„Kde se zastaví úpadek francouzského fotbalu na kontinentální scéně? Po porážkách Marseille, Rennes a PSG v Lize mistrů ve čtvrtek Nice vybouchla na trávníku Slavie Praha v Evropské lize“ píše francouzský list L’Equipe.

„Čeho chce Nice ve skupině C dosáhnout, když prohraje s českým týmem zdecimovaným koronavirem?“ opírá se do provensálského celku.

„Začátek zápasu nasvědčoval jinému výsledku, pokud by se Nice povedlo využít příležitosti, které nachystal Kasper Dolberg v sedmé a desáté minutě. Ale francouzský klub vyměkl a zjistil, že je pro něj nesmírně těžké uhájit neprůstřelnost bez svého zraněného kapitána Danteho,“ dodal L’Equipe. Podle něj Nice bez Danteho „zažívá peklo“, má neskutečně slabou obranu a mělo by rychle najít nějaké řešení.

„Co lze říci, až na to, že je to nesmírně smutné… Nice, ochromená bez Danteho, propadla na trávníku Slavie Praha,“ napsal zpravodajský server France Football. „Čtyři porážky za poslední týden – francouzský ‚festival‘ pokračuje,“ dodal.

France Football připomíná problémy obrany Nice bez kapitána Danteho a kritizuje výkon Dolberga, jehož „vstup do druhého poločasu byl katastrofální“. „Po přestávce neměla Nice jedinou šanci až na krásný útok Dana Ndoyeho v nastaveném čase. Ale to už bylo příliš pozdě. Vsadíme se, že samotná Slavia byla překvapená, jak snadno dokázala vyhrát,“ dodal France Football.

„Můžeme minout přihrávky, kopy, ale když jdeme do zápasu, musíme mít větší touhu po vítězství,“ prohlásil po utkání záložník Morgan Schneiderlin, kterého citoval France Football.

„Řekl nám to trenér. Řekli jsme si to mezi sebou. Uvidíme, jestli to teď dokážeme změnit. Slova jsou dobrá, ale musíte vědět, jak je proměnit v činy,“ pokračoval středopolař Nice.

„Nevím, jestli je právě tohle francouzská potíž. Výsledky v tomto týdnu nejsou pro francouzský fotbal nijak slavné. Nemůžu mluvit za ostatní. Nemůžeme počítat slepice, dokud nejsou v kurníku. Musíme se soustředit. Namluvili jsme toho už dost, teď musíme pokročit dál,“ dodal Schneiderlin.

Prodělal jste operaci tlustého střeva, kde vám lékaři objevili rakovinné bujení. Jak vám nyní je?

Jednou za čtrnáct dní chodím do nemocnice v Českých Budějovicích na chemoterapii, tři čtyři dny po ní jsem dost unavený. Ale pak se to zlepší. Uvidíme. Naučil jsem se s tím už žít.

Jak vám vlastně nádor objevili?

Začátkem května mi přestalo chutnat, úplně jsem chuť ztratil. Když jsem se na jídlo jenom podíval, udělalo se mi šoufl. Šel jsem proto za svým kamarádem v Budějovicích, co se se mnou děje. Vyšetřili mě na sono, ultrazvuku a dalších přístrojích. Řekl mi jasně – je to v pr… Jsou tam metastázy. Projeli mi v těle všechno. Jícen, žaludek, pak kolonoskopie, katetr. A okamžitě mě poslal na operaci. Zařídil mi ji můj syn v Motole u uznávaného oborníka profesora Jiřího Hocha, který je přednostou chirurgické kliniky. V Praze jsem ležel asi deset dní, pak mě pustili domů a od června jezdím do Budějic na chemoterapii. Jednou za tři měsíce mě kontrolují na cétéčku. Další mě čeká v lednu, uvidíme. Metastázy tam pořád jsou, ne moc, ale jsou. Snažíme se je zničit.

Operace se tedy vydařila?

Profesor Hoch ji provedl skvěle. Když se někdo koukne na mou jizvu, zavrtí hlavou. Není skoro nic vidět, udělal to fantasticky. Navíc bez vývodu, čehož jsem se hrozně bál. Hlavně mě však dostal hodně nahoru psychiky, dost to se mnou zamávalo, za což jsem mu vděčný.

Do toho koronavirus. Jak tuhle hrozbu vnímáte?

To je v mém stavu hodně nepříjemné. Po zákroku mám sníženou imunitu, procházím chemoterapií. Snažím se hlídat. Stará se o mě doktor Jan Pirnos, připravuje mi různé podpůrné doplňky, zobu vitamíny. Navíc si pokecáme i o fotbale, vede mládež ve Slavii České Budějovice, bývalé Koh-i-Noorce, přestože má licenci UEFA. Jsem, doufám, v dobrých rukou.

Znamená to, že jste úplně izolován od vnějšího prostředí?

Sem tam zajdu na nákup, přičemž se lidem co nejvíce vyhýbám. Kdybych se však úplně od normálního života odstřihl, tak je to konec. Na psychiku je to velký nápor. Na Hluboké, kde máme postavený dům, jsem jen s manželkou, zbytek rodiny je v Praze. Jsme spojení jen po telefonu, po skypu. Jinak vnuka a vnučku, které je šest, nevidím a moc mi chybějí. Nejezdí za mnou, aby mě neohrozili, to je jasné, ale je to strašné.

Přitom procházka po zámecké zahradě na Hluboké, zámek je nyní zavřený, je tak nádherná a uklidňující. Ani to nejde?

Nejde, musím být opatrný. Tedy pokud se týká setkávání se s rodinou. Navštěvovat se v této situaci je skutečně nebezpečné a nezodpovědné.

Jak trávíte čas? Předpokládám, že sledujete přenosy fotbalových zápasů. Nemýlím se?

Nic dalšího mi moc nezbývá. Někdy se hádám s manželkou, kam to přepneme, ale fotbal je naším skoro denním hostem. Škoda, že se nehrála česká liga, chápu ale, že situace je složitá. Jsem hodně v kontaktu s Petrem Radou (trenér FK Jablonec), voláme si třikrát týdně, ten to také prožívá.

Víc držíte palce Českým Budějovicím, kde bydlíte opodál, nebo Slavii, na jejíž lavičce jste prožil nejvíce úspěchů?

Slavii, to je jasné. Proto domácí porážka Budějic v úvodu ligy doma 0:6 mě netrápila. I když jsem měl od jihočeského klubu pozvánku na utkání. Ale ve Slavii jsem prožil nejvíc, jako hráč, trenér a v dalších pozicích. Dohromady asi třicet let, to se nedá vymazat.

Dělají vám červenobílí radost?

Loni to bylo nádherné období. I když výsledky v Lize mistrů nebyly nějak zázračné, herně to bylo hodně zajímavé. A také atmosféra v Edenu. Teď to není, bez diváků to není úplně ono. Kádr má Slavia hodně široký, podle mého někdy až moc, některé příchody moc nechápu.

Pod vaším vedením v roce 1996 vybojovala titul, v Poháru UEFA dokráčela až do semifinále. Pak po stříbrném Euru v Anglii odešlo do zahraničí několik hráčů základní sestavy. Neprožívá váš následovník Jindřich Trpišovský podobnou situaci?

Když odejdou klíčoví hráči, je to znát. To jsem zažil. Kvalitních hráčů v naší lize už tolik není, doplnit mužstvo, aby opět šlapalo, je těžké.

Hypotetická otázka: Jak by dopadlo utkání Slavie 1996 se současnou?

Musím říct, že bychom vyhráli, nic jiného ode mě nečekejte.

Co vás k tomuto tvrzení vede? Lepší mužstvo, nebo schopnější trenér?

Rozhodně lepší mužstvo, to už jsem naznačil. Hráči v mé době byli fotbalově lepší. To mi nikdo nevezme. Stačí se jen podívat, v jakých velkých klubech skončili. Karel Poborský šel do Manchesteru United, Radek Bejbl do Atlétika Madrid, Vláďa Šmicer se dostal až do Liverpoolu, dobré nabídky měl Pavel Novotný, i když odešel později, a další. A později Pavel Horváth do Sportingu Lisabon, měli jsme nabídky na bratry Došky, i když se nezrealizovaly. Asi to byla chyba. Samozřejmě dnešní hráči by vynikali v jiných parametrech. Ale je snazší zlepšit kondici, zkvalitnit osobní souboje, zvládnout taktiku. To se dá naučit. Ale fotbalovost musíme mít v sobě od malička a jen ji rozvíjet. Na tehdejší dobu jsme měli fakt skvělé mužstvo i z evropského hlediska.

Nemrzí vás, že vám v trenérské kariéře unikla Liga mistrů? Dosáhli na ni až vaši následovníci Karel Jarolím a Jindřich Trpišovský.

To je jediné, co jsem nedotáhl a co mě bude napořád mrzet. Vyhrál jsem ligu, pohár, stal se Trenérem roku, ale na Ligu mistrů jsem si nesáhl. To mě vážně se… Hlavně odveta se Šachtarem Doněck v roce 2000, kdy jsme tam vyhráli 1:0 a doma stačilo udržet snad minutu, jeden roh, to snad nikdy nepřekousnu.

Také jste nikdy nepřevzal reprezentační mužstvo. To vás tolik netrápí?

To mě mrzí také hodně. V podstatě všichni moji asistenti nároďák někdy vedli. Pepík Pešice, Karel Jarolím, Franta Straka, Petr Rada. Aspoň mohu říct, že jsem je trenéřinu naučil a dotáhli to tak daleko. Já měl nabídku v roce 1997 od Franty Chvalovského (předseda FAČR), jenže to jsem byl tři měsíce v rakouském Tirolu Innsbruck. Vedení se to moc nelíbilo, ale asi by mě nakonec pustili, ale já tam byl tehdy moc nadšený. Říkal jsem si, že ta šance ještě přijde. Ale už nepřišla. Dneska bych se rozhodoval jinak.

Jste brán jako slávistická legenda. Neobáváte se, že vás nynější úspěšná generace z tohoto postu časem sundá?

To se určitě stane. Lidé, kteří pamatují naše časy, stárnou i umírají, mladí se moc o historii nezajímají. Neviděli, nezažili. Stejně jako nám neříkaly moc předchozí generace. Tak to prostě v životě chodí, s tím je třeba se smířit.

Máte jako jihočeský patriot nějaké vazby na Dynamo České Budějovice?

Nyní žádné, jen chodím na fotbalové zápasy, když to tedy jde. Čistě jako fanda. Naposledy jsem pro klub ještě skautoval, ale to už také skončilo. Obávám se jen, že současná ekonomická situace bude mít na menší kluby jako Dynamo neblahý dopad.

Loni však jako nováček předvádělo mužstvo slušný fotbal, souhlasíte?

Hráli dobře. Hodně pomohlo, že přišli dva zkušení, Jarda Drobný do branky a Tomáš Sivok na stopera. A trenér Horyna (David Horejš) toho dovedl náramně využít. Znám ho dobře, když jsem vedl Budějky, dělal mi asistenta.

Takže adept na lavičku reprezentace…

Přesně tak, správně. Ale tihle dva se zkušenostmi ze zahraničí dali mužstvu strašně moc. Přinesli to hlavně do kabiny, což fanoušci ani nevidí, ti sledují dění na hřišti. Udělají si pořádek sami, mladí je respektují. To se pak přenese i na hřiště. Trenér je musí mít na své straně, což je velké umění. Jsou trenéři nesmírně vzdělaní, sečtělí, sledující nejmodernější trendy. Mají perfektní tréninky, zajímavá cvičení, taktickou přípravu, vědí o soupeři všechno. Ale nejsou to kouči a psychologové. Otevřou dveře, vkročí do kabiny a v tu chvíli je po nich.

Stalo se vám, že jste s někým nevyšel?

Nevybavuju si. Právě si říkám, že jsem dovedl s osobnostmi vycházet. Dodnes mám velice dobré vztahy s Tomášem Řepkou z dob, když jsem vedl Budějice. Neměl jsem s ním jediný problém. Co se týče přístupu k tréninku a všem povinnostem, byl ostatním příkladem. Samozřejmě když jsem někoho, kdo byl brán jako opora, nepostavil, netvářil se. Já však měl nejraději čtrnáct patnáct hráčů, které jsem točil, a moc do sestavy, pokud to nebylo nutné, nesahal. Od Honzy Stejskala v brance, přes Honzu Suchopárka až po Pavla Kuku. Měl jsem s nimi fakt dobré vztahy.

Ozvou se vám, aby vás povzbudili ve složitější situaci?

Zavolají mi. I ti, od nichž bych to ani nečekal. Například Martin Fillo z Baníku Ostrava, kterého jsem vytáhl v Plzni do áčka. Přitom jsme dlouho nebyli v kontaktu.

Osobně jste měl konflikty s Romanem Berbrem, když ještě byl rozhodčí. Jak se díváte na fakt, že je nyní ve vazbě?

K tomu se nechci vyjadřovat. Všichni, nebo velká většina, byli zticha, najednou jsou chytří a všechno věděli. Když by najednou vyšel Berbr z vazby a znovu se chopil vlády, zase obrátí. Já k tomu nic říkat nebudu.

Dovolte jednu osobní otázku. Jméno Cipro znamená v italštině Kypr. Jak jste k němu přišel?

Mám zjištěno, že moji předkové z otcovy strany pocházeli z italské Kalábrie. Chudí rolníci šli za lepším živobytím jinak, někteří došli až do Čech. Táta byl ze Zdic a na Berounsku je jméno Cipro docela frekventované. Kdykoli jsem narazil na příjmení Cipro, pocházelo z tohoto kraje.

Nelákalo by vás tedy trénovat v zemi prapředků, ve fotbalově zaslíbené Itálii?

To by přece lákalo každého. Ale nabídka nikdy nepřišla. Teď už to nedohoním.

„O naději na body jsme přišli už před zápasem, nebylo co řešit. V plné palbě bychom mohli pomýšlet třeba na vyrovnanější souboj, být daleko nebezpečnější. Ale v tomhle složení, v kterém jsme přijeli, s hráči, kteří neměli měsíc a déle herní praxi, bylo jasné, že to tu na body nebude. Šlo jen o to, o kolik (prohrajeme). Proti takhle kvalitnímu soupeři jsme na víc neměli, to je realita,“ řekl Hoftych v nahrávce pro média.

Jeho tým na rozdíl od Hoffenheimu naposledy hrál českou ligu 4. října, poté byla nejvyšší soutěž kvůli koronavirové situaci v zemi přerušena. „Bylo jasné, že nás soupeř dostane do velkých problémů. Spousta kluků nemá na téhle úrovni žádné zkušenosti, navíc řada z nich nemohla hrát měsíc zápas. Bylo to pro ně strašně těžké, zároveň i velká zkušenost,“ uvedl Hoftych.

„Děkuji klukům, že akceptovali taktický plán. Abychom drželi pohromadě, abychom těch branek nedostali ještě víc. Děkuji hráčům za odvahu, byli ochotni dřít, makat. I když s fotbalem to mělo spíš míň než víc společného. Dali do toho všechny síly, které měli. V tomhle složení může zápas vždy skončit ještě dramatičtějším rozdíl jako třeba Venlo s Ajaxem Amsterodam (0:13), můžete dostat třeba i historický debakl na evropské půdě. To jsme nechtěli dopustit,“ dodal Hoftych.

Jeho obvyklí asistenti zůstali kvůli koronaviru v Česku a z obvyklého realizačního týmu byl v Německu sám. „Byl to extra dlouhý den, na všechno, co se týče mančaftu, jsem byl sám. Výborně mi pomohli Jirka Liška a Bobo Konečný z B-týmu. Hodně ale chyběli asistenti Pavel Medynský a Míra Holeňák na práci kolem mužstva, kterou se mnou dělají. Něco takového jsem nezažil od doby, co jsem ve Zlíně trénoval juniorku. Abych byl na lavičce sám s dvěma kolegy z béčka. Už bych to zažít nechtěl,“ řekl Hoftych.

„Už od včera jsme cítil, že to bude dobré. Třeba v Miláně jsem to tak neměl. Mám problém s tím, že na stadionech nejsou fanoušci. Ale tady to na mě dýchlo, tráva byla úžasná a i na tréninku se nám dařilo. Samozřejmě jsem necítil, že dám hattrick, ale tušil jsem, že by to mohlo být fajn a bylo to super,“ řekl Juliš na videokonferenci.

Juliš otevřel skóre ve 26. minutě dorážkou po tyči Dávid Hancka, poté zvýšil na 2:0 střelou z vápna a za stavu 2:1 Spartu uklidnil po přihrávce Karlssona před prázdnou branku. Na konečných 4:1 upravil v úplném závěru Ladislav Krejčí starší.

„Dal jsem tři góly a mohl jsem dát ještě dva. Jsem šťastný, protože jsme se vrátili do hry. Kdybychom tady nevyhráli, tak jsme hotoví,“ uvedl Juliš. „Ale za dva dny hrajeme v Plzni, takže není co oslavovat. Po dvou vysokých porážkách jsme si zvedli sebevědomí, ale v Plzni to bude úplně jiný zápas,“ přidal pětadvacetiletý útočník.

Sparta v předchozích zápasech prohrála 1:4 s Lille a 0:3 na San Siru s AC Milán. V obou utkáních Juliš nastoupil v útoku sám, ve čtvrtek se však vedle něj postavil David Moberg Karlsson. „Byli jsme produktivní, takže trenér může být spokojený,“ prohlásil Juliš.

„Já jsem si zvykl hrát s Adamem Hložkem na dva a jak se zranil a já nastupoval sám, tak to nebylo ono. Nejsem typ, co by se rval a držel balony. Snažím se, ale vím, že to není moje silná stránka. Takže s Davidem jsem se cítil sebevědomější, navíc kluci v záloze hráli dobře,“ dodal.

Sparta si také první body ve skupině připsala v improvizované sestavě, když kvůli zranění chyběli brankářská jednička Milan Heča, Hložek nebo obránce Ondřej Čelůstka. Jen na lavičce navíc zůstal kapitán a záložník Bořek Dočkal. Šanci tak dostali například Adam Karabec nebo Matěj Polidar.

„Proto tady ti kluci jsou. Když za dva dny hrajeme, tak kdyby Bořek tady odehrál celý zápas, tak by nebyl freš na Plzeň. A mladí kluci to zvládli skvěle. Karabcovi je sedmnáct, přihrál mi na gól, to je úžasný. Polidar hrál výborně na Frimponga, který je extrémně rychlý,“ prohlásil.

Leverkusen v Izraeli porazil Beer Ševu 4:2 a ve skupině C má stejně jako vedoucí Slavia šest bodů. Bývalý sparťan Guélor Kanga pomohl Crvené zvezdě Bělehrad gólem k domácí výhře 2:1 nad Gentem ve skupině L, kde hraje i Liberec.

Yazici na milánském San Siru otevřel skóre ve 22. minutě z penalty. Třiadvacetiletý Turek přidal další dvě trefy v 55. a 58. minutě a v této sezoně EL zaznamenal už druhý hattrick. Tři branky Yazici vstřelil i při říjnové výhře 4:1 na Letné a s šesti góly vede tabulku kanonýrů soutěže. Lídr italské ligy poprvé v ročníku prohrál a na vedoucí Lille z druhé příčky ztrácí bod.

Leverkusen, který minulý týden v Edenu podlehl 0:1 a utrpěl první porážku v sezoně, dobře začal a už v páté minutě ho poslal do vedení Leon Bailey. Domácí Elton Acolatse dvěma góly otočil skóre, ale ještě před pauzou vyrovnal nešťastnou vlastní brankou Or Dadia.

Beer Ševa držela remízu do 75. minuty, kdy se znovu trefil Jamajčan Bailey. Těsně před koncem přidal pojistku Bayeru Florian Wirtz.

Crvenou zvezdu poslal do vedení ve 12. minutě záložník Kanga, jenž po prodělaném koronaviru poprvé nastoupil v hlavní fázi Evropské ligy. Za Gent ještě před pauzou odpověděl Vadis Odjidja-Ofoe.

Domácím v 59. minutě vrátil vedení Aleksandar Katai z přímého kopu. Bělehradský tým je s šesti body druhý ve skupině za stoprocentním Hoffenheimem, který deklasoval Liberec 5:0.

Omonia Nikósie s českými obránci Janem Lecjaksem a Michaelem Lüftnerem doma podlehla Granadě 0:2 a ve skupině E zůstává poslední s jedním bodem. Kyperskému týmu zkomplikoval situaci bývalý plzeňský útočník Michal Ďuriš, který byl ve 41. minutě vyloučen po druhé žluté kartě.

Tottenham zvítězil v Razgradu 3:1 a spravil si chuť po minulé překvapivé prohře 0:1 s Antverpami. Jako první se trefil ve 13. minutě kanonýr Harry Kane a při svém 300. soutěžním utkání za Spurs zaznamenal 200. gól. Další branky hostů dali Lucas Moura a Giovani Lo Celso. Za bulharský tým, od kterého byl nedávno odvolán kouč Pavel Vrba, snížil Claudiu Keserü.

Arsenal v souboji nejlepších mužstev skupiny B doma porazil Molde po obratu 4:1 a udržel stoprocentní bilanci v soutěži. Norský tým naopak poprvé ztratil body. Molde začalo v Londýně lépe a Martin Ellingsen otevřel skóre.

„Kanonýři“ srovnali krátce před přestávkou po vlastním zásahu Kristoffera Haugena, v 62. minutě překonal svého brankáře také Sheriff Sinyan. Chvíli nato zvýšil Nicolas Pépé a v závěru triumf Arsenalu zvýraznil další náhradník Joe Willock.

Další anglický celek Leicester doma deklasoval Bragu 4:0 a vyhrál i třetí duel ve skupině G. Dva góly zaznamenal Kelechi Iheanacho, jednou se trefili střídající Dennis Praet a James Maddison.

AS Řím v souboji o první místo ve skupině A doma smetl Kluž 5:0 a vystřídal rumunského soupeře v čele tabulky. Dvě branky na Olympijském stadionu vstřelil Borja Mayoral. Italský tým prodloužil sérii bez porážky na osm soutěžních utkání.

Neapol vyhrála v Rijece 2:1 a ve skupině F má šest bodů stejně jako Alkmaar a San Sebastian. Jejich vzájemný duel ovládl španělský tým a doma vyhrál 1:0. Rijeka i potřetí prohrála.

Poznaň se střídajícím záložníkem Janem Sýkorou doma zdolala Lutych 3:1 a ve skupině D poprvé bodovala. Standard utrpěl třetí porážku. V čele jsou „sedmibodové“ celky Benfica Lisabon a Glasgow Rangers, které spolu v Portugalsku remizovaly 3:3. Domácí hráli od 15. minuty po velice přísném vyloučení v deseti, přesto v závěru dokázali smazat dvougólové manko.

3. kolo základních skupin fotbalové Evropské ligy:

Skupina A:

AS Řím – Kluž 5:0 (3:0)

Branky: 34. a 48. Mayoral, 2. Mchitarjan, 24. Ibaňez, 89. Pedro.

Young Boys Bern – CSKA Sofia 3:0 (3:0)

Branky: 2. a 32. Mambimbi, 18. Sulejmani.

Skupina B:

Rapid Vídeň – Dundalk 4:3 (1:1)

Branky: 22. Ljubicic, 79. Arase, 87. M. Hofmann, 90. Demir – 82. a 90.+6 obě z pen. McMillan, 7. Hoban.

Arsenal – Molde 4:1 (1:1)

Branky: 45.+1 vlastní Haugen, 62. vlastní Sinyan, 70. Pépé, 88. Willock – 22. Ellingsen.

Skupina C:

Beer Ševa – Leverkusen 2:4 (2:2)

Branky: 11. a 25. Acolatse – 5. a 75. Bailey, 39. vlastní Dadia, 88. Wirtz.

Slavia Praha – OGC Nice 3:2 (2:1)

Branky: 16. a 71. Kuchta, 43. Sima – 33. Gouiri, 90.+2 Ndoye.

Skupina D:

Benfica Lisabon – Glasgow Rangers 3:3 (1:2)

Branky: 2. vlastní Goldson, 73. Rafa Silva, 90.+1 Nuňez – 24. vlastní Diogo Goncalves, 25. Kamara, 51. Morelos. ČK: 19. Otamendi (Benfica).

Lech Poznaň – Standard Lutych 3:1 (2:1)

Branky: 22. a 48. Ishak, 14. Skóraš – 29. Lestienne.

Skupina E:

Omonia Nikósie – Granada 0:2 (0:1)

Branky: 4. Herrera, 63. Suárez. ČK: 42. Ďuriš (Omonia).

PAOK Soluň – PSV Eindhoven 4:1 (0:1)

Branky: 56. a 66. A. Živkovič, 58. Tzolis, 47. Schwab – 21. Zahavi z pen.

Skupina F:

San Sebastian – Alkmaar 1:0 (0:0)

Branka: 58. Portu.

Rijeka – Neapol 1:2 (1:1)

Branky: 13. Murič – 43. Demme, 62. vlastní Braut.

Skupina G:

Luhansk – AEK Atény 1:4 (0:2)

Branky: 81. Kočergin – 54. a 81. Livaja, 7. Tankovic, 34. Mantalos.

Leicester – Braga 4:0 (1:0)

Branky: 21. a 48. Iheanacho, 67. Praet, 78. Maddison.

Skupina H:

AC Milán – Lille 0:3 (0:1)

Branky: 22. z pen., 55. a 58. Yazici.

Celtic Glasgow – Sparta Praha 1:4 (0:2)

Branky: 65. Griffiths – 26., 45. a 77. Juliš, 90. Ladislav Krejčí I.

Skupina I:

Sivasspor – Karabach 2:0 (1:0)

Branky: 11. Osmanpasa, 88. Kayode.

Villarreal – Maccabi Tel Aviv 4:0 (1:0)

Branky: 4. a 52. Bacca, 71. Álex Baena, 81. Niňo.

Skupina J:

Ludogorec Razgrad – Tottenham 1:3 (0:2)

Branky: 50. Keserü – 13. Kane, 33. Lucas Moura, 62. Lo Celso.

Antverpy – LASK Linec 0:1 (0:0)

Branka: 55. Eggestein. ČK: 68. Holland (Linec).

Skupina K:

Feyenoord Rotterdam – CSKA Moskva 3:1 (0:0)

Branky: 63. Haps, 71. Kökcü, 72. Geertruida – 80. vlastní Senesi.

Dinamo Záhřeb – Wolfsberg 1:0 (0:0)

Branka: 76. Atiemwen. ČK: 45. Taferner (Wolfsberg).

Skupina L:

Crvena zvezda Bělehrad – Gent 2:1 (1:1)

Branky: 12. Kanga, 59. Katai – 31. Odjidja-Ofoe.

TSG 1899 Hoffenheim – Slovan Liberec 5:0 (2:0)

Branky: 22. a 29. Dabbur, 71. a 76. Adamjan, 59. Grillitsch.