„Když jsem byla mladší, tak jsem si říkala, že po třicítce už určitě hrát nebudu, a teď tu sedím a jedu dál. Nepřemýšlela jsem, kolik let bych chtěla na kurtu strávit. Dokud mě to baví a zdraví dovolí, budu ráda pokračovat,“ řekla na tiskové konferenci.

Třicítku oslavila letos v březnu, pak si zahrála osmifinále US Open a semifinále Roland Garros a ukázala, že je stále ve špičce. „Už pomalu patřím k nejstarším, ale na kurtu to nevnímám. Motivaci mám, chci se zlepšovat. Tenis mě baví, mám ho strašně ráda. Dostala jsem druhou šanci, vážím si toho a chci vyždímat maximum,“ poukázala na svůj návrat po vážném zranění ruky, které utrpěla při přepadení.

Před novináře dnes přišla v červených šatech s černými proužky a na vysokých podpatcích. Večer totiž bude předávat sparťanským nadějím ceny za uplynulý rok. Sama už myslí na další sezonu. „Těším se, až to začne. Snad budu pořád schopná hrát,“ uvedla světová osmička, která byla v žebříčku nejvýše druhá.

„Musím poslouchat tělo a doufám, že program udělám tak, abych byla nachystaná na velké akce,“ řekla. Touží uspět na gradslamech a třeba k bronzu z Ria přidat další olympijskou medaili. Nad otázkou, zda by brala spíše zlato nebo další grandslamový titul, chvilku přemýšlela. „Nemůžu mít oboje?“ řekla s úsměvem a posléze doplnila: „Tak já bych si zvolila olympijské zlato a další rok třeba grandslam.“

Letošní rok poznamenala opatření proti koronaviru a další sezona nebude jiná. Tenistky čeká testování a uzavřené „bubliny“. „Snad všude,“ podotkla Kvitová. Nejistým programem turnajů se netrápí. „V tenisu se musí improvizovat. Celý svět, i tenisový, je v otazníku. Beru to, jak to je. Nic s tím neudělám a čekám, jak to dopadne.“

Už nyní ví, že na úvod sezony poletí později. Grandslamové Australian Open začne nejspíše až v únoru, předtím bude muset v Austrálii do karantény. „Bude to dlouhé, ale snad nás po čtrnácti dnech pustí do města, což je pozitivní. Snad se to uskuteční, i když v posunutém termínu, ale alespoň to bude. To je dobrá zpráva,“ řekla.

Díky posunutému začátku sezony bude po letech na vánoční svátky doma s rodinou. Normálně by totiž odletěla k protinožcům. „To bude hezké. Mám Vánoce ráda. Rodina se setká, jsem trojnásobná teta a s dětmi je to hezčí,“ řekla Kvitová.

V příštím roce uplyne deset let od její super sezony. V roce 2011 poprvé slavila triumf ve Wimbledonu, Češkám pomohla k titulu ve Fed Cup a ovládla Turnaj mistryň. „Přijde mi to jako včera a už je to deset let. Strašně to letí,“ podotkla.

Nejdivnější věcí v koronavirové době jsou podle Kvitové turnaje bez diváků. „Člověk si zvykne a zjistila jsem, jak mi chybí. Baví mě hrát pro lidi a bez nich je docela namáhavé se povzbuzovat,“ řekla svěřenkyně kouče Jiřího Vaňka. Doufá, že se fanoušci do ochozů vrátí, třeba oblíbený Wimbledon bez lidí si neumí představit. „To by bylo hodně smutný,“ řekla vítězka z All England Clubu v letech 2011 a 2014.

Hodně se těšila letos na olympiádu do Tokia, a pokud to půjde, vyrazí do Japonska příští rok. V turnaji pod pěti kruhy by měla podporu ostatních sportovců. „Jako v Riu, to bych měla o atmosféru postaráno,“ vzpomínala na předchozí hry v Brazílii.

Ač ještě neplánuje konec kariéry, znovu zkouší studovat. Opět na Univerzitě Jana Ámose Komenského. „Teď věřím, že se tomu budu věnovat víc,“ řekla a slíbila si, že nedopadne jako dříve, kdy obor sociální a mediální komunikace nedokončila. Tentokrát se vrhla na právo a podnikání. „Jsem na začátku, zatím mě to baví,“ řekla Kvitová, která v minulosti měla plán mít salon krásy.

Nikita Mazepin sice video, na němž osahával spolujezdkyni se svých sociálních sítí v autě smazal, ale mezi tím se už dostala i na YouTube, | Video: Youtube.com

Poté, co byl minulý týden oficiálně jmenován pilotem stáje F1 Haas pro rok 2021, se Mazepin v sobotním závodě formule 2 v Sáchiru choval jako smyslu zbavený.

Aby toho nebylo málo, dal tento týden na sociální sítě video, jak v autě z pozice spolujezdce snaží dívce na zadním sedadle sáhnout na prsa. I když tento pubertální výkřik 21letý Rus zase rychle smazal, začal už žít svým životem a jezdec sklidil velkou vlnu kritiky.

Finále letošní sezony formule 2 se jelo na vnějším okruhu bahrajnské trati. Ruský jezdec si v nich vysloužil hned čtyři trestné body do pomyslného závodnického řidičáku.

O první dva přišel, když na cílové rovince natlačil Brazilce Felipeho Drugoviche na boxovou zídku, který se ho snažil předjet. Další pak obdržel za to, že Japonce Jukiho Cunodu vyšoupl až na výjezd z boxů.

Celkem má moskevský rodák na svém kontě 11 trestných bodů. Stačí jeden navíc a přišel by automaticky na následující závod o superlicenci. Tedy už v Grand Prix F1. „Musíme s ním pořádně zapracovat, Musíme se poučit z těchto chyb a už nepřipustit jejich opakování,“ uvedl o víkendu šéf týmu Haas Guenther Steiner.

To ovšem netušil, jaký ještě palčivější problém mu jeho nový pilot připraví. Vypadalo to jako klasické video, na němž se baví „zlatá mládež“ cestou z večírku. Mladí lidé jedou v luxusním autě nočními ulicemi a baví se.

Jenže to, co provedl Mazepin, už bylo za hranicí dobrého vkusu. Z pozice spolujezdce se otočil za sebe a dívce na zadním sedadle začal sahat na ňadra. To se dotyčné, jíž podle označení ve videu byla modelka Andrea D’lvalová, pochopitelné nelíbilo a chlípníka odstrčila.

To vše Mazepin zachytil na svůj telefon a okamžitě poslal do světa. Stalo se to, co Rus asi nečekal. Proti očividnému sexuálnímu obtěžování se zvedla vlna nesouhlasu. Nic s tím neudalo ani to, že video ze svého profilu rychle smazal.

Nikita Mazepin. | Foto: Nikita Mazepin via Instagram

Tým Haas musel znovu hasit mediální požár. Stalo se tak prostřednictvím dvoudílného postu na Twitteru. „Haas F1 Team nevidí pro video nedávno publikované na sociálních sítích žádnou omluvu. Už to, že se tam objevilo, není nijak ospravedlnitelné. Celou záležitost řešíme interně a už ji víc nebudeme komentovat,“ uvedla americká stáj.

Mazepin si okamžitě posypal hlavu: „Chtěl bych se omluvit za své nedávné jednání. Nejen kvůli mému vlastnímu nevhodnému chování, ale i proto, že bylo zveřejněno na sociálních médiích. Musím se chovat podle vysokých standardů pilota formule 1 a uvědomuju si, že jsem hodně lidí zklamal.“

Do debaty se ve středu připojila sama modelka, na niž si Mazepin dovoloval. Prohlásila, že jsou „dobří přátelé“ a nic z toho, co se na videu stalo, „nebylo míněno vážně“.

Mazepin skončil v letošním ročníku formule 2 na pátém místě. Hodně fanoušků mu vyčítá, že místo u Haasu mu koupil jeho otec. Dimitrij Mazepin je šéfem a spoluvlastníkem chemického koncernu Uralchem. Podle ruských zdrojů měl  jeho čistý majetek v roce 2018 hodnotu přes sedm miliard dolarů.

Cílem sdružení Fotbalová evoluce je oslovit fotbalovou veřejnost, aby v jarních volbách do okresních a krajských fotbalových svazů zvolila takové kandidáty, kteří nebyli poplatní současnému vedení FAČR.

Jenže podle zástupců projektů dělají někteří současní činovníci všechno pro to, aby změnu co nejvíc zkomplikovali. Proto se Fotbalová evoluce rozhodla obrátit formou otevřeného dopisu na šéfa Národní sportovní agentury Milana Hniličku, předsedu FAČR Martina Malíka, hejtmanku Středočeského kraje Petru Peckovou a radního Středočeského kraje Milana Váchu.

„Máme obavu o situaci v českém fotbalu. Aktuálně především o to, co se děje ve Středočeském kraji,“ píše se v dopise, který podepsali i bývalí reprezentanti Vladimír Šmicer či Jan Koller.

„Největší český sport nyní po další korupční kauze zažívá velmi složité období. V nadcházejícím roce fotbal čekají zásadní volby na okresech, krajích i v samotném vedení asociace. V lednu je zahajují okresní volby, ale přesto se již nyní objevuje cílená snaha o ovlivnění demokratického procesu a transparentnosti voleb,“ upozorňují osobnosti.

Vadí jim především skutečnost, že fotbalové kluby ve Středočeském kraji o procesu voleb nebyly informovány adresně, jak to bývá zvykem, ale jen oznámením na úřední desku FAČR.

„Vedení SKFS umístilo v pátek 4.12. na úřední desku FAČR informaci o termínu volby delegátů za kluby (polovina všech delegátů) na valnou hromadu SKFS, která se uskuteční v únoru či březnu 2021. Kluby nebyly s tímto nestandardním procesem, na který mají pouhých pět pracovních dnů, obeslány přímo a řada z nich se tedy tuto možnost ani nedozví. Velké otazníky vyvstávají nejen v otázce vyhlášení hlasovacího procesu, ale také u samotného procesu včetně sčítání hlasů. Není zde záruka transparentnosti a odpovídajících kontrolních procesů,“ uvádí se v prohlášení.

Vládcem Středočeského kraje je Miroslav Liba, člen výkonného výboru a podle mnohých svědectví pravá ruka Romana Berbra. Sám funkcionář to odmítá, jeho nynější distanc od bývalého místopředsedy ovšem nedávno zvedl ze židle Vladimíra Šmicra. „Pane Libo, máte červenou kartu. Rovnou, bez žluté. Odstupte,“ žádal ve videu Libu.

„Bez souhlasu Liby tady nepostoupíte ani do druhé třídy základní školy,“ nechal se zase v rozhovoru pro Aktuálně.cz slyšet Michal Prokeš, bývalý sportovně technický ředitel FAČR.

„Fotbalová asociace v tuto chvíli nemá žádné oficiální informace ze strany orgánů činných v trestním řízení, stejně jako všichni ostatní čerpáme pouze z dostupných informací médií. Přesto však celou věc bereme velmi vážně,“ prohlásil předseda FAČR Martin Malík.

Pro Královce to znamená, že si už v letošním roce v profesionálních soutěžích nezapíská. „Již včera (v úterý) zareagovaly osoby, které jsou pověřeny výkonem činnosti komise rozhodčích, autonomně tak, že stáhly nominace rozhodčího Pavla Královce k jednotlivým utkáním až do konce letošního roku,“ dodal Malík.

Co co konkrétně jde? Deset dní před finále Mol Cupu mezi Libercem a Spartou (1:2) kontaktoval tehdejší místopředseda Roman Berbr, který je momentálně už dva měsíce ve vazbě, člena rozhodčích Martina Wilczeka s dotazem, zda už má hotovou nominaci. Wilczek ho podle spisu ujistil, že ano a že nasadil „naši jedničku“, tedy Královce.

O tři dny později si Berbr volal přímo s Královcem a žádal ho, že potřebuje „jednu politickou věc.“ „Ty to pochopíš. V pondělí byl za mnou Pepa Krula,“ říkal Berbr do telefonu. Josef Krula je bývalý rozhodčí, jehož ještě z jeho aktivní kariéry provází velmi kontroverzní pověst. Nyní je sportovním manažerem Sparty.

„Jenom ho potřebuju, ho pozdravuj potom. A ze zbytku udělej suchej hajzl,“ dodal posléze Berbr. Pavel Královec na to reagoval, že „jim to nedělá problém.“ A prohlásil: „Ať mají o čem psát.“

A bylo o čem psát. Především o kontroverzní situaci ve 31. minutě, ve které dostal Martin Frýdek za šlápnutí na Tomáše Malínského nepochopitelně jen žlutou kartu.

Sám Královec nyní v rozhovoru pro deník Sport přiznal, že ho Berbr skutečně kontaktoval. „Chtěl, abych pozdravoval pana Krulu a abych si v tom zápase nedělal žádné problémy. Abych pískal, co vidím. On to říkal tou svou hantýrkou,“ prohlásil zkušený sudí.

Tehdejší místopředseda ovšem po Královcovi požadoval politickou věc. „Já tu politickou věc chápal právě v tom, že mám vyřídit pozdrav panu Krulovi,“ hájí se Královec.

Hokej jakožto sport, který na špičkové úrovni hraje jen hrstka států převážně z jednoho civilizačního okruhu, řeší neobvyklý problém.

Jednotlivé federace si už před lety odhlasovaly, že mistrovství světa 2021 vypukne v běloruském Minsku a lotyšské Rize. S prvním hostitelem jsou ale problémy, a tak IIHF v čele se svým dlouholetým šéfem Reném Faselem přemýšlí o plánu B. Tím je odstřihnutí Běloruska a přesun části turnaje jinam, což schvaluje Lotyšsko a někteří politici z dalších zemí.

„Já si nedovedu představit, že by demokratický svět podporoval konání mistrovství světa v hokeji v Bělorusku Alexandra Lukašenka. Neměli bychom legitimizovat jeho represivní režim,“ prohlásil český ministr zahraničí Tomáš Petříček.

Švédská ministryně kultury, demokracie a sportu Amanda Lindová sdělila serveru HBL.fi podobný názor: „Postavení švédské vlády je takové, že sport má také významnou odpovědnost předcházet legitimizaci represivních a nedemokratických režimů.“

Jak je známo, Lukašenko v srpnu znovu obhájil prezidentský mandát, ale část světa ho jako lídra země stále neuznává. Viní ho z rozsáhlého volebního podvodu. Nad Svjatlanou Cichanouskou, která nyní pobývá v litevském exilu, drtivě „vyhrál“, když získal zhruba 80 procent hlasů.

Na podporu asi čtyř pětin obyvatelstva je zvyklý, zvítězil tak už pošesté. Od roku 2001 nicméně s různou razancí znějí hlasy, že běloruské volby nejsou férové. Proto také Lukašenko dostal nálepku „poslední evropský diktátor“.

Hokej tím pádem, logikou Petříčka, legitimizoval jeho režim už v roce 2014, kdy na mistrovství do Minsku přijel Alexandr Ovečkin či Nathan MacKinnon a Češi skončili čtvrtí.

Květnový svátek hokeje pak pravidelně hostí Rusko, kde opozice také nedýchá zrovna nejvolněji.

A co divizní šampionáty? Jistě, jsou mnohem méně sledované, takže tamní režim nemůže sáhnout k takzvanému sportswashingu, kdy velkolepá sportovní akce zakrývá například potlačování lidských práv, ale morální poselství by přece mělo zůstat stejné.

Připomeňme tedy, že druhou nejvyšší úroveň mistrovství světa už spolupořádala Čína, komunistická země ekonomicky zocelená kapitalismem, která staví převýchovné tábory pro nepohodlnou skupinu obyvatelstva.

Hostitelem šampionátu měla být také v aktuálním ročníku, ale koronavirovou pandemií si de facto sama zhatila plány. S hokejovým turnajem na zimní olympiádě 2022 v Pekingu nicméně počítá. Stejně tak svět.

A co takové Španělsko? Mělo pořádat divizní mistrovství poté, co přinejmenším kontroverzně zasáhlo proti samostatnosti Katalánska? Kde je hranice, která ospravedlní přímý zásah politiky do sportu? 

Má se „odvážně“ načrtnout až ve chvíli, kdy hřeší nedemokratický stát, který není významným globálním hráčem a zrovna poutá velkou mediální pozornost? Z toho čiší pokrytectví.

Bez přísného měření všem, jež zřejmě nehrozí, je lepší nestanovovat žádnou hranici a politiku v rámci možností ignorovat. Nevyvolávat studenoválečné duchy, stojící za olympijskými bojkoty.

Nicméně situace Běloruska je natolik specifická, že by o květnový šampionát skutečně přijít mělo. Při pohledu na dlouhotrvající masové demonstrace v Minsku a pravděpodobné machinace s koronavirovými čísly je těžké si představit, že Lukašenko za pár měsíců zajistí reprezentacím bezpečnost. Rizika jsou zřejmě větší než před pár lety, kdy turnaj spolupořádala Francie, zmítaná islámským terorismem.

V sázce je příliš. Elitní mistrovství světa je výdělečný podnik, který hokejové hnutí nutně potřebuje k přežití a růstu. Proto se koná každý rok. Divizní šampionáty ve Španělsku či Mexiku by jinak nikdo nezaplatil.

Jistě, IIHF může čekat, zda minský rachot neutichne, ale pár týdnů před akcí už bude na přesun příliš pozdě.

Změna proto musí přijít co nejdřív, ideálně do konce roku. Pomocnou ruku už prý nabídlo Rusko, jiný autoritářský režim, který však nesklouzl blíže ke zhroucení.