Měsíc: Prosinec 2020

Hokejisté Ruska vyhráli na MS dvacítek nad USA 5:3


Hokejisté Ruska zdolali na mistrovství světa dvacítek v Edmontonu Spojené státy americké 5:3. V úvodním utkání skupiny B, ve které hraje i český tým, skóroval dvakrát útočník Vasilij Ponomarjov. Ve skupině A podlehlo kvůli karanténě oslabené Německo Finsku 3:5.

Ponomarjov se poprvé zapsal mezi střelce v deváté minutě, kdy tečí střely Artěmije Kňazeva otevřel skóre. V čase 14:01 vyrovnal americký kapitán Cam York, ale ve druhém dějství Rusové díky brankám Zachara Bardakova, Ponomarjova a Ilji Safonova unikli na tříbrankový rozdíl.

V 50. minutě snížil John Farinacci a 138 sekund před koncem vykřesal Američanům při Safonovově vyloučení naději na bodový zisk Trevor Zegras. Při power play ale pečetil 21 sekund před koncem do prázdné branky výhru Rusů Jegor Činachov.

Němci měli kvůli karanténě po pozitivních testech na nemoc covid-19 na utkání k dispozici jen dva brankáře, pět obránců a devět útočníků. Kouč Tobias Abstreiter stále nemůže počítat s gólmanem Florianem Buglem, obránci Lucasem Fladem, Niklasem Längerem, Maksymilianem Szuberem a útočníky Janem Nijenhuisem, Filipem Reisneckerem, Joshuou Samanským a Markusem Schweigerem a Jakub Borzeckým, který přijde o celý turnaj.

Finové se ujali vedení už ve čtvrté minutě po gólu Antona Lundella. O zvýšení náskoku se postaral 12 sekund před první pauzou z dorážky Aku Räty a po 99 sekundách druhé třetiny překonal Arna Tiefenseeho tečovanou střelou od modré čáry také Mikael Pyyhtiä.

Němci do poloviny utkání snížili díky Samuelu Dubému a Timu Stützlemu, jehož si letos jako trojku draftu vybrala Ottawa. Za 78 sekund ale odpověděl Topi Niemelä a vzápětí se při Stützleho trestu prosadil Henri Nikkanen. Ve 49. minutě po Stützleho akci zkorigoval výsledek Florian Elias.

Mistrovství světa hokejistů do 20 let v Edmontonu:

Skupina A:

Německo – Finsko 3:5 (0:2, 2:3, 1:0)

Branky a nahrávky: 26. Dubé (Volek), 31. Stützle (Peterka, Elias), 49. Elias (Stützle) – 4. Lundell (Hatakka, Hirvonen), 20. Aku Räty (Nikkanen, Heinola), 22. Pyyhtiä (Kokkonen, Aku Räty), 32. Niemelä (Simontaival), 34. Nikkanen (Pärssinen, Niemelä). Rozhodčí: Kowalski, Mackey – Stewart, Mannella (všichni Kan.). Vyloučení: 3:2, navíc Hirvonen (Fin.) 10 min. Využití: 1:1 Bez diváků.

Skupina B:

Rusko – USA 5:3 (1:1, 3:0, 1:2)

Branky a nahrávky: 9. Ponomarjov (Kňazev, Kirsanov), 24. Bardakov (Grošev), 32. Ponomarjov, 33. Safonov, 60. Činachov (Amirov, Chusnutdinov) – 15. York (Caufield, Boldy), 50. Farinacci (Helleson, Brink), 58. Zegras (York). Rozhodčí: Gouin, Roeland – O’Quinn, Vanoosten (všichni Kan.). Vyloučení: 4:1. Využití: 0:1. Bez diváků.



Zdroj příspěvku

V Novém Městě ho zradila tříska a litoval Šlesingra. Fourcade popsal poslední sezonu


Po zoufalé sezoně hledal cestu zpět, nechtěl končit kariéru na biatlonovém dně. Martin Fourcade se od něj odrazil k dramatickému boji o velký křišťálový glóbus, který nakonec na jaře prohrál o pouhé dva body. Pocity a zážitky z posledního ročníku Světového poháru popsal v nové autobiografii.

V září bylo biatlonistovi z francouzských Pyrenejí 32 let. Mnohokrát dostal otázku, proč neukončil kariéru už před dvěma roky po třech zlatých medailích z olympijských her v Pchjongčchangu. Zvlášť, když mu totálně nevyšla sezona 2018/19 a zabalil ji předčasně už po mistrovství světa.

„Je příliš snadné končit v takové chvíli. V mém vidění vrcholového sportu, v imaginárním světě, který jsem si během kariéry vytvořil, to bylo jednoduché řešení, jako bych něco opouštěl. Téměř zrada. Musel jsem prožít ještě jiné věci,“ vysvětlil Fourcade ve své druhé nejnovější autobiografii Moje poslední sezona. 

Těmi „jinými věcmi“ bylo pořádné vyhoření a kecnutí si na zadek. Světový šampionát v Östersundu mu vůbec nevyšel. Trápil se, věděl, že na sedm velkých křišťálových glóbů v řadě už nenaváže, tak sezonu raději ukončil a dopřál si delší pauzu na znovunastartování kariéry. 

„Je vzácné vyhrát Světový pohár! Ale když vyhrajete 77krát, už si nepamatujete, jak těžké je vyhrát třeba jen jednou. Předchozí sezona mi to připomněla,“ uvedl Francouz.

Jeho klopýtnutí po letech nadvlády přineslo i svá pozitiva. Kupříkladu se pročistila atmosféra, která ve francouzském mužském týmu panovala. Vše se už netočilo jen kolem jména Fourcade.

„Vzpomínám si například na článek na webu federace nazvaný ´Martin Fourcade a jeho kolegové na stupních vítězů ve štafetě. Těžko by vymysleli hloupější titulek. Tento druh nerovnosti může v souvislosti se závody zničit život týmu,“ zlobil se šampion.

S kolegy si ale všechno vyříkal a v minulé sezoně jim všechno klapalo, společně se stali mistry světa ve štafetě, Fourcade se v průběhu sezony oblékl znovu do žlutého dresu pro lídra bodování, v první pětce Světového poháru byli hned tři Francouzi.

V knize, kterou krásnými ilustracemi vyzdobila teprve čtrnáctiletá Ruska Oksana Pinčuková, zásadně vzpomíná i na závody v Novém Městě na Moravě, kde v březnu poprvé chyběli diváci kvůli pandemii koronaviru.

Martin Fourcade (ilustrace z knihy). | Foto: Ilustrace © Oksana Pinčuková

„Do Nového Města jezdíme pokaždé s radostí. A není to kvůli gastronomii, počasí nebo krajině. Milujeme místní tribunu, která burácí při každém startu. To vřelé, bouřlivé a znalé publikum,“ popsal Fourcade, co mu na Vysočině nejvíce chybělo.

V té době doufal, že extrémní opatření pomohou k zastavení celosvětové pandemie, i když za cenu sportovních obětí. „Myslím například na českého biatlonistu Michala Šlesingra, který koncem týdne končí svou kariéru a je pro něj těžké, že se nemůže rozloučit s publikem,“ připomněl kolegiálně Fourcade.

Na krajinu Vysočiny nemůže francouzský biatlonista vzpomínat zase až tak v dobrém, místní příroda se mu dostala nepříjemně pod kůži. 

„V jednu chvíli jsme se dokonce ocitli téměř v močále na kraji lesa. Když jsme podél něj jeli, lehce jsem levým kotníkem zavadil o nízkou větev. Večer jsem cítil, jak mě v ráně píchá a pak bolest. Rozhodli jsme se s fyzioterapeutem pro malou operaci a po dlouhých minutách vytáhl jehlou půlcentimetrové dřívko,“ vzpomíná Fourcade. 

I jemu podobně jako Šlesingrovi opatření spojená s koronavirovou nákazou zhatila plány. Kariéru chtěl završit v norském Oslu, kde měl ještě zabojovat o velký křišťálový glóbus, ale vedení Mezinárodní biatlonové unie raději poslední zastávku sezony zrušilo a jemu celkový triumf unikl o pouhé dva body. Vyhrál rival Nor Johannes Bö.

„Necítil jsem žádnou hořkost, žádnou frustraci. V této sezoně odjel o čtyři závody méně, aby byl u porodu syna. Ten, kdo je nejlepší za celou sezonu, vyhrál a nejlepší byl Johannes,“ uznal sportovně.

Nyní už je otec dvou dcer ve sportovním důchodu a rozhodně by neměnil. „Nemám výčitky ani nelituju. Vlastně mě nouzový stav, kterým jsme si prošli, v mém rozhodnutí ještě utvrdil. Miloval jsem každý okamžik kariéry, dokud jsem nedospěl v životě do chvíle, kdy jsem měl chuť a potřebu dělat něco jiného,“ dodal.

Děda Federer bude hrát Wimbledon ještě v sedmdesáti. Sledujte Sportovní Sociál | Video: Aktuálně.cz



Zdroj příspěvku

Jeho dres visí v Pardubicích i Finsku, válel ještě v 44 letech. Janecký slaví šedesát


Společně s Jiřím Šejbou a Dominikem Haškem koncem 80. let vybojoval s Pardubicemi dva ligové tituly. Poté zažil skvělé desetiletí v nejvyšší finské soutěži, v níž vyhrál hned čtyřikrát s Jokeritem Helsinky.

Jeho dresy s číslem 91 visí na čestném místě v helsinské Hartwall aréně i pardubické ČEZ aréně a toto číslo patří mezi ta, která klub jako symbol úcty vyřadil z užívání. V roce 2017 ho fanoušci Jokeritu Helsinky zvolili nejoblíbenějším hokejistou tohoto klubu.

Usměvavý Janecký si dokázal získat finské i české fanoušky a byl jako hráč velmi populární. V roce 2000 se s velkou slávou vrátil do rodného města, v sezóně 2002/2003 dovedl Pardubice jako kapitán až do finále extraligy. V následujícím roce už byl historicky nejstarším hráčem, který kdy v nejvyšší soutěži pravidelně nastupoval, překonal jej až v roce 2009 Dominik Hašek.

Na mezinárodní scéně získal Janecký s národním týmem celkem čtyřikrát bronz, třikrát z toho na MS a jednou na ZOH v Albertville v roce 1992. V minulosti byl asistentem trenéra v týmu HC Dynamo Pardubice. V jeho sportovních stopách pokračuje syn Otakar Janecký mladší.



Zdroj příspěvku

Slováci začali senzací. Na zdolání Švýcarska jim stačil jediný gól


Hokejisté Slovenska zahájili mistrovství světa dvacítek v Edmontonu překvapivou výhrou 1:0 nad favorizovaným Švýcarskem.

Duel základní skupiny A rozhodl v čase 54:17 útočník Roman Faith. Čisté konto vychytal díky 28 úspěšným zákrokům Šimon Latkóczy, který dostal v brance přednost před Samuelem Hlavajem.

Ve středečním přípravném utkání proti českému týmu (0:6) začal Hlavaj a stejně jako Latkóczy inkasoval třikrát.

V páté minutě dnešního duelu pomohla trenčínskému gólmanovi pravá tyč po střele Raye Fusta. Švýcaři nabídli týmu kouče Róberta Petrovického za první třetinu tři přesilové hry, ale gólman Thibault Fatton byl také neprůstřelný.

Další přesilovku Slováků v úvodu druhé části přerušil faul Juraje Slafkovského a přes šance na obou stranách trval bezbrankový stav. Největší slovenskou příležitost měl ve 34. minutě Michal Mrázik. Ve třetí třetině Švýcaři odolali i při vyloučení Cédrica Fiedlera.

Slováci se dočkali gólu v 55. minutě, kdy se puk po rychlém brejku odrazil před Faitha, který zamířil do odkryté branky. Petrovického výběr v závěru ubránil čtyři minuty v oslabení a Latkóczy zlikvidoval obrovskou šanci Inakiho Baragana.

Mistrovství světa hokejistů do 20 let v Edmontonu:

Skupina A:

Švýcarsko – Slovensko 0:1 (0:0, 0:0, 0:1)

Branka a nahrávky: 55. Faith (Nemec, Mrázik). Rozhodčí: Lawrence, Sandlak – Chaput, Harris (všichni Kan.). Vyloučení: 6:4, navíc Kňažko (SR) 10 min. Bez využití. Bez diváků.



Zdroj příspěvku

Pokus o sebevraždu, luxusní společnice. Teď mistryně světa končí ve 22 letech kariéru


Čtyřnásobná mistryně světa a trojnásobná evropská šampionka v moderní gymnastice Alexandra Soldatovová ukončila ve 22 letech kariéru. Podle ruských médií má za sebou boj s bulimií a stále ještě není zdravotně v pořádku.

Bulimii jí lékaři diagnostikovali poté, co byla letos v únoru převezena do nemocnice po pokusu o sebevraždu.

Soldatovová má většinu zlatých medailí z týmových soutěži, na předloňském mistrovství světa navíc ovládla i soutěž jednotlivkyň se stuhou.

Po úspěšném vystoupení jí osobně gratuloval i ruský prezident Vladimir Putin, s nímž se poté i setkala. „Jsem šťastná, že jsem si s ním mohla podat ruku,“ komentovala schůzku s ruským vůdcem.

Z MS má Soldatovová také tři stříbrné a jednu bronzovou medaili. Na ME získala vedle týmových titulů ještě čtyři stříbra.

„Bylo to úžasných 16 let. Dosáhla jsem mnohem víc, než jsem si mohla vysnít,“ uvedla gymnastka v oficiálním prohlášení ke konci kariéry. Teď by se ráda věnovala trénování.

Soldatovové jméno se objevilo také v aféře, která vzbudila v Rusku velký poprask. Slavné sportovkyně se totiž na stránce jedné z eskortních firem nabízely jako luxusní společnice.

Za Soldatovovou, bývalou přítelkyni hokejisty a olympijského vítěze z Pchjongčchangu Kirilla Kaprizova, měl zájemce zaplatit v přepočtu asi deset tisíc dolarů.



Zdroj příspěvku

Scroll to top