Před dvěma lety se stal prvotřídní hvězdou mezi tenisovými trenéry, když na absolutní vrchol dostal mladou Japonku Naomi Ósakaovou. Nyní je Sascha Bajin po sérii zvláštních rozchodů koučem s kontroverzní pověstí. „V tomhle angažmá hraju i o svou reputaci,“ říká šestatřicetiletý Němec, nový trenér české jedničky Karolíny Plíškové.

V pokročilé fázi těhotenství provokovala na sociálních sítích odhaleným bříškem a v odvážných fotografiích pokračuje. Cibulková opět potvrdila, že jí je jedno, jak si na ní smlsnou média či co si o ní budou myslet fanoušci.

„Nejsem tu od toho, abych se vám zalíbila,“ napsala na Instagramu bývalá čtyřka tenisového žebříčku a zveřejnila sérii tří fotografií ze slunečné dovolené v Dubaji. Tam se nechala zvěčnit na pláži pouze v plavkách. 

Cibulková před pěti měsíci porodila syna Jakuba. To, že se odvážila ukázat postavu po porodu bez hraných kompozic či práce photoshopu, ocenili i někteří fanoušci. 

„Byl to naprosto výjimečný hráč, všemi respektovaný,“ říká bývalý český gólman, s nímž Larionov na konci kariéry dobyl třetí Stanley Cup.

Legendární centr se narodil 3. prosince 1960 ve Voskresensku, kde také rozjel hokejovou kariéru. Na dvacítkách získal dvě zlaté medaile a ve 21 letech si ho trenér Viktor Tichonov přetáhl do CSKA Moskva.

Tam kolem něj vystavěl fantastickou sovětskou pětku, podle armádních uniforem přezdívanou Green Unit. Vjačeslav Fetisov a Alexej Kasatonov vzadu, křídla Sergej Makarov a Vladimir Krutov, uprostřed Larionov.

Rudá sovětská mašina v 80. letech s těmito borci válcovala hokejový svět. Vyhrála mistrovství světa v letech 1982, 1983, 1986 a 1989. Podmanila si olympijské hry 1984 a 1988, přičemž ohromný respekt v zámoří získala triumfem na Kanadském poháru 1981, kde mladý Larionov debutoval.

Hašek osobně nezažil československé vítězství nad Sověty na zlatém pražském šampionátu 1985 a v dalších letech čelil svěřencům Tichonova většinou neúspěšně. „Larionov a spol., to byla nejnebezpečnější pětka, která proti nám stála. Vždy jsme se chystali speciálně na ně,“ říká.

„Igor byl tím hráčem, který stmeloval obranu a útok. Také dával góly, to bez debat, ale v žádném případě nebyl střelcem. Šance spíše připravoval, vždy hledal přihrávku navíc. Jako brankář jsem se obával spíš Makarova a Krutova,“ přiznává pětapadesátiletý Hašek.

Postavil se diktatuře Tichonova

Larionov byl mozkem formace. „To je přesně řečeno. Uměl skvěle bránit, a když třeba Fetisov vyrazil dopředu, stáhl se na jeho místo do obrany. Pomáhal při zakládání protiútoku, byl to všestranný hokejista, byť na první pohled subtilní,“ přidává o 175 centimetrů vysokém hráči.

Tituly sice v 80. letech naskakovaly, ale Larionovovi se zajídala nejen Tichonovova krutovláda. Nelíbilo se mu, že se hráčům před MS píchají podezřelé podpůrné látky, které sám odmítal, trpěl na tréninkové báze armádního CSKA. Bez rodiny a osobního života, v nekonečné dřině.

Už v roce 1985 chtěl odejít do Vancouveru, který ho draftoval, ale Sověti mu to zakázali. V dalších letech Larionov spolu s Fetisovem revoltoval proti úřadům, eskalovalo napětí mezi nimi a trenérem Tichonovem.

Až v 28 letech mu bylo umožněno přejít do zámoří, od sezony 1989/1990 se etabloval v NHL. Prosadil se navzdory mimořádně tvrdé hře Kanaďanů a Američanů vůči příchozím Evropanům, přehrával je chytrostí. A vzal si pod svá křídla o devět let mladšího krajana Pavla Bureho.

Strávil ve Vancouveru tři roky a po švýcarském intermezzu v Luganu se do NHL vrátil v dresu San Jose. V 35 letech potkala Larionova výměna, která klíčovým způsobem obrátila jeho zámořskou kariéru. Trejd do Detroitu, který poslal opačným směrem kanonýra Raye Shepparda.

Kompletace Russian Five v Detroitu

Odvážný tah trenéra Scottyho Bowmana a generálního manažera Kena Hollanda, po kterém si mnozí experti ťukali na čelo. Bowman příchodem Larionova zkompletoval ruskou pětku (The Russian Five) a mohl u Red Wings rozehrát to, co kdysi viděl u sovětských juniorů.

A to, co si Fetisov s Larionovem vzali ze staré sovětské školy. Odmítali sice tvrdý diktát Tichonova, ale na ledě se za žádnou cenu nezbavovali puku a dřívější kombinační hru Sovětského svazu dotáhli k dokonalosti.

Fetisov vytvořil obranný pár s Vladimirem Konstantinovem, na křídlech vedle Larionova hráli výbušní Sergej Fjodorov a Vjačeslav Kozlov. První zápas v tomto složení? 3:0 proti Calgary. Když hráli Rusové, soupeři takřka nepůjčili kotouč.

„Tři mladé individuality, které výborně usměrňovali veteráni Fetisov a Larionov. Bowman v tom hrál velkou roli, dal ty hráče dohromady, věděl, jak s nimi zacházet. Nehráli spolu pořád, občas to prohodil a pak je třeba zase vrátil zpátky,“ podotýká Hašek, v té době gólman Buffala.

Jenže ani s ruskou pětkou Detroit v roce 1996 na vytoužený Stanley Cup po 41 letech nedosáhl. V konferenčním finále podlehl Coloradu 2:4 a děj série jako by zlomil hrůzný náraz Clauda Lemieuxe proti detroitskému Krisu Draperovi, jenž se zakousl do mantinelu a s mnoha poraněními v obličeji musel na operaci.

Pohár přímo z rukou Yzermana

Detroit se Coloradu pomstil v březnu roku 1997, kdy obrovskou vřavu, do níž se zapojili i brankáři Mike Vernon a Patrick Roy, rozjel právě Larionov proti Peteru Forsbergovi. Od mozku ruské pětky a technického šikuly byste tohle vskutku nečekali.

„Nikdy v životě jsem se nepral,“ vzpomínal Larionov s odstupem. „Ale v tu chvíli jsem cítil, že je potřeba se za mužstvo postavit,“ objasnil. Přetahoval se s hvězdným Švédem a zlý muž Red Wings Darren McCarty si mezitím jako mstitel Drapera našel nenáviděného Lemieuxe.

Útočník Colorada opustil bojiště se zkrvaveným obličejem, Detroit otočil celý zápas, vyhrál v prodloužení a pořádně se rozpumpoval už v základní části. V konferenčním finále došlo na souboj obrovských rivalů znovu a tentokrát se po výsledku 4:2 radovali hráči z města automobilů.

Larionov a Forsberg odstartují hromadnou bitku v čase 2:15:

Ve finále sfoukli Philadelphii 4:0 a po 42 letech vrátili do Detroitu Stanley Cup. Ruská pětka k tomu především svými kombinacemi do prázdné branky přispěla měrou vrchovatou. Vždyť také kapitán Steve Yzerman dobře věděl, komu z hráčů pohár po převzetí předá nejdříve.

Byli to Larionov s Fetisovem. „Že ho předal nám dvěma starým Rusům, to pro nás znamenalo hrozně moc,“ podotkl později Larionov. Jeho význam pro Detroit byl nezpochybnitelný, stal se posledním dílkem ruské pětky. Usměrnil partu, jež navzdory počátečním pošklebkům výborně zapadla.

V roce 1998 s Red Wings vítězství v NHL obhájil a v novém tisíciletí se v kabině setkal s Haškem. „Bowman na něm i po čtyřicítce pořád stavěl, byl to stabilní hráč, nesmírně spolehlivý. I na konci kariéry si v třetí formaci odehrál svých patnáct minut na zápas a bodoval,“ zdůrazňuje.

Víno místo piva, suši místo kuřat

Mimo led pak dokonale padla přezdívka Profesor. „Ujala se i díky těm jeho brejličkám, které nosil. Úplný profesůrek,“ chechtá se Hašek. „Snad nikdy neudělal zbytečný faul, za každé situace se dokázal ovládat. Uměl perfektně anglicky, všechno to do sebe zapadalo,“ chválí Larionova.

Larionov se vymykal. Místo piva pil víno, místo typické pizzy či kuřecích křidýlek si dával suši. „To je pravda, ale změnit zaběhlé pořádky týmu se mu nepodařilo. Pizza a křidýlka jely v Detroitu pořád,“ doplňuje Hašek.

„Nicméně tím vínem byl pověstný. V letadle měl u sebe pokaždé lahvinku červeného, nalíval si do vlastních skleniček a často se podělil. Ale zase to nikdy nebylo více než jedna dvě sklenky,“ pokračuje český gólman.

Také se o forvardovi s číslem osm tradovalo, že je neporazitelný v šachu. „Ale já s ním šachy nikdy nehrál, v letadle jsem sedával vzadu vedle Nicka Lidströma a Chrise Cheliose, Igor býval jinde,“ upřesňuje Hašek.

V sezoně 2001/2002 ho Larionov vyřadil z olympijského turnaje v Salt Lake City, kde Rusové zdolali Čechy ve čtvrtfinále 1:0. Larionov se do národního týmu vrátil po dlouhé době, v 41 letech. „Vyřadili nás a později jsme letěli letadlem od majitele domů společně,“ vypráví Dominátor.

Rusové získali na olympiádě bronz, v NHL o čtyři měsíce později dobyl Larionov další Stanley Cup. Svůj třetí, pro Haška první v kariéře.

Rodák z Voskresensku vešel do dějin finále NHL 2002 zejména vítězným gólem třetího zápasu série proti Carolině v třetím prodloužení. Zároveň šlo o vítězné utkání v celé sérii, kterou Detroit vyhrál 4:1. Podle toho také Larionov pojmenoval jednu ze značek vín, s nimiž začal po skončení kariéry podnikat. Dostala název „IL Triple Overtime“.

Co dokáže jako trenér?

V Detroitu pokračoval ještě v sezoně 2002/2003, načež o rok později uzavřel kariéru v NHL v dresu New Jersey. To mu bylo 43 let.

Vyhrál třikrát Stanley Cup, dvakrát olympiádu, čtyřikrát MS a jednou Kanadský pohár. Je členem Triple Gold Clubu i Hokejové síně slávy.

V poslední době se vrhl na trenérskou práci, před rokem byl k vidění v Ostravě a Třinci na juniorském MS coby asistent trenéra Valerije Bragina u ruského týmu. Po povýšení Bragina k dospělé sborné se stal Larionov hlavním koučem dvacítky, s níž se nyní chystá na blížící se šampionát.

Nástup v této funkci měl ohromný, před pár týdny s ruskými mladíky překvapivě vyhrál dospělý Karjala Cup. „Není pravidlem, že ze skvělého hráče bude skvělý trenér. Ale Igor hokeji a taktice brilantně rozumí, má pro to výborné předpoklady,“ konstatuje Hašek.

Uvidíme. Jisté je minimálně to, že bude svým svěřencům vštěpovat hokej s pukem na holi, kdy se každý z pětky neustále nabízí spoluhráčům pro přihrávku. Jako to nejen v NHL hrál a vyučoval on sám.

Až do letošku byla rallye v Monze převážně nevážným završením italské motoristické sezony a místem, kde závodnici od roku 1978 nejen poměřili své síly, ale hlavně se pobavili. Asi není náhodou, že zde už sedmkrát vyhrál motocyklový šampion Valentino Rossi.

Jenže od čtvrtka do neděle se bude v Královském parku v Monze a také na horských cestách v okolí jezera Como bojovat o body v posledním dílu světového šampionátu v automobilových soutěžích. Ze všeho nejvíc půjde o korunu světového šampiona.

Okruh Autodromo Nazionale di Monza hostil už 70 Velkých cen formule 1 (nejvíc ze všech světových tratí), ale něco takového jeho bohatá historie datující se až do roku 1922 skutečně nepamatuje. Aby byly rychlostní zkoušky vytýčené po autodromu a jeho okolí atraktivní, byla do nich zahrnuta i legendární klopená dráha.

Ta byla součástí nejdelší varianty trati, která byla dlouhá přes 10 kilometrů, ale kvůli bezpečnosti se na ní jel poslední okruhový závod v roce 1969. Pro rallye to však znamená přidanou hodnotu, která zajistí atraktivní podívanou. Rychlostní zkoušky v Monze využívají také  příjezdové cesty s několika šotolinovými úseky.

V rámci premiéry ve MS bude Rallye Monza zahrnovat i testy na veřejných komunikacích v kopcích severně od Bergama. Prosincové datum znamená, že výzvou pro jezdce budou i proměnlivé podmínky zahrnující déšť, bahno, spadané listí a také teploty kolem nuly.

Monza je pro favority velkou neznámou

Oba jezdci Toyoty si před finále sezony věří. Japonská značka chce navíc  ukořistit titul v Poháru konstruktérů, kde ji od vedoucího týmu Hyundai dělí jen sedm bodů.

„Jdu do toho s dobrou náladou. Víme, že je zapotřebí zajet dobrý výsledek, a tak jsme připraveni se do toho pustit a vydat ze sebe to nejlepší. Z toho, co jsme viděli ve videích od pořadatelů, budou sobotní erzety nahoře v kopcích opravdu hezké. Problém je, že jízda po okruhu se naprosto liší od podmínek v horách,“ uvedl lídr šampionátu Evans, jemuž k jistotě titulu stačí dojet v soutěži druhý. V tom případě ho už ani nemusí zajímat body ze závěrečné Power Stage, kde je k 25 bodů za celkový triumf v rallye k dispozici dalších pět.

Francouzi Ogierovi půjde v Monze o už o sedmý titul mistra světa. „Monza bude novou výzvou. Tento podnik jsem ještě nikdy nejel, ale sledoval jsem nějaká videa a myslím, že erzety na okruhu nebudou tak snadné, jak se zprvu zdály. Jsou tam i úseky na šotolině nebo dokonce na trávě nebo v bahně, což při nastavení vozu pro asfalt není nikdy snadné. A pak sobotní rychlostní vložky vypadají pěkně kopcovitě,“ přemítal 36letý pilot.

Neuville zaostává za prvním mužem průběžného hodnocení šampionátu o 24 bodů. Stále ještě úřadující šampion Tänak ztrácí na Evanse dokonce 28 bodů, i proto myslí spíše na boj o prvenství mezi týmy. „Musíme udělat vše, abychom vítězství mezi výrobci obhájili. I mezi jezdci jsou některé věci otevřené. Čeká nás poslední rallye, bude to všechno, nebo nic,“ sdělil Estonec.

Dvojitá česká stopa

Na startu budou i dva čeští jezdci Jan Kopecký a Petr Nešetřil. Druhého jmenovaného čeká s vozem Porsche 997 GT3 po loňské Korsice teprve druhý start v seriálu MS v kariéře.

Kopecký se představil už v 57 soutěžích světového šampionátu. V Itálii pojede za italský tým Toksport WRT s vozem Škoda Fabia Rally2 evo a jeho hlavním úkolem bude pomoci Pontusu Tidemandovi ze Švédska k zisku titulu mistra světa v kategorii WRC2.

„Jsem strašně rád, že jsem nabídku dostal a zpestřím si konec roku jedním závodem mistrovství světa. Alespoň jeden zářez na pažbě budu mít,“ řekl Kopecký.

Za výhodu považuje, že zná část tratě. „V sobotu by se mělo jezdit kolem jezera Como, s čímž mám zkušenosti. V roce 2010 jsem tam závodil v italském mistráku a dojel jsem druhý o vteřinu za Rossettim. Vím, co od toho mám očekávat. A na okruhu jsem vyrůstal,“ podotkl mistr světa v kategorii WRC2 z roku 2018.

Čtyři dny souboje s časem

Rallye Monza začne ve čtvrtek odpoledne přímo v areálu autodromu jednou krátkou erzetou, po níž bude v pátek následovat celkem pět měřených úseků kolem okruhu. V sobotu posádky čeká dvakrát opakovaná trojice rychlostních zkoušek na silnicích poblíž Bergama, kdy jezdci absolvují bezmála polovinu z celkem 241,14 soutěžních kilometrů.

Následuje návrat do Monzy na poslední sobotní měřený úsek a poté tři další erzety v neděli. Jméno mistra světa pro rok 2020 budeme znát kolem 13. hodiny.

Průběžné pořadí MS: 1. Evans (Brit.) 111, 2. Ogier (Fr./oba Toyota Yaris) 97, 3. Neuville (Belg.) 87, 4. Tänak (Est./oba Hyundai i20) 83, 5. Rovanperä (Fin./Toyota Yaris) 70, 6. Suninen (Fin./Ford Fiesta) 44.

Čtvrteční utkání 5. kola základní skupiny Evropské ligy v Gentu bude řídit trojice ukrajinských sudí v čele s hlavní Katerynou Monzulovou. Kouč Slovanu Pavel Hoftych žertoval, že postaví svého asistenta Pavla Medynského, jenž v minulosti trénoval slávistické ženy.

Monzulovou čeká premiéra v evropských pohárech mužů. V hlavní fázi Evropské ligy už pískala v říjnu Stéphanie Frappartová, která se v dnešním utkání Juventusu Turín s Dynamem Kyjev stane první ženskou rozhodčí v Lize mistrů.

„V Česku už jsme zažili hodně zápasů, které pískala ženská rozhodčí. Třeba s paní Damkovou nebo minule z Karviné máme zkušenost s paní Adámkovou. Ženské to pískají trochu jinak. Asi na ně nasadím specialistu kolegu asistenta Pavla Medynského, protože tři roky působil u ženských Slavie Praha a hrál s nimi i Ligu mistryň. Možná, že on ví, jak se ženy chovají,“ vtipkoval v nahrávce pro média Hoftych.

„Přece jen ten způsob pískání může být trochu jiný. Věřím tomu, že jí v té její premiéře v Evropské lize jako tým pomůžeme. Aby se cítila dobře a i pro ni to byl dobrý zápas,“ dodal Hoftych.

Jeho svěřenci se v Gentu pokusí navázat na vítězství 1:0 z úvodního vzájemného duelu v Liberci. Poté Severočeši ve skupině třikrát prohráli a už mají jen teoretickou naději na postup. Před belgickým soupeřem se pokusí uhájit třetí místo v tabulce.

„Mohl bych slíbit ofenzivní smršť, ale neslíbím, protože my vycházíme z nějakého stylu hry. Vycházíme i z toho, co třeba soupeř nemá úplně rád – hru do dobré obrany. Ten zápas, který jsme vyhráli 1:0, byl celý o týmovém pojetí. Podržel nás Filip Nguyen, proměnili jsme svoji šanci a soupeř svoje nedal. Na držení míče, individuální kvalitu byl soupeř lepší. Pokud chceme uspět, musíme hrát svými zbraněmi. Určitě ne pasivně, ale poctivě do defenzivy a rychle do protiútoku,“ prohlásil Hoftych.

„Gent je obecně velmi dobrý dopředu, ale zase k tomu patří pomalejší návraty. I ta obrana kolikrát působí zmatečně. Když je rozkýváte a jste schopní nabíhat mezi ně, často se špatně křižují a zajišťují. Víme, že mají defenzivní okna, a budeme se snažit jich využít,“ doplnil Hoftych.

Gent dosud ve skupině nezískal ani bod a nedaří se mu ani v belgické lize. „Víme, že mají svoje problémy, ale těžko říct, v jakém jsou rozpoložení. V kabině je hodně cizinců, trénuje je relativně mladý trenér. Kdyby měli devět bodů a válcovali ligu, sebevědomí by bylo jinde. Bereme to tak, že přestože je soupeř v tabulce za námi, je doma a pořád je favorit. My se budeme snažit využít toho, že naše mužstvo už je (po covidu) prakticky stoprocentně dotrénované,“ řekl Hoftych.