Za Tänäkem byl po nedělní závěrečné desáté rychlostní zkoušce klasifikován jako druhý Rovanperä, třetí skončil Thierry Neuville s dalším Hyundai.

„Když se objevíte na nové soutěži, nikdy nevíte, co od ní čekat. Je to domácí hřiště továrního týmu Toyota a cítili jsme proto určitý tlak. Ale na konci to byl povedený závodní víkend – jen jedna chyba v sobotu,“ hodnotil Tänäk svůj výkon na Arktické rallye.

Pro Ogiera se jako kritické ukázaly poslední stovky metrů závěrečné sobotní rychlostní zkoušky. Francouz najel do sněhové bariéry a uvízl v ní. „V poslední opravdové zatáčce dne jsme vletěli do bariéry. Na tenhle víkend chceme raději zapomenout,“ uvedl sedminásobný mistr světa.

Do posledních dvou testů mohl nastoupit jen díky pravidlu Super rallye, ale s velkou ztrátou. Vítěz úvodní soutěže sezony v Monte Carlo skončil až v druhé desítce výsledkové listiny a bodoval jen pátým místem v závěrečné Power Stage.

Do čela šmapionátu se tak s 39 body prodral jeho týmový kolega Rovanperä , druhý Neuville na něj ztrácí jen čtyři body, třetí Ogier sedm. Tänäka s 27 body posunul finský triumf na páté místo.

Podobný problém jako veterána Ogiera potkal v neděli v závěrečné Power Stage jeho o 13 let mladšího krajana Pierra-Loui Loubeta. Ten měl ale víc štěstí a se svým Hyundai ztratil po projížďce zavějí „jen“ asi 15 vteřin.

Mnohem větší smůlu měl ještě o pět let mladší Oliver Solberg. Talentovaný Nor v boji o vedení v Super Stage také těsně před jejím koncem „zakopl“ o sněhovou bariéru. S aktuálním lídrem Ogierem prohrál o 14,7 vteřiny.

Aktualizujeme…

Před City se z anglických celků podařila nejdelší vítězná šňůra Prestonu North End (1891/92) a Arsenalu (1987), kteří shodně ovládli 14 soutěžních zápasů v řadě. Manchester nenašel přemožitele už 27 zápasů, přičemž 24 z nich vyhrál. Pokud v úterý nepodlehne v ligovém duelu Wolverhamptonu, vyrovná vlastní rekord neporazitelnosti z roku 2017.

„Je to velmi náročné. Vyhrát 20 zápasů po sobě v této době by mohl být ten největší úspěch, jakého jsme dosáhli,“ citoval klubový web Guardiolu, který s týmem vybojoval dva tituly, v sezoně 2018/19 navíc se ziskem rekordních 100 bodů.

„Samozřejmě to neznamená, že jsme vyhráli titul, ale v zimním období v Anglii hrajete každé tři dny, do toho koronavirová situace, zranění. Neustálá vítězství ukazují mentální sílu,“ uvedl padesátiletý Španěl.

V sobotním duelu s „Kladiváři“ si vylepšil i vlastní statistiky. Na lavičce Manchesteru oslavil v 273. zápase jubilejní 200. výhru. Žádný jiný kouč to s mužstvem z nejvyšší anglické soutěže nedokázal rychleji. V součtu s působením v Barceloně (179) a Bayernu Mnichov (121) navíc Guardiola zažil 500. vítězství v trenérské kariéře.

Plný bodový zisk proti West Hamu, za nějž odehráli celé utkání Vladimír Coufal a Tomáš Souček, se nezrodil lehce. Stav 1:1 zlomil v 68. minutě obránce John Stones.

„Když se vám podaří taková série výher, zažijete podobné zápasy. Vzpomínám si, že s Brightonem jsme 20 minut hodně trpěli, to samé s Fulhamem,“ prohlásil Guardiola.

„Každý, kdo viděl utkání s West Hamem, ví, že to bylo skutečně obtížné. West Ham je neuvěřitelně silný. Patří mu velké uznání. Po 26 zápasech je na čtvrtém místě zaručujícím účast v Lize mistrů, a to díky spoustě práce,“ konstatoval někdejší defenzivní záložník Barcelony či španělské reprezentace.

Očekává, že v následujících týdnech jeho tým čekají náročné zápasy. „Soupeři nám způsobují problémy. Psychicky je to náročné, protože hrajeme každé tři dny. Hráči začínají být unavení. Hrajeme zase v úterý a pak si dva dny odpočineme, než se v neděli utkáme s Manchesterem United,“ řekl Guardiola.

Jeho tým vede neúplnou tabulku Premier League o 13 bodů. Navíc má i nakročeno k postupu do čtvrtfinále Ligy mistrů. V prvním osmifinálovém duelu na neutrálním hřišti v Budapešti porazil „domácí“ Mönchengladbach 2:0.

„Musíme si odpočinout psychicky i fyzicky. Pokud ne, nepůjde to udržet, ale velké týmy to musí dokázat. Zaměříme se teď pouze na Wolves. V minulých letech jsme s nimi trpěli (tři porážky z posledních čtyř vzájemných zápasů). Nesmíme se vzdát a musíme být mentálně připraveni, to nám pomůže k výhře. V opačném případě remizujeme, nebo prohrajeme,“ uvedl Guardiola.

Třinečtí hokejisté mají před závěrečnými čtyřmi zápasy 103 bodů, Sparta o čtyři méně. Když ve čtvrtek celek z hlavního města nečekaně zaváhal proti Litvínovu, mohli Oceláři v pátek v Hradci zavelet k rozhodujícímu nástupu. Jenže Mountfield jim sérii pěti výher v řadě uťal.

Proto jsou před dnešním vzájemným soubojem Sparty a Třince karty v bitvě o Prezidentský pohár pro vítěze základní části stále ještě docela otevřené. Nicméně platí, že pokud chce jít Sparta do play off z první pozice, nutně musí svého přímého konkurenta zdolat.

„Pro Spartu už je to hodně těžká mise. I kdyby vyhrála, bude muset naplno bodovat i ve zbylých třech zápasech a ještě spoléhat na další klopýtnutí Třince. Myslím, že Oceláři už si to pohlídají a první trofej zřejmě získají oni,“ míní bývalý útočník Tomáš Netík.

Netík je pražským rodákem a odchovancem Sparty. Vyhrál s ní play off v letech 2006 a 2007, pamatuje tedy její dosud poslední extraligové tituly. Oficiálně má na kontě také ten z roku 2002, byť tehdy odehrál jen čtrnáct utkání v základní části a do vyřazovacích bojů nezasáhl.

V extralize odkroutil v součtu s play off více než 500 utkání a drtivou většinu z nich v dresu s písmenem „S“. 47 extraligových duelů zapsal v Karlových Varech, sedm v Liberci a sedmnáct právě v Třinci.

„Neznám hokejistu, který by se chlubil, že vyhrál Prezidentský pohár. Tím vůbec nechci říct, že to nic neznamená, jenže gró zkrátka leží v play off. Vyhrát ligu znamená pro hokejistu vyhrát play off,“ pokračuje Netík o aktuálním souboji Třince a Sparty.

Přesto jistou prestiž mezi kluby ovládnutí dlouhodobé části ligy má. „Ano, kluby jsou v tom zainteresované i po finanční stránce. Dává vám to až do finále výhodu domácího prostředí pro začátek série i případný sedmý zápas. Na druhou stranu bez diváků se ten rozdíl docela maže, navíc kolikrát je lepší začínat sérii play off venku,“ přemítá.

Třinec rozjel sezonu rekordní šňůrou dvaceti zápasů, v nichž bodoval, pak na ni ovšem navázal deseti utkáními v řadě bez tříbodové výhry. V polovině ledna se Oceláři zase zvedli a v posledních osmnácti duelech pouze třikrát poznali hořkost porážky.

Sparťané si udržují konstantní formu takřka po celou dobu aktuálního ročníku. Ani jednou se jim nestalo, že by třikrát za sebou prohráli.

„Vyhnuly se jim větší průšvihy, to se často nevidí. Nějaká krize většinou přijde, ale Sparta ji neměla. Hraje dobrý hokej, daří se klíčovým hráčům, dobře chytají brankáři,“ říká Netík. „Třinec měl těžké to nastolené tempo udržet, několik hráčů mu odešlo do Ameriky, ale už to zase nastartovali. Potvrzují, že na špici tabulky jsou zaslouženě,“ pokračuje.

Po Vánocích přivedla Sparta k Matěji Machovskému jako zálohu do brány zkušeného Alexandera Saláka, který chytal v posledních týdnech určitě ve větší pohodě.

Machovský střídal doma v duelech proti Pardubicím, Třinci a Litvínovu vždy ještě před startem druhé třetiny, vyžral si porážku s Olomoucí. Za celý únor vychytal Spartě jedinou výhru. I tak Netík tvrdí, že v bráně má Sparta oproti třineckým Jakubu Štěpánkovi a Ondřeji Kacetlovi navrch.

„Sparta by měla být vzadu silnější než Třinec, jeho gólmani teď nejsou na úrovni, jakou měl třeba Šimon Hrubec před dvěma lety při jízdě Ocelářů za titulem. Tam vidím výhodu Pražanů,“ tvrdí jasně.

V útoku může sparťany těšit široká komplexní kvalita jejich mužstva, v elitní třicítce kanadského bodování má druhý tým tabulky hned šestici zástupců – Michala Řepíka, Davida Tomáška, Romana Horáka, Lukáše Pecha, Lukáše Rouska a Jana Buchteleho.

Zato Třinec spoléhá vpředu hlavně na smrtící první formaci s Martinem Růžičkou (nejvíce asistencí v extralize, dělí se o první místo v bodování s Peterem Muellerem), Matějem Stránským (nejlepší kanonýr extraligy) a Petrem Vránou, jenž přišel do Třince právě ze Sparty před dvěma lety.

V první třicítce bodování mají Oceláři ještě nejproduktivnějšího beka soutěže Martina Gernáta, dalšího muže se sparťanskou minulostí.

„Je bez debat, že jsou to výborní hráči, které Třinec k úspěchu potřebuje. Nicméně nemyslím, že to u Ocelářů stojí na první lajně až moc, třeba jako v Plzni na Gulim (Milanu Gulašovi, pozn. red.),“ zmiňuje Netík. „Třinec má i další hráče, kteří to umí vzít na sebe. Například bráchy Ondru a Michala Kovařčíky, také oni jsou hodně šikovní a produktivní,“ doplňuje.

Coby kovaného sparťana, jenž má klubismus v krvi (Netíkův otec Tomáš nastupoval v útoku Sparty v 70. a 80. letech), Netíka současné obrození Sparty nesmírně těší. Po dvou desátých místech skončili Pražané před rokem v základní části třetí a letos si znovu polepší.

„Kvalitní trenéři mají k dispozici kvalitní hráče, kteří plní, co se po nich chce. Ve Spartě je zdravé prostředí, je nastavena dobrá cesta. Petr Ton s Hlínou (Jaroslavem Hlinkou) složili výborný mix zkušených a hladových kluků. Mají na to, aby udělali velký výsledek,“ usmívá se Netík.

Čtyři kola před koncem základní části neexistuje ani teoretická šance, že by Prezidentský pohár vybojoval někdo jiný, tak moc jsou Třinec a Sparta odskočení. Třetí Mladá Boleslav ztrácí na Oceláře patnáct bodů, čtvrtý Hradec sedmnáct, pátý Liberec osmnáct a šestá Plzeň dvaadvacet.

Jsou Třinec a Sparta jasnými favority i pro play off? „To je ošidné, v tom je play off kouzelné. V roce 2006 jsme do posledních kol se Spartou bojovali o osmičku a nakonec jsme celou extraligu vyhráli. Nikdy nemůžete nikoho odsoudit, stát se může cokoliv,“ odpovídá Netík.

„Nicméně si myslím, že by tyto týmy měly odskočení potvrdit a do finále postoupit. Ostatní budou nepříjemní, ale když se Třinci a Spartě vyhnou zranění důležitých hráčů nebo výpadky brankářů, jsou velkými favority,“ přidává muž, který zažil se Spartou také prohrané finále v roce 2016.

Pět let od posledního boje o titul, už čtrnáct let od posledního celkového triumfu. Netík cítí, jak moc Sparta potřebuje úspěch. „Pro fanoušky a lidi kolem, kteří pro klub pracují. Ale pořád je to strašně daleko,“ soudí.

V play off 2019 bylo umístění po základní části směrodatné, ve finále se opravdu střetl Liberec, vítěz Prezidentského poháru, s druhým Třincem. Totéž platilo za poslední dekádu ovšem už jen v letech 2016 a 2015.

„Zase tak často se to nestává,“ přikyvuje Netík. „Ale je pravda, že série Třince proti Spartě ve finále by nabídla rozhodně parádní podívanou,“ nepochybuje majitel třiceti startů za národní tým, jenž svou kariéru extraligového hráče uzavřel před čtyřmi lety právě u Ocelářů.

Pak pokračoval do Záhřebu, Košic, Innsbrucku, než se s hraním hokeje vloni rozloučil v nižší finské soutěži. Od začátku aktuální sezony vede osmatřicetiletý Netík s Františkem Ptáčkem sparťanské dorostence.

„Když o mě nestály top kluby v extralize, jinde v Česku jsem hrát nechtěl. Zvolil jsem cestu do EBEL ligy, v Záhřebu a Innsbrucku se nám s rodinou moc líbilo. Pak přišla covidová doba, zahraniční angažmá pro mě bylo pasé, tak jsem to zabalil,“ vysvětluje Netík nenápadný konec.

„Trenérská stránka mě zajímala a považuju za velkou čest, že jsem mohl naskočit rovnou k dorostu Sparty. To už nejsou žádné malé děti. Baví mě to, s Frantou máme rozdělenou práci zhruba padesát na padesát. Pořád se rozkoukávám a co bude dál, to se teprve uvidí,“ uzavírá.

V podvečer se posadí k televizi a bude sledovat souboj dvou nejlepších extraligových mužstev. Sparta hostí Třinec od 17:20, a to před kamerami ČT Sport. Jen vítězství ji udrží v boji o Prezidentský pohár, porážka by trofej téměř definitivně vložila do rukou Ocelářů.

Mezi střelce se zapsal i domácí Pavel Zacha, který bodoval podeváté za sebou. Ondřej Palát dal rozdílový gól Tampy Bay při výhře 5:0 nad Dallasem. Dominik Kubalík trefou v posledních sekundách zápasu zmírnil prohru Chicaga s Detroitem na konečných 3:5.

Carolina promarnila ve třetí třetině vedení 2:0 a 3:2, ale bonusový bod jí zařídil Nečas. Český útočník v páté sérii zamíchal s pukem a poslal ho mezi betony gólmana Sergeje Bobrovského. V obraně poražených nastupoval Radko Gudas, který vynechal předchozí zápas.

Washington vedl po necelé čtvrthodině hry 3:0, Zacha ale v 37. minutě snížil už na rozdíl jediného gólu. Český útočník překonal z mezikruží střelou švihem Vítka Vaněčka, který těsně předtím přišel o hůl.

Z posledních devíti zápasů má Zacha bilanci 4 góly a 7 asistencí. Na začátku poslední třetiny Vaněček, který v utkání kryl 22 střel, tým několikrát podržel a Capitals uklidnil gólem na 4:2 ze sólového úniku Vrána.

První reprízu posledního finále Stanleyova poháru ovládla Tampa Bay. Skóre otevřel ve 14. minutě Palát, který se po vhazování dostal k puku a střelou pod horní tyč využil už po třech sekunách přesilovou hru.

Obhájce titulu si rozhodující trhák vypracoval třemi góly v prostřední třetině a u gólu na 2:0 asistoval Jan Rutta. Český bek v oslabení vyhazoval po mantinelu puk, který hráč Dallasu na modré čáře nezkrotil, a z úniku zvýšil Anthony Cirelli.

Detroit odskočil třemi góly v rozmezí 35. až 42. minuty na 4:1. Druhou branku vstřelil jen šestnáct sekund poté, co domácí vyrovnali, a u třetí si připsal asistenci Filip Zadina.

Chicago v dalším průběhu snížilo dvakrát na rozdíl jednoho gólu. Ve druhém případě se prosadil Kubalík, ke kterému se po jeho nepřesné střele z mezikruží odrazil puk od zadního mantinelu, a dvanáct sekund před koncem stanovil konečný výsledek.

NHL:

Buffalo – Philadelphia 0:3, New Jersey – Washington 2:5, Ottawa – Calgary 3:6, Nashville – Columbus 2:1, Edmonton – Toronto 0:4, NY Islanders – Pittsburgh 3:4 v prodl., Florida – Carolina 3:4 po sam. nájezdech, Chicago – Detroit 3:5, Minnesota – Los Angeles 4:3 v prodl., Arizona – Colorado 2:6, Tampa Bay – Dallas 5:0. Winnipeg – Montreal 2:1 v prodl., San Jose – St. Louis 6:7, Anaheim – Vegas 2:3 vprodl.

Čeští skokani v Německu skončili v prvním kole. Nejblíže k účasti ve finálové třicítce byl na 32. místě Čestmír Kožíšek, od postupu ho dělilo 1,9 bodu. Vojtěch Štursa obsadil 35. pozici, Viktor Polášek byl o tři příčky za ním, Filip Sakala skončil na 48. místě.

„Kluci na sebe předvedli vcelku dobrý výkony. Česťa překvapil a škoda, že mu to nedalo do druhý kola. Byli bychom rádi, kdyby aspoň jeden český závodník ve druhém kole byl, ale bohužel se tak nestalo,“ řekl trenér František Vaculík.

Kožíšek startuje na šampionátu klasiků potřetí a 32. místo je jeho maximum v individuálním závodu. „S výsledkem jsem spokojený tak napůl. Jako výsledek to je celkem solidní, ale štve mě trošku, že to nevyšlo do druhého kola. Aktuálně asi na víc nemáme a musíme dál věřit, že se to zlepší,“ řekl český skokan.

Svěřenec českého kouče Michala Doležala Žyla vedl už v polovině soutěže díky nejdelšímu skoku dne 105 metrů. Ve druhém kole ustál tlak, přidal 102,5 metru a vyhrál s náskokem 3,6 bodu před Geigerem. Navázal na triumf krajana Dawida Kubackého z minulého šampionátu v Seefeldu. Obhájce titulu tentokrát skončil pátý.

Němec Geiger ve druhém kole skočil 102 metrů a na stupně vítězů se posunul ze čtvrté příčky. Lanišek si naopak oproti prvnímu kolu o místo pohoršil.

Suverénní lídr průběžného pořadí Světového poháru Halvor Egner Granerud skončil těsně pod stupni vítězů. Po nevydařeném prvním kole, po němž figuroval až na 16. místě, se Nor díky skoku 103 metrů posunul na čtvrtou příčku. Od medaile ho dělilo 1,8 bodu.

V neděli je na programu soutěž smíšených družstev a Česko budou reprezentovat Klára Ulrichová, Karolína Indráčková, Polášek a Kožíšek.

Premiéru sdruženářek rozhodl karambol

První závod severské kombinace žen v historii mistrovství světa ovládly Norky. Zlato získala juniorská šampionka Gyda Westvoldová Hansenová před sesterskou dvojicí Mari Leinanová Lundová, Marte Leinanová Lundová. Šestnáctiletá česká lyžařka Tereza Koldovská obsadila v Oberstdorfu 27. místo.

Osmnáctileté Westvoldové Hansenové, jež juniorský titul získala před dvěma týdny na šampionátu v Lahti, spadlo dnešní zlato do klína až v závěru pětikilometrového běhu po karambolu vítězky skokanské části Mari Lundové. Starší ze sesterské dvojice si jela pro suverénní vítězství, v závěrečném sjezdu na stadion ale spadla, a než se jí podařilo vstát, krajanka ji předstihla.

Debut sdruženářek v takřka stoleté historii šampionátu v klasickém lyžování prožilo 31 závodnic z deseti zemí. V prosinci si ženy odbyly premiéru i ve Světovém poháru, závod v Ramsau ale nakonec zůstal kvůli koronavirovým opatřením jediný v sezoně. Jeho americká vítězka Tara Geraghtyová-Moatsová, která dnes doběhla pátá, při medailovém ceremoniálu převezme křišťálový globus.

Mistrovství světa v klasickém lyžování v Oberstdorfu (Německo):

Skoky na lyžích:

Muži – střední můstek: 1. Žyla (Pol.) 268,8 b. (105+102,5 m), 2. Geiger (Něm.) 265,2 (103,5+102), 3. Lanišek (Slovin.) 261,5 (102,5+101), 4. Granerud (Nor.) 259,7 (99+103), 5. Kubacki (Pol.) 257,1 (102+99), 6. Johansson (Nor.) 256,5 (100+101), 7. Hayböck (Rak.) 253,9 (101+97,5), 8. Pavlovčič (Slovin.) 253,4 (101,5+98), 9. Tande (Nor.) 251,6 (101+98), 10. Kraft (Rak.) 251,2 (100,5+97,5), …32. Kožíšek 113,5 (96,5), 35. Štursa 108,5 (94), 38. Polášek 106,5 (93), 48. Sakala (všichni ČR) 88,1 (84).

Severská kombinace:

Ženy (střední můstek + 5 km): 1. Westvoldová Hansenová 13:10,4, 2. Mari Leinanová Lundová -13,8, 3. Marte Leinanová Lundová (všechny Nor.) -28,8, 4. Nakamuraová (Jap.) -39,9, 5. Geraghtyová-Moatsová (USA) -1:09,4, 6. Sieffová -1:09,7, 7. Dejoriová (obě It.) -1:26,0, 8. Hirnerová -1:38,5, 9. Kleinrathová (obě Rak.) -1:39,5, 10. Mijazakiová (Jap.) -1:43,6, …27. Koldovská (ČR) -6:51,8.