Krpálek měl na úvod volný los, zatímco Vachovjak si poradil se Slovincem Enejem Mariničem. Bělorus, který je ve světovém žebříčku až na 32. místě, pak dokázal zaskočit i českého favorita. Proti úřadujícímu mistrovi světa získal wazari a poté se ubránil závěrečnému tlaku třicetiletého českého reprezentanta.

Pro Krpálka to byl první start v olympijské sezoně. Naposledy se pral v listopadu na evropském šampionátu v Praze, kde na nejlepší nestačil a skončil pátý. Tentokrát se překvapivě ani nedostal do finálového programu. Prohrál s třiatřicetiletým Bělorusem, kterého před třemi lety porazil na Grand Slamu v Paříži.

V Tel Avivu se Krpálkovi dařilo nejméně z českých reprezentantů. Věra Zemanová i Renata Zachová měly bilanci jednoho vítězství a jedné porážky.

Ósakaová poprvé vyhrála Australian Open v roce 2019 po vítězství nad Petrou Kvitovou. První grandslamový titul slavila na US Open o rok dříve a v New Yorku uspěla i loni. Třiadvacetiletá Japonka je šestnáctou hráčkou s alespoň čtyřmi grandslamovými tituly v open éře.

Díky vítězství v Melbourne vydělala 2,75 milionu australských dolarů (zhruba 45 milionů korun). Ve světovém žebříčku se Ósakaová posune na druhé místo. Semifinálová přemožitelka Karolíny Muchové Bradyová se poprvé dostane do dvacítky a bude třináctá.

Aktualizujeme…

Tenisový grandslamový turnaj Australian Open v Melbourne (tvrdý povrch, dotace 80 milionů australských dolarů):

Ženy:

Dvouhra – finále:

Ósakaová (3-Jap.) – Bradyová (22-USA) 6:4, 6:3.

Dá se říct, že je závodění pro vás droga a touha vrátit se za volant vás poháněla při léčbě a rehabilitaci?

Neřekl bych, že droga, to je něco negativního. Kdybyste ale řekli, že jsem závislý na závodění, tak mohu souhlasit. Vášeň hrála v mém zotavení velmi důležitou roli a stále mě hnala kupředu, abych se co nejdříve vrátil na závodní trať. V takových okamžicích poznáte, jak moc vám motoristický sport chybí. Pokud by návrat nevyšel, určitě bych byl pořád v motorsportu nějak zaangažovaný

Jaké byly vaše první myšlenky, když jste před dvěma lety seděl ve Williamsu na startovním roštu Velké ceny Austrálie a završil tím trnitou cestu zpátky do F1?

Byl to jeden z nejsilnějších zážitků v celém dosavadním životě. I když jsem dojel daleko za vítězem, moc dobře si pamatuju na tu chvíli, kdy jsem přeťal cílovou čáru. V tom okamžiku jako by se v mých emocích zhmotnily celé ty roky, kdy jsem se ze všech sil snažil o návrat do formule 1.

Co soudíte o aktuálním králi formule 1 Lewisi Hamiltonovi, s nímž jste se potkal už v motokárách?

Jsme stejně staří, závodili jsme proti sobě už od třinácti let. Jednou v Macau jsme ve formuli 3 byli i ve stejném týmu. Vždycky jsem věděl, že má talent a má na to dosáhnout ve formuli 1 velkých úspěchů. Ale asi nikoho nenapadlo, že může být sedmkrát mistrem světa. To ukazuje jeho sílu, není vůbec snadné se tak dlouho udržet ve špičce. Jenže v F1 také musíte být ve správnou chvíli ve správném týmu.

Bloudění s Malyszem

Vaším partnerem je koncern Orlen, stejně jako u Martina Prokopa a Jakuba Przygońského. Už jste si vyzkoušel jejich auta pro Dakar?

Čekal jsem, že taková otázka přijde (smích). Před dvěma lety bych s určitostí řekl, že ne. Ale teď se v týmu Orlen potkávám s řadou účastníků Dakaru v autech i na motorce a čtyřkolce. Díky nim vstoupila tato soutěž do mého života a fandím jim. V dakarském autě Martina Prokopa jsem se nikdy nesvezl, jen jsem v něm seděl, když stál. Kuba (Przygoński) mě svezl na sedadle spolujezdce. Na krátkém terénním okruhu je to ale úplně jiný zážitek, než jet stovky kilometrů za volantem. Mám rád výzvy.

A co třeba společná posádka s krajanem Adamem Malyszem?

To by byl asi velký problém. Ani já ani Adam neumíme navigovat (smích). Přitom je spolujezdec strašně důležitý. Zvlášť, kdy nemáte žádné zkušenosti. Pokud bych se na Dakar vydal, preferoval bych po svém boku zkušeného navigátora.

Na okruhy jste se vrátil čtyři roky po vážné havárii v rallye ve dvanáctihodinovce v Mugellu s Mercedesem Martina Prokopa. Jak vůbec došlo k tomuto spojení?

Závodili jsme proti sobě v rallye. Pak Martin pojal myšlenku, že chce závodit na okruzích. Ale to ho zase rychle přešlo (smích). Bylo lepší, když se držel automobilových soutěží.

Potkal jste se během své kariéry i s dalšími českými závodníky?

V Itálii jsem v motokárách závodil s Erikem Janišem. Nikdo pořádně nevěděl, odkud vlastně jsme. Když jsem jim já řekl „Polonia“, tak Italové mysleli, že jsem z Boloně. S Erikem jsme byli blízcí přátelé. Pak jsme ale šli do rozdílných kategorií. V Česku máte spoustu dobrých závodníků. Ne jen na okruzích ale hlavně v rallye. Jsme velcí kamarádi s Honzou Kopeckým a samozřejmě i s Martinem Prokopem.

U lidí v Česku musím ocenit odhodlání a vášeň pro motoristický sport. Na začátku kariéry jsem hodně cestoval z Polska přes Českou republiku a vždycky jsem tu viděl spoustu fanoušků motoristického sportu. V Polsku teď motorsport nabírá hodně na popularitě, ale na Česko mám hodně dobré vzpomínky.

Kdy jste v Česku naposledy závodil?

Sice jsem toho zde moc nenajezdil, ale Brno je krásný okruh a moc se mi líbí. Naposledy jsem tu závodil v roce 2001 v Eurocupu formule Renault. Ale o dva roky později jsem na Masarykově okruhu ještě testoval. 

Závodní auto má být slyšet i cítit

Nechybí vám u současné hybridní formule 1 v porovnání s osmiválci BMW nebo Renault rámus motoru? A co si myslíte o elektrických závodech?

Asi nejsem ten pravý, kdo by na to měl odpovědět. Vyrůstal jsem v době, kdy se boxy otřásaly řevem motorů vytočených do obrátek, a cítili jste vůni benzínu. Motorsport se musí svými technologiemi přizpůsobit novým podmínkám, to je třeba respektovat. Bude stále více elektrifikovaných šampionátů. Ale závodní auto má být cítit i slyšet. Bez toho pro mě závody už nebudou tím, co dřív.

Jediné vítězství ve formuli 1 oslavil Robert Kubica roku 2008 v kanadském Montrealu. | Foto: BMW Motorsport

Vrátil byste do formule 1 tankování během Velkých cen?

Z pohledu závodníka určitě ano. Během závodu bych měl ve voze méně paliva, vůz by byl lehčí a tím i rychlejší. Ale z globálního pohledu, kam směřuje současná F1, tedy redukce emisí a rizika, je návrat tankování nepravděpodobný.

Jaký typ okruhu vám vyhovuje a na které trati, kde se vám to ještě nepovedlo, byste si rád zazávodil?

Hodně záleží na tom, co právě řídíte. Mám moc rád městské okruhy. Je na nich jen minimum místa na chyby. Mám rád také klasické trati, kde také musíte za každou chybu zaplatit. Z těch mimo formule 1 se mi líbí Macao a určitě bych se někdy rád svezl na Nordschelife. Je to okruh ze staré školy, kde cítíte tu rychlost a kde se chyby skutečně nevyplácejí. Sice se tam špatně předjíždí, ale určitě by to byla velká výzva a zábava.

Sen o Le Mans

Letos jste se rozhodl pro vytrvalostní závody ve voze prototypové třídy LMP2. Co je tak fascinujícího na endurance, že láká stále více pilotů F1?

Endurance v sobě dokáže skloubit dvě na první pohled naprosto nesourodé věci: vytrvalost a rychlost. Lidé si myslí, že při vytrvalostních závodech není důležitá rychlost. To je ale totální omyl. Podívejte se, jak často končí se sekundovými rozdíly v cíli. Bitvy na trati jsou po velmi dlouho dobu hodně tvrdé. Klade to nároky na auta, piloty i celé týmy. To je na endurance asi to nejvíc fascinující.

Uvidíme vás letos na startu čtyřiadvacetihodinovky v Le Mans?

Vytrvalostní závody jsou velká výzva. I když jsem toho na okruzích najezdil opravdu hodně, s endurance mám jen málo zkušeností. Prvním krokem bude letos start v European Le Mans Series. Samozřejmě bych v Le Mans jel rád, jenže to záleží hlavně na organizátorech, jestli získáme místo na startu. Je to legendární závod a nejslavnější vytrvalostní podnik světa. Bylo by to skvělé.

Robert Kubica v Alfě Romeo při prvních testech F1 v Barceloně 2020 | Foto: Reuters

Závodil jste v motokáře, formuli, rallye, v cestovním autě a nyní i s prototypem. Kde jste si jízdu užíval nejvíc?

Nejvíc si užijete ty závody, které vyhrajete (smích). Závodím už hodně dlouho a na okruzích jsem nabral hodně zkušeností. Pak jsem skočil po hlavě do rallye. V mistrovství světa jsem debutoval v Portugalsku po jediném dni testů na šotolině. Okruhy a rallye je těžké porovnávat. Ale ze všeho nejvíc jsem si asi užíval závody motokár. Nejspíš to bylo tím, že jako dítě všechno prožíváte intenzivněji.

V lednu jste se svezl ve čtyřiadvacetihodinovce v Daytoně. Je závodění v USA výrazně odlišné od evropského pojetí?

Možná by bylo lepší, kdybych zůstal doma (smích). Bohužel nám v Daytoně vůz vydržel jen 90 minut, pak přišly problémy s převodovkou a bylo po závodění. Daytona je asi nejevropštější americký závod, jinak je jejich přístup jiný. Ale pořád je to o tom samém: dostat se z bodu A do bodu B co nejrychleji.

Když už jsme u té Americky, neláká vás formulový závod Indy 500?

Nikdy neříkám nikdy. Ale na oválu je to něco úplně jiného a upřímně jsem o Indianapolis ještě neuvažoval.

Padesátibodový výkon předvedl v pátek také rozehrávač Jamal Murray z Denveru, který zvítězil v Clevelandu 120:103. Murray se stal prvním hráčem historie, který nastřílel v zápase 50 bodů, aniž by se alespoň jednou dostal na čáru trestného hodu.

Satoranský v utkání s vedoucím týmem Východní konference proměnil tři ze čtyř střel včetně jedné trojky a také všechny tři trestné hody. Za 21 minut přidal i dva doskoky a dvě asistence.

Hvězdou zápasu byl Embiid. Jeden z kandidátů na ocenění pro nejužitečnějšího hráče sezony kromě životního střeleckého výkonu také zablokoval čtyři střely, a to včetně nájezdu Zacha LaVinea minutu před koncem za stavu 107:103 pro Sixers. „Řeknu vám, že je dobré ho mít na své straně,“ pochvaloval si trenér Philadelphie Doc Rivers.

„Chci dominovat každou minutu na hřišti jak v útoku, tak obraně. Hraju pro naše město a jeho fanoušky, cítím, že jsou neustále s námi,“ prohlásil Embiid, který měl i pět asistencí. Bilanci nejméně 50+15+5 nasbíral jako první hráč klubu od Wilta Chamberlaina v roce 1968.

Sekundoval mu s 22 body Tobias Harris, podruhé za sebou chyběl kvůli nemoci Ben Simmons. Bulls, kteří stříleli trojky s úspěšností jen 22 procent, trefili všech 18 trestných hodů. Nejlepší střelec týmu LaVine dal 30 bodů, proměnil však jen devět z 28 střel. Wendell Carter Jr. přidal 15 bodů, náhradník Thaddeus Young 12.

Murray trefil v Clevelandu, který utrpěl devátou porážku v řadě, 21 z 25 pokusů včetně osmi z deseti trojek. „Je prima tvořit historii. Já jsem ale jenom proměňoval střely,“ řekl Murray. Kromě něj zazářil také Nikola Jokič – srbská hvězda si připsala sedmý triple double v sezoně, když zaznamenala 16 bodů, 12 doskočených míčů a 10 finálních přihrávek.

Clevelandu, který z úvodních 15 utkání vyhrál osmkrát, ale z dalších 15 zápasů pouze dvakrát, nestačilo 23 bodů Collina Sextona ani 20 bodů a 10 doskoků nedávné posily z Brooklynu Jarretta Allena.

O další triple double, svůj třetí v kariéře, se postaral černohorský pivot Nikola Vučevič, jehož 30 bodů, 16 doskoků a 10 asistencí pomohlo Orlandu k výhře 124:120 nad Golden State. Magic se mohli opřít také o Evana Fourniera (28 bodů) a Terrence Rosse (24).

Warriors nestačilo 29 bodů hvězdného Stephena Curryho, který měl i 11 asistencí a sedm doskočených míčů. Obávaný ostrostřelec se tři a půl sekundy před závěrečnou sirénou pokusil o těžkou trojku z velké dálky, kterou mohl vyrovnat, jenže minul a James Ennis pak jedním úspěšným trestným hodem rozhodl.

Phoenix přehrál New Orleans 132:114 s velkým přispěním Chrise Paula, který k 15 bodům přidal 19 asistencí. Střelecky vynikl s 23 body Devin Booker, vidět byl rovněž Deandre Ayton s 16 body a 16 doskoky. Domácím nestačilo 25 bodů Brandona Ingrama ani 23 bodů Ziona Williamsona.

Nad síly lídra soutěže Utahu, jenž předtím vyhrál 21 z 22 utkání, byli Clippers, které k výhře 116:112 dovedl s 29 body Kawhi Leonard. Za Jazz nastřílel 35 bodů Donovan Mitchell. Po pěti porážkách uspělo Milwaukee, které k vítězství 98:85 nad Oklahoma City táhl Janis Adetokunbo s 29 body, 19 doskoky a osmi asistencemi.

NBA:

Philadelphia – Chicago 112:105 (za hosty Satoranský 10 bodů, 2 doskoky, 2 asistence), Boston – Atlanta 121:109, Cleveland – Denver 103:120, LA Clippers – Utah 116:112, Memphis – Detroit 109:95, Milwaukee – Oklahoma City 98:85, Minnesota – Toronto 81:86, New Orleans – Phoenix 114:132, Orlando – Golden State 124:120.

Tabulka:

Východní konference:

Atlantická divize:

Centrální divize:

Jihovýchodní divize:

Západní konference:

Jihozápadní divize:

Severozápadní divize:

Pacifická divize:

Carolina vstoupila do domácího utkání proti Chicagu lépe a v průběhu prvních dvou třetin si vypracovala dvougólový náskok. Blackhawks však ještě před koncem druhého dějství vyrovnali. Asistencí se na vyrovnávací brance Chicaga podílel útočník Kämpf, který bodoval potřetí v sezoně.

Třetí část patřila Nečasovi, který nejprve šťastnou brankou v přesilové hře vrátil vedení na stranu Hurricanes a pět minut před koncem rozjel další přesilovkovou akci, po které švýcarský útočník Nino Niederreiter vstřelil vítězný gól Caroliny.

V bitvě dvou tradičních rivalů Edmontonu a Calgary vládli defenzivy. Hráči Flames dokázali ubránit Connora McDavida i Leona Draisaitla, nejproduktivnější hráče soutěže, na vítězství ale stejně nedosáhli.

Rittich v brance Calgary předvedl spolehlivý výkon, kryl 23 z 25 střel, ale domácí prohře 1:2 nezabránil. Osmadvacetiletý český gólman tak i nadále čeká na premiérovou výhru v nové sezoně.

NHL:

Calgary – Edmonton 1:2 (0:1, 1:1, 0:0)

Branky: 39. R. Andersson – 6. Puljujärvi, 38. Haas. Střely na branku: 21:25. David Rittich odchytal za Calgary 58:19 minut, inkasoval dvě branky z 25 střel a úspěšnost zásahů měl 92 %. Hráno bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. Rittich (Calgary), 2. A. Larsson (Edmonton), 3. R. Andersson (Calgary).

Detroit – Florida 2:7 (1:4, 0:1, 1:2)

Branky: 15. B. Ryan, 43. Filppula – 13. a 46. Hörnqvist, 7. Lammikko, 8. Weegar, 16. Barkov, 40. Ekblad, 49. Duclair. Střely na branku: 32:39. Hráno bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. Barkov, 2. Yandle, 3. Hörnqvist (všichni Florida).

Carolina – Chicago 5:3 (1:0, 1:2, 3:1)

Branky: 16. Niederreiter, 25. Trocheck, 43. Nečas, 56. Niederreiter (Nečas), 57. Slavin – 37. P. Kane, 40. Mitchell (Kämpf), 60. Söderberg. Střely na branku: 38:29. Hráno bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. Niederreiter, 2. Nečas, 3. Slavin (všichni Carolina).

Vancouver – Winnipeg 0:2 (0:1, 0:0, 0:1)

Branky: 8. Scheifele, 59. Appleton. Střely na branku: 29:31. Hráno bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. Brossoit (Winnipeg), 2. Demko (Vancouver), 3. Scheifele (Winnipeg).