Evropská liga •

Skupina C •

18:55

-:-

Od 21:00 se pak na evropské scéně představí i další dva čeští zástupci. Liberec, který už nemá šanci postoupit, doma přivítá CZ Bělehrad. Na Letné pak bude Sparta, která už rovněž nemůže postoupit, hostit slavný AC Milán!

České fanoušky při pohledu na sestavy dozajista potěší, že v základu německého klubu nechybí český kanonýr Patrik Schick. 

Na druhé straně se bude na hrotu snažit o střílení branek Petar Musa, kterého budou na stranách podporovat Peter Olayinka a Abdallah Sima. Zajímavý je pohled na stoperskou dvojici sešívaných. Vedle mladého Davida Zimy naskočí kapitán Slavie Jan Bořil!

Slavia

Pražané už mají tedy postup do další fáze Evropské ligy také jistý. Určitě se ale budou chtít poprat o prvenství ve skupině C. Slavisté měli špatný vstup do skupinové části, když podlehli Beer Ševě 1:3, od té doby už ale chuť porážky nepoznali! Nice porazili 3:2 a 3:1, Beer Ševu 3:0 a Leverkusen 1:0. 

Velkou kometou této sezony je v sešívaném dresu mladičký útočník Abdallah Sima, který se v Evropské lize prosadil už třikrát a válí i v české Fortuna:Lize! Po dvou gólech pak ve skupině C vstřelili Jan Kuchta a Peter Olayinka. 

Foto: SK Slavia Praha

Leverkusen

Německý celek má po pěti odehraných duelech skupinové fáze Evropské ligy jistý postup do dalších bojů. Otázkou však zůstává, z jaké pozice postoupí dál! Leverkusen totiž posbíral dvanáct bodů a stejný počet má i jeho dnešní soupeř. O vítězi skupiny C se tak bude rozhodovat právě dnes. Bayer bude mít Slavii rozhodně co vracet, protože dosud v Evropské lize podlehl jen pražskému celku. Z Edenu si odvezl po prvním vzájemném zápase porážku 0:1. Od té doby ale porazil Nice 3:2 a Beer Ševu 4:2 a 4:1! Formu má tedy velmi slušnou!

Velkou silou německého celku je fakt, že má ve svých řadách dobře rozloženou gólovou produkci. Leon Bailey vstřelil tři branky, hned za ním jsou ale seřazení další čtyři dvougóloví střelci!

Foto: Aktuálně.cz

Dobrý večer, vítejte při sledování online reportáže z utkání skupiny C v Evropské lize mezi Leverkusenem a Slavií. Zápas začne ve čtvrtek 10. prosince v 18:55 a živě jej bude vysílat kanál Nova Sport.

Kvalifikaci vyhrál Markus Eisenbichler. Německý závodník skočil 225,5 metru, o 17 metrů méně než Rakušan Michael Hayböck, ale měl připočet bodů za nižší nájezd a za vítr. Hayböck si výkonem 242,5 metru vylepšil o metr osobní maximum.

Devětadvacetiletý Kožíšek doletěl za umělého osvětlení na 201 metrů a z 31. místa se vešel do postupové čtyřicítky, což se mu předloni nepovedlo.

Sakala, syn mistra světa v letech Jaroslava Sakaly právě z Planice z roku 1994, neprošel pod můstkem kontrolou kvůli nevyhovující kombinéze. Do závodu by se ale stejně nedostal. Při svém pokusu přistál na 189 metrech a 149,2 bodu by na postup nestačilo. Stejně dopadl také na úvod sezony v kvalifikaci na Světovém poháru ve Wisle.

Vítěz Světového poháru Rakušan Stefan Kraft sice skočil v prvním tréninku 239 metrů, ale znovu se ozvala jeho záda a do kvalifikace nenastoupil. Do německého kvarteta se nenominoval mistr světa z Harrachova 2014 Severin Freund.

Do kvalifikace nemohla zasáhnout dvojice švýcarských skokanů Dominik Peter a Gregor Deschwanden. Důvodem byl pozitivní test na koronavirus jejich německého kouče Ronnyho Hornschuha. Na startu tak bylo 45 závodníků.

V pátek jsou na programu úvodní dvě kola, přičemž z prvního postoupí třicítka skokanů. V sobotu závod jednotlivců vyvrcholí 3. a 4. kolem.

Mistrovství světa v letech se koná se zpožděním a bez fanoušků kvůli koronaviru. Původně se mělo o medaile bojovat v předešlé sezoně v polovině března.

Výběr trenéra Karla Krejčího bude hrát zápasy v Celje a Mariboru. Prvním soupeřem české jednadvacítky, která byla při losu ve třetím výkonnostním koši, bude ve skupině B Itálie.

Poté nastoupí „lvíčata“ proti favorizovanému Španělsku a skupinu uzavřou zápasem se Slovinskem. Termíny utkání jsou 24., 27. a 31. březen.

Euro spolu se Slovinskem bude hostit Maďarsko. Kvůli koronaviru se bude hrát pozměněným systémem. Od 24. do 31. března se šestnáct účastníků utká ve čtyřech základních skupinách. Z nich vždy dva nejlepší celky projdou do osmičlenného play off, které se uskuteční od 31. května do 6. června.

V případě postupu do vyřazovací části by Češi narazili na první, nebo druhý celek ze skupiny D, ve které jsou Portugalsko, Chorvatsko, Anglie a Švýcarsko. Skupinu A tvoří Maďarsko, Německo, Rumunsko a Nizozemsko. Ve skupině C jsou Rusko, Island, Francie a Dánsko.

Los mistrovství Evropy fotbalistů do 21 let v roce 2021 v Maďarsku a Slovinsku:

Skupina A: Maďarsko, Německo, Rumunsko, Nizozemsko

Skupina B: Slovinsko, Španělsko, Česko, Itálie

Skupina C: Rusko, Island, Francie, Dánsko

Skupina D: Portugalsko, Chorvatsko, Anglie, Švýcarsko

V šestadvacetičlenném výběru vedle nich nechybí ani nejlepší střelec Kontinentální ligy Dmitrij Jaškin z Dynama Moskva, který se z listopadového turnaje Karjala omluvil ze zdravotních důvodů. Poprvé od února 2018 se vrací další kanonýr Lukáš Radil ze Spartaku Moskva.

Debutovat v národním týmu mohou obránci David Gazda ze Zlína, Pavel Pýcha z Českých Budějovic, Jakub Zbořil z Komety Brno a Dominik Mašín z Chabarovsku a útočníci Matěj Blümel z Pardubic, Lukáš Jašek z Třince, Dominik Lakatoš z Vítkovic, Jakub Lauko z Karlových Varů a Petr Kodýtek z Plzně, který je se 168 centimetry suverénně nejmenším hráčem národního týmu.

Jsou mezi nimi tři hráči, kteří působí v Evropě kvůli odloženému startu NHL i nižších zámořských soutěží. Zbořil a Lauko mají kontrakty v Bostonu, Jašek ve Vancouveru. V listopadu na Karjale se představil jako jediný hráč s kontraktem v NHL obránce Filip Hronek, který vypomáhá Hradci Králové.

Teď jsou spolu s ním a triem nováčků v nominaci ještě útočníci David Kaše, který byl z Philadelphie zapůjčen do Karlových Varů, a Filip Zadina, jenž z Detroitu zamířil do Třince. Kaše i Zadina obléknou reprezentační dres poprvé od dubna 2018.

Z turnaje Karjala, kde Češi skončili se šesti body druzí, zůstali v kádru jen Hronek a útočníci Andrej Nestrašil z Magnitogorsku a Radan Lenc z Liberce. Ve výběru je dvanáct krajánků z KHL, ostatní jsou z domácí extraligy.

Nejvíce zkušeností z reprezentace má s 63 starty Radil, který je s 15 góly i nejlepším střelcem z nominovaných. Třicetiletý odchovanec Pardubic, jenž byl účastníkem předloňských olympijských her v Pchjongčchangu a mistrovství světa v Paříži o rok dříve, se před touto sezonou vrátil do KHL po dvou letech v San Jose v NHL i AHL a je s 15 góly šestý v pořadí kanonýrů soutěže.

V Moskvě se bude turnaj – stejně jako tomu bylo v Helsinkách – konat v uzavřené „bublině“. Hráči se sejdou v Moskvě v pondělí už otestovaní v destinaci, odkud dorazí. Po dalším negativním testu se budou moci od úterka zapojit do tréninku.

První duel čeká Pešánův výběr ve čtvrtek 17. prosince od 12:30 SEČ proti Finsku, v sobotu ve 13:30 SEČ nastoupí proti Rusku a v neděli od 9:00 SEČ proti Švédsku. S výjimkou duelů domácí sborné se bude hrát bez diváků.

Nominace českých hokejistů na Channel One Cup v Moskvě (17.-20. prosince):

Brankáři: Dominik Furch (Dinamo Minsk/KHL; 29 zápasů), Šimon Hrubec (Omsk/KHL; 9), Roman Will (Čeljabinsk/KHL; 5).

Obránci: Daniel Gazda (Zlín; 0 zápasů/0 branek), Filip Hronek (Hradec Králové; 23/6), Pavel Pýcha (České Budějovice; 0/0), Jakub Zbořil (Kometa Brno; 0/0), Dominik Mašín (Chabarovsk/KHL; 0/0), David Sklenička (Jokerit Helsinky/KHL; 37/1), Andrej Šustr (Kunlun/KHL; 12/1), Ondřej Vitásek (Dinamo Riga/KHL; 39/2).

Útočníci: Lukáš Jašek (0/0), Filip Zadina (oba Oceláři Třinec; 5/1), David Kaše (4/2), Jakub Lauko (oba Karlovy Vary; 0/0), Robin Hanzl (41/8), Lukáš Radil (oba Spartak Moskva/KHL; 63/15), Matěj Blümel (Pardubice; 0/0), Petr Kodýtek (Plzeň; 0/0), Dominik Lakatoš (Vítkovice; 0/0), Radan Lenc (Liberec; 25/3), Lukáš Rousek (Sparta Praha; 10/0), David Šťastný (Mladá Boleslav; 14/3), Dmitrij Jaškin (Dynamo Moskva/KHL; 36/9), Andrej Nestrašil (Magnitogorsk/KHL; 32/6), Lukáš Sedlák (Čeljabinsk/KHL; 6/4).

Čím si takovou vstřícnost vysvětlujete?

Strávil jsem ve Slavii poměrně dlouhou dobu, celkem asi osm let. To bude asi tím.

Takovou úctu si však neodnášejí ani někteří vysloužilí odchovanci klubu. Je to skutečně jen těmi lety?

Odehrál jsem v červeno-bílém dresu dost zápasů, některé i hodně důležité, získali jsme nějaké trofeje. To se nezapomíná. Nejsou to jen léta, ale zanechal jsem v Edenu asi výraznější stopu. Nikdy jsem nevyhledával konflikty, snažím se chovat ke všem vlídně, ke spoluhráčům i fanouškům, na to si asi lidé také vzpomenou. Nikdy jsem se nechoval namistrovaně, snažil jsem se poctivě odvést, co po mně chtěli, tedy podávat odpovědné výkony. A vytvářet i příznivou atmosféru, kabina musí nějak fungovat, fanoušků si musí hráči vážit.

Udržujete se slávisty nadále kontakt?

Známých mám v Edenu pořád dost, občas se někdo ozve, napíšeme si, jsem v kontaktu. Se skalními fanoušky, kteří chodili na každý zápas, samozřejmě s bývalými spoluhráči, kteří v klubu nyní pracují. Především se Standou Vlčkem, jenž je nyní vedoucím mužstva. Když přijedu se Zlínem na zápas, pozdravím se s trávníkáři, kteří jsou tam pořád.

Předpokládám, že jako správný Moravan vozíte slivovici. Nemýlím se?

Když se urodí, a na Moravě vždycky, tak něco přivezu. Zdroje jsou, když si někdo objednal, tak dříve i dvacet litrů. Dnes už jenom lahvinku, se Standou Vlčkem si dáme panáčka a jdeme na to. Pavel Řehák zahřát nepotřebuje, chodí v trenkách i v zimě.

Hodně si vychutnáváte současné úspěchy Slavie?

Dělá mi velkou radost. Mužstvo se dalo úžasně dohromady, zázemí je především finančně silné. To jsou spojité nádoby. Slavia má výborné trenéry, široký a hlavně kvalitní kádr, sedlo si to.

Ale pořád chybí typický levý obránce, zaskakují tam porůznu praváci. Nebyla by to příležitost navléknout dres a znovu pilovat lajnu?

Teď v třiačtyřiceti bych asi moc platný nebyl… Doba je už jiná. A když vidím kluky, jak se s tím popasovali, tak bych proti nim neměl šanci. Co předvádí na levé straně Bóřa (Jan Bořil) nebo Oscar, to jsou muži na správném místě. Podávají nadstandardní výkony v každém zápase.

Kometou v červeno-bílém dresu je nyní senegalský legionář Abdallah Sima, jenž je na pravé straně neudržitelný. Ale odborníci říkají – kdyby na něj hrál Hub, tak ho vymaže. Troufal byste si na něj?

To je legrace, dnes určitě ne. Sima je vynikající, má snad všechno: rychlost, výskok, techniku. Těžko se hlídá. Když jsem viděl jeho výskok, tak je snad nebránitelný. A doufám, že bych ho při rohu se svou postavou (175 cm) nehlídal. (smích)

Vaše parta dovedla Slavii poprvé v historii do Ligy mistrů, pak přišel úpadek a hrálo se i o záchranu. Věřil jste, že se najdou následovníci a znovu červeno-bílé barvy dovedou do nejprestižnější klubové soutěže světa?

Ambice zahrát si Ligu mistrů měla Slavia už mnoho let před mým příchodem (2005), těsně po mém odchodu se naopak zachraňovala v posledním kole a byl to boj o život. Naštěstí se z toho Slavia dostala, přišli trenéři, kteří dali mužstvo dohromady, a hlavně klub získal silného čínského majitele, s nímž přišly potřebné peníze. Bez nich by se Liga mistrů v Edenu těžko hrála.

Který z protihráčů vám z vystoupení v Lize mistrů v ročníku 2007/2008 nejvíce utkvěl v paměti?

Nedá se zapomenout na zápasy s Arsenalem, i když jsme v Londýně prohráli 0:7, vysoko. Měli vynikající mančaft, neuvěřitelně rychlý Theo Walcott, urostlý Emmanuel Adebayor, španělský mistr světa 2010 Césc Fábregas v záloze. V Seville další světový šampion, pravý záložník Jésus Navas. Výborných hráčů jsem potkal mnoho.

Nemrzí vás, že se vám vyhnula reprezentace?

Byla jiná doba, reprezentace byla obrovsky našláplá, nebyla pro mě šance. Jsem soudný, na reprezentaci mé výkony nestačily.

Nejste ale už jediní, kteří se Slavií Ligu mistrů hráli. Necítíte mírné rozladění, že jste ztratili historickou jedinečnost?

To vůbec ne, hrozně jim to přeju. Jsem rád, že jsem mohl Ligu mistrů zkusit, k tomu dva tituly, Evropská liga… Jsem se svou kariérou spokojený a klukům fandím, ať jim to pořád šlape. Jejich úspěchy jsou dobré pro celý český fotbal.

Vypočítáváte, čeho vaše generace dosáhla. Nemohla však trofejí posbírat víc?

Mohla, nemohla. Rozjeli jsme se dobře, měli našlápnuto na další tituly, pak se všechno pokazilo a došly peníze. Stabilita klubu byla najednou úplně pryč. Řešit „co kdyby“ nemá smysl. Asi se dalo z toho hráčského potenciálu vytěžit víc, ale dopadlo to takhle.

Patřil jste do základní sestavy úspěšného mužstva, leváků je navíc zoufalý nedostatek. Proč nepřišla nějaká lukrativní nabídka ze zahraničí? 

Netuším. O žádné nevím, jestli ano, asi pro klub nebyla zajímavá. Já byl především rád, že jsem ve Slavii, která byla v té době nejlepším českým klubem. Nikam jsem neutíkal, byl jsem naprosto spokojený.

Tehdejší trenér Karel Jarolím se vrací na prvoligovou scénu a přebírá Mladou Boleslav. Srovná ji?

Myslím, že ano. V mužstvu bude pořádek. Kamkoli přijde, dostane tým tvář, bude to fungovat.

Jde s ním pověst, jaký je na hráče pes. Jaké jste s ním měl zkušenosti?

Zpočátku jsem rozhodně mezi jeho oblíbence nepatřil, jestli vůbec někdo… Měl jsem s ním problémy, než jsem pochopil, co ode mě chce. Byl přísný, precizní, jeho pokyny se musely stoprocentně plnit. Běhal jsem po lajně, když jsem hrál u lavičky, rychle jsem poznal, jestli jsem se zachoval podle jeho představ. Nemusel jsem se ani dívat, to se neslo vzduchem. Občas i zařval, ale dalo se vycítit, jak se mu to líbí. Pak už si to sedlo.

V roce 2013 jste mohl prodloužit smlouvu, ale z rodinných důvodů jste se vrátil do rodného Zlína. Nelitujete toho?

Mohl jsem zůstat, ale dál už to nešlo. Syn Dominik nastupoval do školy, do první třídy, měli jsme dvě domácnosti, neustálé dojíždění, už toho bylo moc. Navíc ve Zlíně jsem si prodloužil kariéru, hrál jsem ligu až do čtyřiceti, to by nejspíš ve Slavii nešlo.

A byla opět úspěšná.

Když jsem se vrátil, hrál Zlín druhou ligu. Postoupili jsme slavně do první, v roce 2017 vyhráli domácí pohár a po 47 letech se klub vrátil na evropskou scénu. To se nezapomíná, to je v kronikách, dodnes na to všichni vzpomínají. Byly to menší úspěchy než ve Slavii, ale bylo to rovněž krásné období.

Hrál jste až do čtyřicítky. Měl jste to ekonomicky zapotřebí, nebo jste byl zajištěný a hrál vlastně hlavně pro radost?

Fotbal mě neskutečně baví a naplňuje. Byl jsem opět doma, kde jsem vyrůstal, a mohl ještě kopat, dokud to šlo. Co si přát víc? Kdybych už překážel, tak bych toho nechal. Pak jsem dostal nabídku v klubu pokračovat a přejít do jeho struktury, realizačního týmu. To bylo pro mě vynikající. Jsem spokojený, jak se to sešlo.

Dobře, ale mohl jste si vychutnávat slasti života, splnit si sen každého Moravana – vydělat peníze a koupit si palírnu. To vás nelákalo?

Palírnu nechám na jiných, správné lidi tu máme. Samozřejmě pálíme, to je místní rituál, ale věříme oborníkům, žádné domácí pokusy. Palírna Navrátil funguje už sto let, jsou to naši známí, umějí to. Nechávám si od nich vypalovat jen slivovici, to je taky tradice.