Představte si, že celé léto se upínáte ke startu sezony, pilujete svou disciplínu, a když přijde na první závod, smete vás ze svahu někdo, kdo má čas na trénink jen v době, kdy se zrovna nevěnuje jinému sportu.

Tak nějak se musely cítit snowboardistky v sobotním paralelním obřím slalomu, když je od kvalifikace drtila „lyžařka“ Ester Ledecká. V semifinále smetla Němku Ramonu Hofmeisterovou a ve finále její krajanku Selinu Jörgovou. V první šestce se umístily nakonec hned čtyři závodnice z Německa.

„Moc jsem s nimi nemluvila, musela jsem na doping. Slyšela jsem, že se dost ptaly, kdy už zase pojedu na lyže, tak nevím. Asi ze mě měly hroznou radost,“ rýpla si ironicky Ledecká.

Pravdou je, že západní sousedky měly v první řadě radost, že se jim v italském středisku hned na úvod sezony tak zadařilo.

„Byl to skvělý start Světového poháru. Cortina vždycky patřila k mým nejoblíbenějším destinacím a po dnešku to tak určitě zůstane,“ rozplývala se stříbrná Jörgová.  

Novináře v italském středisku ale pochopitelně srovnání s českou olympijskou šampionkou zajímalo, což Němky trochu popíchlo.

„Dnes to možná nevypadalo, ale Ester není k neporažení, v sezoně se nám to určitě povede, jsme jí se Selinou v patách,“ nechala se slyšet zdravě naštvaná Hofmeisterová. 

Jisté je, že další závody na prkně Ledecká vynechá, protože se opět přesouvá na lyže a zúčastní se pátečního a sobotního sjezdu ve Val d’Isere. Pro německé snowboardistky je tak pole volné.

Trenér Rada řval jak protržený, vůbec se neohlížel, že jsou v šatně i další členové realizačního týmu, jen ať to také slyší. V takových případech nechodí do kabiny jen majitel Miroslav Pelta, protože dobře ví, co se bude dít. Schytali to všichni, někdo víc, někdo míň. Byl to jeho dvanáctiminutový monolog, každý byl rád, když to skončilo a vylezl ven. A aspoň si hráči stihli mezi sebou něco říct, to také proběhlo a pomohlo to.

Já si vzpomínám na utkání shodou okolností také s Plzní na konci podzimu 2006, kdy hosté na konci poločasu vyrovnali a při odchodu do kabin se nám mladý Limba (David Limberský) smál. Až nás urážel, přitom Plzeň nebyla na takové úrovni jako nyní. A přidali se další. Trenér Rada došel k poznatku, že jsme je podcenili, a šatna o poločase jen burácela. Každou sekundu využil, aby nás setřel a také nabudil. Vyhráli jsme 2:1.

Můj zdroj mi nejen prozradil, jaká byla bouřka v šatně, kam se na ni hrabou hurikány nad Floridou, ale rovněž se podivil, jak takové zkušené mužstvo jako Plzeň nedokázalo zareagovat na vývoj utkání. Jablonec snížil, soupeř vůbec nic nezměnil, hrál pořád stejně. Žádné prostřídaní, jiná taktika, rozestavení, pořád to samé. Plzeň byla zralá na čtyři pět gólů. Je zarážející, že jeden z nejlepších týmů naší ligy nedokáže reagovat na protivníka, který se po hrůzném prvním poločase zvedne.

Sparta vyhrála po šesti letech na Slovácku, po vítězném gólu Pavelky byla na všech vidět velká úleva, jak z nich ta zátěž spadla. Slovácko je doma velice těžký soupeř, Kadlec, Petržela, i když nehrál od začátku, jsou schopní a zkušení hráči. Sparta se k výhře protrápila, ale takový výsledek se počítá. Hodně jí to pomůže a společně s Jabloncem se bude zuby nehty držet v závěsu za Slavií.

Sima je zjev

Nepochyboval jsem o tom, že Slavia doma Liberec porazí. Slovan měl těžký program, zápasy v Evropské lize šly rychle za sebou, pro trenéra Pavla Hoftycha bylo složité připravit mužstvo, aby v Edenu uspělo. Podle mého to byla jen otázka prvního gólu, kdy se Slavia uklidní a pohlídá si to.

Sima je zjev, pokračuje ve fantastických výkonech. Bránit ho při výskoku je nemírně těžké, ať zvolíte zónové bránění, kdy si hráči hlídají určitý prostor, nebo osobní. Já bych na něj nasadil mladého rafana, aby mu nedovolil jít v pohodě do hlavičky a aspoň ho blokoval. I když je tu riziko faulu. A do prostoru, kam nabíhá, bych vyslal dva tři urostlé nejlepší hlavičkáře a ještě by měl vypomoci gólman. Ale to je jenom příprava, góly ze standardek padají, o Sergiovi Ramosovi se ví, a přesto se prosadí.

Probíralo se, kteří hráči z hostování v Liberci budou moci proti Slavii nastoupit, kteří zůstanou mimo. Tyhle věci fotbalu strašně škodí. A zvlášť když předtím nebo i po zápase uklouzne do médií něco ve smyslu, že kdyby Matoušek dal gól, neposlali by mu výplatu a podobně. Nechápu, proč to připomínat. Hráči to pak mají v hlavě. Venku se nic takového neděje, tím tyto tlaky odpadají.

Když někoho pustíte na hostování, chcete, aby hrál, tak proč by se ho potom měli bát. I kdyby se měl vracet zpět za dva měsíce, tak v tu chvíli nastupuje za ten tým, kde zrovna působí. Navlékne si dres a snaží se podat nejlepší výkon. Za těch devadesát minut fotbalista další myšlenky odstaví, chce jen uspět, nechat na hřišti fotbal, to je podstata fotbalu. Naopak má motivaci se proti svému klubu ukázat. Když se mu to však neustále připomíná, v hlavě něco zůstane.

Na lavičku Mladé Boleslavi se vrátil trenér Karel Jarolím. Mám pocit, že není úplně přesvědčený, že nastoupil ve vhodnou dobu. Mužstvo se nyní nachází v nedobré situaci, nejen co se týče výsledků, je v jakémsi chaosu, není v pohodě. V takovém stavu se mužstvo těžko přebírá. Až si složí zimní přípravu a začne proces přebudovávání týmu, bude to pro něj úplně něco jiného.

Jsem však přesvědčen, že starší kouči jako Karel Jarolím, Petr Rada anebo Václav Kotal do dnešního fotbalu patří, mají mužstvu co dát. Dokážou si udržet respekt, donutit hráče, aby se správně zkoncentrovali. Mladším se to ne vždy podaří. Trošku výjimka je Jindřich Trpišovský ve Slavii, ale ten má k dispozici úžasně silný kádr, kde musí každý makat, aby si místo – i na tribuně – udržel.

Český šampion zahájí dvojzápas 18. února doma a odvetu odehraje o týden později venku.

Slavia postoupila do jarní fáze evropských pohárů jako jediný český klub. Pražané se do vyřazovacích bojů kvalifikovali z druhého místa ve skupině, v níž nestačili pouze na vítězný Leverkusen.

Slávisté byli mezi 16 nenasazenými týmy a mohli dostat i evropské giganty Tottenham, Manchester United či AC Milán. Trenér Pražanů Jindřich Trpišovský si přál Glasgow Rangers, což se mu nesplnilo, jeho svěřenci se ale i tak podívají do Velké Británie.

Leicester v roce 2016 senzačně poprvé v historii vyhrál anglickou ligu, v následujících sezonách se ale umístil nejlépe na pátém místě v minulém ročníku. V aktuální tabulce mu po 12 kolech patří třetí příčka.

V Evropské lize ovládly „Lišky“ skupinu před Bragou, Luhanskem a AEK Atény. S českými kluby dosud v pohárech Leicester nehrál. Hlavní hvězdou mužstva je útočník Jamie Vardy, nejlepší střelec minulého ročníku anglické ligy a momentálně druhý kanonýr v aktuální sezoně.

Slavia si od sezony 2007/08 zahraje jarní část pohárů teprve podruhé. Předloni pod trenérem Jindřichem Trpišovským rovněž postoupila ze skupiny Evropské ligy a došla až do čtvrtfinále. Pohárovým maximem červenobílých je semifinále dřívějšího Poháru UEFA ze sezony 1995/96, kdy se ještě nehrály skupiny.

Slávisté, kteří do Evropské ligy přešli po vyřazení v závěrečném předkole Ligy mistrů, si dosud v této sezoně evropských pohárů vydělali 11,2 milionu eur (téměř 295 milionů korun). Lídr české ligy navíc ještě dostane prémii zhruba 30 milionů korun za desetiletý klubový koeficient a další finance může získat v případě postupu ve vyřazovací části.

Dnešní los kvůli pandemii koronaviru proběhl on-line bez účasti zástupců klubů. Finále se odehraje 26. května v Gdaňsku.

Los 2. kola fotbalové Evropské ligy (první zápasy 18. února, odvety 25. února):

Slavia Praha – Leicester, Wolfsberger – Tottenham, Dynamo Kyjev – FC Bruggy (Krmenčík), San Sebastian – Manchester United, Benfica Lisabon – Arsenal, Crvena zvezda Bělehrad – AC Milán, Antverpy – Glasgow Rangers, Salcburk – Villarreal, Braga – AS Řím, Krasnodar – Dinamo Záhřeb, Young Boys Bern – Leverkusen (Schick), Molde – Hoffenheim (Kadeřábek), Granada – Neapol, Maccabi Tel Aviv – Šachtar Doněck, Lille – Ajax Amsterodam, Olympiakos Pireus – PSV Eindhoven.

V dalších dvojicích pro osmifinále, které začne v polovině února, se proti sobě postaví Mönchengladbach – Manchester City, Atlético Madrid – Chelsea, Lipsko – Liverpool, Porto – Juventus a Bergamo – Real Madrid. Rozhodl o tom dnešní los v sídle evropské fotbalové unie UEFA v Nyonu.

Připravujeme podrobnosti. 

Los osmifinále fotbalové Ligy mistrů (první zápasy 16., 17., 23. a 24. února, odvety 9., 10. 16. a 17. března):

Mönchengladbach – Manchester City, Lazio Řím – Bayern Mnichov, Atlético Madrid – Chelsea, Lipsko – Liverpool, Porto – Juventus Turín, Barcelona – Paris St. Germain, Sevilla – Dortmund, Bergamo – Real Madrid.

Na mistrovství světa shrábl kompletní sadu medailí. Vyhrál olympiádu. Třikrát zdvihl nad hlavu Gagarinův pohár. Podle některých spekulací měl dokonce nakročeno do NHL.

Znarok získal takové renomé, že by pod ním podle nedávné ankety chtěla hrát pětina hráčů Kontinentální ligy. O praktikách ruského kouče přitom kolují peprné historky. Když pod ním mají hrát Češi, dopředu vědí, že je čeká „maso“.

Vyprávět můžou Robin Hanzl, Jakub Petružálek nebo Rus Pestuško, jenž Znaroka zažil před sedmi lety v Dynamu Moskva.

Drsné seznámení proběhlo na tréninkovém kempu v běloruském Pinsku. „Nic takového jsem nikdy nezažil,“ vyprávěl v týdnu Pestuško deníku Sport-Express.

„Spali jsme na kovových postelích a matracích, kde už umřelo tak sedm lidí,“ pokračoval v nadsázce. „Po zdech lezli švábi. Byla to nějaká ubytovna pro studenty. Když v létě odjeli na prázdniny, přišli jsme my.“

Někteří hráči jako kapitán Jurij Babenko či brankář Alexandr Jerjomenko už věděli, co je čeká, a tak se na cestu do Běloruska náležitě připravili. „Vyjeli z domova s plným kufrem jídla a vzali si taky vlastní polštáře. Já jsem první rok nebyl připravený,“ líčil Pestuško.

Později pochopil, že Znarok vyhledává nepohodlí záměrně, aby testoval charakter hráčů. Víceméně platilo, že kdo si stěžoval, po pár měsících v klubu skončil. Alespoň podle postřehů Pestuška.

Na anabázi v Pinsku nakonec vzpomíná vcelku rád: „Kdybych se teď se Znarokem setkal, zeptal bych se ho, jak k té ubytovně přišel. Všechno bylo blízko: stadion, posilovna, bazén. Perfektní. Pokud jde o jídlo a ubytování, to byl samozřejmě jiný příběh.“

S Dynamem vyhrál Znarok dva tituly za sebou, v letech 2012 a 2013. Ve druhém případě slavil také Jakub Petružálek, který před necelými dvěma roky na svérázného trenéra zavzpomínal v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

„Měl pod sebou tým, který skvěle fungoval. Začátky byly ohromně těžké, klub má nastavená striktní pravidla, stále fungovala tréninková báza mimo město,“ líčil Petružálek.

„Lidé vidí, že jsem vyhrál Gagarinův pohár, ale čím jsem si tam prošel, to byla obrovská škola,“ pokračoval. „Nechci říkat, že byl Znarok nejlepší kouč, ale zpočátku jsem byl opravdu jako v Jiříkově vidění. Jakým způsobem se tam všechno dodržovalo, to bylo neuvěřitelné a nikde jinde jsem to nezažil.“

Neústupná povaha však muži s nepřehlédnutelným knírem přinesla také problémy. Hlavně poté, co převzal Petrohrad, výkladní skříň ruského hokeje.

Bohaté mužstvo okamžitě dovedl ke Gagarinově poháru, ale protože nerad přijímá příkazy zvenčí, dostal se do sporů se svým šéfem Romanem Rotenbergem, synem mocného oligarchy Borise. Když Znarok, který má také lotyšské občanství, další rok dokráčel „jen“ do semifinále, vedení ho odstavilo.

Nepomohlo ani čerstvé zlato z olympiády v Jižní Koreji a přízeň ruského prezidenta Vladimira Putina, s nímž si po finálové výhře telefonoval. Rotenbergové mají s vládcem Kremlu bližší vztah.

Znarok skončil coby hlavní kouč jak v Petrohradu, tak v reprezentaci, kde nově spadl do role konzultanta. „Udělal toho pro ruský hokej hodně, ale teď je psychicky vyčerpaný, měl hodně práce,“ vysvětloval nečekaný konec prezident ruského hokeje Vladislav Treťjak.

Nyní Znarok zvedá moskevský Spartak, kde cepuje také Čechy Robina Hanzla a Lukáše Radila.