„Věděli jsme, že nás čeká velmi těžké utkání. Slovácko hraje podobný fotbal v určitých úsecích jako my. Je soubojové, má to hodně založené na důrazu, rychlém přechodu do útoku a šikovných hráčích nahoře. Od začátku to byla taková válka,“ řekl na tiskové konferenci trenér Slovanu Pavel Hoftych.

V utkání proti sobě nastoupili bratři Sadílkové, domácí Michal a Lukáš ze Slovácka. „Bylo to zajímavé i pro diváky. Brácha dřív moc souboje nevyhledával, ale zlepšil se v nich a občas to s ním bolelo. Přeju mu, daří se mu a doufám, že to tak bude nadále. Mrzí mě ale, že jsme ho neporazili,“ uvedl Michal Sadílek.

Jako první zahrozili v páté minutě hosté, kteří poslední čtyři ligové duely hráli doma a venku v nejvyšší soutěži nastoupili poprvé od září. Kalabiškovu prudkou ránu zastavil brankář Nguyen hlavou.

Na druhé straně si v 19. minutě po Rabušicovu sklepnutí patou naběhl do vápna Matoušek, jehož zakončení v pádu vytáhl Bajza na břevno. Matouškově střele však předcházelo zatáhnutí za dres od Daníčka. Rozhodčí Rejžek si šel inkriminovaný moment prohlédnout na video, na jehož základě kapitána hostů vyloučil a nařídil pokutový kop.

K němu se postavil Rabušic, jenž „panenkovsky“ překonal Bajzu. Slovácko v posledních šesti ligových zápasech v Liberci inkasovalo sedm branek z penalt a obdrželo šest červených karet. Zbytek úvodního poločasu žádnou větší šanci nenabídl, hned po přestávce mohl pojistit náskok Severočechů Pešek, Bajza byl však proti.

Poté mezi 51. až 55. minutou dostal Kačaraba dvě žluté karty a síly na hřišti se srovnaly, čehož hosté brzy využili. Havlíkův rohový kop našel Reinberka, který hlavou srovnal. Obránce Slovácka se v lize trefil přesně po roce. Tehdy pomohl k výhře 2:1 nad Plzní.

Poté střídající Rondič překonal Bajzu, ale gól kvůli ofsajdu neplatil. Bosenský útočník nebyl úspěšný ani v 81. minutě, kdy z úhlu zamířil do tyče.

Účastník základní skupiny Evropské ligy Liberec nevyhrál v nejvyšší soutěži druhé kolo po sobě, ovšem týmu z Uherského Hradiště doma nepodlehl ani v 19. zápase. Slovácko neprohrálo v lize počtvrté v řadě. Oba celky mají k dobru odložené utkání v Ostravě.

10. kolo první fotbalové ligy:

Slovan Liberec – 1. FC Slovácko 1:1 (1:0)

Branky: 23. Rabušic z pen. – 59. Reinberk. Rozhodčí: Rejžek – Mojžíš, Bureš – Lerch (video). ŽK: Rabušic, M. Sadílek, Kačaraba, Hromada – Kadlec, Kalabiška. ČK: 55. Kačaraba – 21. Daníček. Bez diváků.

Liberec: Ngueyn – Fukala, Chaluš, Kačaraba, Mikula – Matoušek (75. Hilál), Hromada (75. Beran), Nešický (60. Jugas), M. Sadílek, Pešek (67. Koscelník) – Rabušic (60. Rondič). Trenér: Hoftych.

Slovácko: Bajza – Reinberk, Hofmann, Kadlec, Kalabiška – Havlík, Daníček – Petržela (71. Jurečka), L. Sadílek, Navrátil (90.+1 Šimko) – Kliment (74. Kubala). Trenér: Svědík.

Zatímco Kanadu trápí, že nezískala před mistrovstvím světa hráčů do 20 let v Edmontonu Alexise Lafrenièra z Rangers , Slováci svoji největší ofenzivní hvězdu v pátek sami vyhodili.

Je to podobné, jako kdyby Češi vyškrtli Jana Myšáka.

Čajkovič byl jedním z pouhých tří draftovaných hokejistů v širší slovenské nominaci. Před rokem ho ve třetím kole ulovila Tampa.

Na kempu ve Zvolenu však silně přestřelil. V tréninkovém utkání sice nejdřív zazářil dvěma góly, ale pak předvedl dva ostré zákroky. Samuela Krajče, který ani nedržel puk, atakoval ve středním pásmu tak tvrdě, že mu způsobil otřes mozku. Později napadl také Jakuba Koleniče, jehož naštěstí nezranil.

Vedení dvacítky každopádně hráče vyřadilo za „hrubé porušení sportovních a lidských hodnot“, což dále nekomentovalo. Neukázalo ani video. Sám Čajkovič vydal všeho všudy omluvné prohlášení. Rozhovory odmítl.

Jednu ze situací blíže okomentoval až Krejč, který skončil v nemocnici. „Mám lehčí otřes mozku, ale už se nacházím doma,“ řekl deníku Šport. „Maxo mě trefil z boku. Překvapilo mě to, protože v zápase jsme se nedostali do žádného konfliktu. Neměl jsem puk a Maxa jsem vůbec neviděl. Spadl jsem na led. Hned na zimáku mi provedli pár testů a sanitka mě odvezla do nemocnice. Už se cítím líp, ale pořád mě bolí hlava.“

Vyloučení Čajkoviče komentoval nechtěl. „Je to rozhodnutí trenérů,“ jen dodal .

Slováci tak přišli o jednoho z největších potenciálních tahounů. Čajkovič v rozjetém ročníku nastupuje v mezinárodní lize ICEHL (dřívější EBEL), v níž za bratislavské Capitals nastřádal ve 12 kláních 9 bodů (2+7).

Dřív prošel také mládeží Komety Brno, ale pak se vydal do Švédska a Kanady. Ještě před draftem zazářil na mistrovství osmnáctek, kde 11 body (4+7) vyrovnal slovenský rekord Mariána Gáboríka.

Ne vždycky ale při reprezentování slyšel chválu. Na poslední šampionát dvacítek v Česku přijel coby hvězda kanadské juniorské soutěže QMJHL, ale pohořel. Nastřádal devět minusových bodů a pouhé dvě asistence.

„Věnoval se jen ofenzivě, tlačil se dopředu na sílu a hráči za ním se mohli zbláznit,“ tepal křídelníka bývalý trenér Ján Filc. Kritikou nešetřil ani někdejší československý reprezentant Dárius Rusnák: „Je třeba říct, že Čajkovič úlohu lídra nesplnil. Hrál pouze na sebe.“

Není divu, že Slováci díky vydřené výhře nad Kazachstánem sotva postoupili do čtvrtfinále, kde schytali od Kanady debakl 1:6.

Současný incident jen posílil spekulace o Čajkovičově povaze. „Už před kempem si svojí arogancí nezískal moc fanoušků,“ napsal na sociálních sítích redaktor deníku Šport Tomáš Prokop.

Momentálně se Čajkovič může soustředit na angažmá v ICEHL, kde je ovšem jen na hostování. Až začne juniorská QMJHL, bude hrát za tým Val-d’Or Foreurs a přesvědčovat šéfy Tampy, že si zaslouží profesionální smlouvu.

Neřeknu asi nic nového tím, že derby ovlivnila neproměněná sparťanská penalta. Jsme národ chytrých trenérů, kteří vždycky po zápase vědí, co bylo špatně, proto slýchám názor, že ji měl jít kopat Bořek Dočkal, nejzkušenější člen týmu. Ale podle mě volba Lukáše Juliše byla správná. Já pořád říkám, že penalty mají kopat útočníci a hlavně hráči, kteří jsou v pohodě. A Juliš jako nejlepší střelec ligy měl fazonu, dává góly. Útočník týmu číslo jedna.

Nezahrál ji špatně, myšlenka byla určitě v pořádku. Doprostřed branky, až se brankář hne na stranu. Jen ji měl trochu zvednout, takhle Kolář míč vykopl. Mně se to také stalo v Českých Budějovicích, kdy jsem zvolil stejný záměr, naštěstí jsme s Brnem zápas pak aspoň zremizovali. Proto opakuju, myšlenka dobrá, jen míč měl jít trochu výš.

Sima je obdivuhodný hráč, bude z něj hvězda. Má hroznou výhodu, že má okolo sebe skvělé hráče, na naši soutěž výjimečné. A trenéra, který s ním umí pracovat. Není to jen chvilkové vzplanutí, ale fakt se v naší lize rodí hráč minimálně evropské kvality.

Všechny nás doslova uchvacuje, jaký má výskok. To jsou péra! Takový měl před ním snad jen už dnes legendární Skuhravý nebo nedávno Souček. Máte hráče, které si musíte vzhledem k jejich výskoku při standardkách neustále hlídat, a stejně je to někdy málo platné.

Druhý gól byl snad ještě obdivuhodnější. Fantastické zpracování při prvním dotyku, které z přihrávky obloukem udělalo vlastně tutovku. Jasně, krásný balon od Bořila, ale při horším převzetí míče by vznikla jen příležitost, tohle už byla střelecká pozice.

Pro velké západní kluby je Sima lákavé zboží. Devatenáct let, francouzsky hovořící, nádherná urostlá postava, kondičně je na tom výborně. Má však především skvělou povahu, pořád se chce učit, pořád chce makat a je pokorný. To je obrovská přednost. Já zažil hráče tmavé pleti jiného ražení, kteří se moc přizpůsobovat nechtěli. Řešilo se, jak s nimi máme mluvit, místo aby pochopili, že oni musí mluvit s námi. To všechno manažeři sledují, vědí, ptají se na charakterové vlastnosti. Pokud se mu bude dařit a nadále přidávat čísla, v létě bude pryč za neskutečné peníze. Klidně může být dražší než Souček, neváhám odhadovat 700 milionů korun.

Názory, že Slavia hraje samostatnou soutěž, ještě neberu, nemyslím si to. Ale kádr mají silný a mužstvo výborně poskládané. Já bych proti Beer Ševě nepostavil Stancia a naopak v derby usadil Lingra – ale oba nastoupili a dali góly. Nebo připomenu minulý zápas s Brnem, přestože nakonec trochu nešťastně domácí remizovali. Vystřídali se tři hráči, úplně jiný styl hry, Brno nevylezlo z vápna. Trenér je určitě hodně důležitý, pracuje trpělivě s náhradníky, ti nejsou uražení, že nejsou v základu. Týmovost mužstva je úžasná.

Plzni chybí lídr

Plzeň prohrála doma s Karvinou a je to trošku ostuda. Je jasné, že v týmu není pohoda. Nemám zprávy, proč se tak děje, co se stalo. Neházel bych to ovšem na trenéra Guľu, nezbavoval bych se ho, na jaře za ním kabina šla. Adriána osobně znám, vím, že je charakterově v pořádku, své věci rozumí. Mužstvo podle mého postrádá top lídra, jakým býval Pavel Horváth. Ondráškovi to tam přestalo padat, i když se do šancí dostává.

Teplice vyměnily trenéra a ono to zafungovalo, vyhrály na půdě Mladé Boleslavi. Nové koště nametlo na lopatku tři důležité body z venku. Trošku překvapení, než jsem si uvědomil, že Boleslav byla špatná už na jaře. Na to, kolik je tam peněz a jací jsou tam hráči, působí na mě nepříliš silným dojmem. Viděl jsem trenéra Jožku Webera, jak odchází v Příbrami z lavičky ještě před koncem zápasu, a proti Teplicím znovu byli marní.

Po slezském derby Opava-Baník se mezi hráči strhla u laviček potyčka. I tohle je vyhecovaný zápas, který se navíc rozhodoval v posledních minutách. Jsou to emoce, které se z tebe musí valit ven. Já měl rád spoluhráče, kteří to ze sebe dostali, ukázali, že jim to není jedno. Není to možná dobrý příklad pro mládež, ale k fotbalu patří. Je to štengrovačka od obou týmů, ale když Pavel Zavadil vyjede proti soupeři, který se mu posmívá, tak jeho vzplanutí chápu. Není mu to jedno!

Dnes třicetiletý italský útočník naposledy působil v Brescii, za kterou se ale v minulé sezoně trefil jen pětkrát, a navíc měl problémy s disciplínou. Klub s ním proto v létě předčasně rozvázal smlouvu a od té doby čekal Balotelli na nabídku, která by mu pomohla z poněkud nedůstojné kolonky „bez angažmá“. 

Monza, se kterou by měl podepsat kontrakt po pondělní zdravotní prohlídce, pro něj přitom nebude zcela neznámým prostředím. Klub vlastní bývalý majitel milánského AC Silivo Berlusconi, za který Balotelli kdysi nasázel 33 branek v 77 zápasech.

Na hřišti se „Super Mario“ navíc potká s Kevinem-Princem Boatengem, dalším bývalým hráčem AC, a smlouvu do konce sezony s opcí zase podepíše se sportovním ředitelem Adrianem Gallianim, jenž v AC působil v Berlusconiho éře. 

„Chtěl bych poděkovat Berlusconimu i Gallianimu za tuhle příležitost, udělám všechno pro to, aby se Monza dostala do Serie A,“ řekl deníku Gazzetta dello Sport.

V Monze si jsou i díky předchozím zkušenostem dobře vědomi, koho v Balotellim získávají. Někdejší mnohonásobný reprezentant Itálie má talentu na rozdávání, ale také velice svéráznou povahu, která se často dostává do střetu nejen se soupeři, ale také s rozhodčími, fanoušky, trenéry, spoluhráči a autoritami vůbec. 

V bezmála čtyřech stovkách zápasů své profesionální kariéry nasbíral Balotelli 161 gólů, ale také 124 žlutých a sedm červených karet. Nemluvě o extravagantních prohřešcích mimo hřiště. 

„Mario je hodný kluk, ale tohle je jeho poslední šance,“ uvedl 76letý Galliani. „Řekl jsem mu jasně: Nevěř pochlebovačům kolem sebe. Pokud bude třeba, budu tě kritizovat, ale jen pro tvé dobro. A viděl jsem, že tomu rozumí a souhlasí.“ 

Monze aktuálně patří v Serii B devátá příčka a na vedoucí Salernitanu ztrácí devět bodů. Zatímco v obraně patří k premiantům soutěžě, v útoku se s devíti trefami v deseti zápasech řadí mezi nejhorší. A právě to by měl někdejší elitní kanonýr Balotelli změnit. 

Zrychlení z nuly na miliony. Takhle dokáže startovat Abdallah Sima, devatenáctiletý mladíček ze Senegalu. Na co ostatní potřebují roky, on má za pár týdnů splněno. A jde dál.

Za rok udělal neskutečný skok. Do tehdy třetiligového Táborska přišel z akademie francouzského Evianu, odkud ho nasměroval agent Daniel Chrysostome. Sima přišel do Čech začátkem března, jen pár dní před celonárodním lockdownem. Než stačil naskočit do prvního zápasu, trávníky osiřely.

Vysoký křídelník zničehonic zůstal trčet v bytě několik kilometrů za městem, odkázaný na rozpis individuálních plánů. Cestu k míči si ale stejně našel, plácek za domem bohatě stačil. Parťáky mu byli noví spoluhráči, ale také třeba majitel nemovitosti, ve které bydlel.  

„Devět měsíců zpátky jsme si chodili se Simou a klukama zatrénovat za barák pod vedením táborské legendy pana Dvořáka. Co ten kluk předvádí teď, je neuvěřitelné. Zaslouží si to!“ napsal táborský záložník Patrik Schramhauser pod video, které sdílel na sociálních sítích. 

Své první zápasy v dresu Táborska absolvoval v rámci letní ligy, která nahradila přerušenou ČFL. Shodou okolností si zahrál proti slávistickému béčku, které doprovázela honorace mládežnických trenérů a skautů z Edenu – Jiří Bílek, Miroslav Beránek, Petr Hurych či Martin Hyský. Senegalský útočník nasázel Slavii dva góly a sešívaní po fotbalistovi s technikou, rychlostí a elegancí připomínající Thierryho Henryho okamžitě skočili.

Táborsko se pokoušelo s červenobílými dohodnout, že by Sima na jihu Čech ještě zůstal, druholigovému nováčkovi by se stoprocentně hodil. Marně. „Takže za nás neodehrál ani jeden soutěžní zápas. Byl to kluk, který se tu zjevil a hned přestoupil do Slavie,“ popisuje ředitel komunikace klubu Luboš Dvořák.

„Přesto tu zanechal výraznou stopu. Na devatenáct let komunikoval skvěle, byl skromný a pracovitý. A pořád se usmíval. Budu si na něj pamatovat, jak tu v pantoflích seděl na chodech, když jsme pořádali turnaj pro desetileté kluky. Sám od sebe mezi ně přišel a pomáhal,“ dodává Dvořák.

Ani jazyková bariéra pro Simu nebyla překážkou, byť umí jen francouzsky. S aklimatizací mu velmi pomohl kouč Miloslav Brožek, který ovládá základní fráze a fotbalový slang hned v devíti jazycích.

Koupit a hned prodat do Slavie, pro Táborsko to zní jako super byznys. Jenže hostina není tak opulentní, jak by se na první pohled zdálo. „I pro nás byl jeho příchod drahou investicí, vlastně je to nejdražší hráč, kterého jsme kdy kupovali. A do Slavie šel za částku, která odpovídala přestupu v rámci třetí ligy. Nyní je jeho transferová hodnota samozřejmě vyšší. Nikdo nemohl tušit, jak raketově se Abdallah vyšvihne,“ říká Josef Holub, výkonný ředitel Táborska.

Simův progres má jihočeský klub pojištěný ve smlouvě díky různým bonusům. A to včetně procent za případný přestup do bohatší fotbalové soutěže. „Ano, procenta na něj máme, ale suma je zastropovaná. Slavia odmítala jít nad určitou hodnotu,“ dodává Holub.

Simovi je teprve devatenáct, je ve věku, kdy často dochází k výkonnostním výkyvům. Svými výkony ale na sebe poutá pozornost, lukrativní nabídky od bohatých klubů mohou brzy přijít a ve Slavii to moc dobře vědí.

„Říkal jsem teď ze srandy po zápase v kabině, že ho budeme muset na měsíc posadit na lavici, aby nám tady vydržel na jaro. Jeho progres je neuvěřitelný, neumím ani odhadnout, kde je časem nějaký jeho výkonnostní strop. Ani neumím říct, co dělá špatně, co neumí nebo kde se musí zlepšit, protože je to komplexní hráč,“ řekl kouč Jindřich Trpišovský před pražským derby.

Před tím derby, ve kterém dal elegantní Senegalec dva góly.

A šéf Slavie Jaroslav Tvrdík si od Simy dokonce slibuje přestupový rekord, který doteď drží slávistický odchovanec Tomáš Souček s částkou přibližně 520 milionů korun. „Jeden můj kolega říká, že nám ho pánbůh poslal jako kompenzaci po Dánsku. Jestli bude zdravý, skromný, pokorný a bude pracovat tak tvrdě jako doposud, bude jeho přestup rekord české ligy. O parník,“ napsal na svůj Twitter.