Málokdo čekal, že Češi si po výprasku od Švédska 1:7 vyšlápnou na Rusko, které je v hierarchii favoritů letošního šampionátu ještě o stupínek výše.

Ale stalo se. Navzdory kurzu kolem 20:1. Svěřenci trenéra Karla Mlejnka ruskou dvacítku dokonce vynulovali, což na mistrovství nikdo nesvedl dlouhých devět let.

Výsledek 2:0 přitom není dílem náhody. Na střely Češi prohráli jen těsně 29:30. Hráli nesmírně organizovaně, blokovali střely a ze zajištěné obrany vyráželi do nebezpečných protiútoků.

„Takhle hrají vždycky,“ posteskl si obránce Jan Kuzněcov. „Měli jsme puk skoro celý zápas, ale oni se dostávali do velkých šancí.“

Češi zaskočili sbornou už před rokem, kdy ji na úvod domácího šampionátu skolili 4:3. Tentokrát už nikdo nemůže argumentovat tím, že favorit nebyl rozehraný. Vždyť do turnaje vstoupil výhrou 5:3 nad Spojenými státy.

Že česká dvacítka na Rusko umí, se navíc ukazuje dlouhodobě. Z posledních pěti duelů na mistrovství světa ho porazila třikrát a v základní hrací době padla jedinkrát. 

„Když hrajeme s Rusy, vždycky je to něco speciálního. Už asi od šestnáctky jsou to nejvyhrocenější zápasy,“ zamýšlí se forvard Martin Lang, v čem tkví kouzlo českých úspěchů proti východní velmoci.

Legendární Igor Larionov, který v Edmontonu sbornou vede, si nemyslí, že by jeho svěřenci papírově slabšího soka podcenili: „To se určitě nestalo. Kluky jsme před utkáním varovali. Připomněli jsme jim, že loni Čechům podlehli. Historicky jde o těžkého soupeře.“

Za překvapivým výsledkem stála podle Larionova nepříjemná česká hra: „Utvořili tuhou defenzivu ve středním pásmu. Bylo těžké se dostat přes pět hráčů.“

A když už Rusové pronikli do útočného pásma, málo stříleli a chyběl jim důraz v brankovišti.

„Možná jsme až moc závislí na držení kotouče a hraní si s ním,“ řekl serveru Sport24.ru Jurij Novikov, který kdysi ruskou dvacítku jako jeden z trenérů dovedl ke zlatu. „Je to taková Larionovova „choroba“. On sám to jako hráč také rád dělal. Celkově se mi ale naše hra líbila. Nestalo se nic hrozného. Je to jen zápas ve skupině, ne vyřazovací část.“

Také ruská média sborné nadále důvěřují.

„Ačkoliv porážka od Česka je hodně smutná, není třeba Rusko škrtat jako kandidáta na zlato,“ napsal Pavel Klimovickij z deníku Sport-Express. „Švédové, Američané ani Kanaďané nebudou hrát jako Češi, kteří uzavřeli střední pásmo a zabili Larionovovy nápady.“

Jiní ruští komentátoři si všimli českých oslav po závěrečném hvizdu. Hráči naskákali na maskovaného hrdinu Lukáše Paříka tak bouřlivě, až ho svalili na led.  

„Šlo o teprve druhý zápas na turnaji, ale Češi slavili, jako kdyby vyhráli zlaté medaile,“ napsala Jelena Kuzněcovová ze serveru Championat.com. „Nechme je, ať se radují. Uvidíme, kdo se bude smát naposledy.“

Společný let vymyslel manažer týmu MP Sports Martina Prokopa Quirin Müller z bezpečnostních důvodů, aby čeští dakaristé nepřišli do kontaktu s lidmi cestujícími běžnými spoji.

Prozíravost nápadu se ukázala v minulých dnech poté, co Saúdská Arábie uzavřela kvůli koronaviru hranice a pouze účastníkům rallye udělila výjimku, na základě které mohou do země přiletět speciálními spoji.

Charterový let byl původně naplánovaný na úterý 29. prosince večer a týmy si měly hned druhý den ráno v přístavu v Džiddě vyzvednout závodní stroje.

Organizátor ale z bezpečnostních a zdravotních důvodů chce mít všechny závodníky i doprovod na místě dříve. Účastníky totiž čeká dvoudenní karanténa. Proto musel být odlet urychlen o osmačtyřicet hodin.

K nejvíce sledovaným českým jezdcům bude patřit Martin Prokop, který dojel v ročníku 2019 šestý, ale letos v lednu na umístění v desítce nenavázal a skončil dvanáctý. Před startem stihl dva krátké závody jako přípravu.

„Navzdory technickým potížím nám to v přípravě ohromně pomohlo, protože letos jsme nestihli vůbec nic natestovat. Pokud jde o trasu, tak zásadní změny nečekám. Země má svůj reliéf, nejsou tam příliš vysoké hory ani extrémně měkké písky. Jediným cílem je pro nás první desítka. Pokud budou v itineráří extrémně rychlé úseky, tak to bude složité,“ řekl Prokop.

Jedenáct účastí na Dakaru má na kontě motocyklový jezdec David Pabiška, který letos poprvé pojede v kategorii, kde není povolena asistence mechaniků a jezdci musí pracovat na svých strojích sami.

„Uvidíme, co všechno mě čeká. Mám dvouletý hendikep, kdy jsem tuhle soutěž nejel. Navigace se posunula někam jinam, budeme dostávat itinerář patnáct minut před startem. Jinak se označují průjezdní body a poznámky v itineráři. Budu si to muset zažít,“ řekl Pabiška.

Netradičně prožil Štědrý večer motocyklový jezdec Martin Michek. Strávil ho v obytném přívěsu vedle svého domu, ve kterém pobývala rodina. „Po návratu z tréninku v Dubaji mi napsala žena, že má covid, takže jsem nemohl být s rodinou. Slíbili jsme si oslavit Vánoce hned po návratu z Dakaru,“ vysvětlil Michek.

V kategorii kamionů se objeví dva vozy českých posádek, jejichž stroje budou nově vybaveny automatickou převodovkou. „Doufám, že bude více technických a jezdecky náročnějších pasáží a ubude extrémně rychlých úseků. Věřím, že automatická převodovka nám pomůže k co nejlepšímu umístění v první desítce,“ uvedl Martin Šoltys.

Automat má ve svém kamionu Iveco zabudovaný také Martin Macík. „Zvykám si, protože můj jízdní projev je agresivní, což s automatem nejde. Technicky je to hotové, pracovali jsme na svém softwarovém nastavení. Vše je upravené mně na míru, aby to vyhovovalo mému stylu jízdy,“ řekl Macík.

Premiéra čeká Tomáše Engeho, jediného Čecha, který startoval v závodech formule 1. Pojede v barvách Buggyry s buginou Can-Am. „Cítím se nervózní jako před startem formule 1 nebo prvním startem v Le Mans. Nevím, co mám čekat. Musím si projet první tři etapy a pak uvidím. Každopádně chci dojet do cíle a nabrat co nejvíce zkušeností,“ řekl Enge.

Rallye Dakar začne 2. ledna prologem dlouhým 11 kilometrů a jeho výsledky určí pořadí na startu první etapy v neděli 3. ledna v Džiddě. V průběhu dvanácti etap závodníky čeká 7658 kilometrů, z nich bude 4778 kilometrů měřených úseků. Cíl bude v pátek 15. ledna opět v Džiddě.

Od letního restartu minulé sezony odehrál český záložník v anglické nejvyšší soutěži všechny minuty, jak mu v pozápasovém rozhovoru připomněla klubová reportérka. V současném ročníku už nasázel čtyři branky.

Po trefách do sítí Fulhamu, Manchesteru United a Leedsu se dokázal prosadit také proti The Seagulls. 

Rohový kop, důrazný náběh do nebezpečného prostoru a jeho hlava přesně tam, kam se po teči soupeře odrazil míč. V 82. minutě Souček vyrovnal na konečných 2:2 v zápase, v němž West Ham dvakrát a zaslouženě prohrával.

„Cítím se na hřišti velmi sebevědomě, náročný program mi nevadí, dvakrát týdně jsem byl zvyklý hrát i ve svém minulém klubu,“ prohlásil pětadvacetiletý středopolař.

V hodnocení londýnských listů Evening Standard a Football.London, které byly k celkovému výkonu Hammers oprávněně přísní, dostal šestku respektive sedmičku a i podle nich patřil k tomu lepšímu, co nedělní výběr Davida Moyese nabídl.

Ani on nicméně není nedotknutelný. Ani on se určitému kritickému popíchnutí nevyhnul.

Podívejte se na nejdůležitější momenty zápasu:

„Jeho gól nakonec zamaskoval jeho neobvykle loudavý výkon, ale Čech vždy znamená nebezpečí v šestnáctce soupeře. A zase udeřil,“ napsal Evening Standard. 

„V prvním poločase se vůbec nemohl dostat do hry. Nešťastný moment prožil před druhým gólem Brightonu, kdy hlavičkoval přímo do skórujícího Dunka. Na míči byly některé jeho přihrávky nedbalé, nezažíval dobrý zápas, dokud nepřišel s vyrovnávacím gólem,“ doplnil Football.London.

V bodování serveru WhoScored.com založeném na konkrétních herních situacích a přínosu hráčů pro svůj tým byl ovšem Souček naprostým králem celého duelu se známkou 8.3.

Velká kritika se po utkání však snáší na hlavu manažera Moyese. Ten znovu překvapil zařazením legendy klubu Marka Noblea do základní sestavy.

Třiatřicetiletý záložník tápal a po půli byl stažen, přičemž jeho opětovný výběr mezi jedenáct vyvolených nechápali fanoušci ani odborník SkySports a bývalý anglický reprezentant Gary Neville.

„Už v pondělí proti Chelsea mi jeho zařazení přišlo trochu zbytečné. A dnes to tak znovu vypadalo. Nic proti Nobleovi, byl to fantastický hráč, ale tady jen zabírá místo dalšímu ofenzivnímu fotbalistovi,“ prohlásila ikona Manchesteru United.

Na lavičce přitom Moyes nechal Manuela Lanziniho, Andreje Jarmolenka, Pabla Fornalse i Saida Benrahmu. První dva poslal na hřiště v poločase, další dva ofenzivní středopolaři se na plac nedostali vůbec. A West Ham působil opatrně, bojácně, defenzivně.

„V prvním poločase byli Hammers srovnaní, jako kdyby hráli proti Manchesteru City,“ kroutil Neville hlavou nad ustrašenou taktikou domácích.

Jistě, o tom, jak umí být Brighton nebezpečný se obecně ví, až takový respekt ale nebyl na místě a fanoušky Kladivářů pořádně rozezlil.

„Nehráli jsme moc dobře, nakonec jsme rádi za bod,“ hodnotil skotský manažer po zápase a na přímou otázku, zda za ztrátou bodů na domácím stadionu stálo jeho rozhodnutí nepoužít kreativní hráče, odpověděl souhlasně.

„Ano, zpětně se to nejeví jako dobré rozhodnutí. Bylo to něco, o čem jsme hodně diskutovali, chtěli jsme hrát s Bowenem a Hallerem vedle sebe v útoku, přinést něco nového. Potýkáme se s tím, jak nahradit Antonia a Masuakua, hledáme jiné varianty,“ přiznal Moyes určitou fázi experimentů s momentálně neustálenou základní sestavou.

Fanoušky tím neuchlácholil. Ti si všimli, že když West Ham vyrovnal, připravující se Benrahma si šel zase sednout zpět na lavičku. A vůbec se jim to nelíbilo. Naznačovalo to jediné: manažer si proti Brightonu nevěřil na vítězství a raději vsadil na „malou domů“ v podobě zisku jednoho bodu.

Pozápasové vyjádření Davida Moyese:

K Součkovi zazněla na tiskové konferenci otázka, zda je pro Moyese novým Marouanem Fellainim, bývalým belgickým reprezentantem, kterého skotský manažer hojně využíval na svých štacích v Evertonu a Manchesteru United.

„Marouana si do svých týmů vybrali třeba José Mourinho nebo Louis van Gaal a používali ho v těch nejtěžších, velkých zápasech. U Tomáše to může být velmi podobné,“ podíval se Moyes do budoucnosti.

„Je do velkých zápasů ideální kvůli své schopnosti skórovat ze středu pole. Pokud zasloužím kritiku, tak za to, že musím najít způsob, jak ho dostat do vápna soupeře ještě častěji. I v duelu, kdy jsme my obecně i Tomáš osobně nehráli tak dobře, stejně dokázal skórovat,“ chválil manažer jeden ze svých základních kamenů.

Český reprezentant Tomáš Satoranský v dresu Bulls odehrál 23 minut a zaznamenal tři body, doskok a tři asistence.

Chicago zůstává po třech zápasech bez výhry. Proti Warriors přitom vedli Bulls téměř celý druhý poločas až o deset bodů.

A ještě 50 vteřin před koncem drželi pětibodový náskok. Pak ale dal Stephen Curry koš s faulem a Kevon Looney srovnal po útočném doskoku. Chicagu ještě vrátil vedení Zach LaVine, ale Damion Lee trojkou zařídil hostům první výhru v sezoně.

„Damion to zvládl skvěle. Byl na to připravený. Dnes se mu dařilo a má velkou zásluhu na první výhře,“ pochválil spoluhráče Curry, o němž se předpokládalo, že bude mít poslední střelu. Nebo Andrew Wiggins. Varianta s Leem byla nečekaná.

Satoranský nebyl tolik vidět. Na začátku čtvrté čtvrtiny proměnil nájezd i s faulem a zvýšil na 100:93. Pak už se do akcí příliš nedostával a v koncovce měl na starosti hlavně obranu.

Při rozhodující střele se přes dobrou clonu stačil dostat k Leemu, ale ten i přes Satoranského nataženou ruku zamířil přesně. Ještě se pak český rozehrávač snažil v poslední sekundě zachránit výhru střelou z vlastní poloviny hřiště, ale minul.

„Odvedli jsme dobrou práci v tom, abychom jim plán překazili. Poslední akce měla být na Curryho. Sato skákal, aby zamezil přihrávce právě na Curryho. V tu chvíli jeho hráč odběhl. Pak mu chyběl krůček, aby ho stihl ještě lépe. Přesto se tam přes clonu dostal a střelu mu ztížil. Je třeba ocenit soupeře, že to zahrál dobře,“ řekl trenér Chicaga Billy Donovan.

Podívejte se na rozhodující akci utkání:

Curry nastřílel 36 bodů a stal se teprve třetím hráčem v historii, který dal v NBA 2500 trojek po Rayi Allenovi (2973) a Reggiem Millerovi (2560). Za Chicago měl nejvíce bodů LaVine (33), na dvacet a víc se dostali i Lauri Markkanen, Wendell Carter a Coby White.

V nedělním programu ohromil Dallas rekordním padesátibodovým poločasovým vedením nad domácími Los Angeles Clippers a zvítězil 124:73.

Dallas už do poločasové přestávky naprosto zničil Clippers, kteří bez zraněného Kawhiho Leonarda dali jen 27 bodů a inkasovali 77. Rozdíl padesáti bodů v polovině zápasu dosud nikdy nebyl od roku 1954, kdy se v NBA začal odpočítávat čas na útok.

„Není za tím žádné tajemství. Prostě jsem šli do zápasu naplno a hráli jsme dobře,“ řekl Josh Richardson, který k první výhře Mavericks v sezoně přispěl 21 body. Luka Dončič přidal 24.

„Ukázali jsme, kým jsme. Lidé nás po prvních dvou zápasech odsuzovali, ale je to dlouhá sezona a dnes jsme předvedli, čeho jsme schopní,“ podotkl Dončič.

Nejlepším střelcem Clippers byl s 15 body Paul George. „Nic to neznamená. Ano, dnes nám nakopali zadek, ale je to jen jeden zápas. Včera jsme si užili Vánoce, dnes jsme nestíhali, ale příště budeme připraveni to napravit,“ nedělal si George z debaklu těžkou hlavu.

Úřadující šampioni LA Lakers přehráli Minnesotu 127:91 i bez odpočívající hvězdy Anthonyho Davise. Nečekanou první výhru zaznamenal New York, který si vyšlápl na nejlepší tým základní části minulé sezony Milwaukee a zvítězil 130:110. Julius Randle k tomu pomohl 29 body a 14 doskoky, Elfried Payton přidal 27 bodů. Janis Adetokunbo měl za poražené 27 bodů a 13 doskoků.

Výsledky NBA:

Chicago – Golden State 128:129 (za domácí Satoranský 3 body, 3 asistence a 1 doskok), Charlotte – Brooklyn 106:104, Cleveland – Philadelphia 118:94, Indiana – Boston 108:107, LA Clippers – Dallas 73:124, LA Lakers – Minnesota 127:91, New Orleans – San Antonio 98:95, New York – Milwaukee 130:110, Sacramento – Phoenix 100:116, Washington – Orlando 113:120.

Pauzu na ATP Tour si tak bývalá dlouholetá světová jednička protáhne na více než rok.

„Roger se rozhodl nehrát na Australian Open 2021. V posledních měsících udělal s kolenem a fyzickou kondicí velký pokrok. Nicméně po konzultaci se svým týmem usoudil, že z dlouhodobého hlediska pro něj bude nejlepší vrátit se k soutěžnímu tenisu až po Australian Open,“ uvedl Federerův agent Tony Godsick.

Dvacetinásobný grandslamový šampion Federer se na ATP Tour představil naposledy 30. ledna, kdy v semifinále Australian Open podlehl pozdějšímu vítězi Novaku Djokovičovi ze Srbska.

Poté ještě absolvoval charitativní exhibici se Španělem Rafaelem Nadalem v Kapském Městě a následně se podrobil artroskopické operaci pravého kolena, po níž měl být mimo hru minimálně čtyři měsíce. V červnu pak slavný Švýcar oznámil, že má za sebou druhý zákrok a vrátí se až v roce 2021.

Před dvěma týdny Federer ve švýcarské televizi přiznal, že stav jeho kolena stále není stoprocentní. Start v Melbourne ale ještě nevyloučil, i proto, že začátek turnaje byl kvůli koronavirovým omezením z tradiční poloviny ledna posunut až na 8. února, což by mu dalo dodatečné tři týdny na přípravu.

Na Australian Open nechyběl Federer od roku 1999, kdy na turnaji v sedmnácti letech debutoval a vypadl v prvním kole kvalifikace. „Přejeme mu všechno nejlepší pro comeback a těšíme se, že ho v Melbourne uvidíme v roce 2022,“ uvedl ředitel úvodního grandslamu sezony Craig Tiley.

Federer se aktuálně připravuje na návrat na své tradiční zimní základně v Dubaji. Navzdory tomu, že letos odehrál jen šest soutěžních zápasů, jeho popularita neklesá. Nedávno poosmnácté za sebou vyhrál fanouškovskou anketu o nejoblíbenějšího hráče na ATP Tour.

Až do letošních potíží s pravým kolenem přerušily zdravotní problémy Federerovu hvězdnou kariéru na delší dobu pouze jednou. V roce 2016 vynechal kvůli levému koleni druhou polovinu sezony včetně olympijských her v Riu de Janeiro a US Open.

Jeho návrat byl tehdy fenomenální: v roce 2017 triumfoval na Australian Open a ve Wimbledonu. Příští rok vítězství v Melbourne obhájil a získal jubilejní 20. grandslamový titul.

Federerův rekord letos v říjnu výhrou na Roland Garros vyrovnal jeho dlouholetý rival Nadal. Další adept na první místo v historických tabulkách Djokovič má po letošním triumfu v Austrálii ve sbírce 17 grandslamových trofejí.