě v Belo Horizonte.

Srážka, při níž přišel Otero o čtyři zuby:

V sezoně, kdy proběhlo proběhlo Nagano, mělo Rusko v zámořské NHL tři gólmany. Žádný z nich nevyčníval, nicméně Michail Štalenkov a Andrej Trefilov vyrazili na olympiádu.

„Vyrovnají se Haškovi. Museli by ale nastoupit do brány oba najednou,“ posměšně tehdy poznamenal legendární Jiří Holeček.

Podobné poznámky nebyly na přelomu milénia výjimkou. Všichni věděli, že brankoviště je největší slabinou sborné. Dokazovala to i čísla. V sezoně 1999/2000 si NHL zahrálo 71 Rusů, mnohdy skvěle technický vybavených, ale z toho jen dva brankáři. 

Jedním z nich byl Jevgenij Nabokov, který se později s Nikolajem Chabibulinem přetahoval o post ruské jedničky.

Příliš mnoho zdatných kolegů však neměli.

Současnost nabízí zcela jiný obrázek. V minulé základní části okusilo NHL 50 Rusů a z toho hned sedm gólmanů (Češi měli tři zástupce). Dva z nich, Anton Chudobin a čerstvý šampion z Tampy Andrej Vasilevskij, se dokonce utkali o Stanley Cup. Semjon Varlamov si zachytal „alespoň“ finále konference.

„Tohle tu ještě nebylo. Koho by napadlo, že se něco takového stane,“ prohlásil Chabibulin, jenž momentálně pracuje v trenérském štábu ruské dvacítky.

Rozhodně přitom nejde o ojedinělý úspěch. Za posledních osm let vyhlásila NHL tři ruské vítěze Vezina Trophy pro nejlepšího gólmana. Jednou jásal Vasilevskij, dvakrát Sergej Bobrovskij, druhý nejlépe vydělávající brankář soutěže. Pod platovým stropem Floridy zabírá deset milionů dolarů (asi 225 milionů korun).

Zaujme také fakt, že maskovaní Rusové zcela ovládli New York. Za Rangers chytají Igor Šesťorkin a Alexandar Georgiev, konkurenční Islanders vsadí na dvojici Semjon Varlamov a Ilja Sorokin.

„Je šílené, kolik teď máme skvělých gólmanů, protože dřív jsme s nimi měli problém,“ podotkl veterán Ilja Kovalčuk. „Je znát, že hokeji se v Rusku daří. Brankáři, kteří ukončili kariéru, pomáhají vychovávat své následovníky. Do NHL pak chodí kluci jako Vasilevskij, Varlamov, Bobrovskij a další. Všichni dominují. Je to paráda.“

Trend navíc napovídá, že brankářská škola východní velmoci ještě zesílí.

V příští sezoně by do NHL mělo naskočit minimálně osm ruských gólmanů. Budoucnost má pak patřit Jaroslavu Askarovovi, kterého si v posledním draftu zamluvil na jedenácté příčce Nashville. V mladíkovi, který vynuloval Čechy na nedávném Karjala Cupu, mnozí vidí nového Treťjaka. Ostatně není obvyklé, aby brankář v dražbě talentů atakoval elitní desítku.

A to není vše. Za posledních pět let si kluby NHL rozebraly hned 14 maskovaných Rusů. Z evropských velmocí si o jeden „kus“ lépe vedli akorát Švédové, ovšem neměli žádného zástupce v prvním kole.

Zneškodnění někdejší slabiny sborné má několik důvodů. „Výchova je teď o trochu víc organizovanější,“ vysvětluje Nabokov, aktuálně trenér gólmanů San Jose. „Každý klub má svého brankářského kouče a také organizuje spoustu letních kempů, kde se hráčům detailně věnují. Ještě bych vypíchl, že s dětmi se piluje technika už od raného věku.“

K obrodě přispěl také někdejší sovětský mág Vladislav Treťjak. Když v roce 2006 začal šéfovat ruskému hokeji, hned bouchl do stolu.

„Tou dobou nám v domácí lize chytali převážně zahraniční brankáři,“ líčil oficiálnímu webu NHL. „Nemohli jsme tak najít žádné gólmany pro mistrovství světa.“

Proto vznikla speciální daň. Kdo chtěl v bráně upřednostňovat cizince, musel za to federaci platit. „Následně se na scéně objevili Varlamov, Bobrovskij a mnozí další, protože kluby si nemohly dovolit odevzdávat peníze navíc. Tím pádem musely nasazovat Rusy. Naši brankáři mi za tohle pravidlo pořád děkují.“