Řepka se po necelých 14 letech vrací do velmi známého prostředí. Na Stínadlech hrál v mládežnických týmech, v teplickém klubu poté pracoval jako tiskový mluvčí, marketingový ředitel, sekretář a sportovní ředitel. Pak jedenáct let působil ve FAČR. Na konci roku 2018 se Řepka rozhodl na Strahově skončit kvůli neshodám s vedením asociace.

„Moc se těším na návrat do klubu, kde jsem fotbalově vyrostl a prožil svá nejlepší léta. Jsem si vědom faktu, že klub nyní není v jednoduché situaci. Na druhou stranu je postaven na pevných základech, bohaté tradici a morálních hodnotách, což je významný předpoklad k tomu, aby byl náš klub úspěšný i v budoucnosti,“ řekl Řepka.

„Osobně bych chtěl přispět především k budování co nejpevnějších vztahů, tak abychom všichni aktivně spolupracovali, navzájem se respektovali a tolerovali, a to jak uvnitř klubu, tak ve vztahu k široké veřejnosti. Moc si přeji, aby se opět co nejvíce z nás cítilo být součástí té naší žlutomodré rodiny,“ dodal funkcionář.

Hynek rezignoval na funkce ředitele a člena představenstva klubu k 31. lednu na základě toho, že několik dní předtím navštívil narozeninovou oslavu podnikatele a bývalého vlivného politika ČSSD Petra Bendy, která znamenala porušení vládních nařízení proti šíření koronaviru.

„Vybírali jsme z několika kandidátů, pana Řepku jsme zvolili kvůli jeho dosavadním fotbalovým a manažerským zkušenostem i kvůli jeho teplické minulosti,“ vysvětlil předseda představenstva Teplic Pavel Šedlbauer.

Jak s odstupem několika dní hodnotíte vystoupení na mistrovství světa do 23 let ve Finsku?

Bylo to fajn, další skvělá zkušenost, že i takový může sprint být. Zákeřný, hnusný, bolestivý. (úsměv) Ale nakonec to hodnotím de facto kladně.

Trvalo vám dlouho, než jste se srovnala s tím, jak to dopadlo?

Ne, asi hodinu. Nějak jsem to více neprožívala. Jsou to dětské závody, MS dospělých nebo Světový pohár jsou úplně jinde, na jiné úrovni. Z tohohle se můžu jedině ponaučit. Další potvrzení toho, že ve sprintu se mohou stát věci, které by vás ani nenapadly. Nic se nedá předpovídat.

Vážně berete šampionát do 23 let jako dětské závody?

Když jsem to tam viděla, můžu to s klidem říct. Když cítíte, že jste o třídu jinde… Nebyla tam ani plnohodnotná konkurence, chyběly mi tam silnější Švédky, na které se těším na dospělém MS.

V cílové rovince to nakonec vypadalo, že se pádu spíše smějete. Ani se vám nechtělo na nohy.

Mě ta smůla provází léta, říkala jsem si, že to ani není možné. Nechápala jsem, co jsem zase provedla, že se mi tohle muselo stát. Byla jsem vlastně ráda, že to nebylo mou vinou, ale vinou někoho jiného.

Co jste si říkala, když jste v cíli viděla Rusku Anastasii Falejevovou bouřlivě oslavovat? Nebylo jasné, že za to, jak vás podrazila, přijde diskvalifikace?

Byla jsem v šoku, v tu chvíli jsem nevěděla, že mě sejmula. Potom se mi přišla omluvit, ale řekli jsme si, že je to sprint, že se to stalo. A pak to pro ni musel být mnohem větší šok, že ji diskvalifikovali. Martin Koukal (trenér) mi na videu ukazoval, co ztropila. Musela se z toho složit.

V jakém smyslu? Že to byla z její strany zbytečná chyba?

To si úplně nemyslím. Ani si nemyslím, že to udělala záměrně, jak mi psali někteří lidé. Jste v takovém hypu, že vás ani nenapadne někomu takhle uškodit. Navíc to byly holky, které nejezdí Světový pohár, takže neví, co všechno se ve sprintu může stát. Pak mi proto přišlo směšné, když mě diskvalifikovali za střet se Švédkou (Louise Lindströmovou). Sice jsem jí skočila na lyže, ale nebylo to nic vážného. Podtrhlo mi to, že šlo o dětské závody. Na svěťáku by to nikdo snad ani neřešil, maximálně bych dostala žlutou kartu, ale určitě by mě nediskvalifikovali.

Musela byste být hodně naštvaná, pokud by vás Ruska nesrazila k zemi, vyhrála byste a pak by přišla informace o vašem vyloučení kvůli kontaktu se Švédkou uprostřed závodu.

Já bych o vítězství takhle nepřišla, to bych se pořádně hádala a prala. I když je pravda, že Švédové umí ztropit velké scény, když se jedná o umístění, obzvlášť o pódium. Umí udělat bordel a lidé jim ustupují, protože jsou velký tým. My bychom ale neustoupili, to ne! (úsměv)

Vyříkaly jste si to se soupeřkami v cíli?

Vůbec ne. Jen Ruska se mi omlouvala, ale jinak nic. Já jsem totiž v cílové rovince ležela fakt hodně dlouho a ony stihly odejít. Nestihla jsem ani vyhlášení, protože jsem nevěděla, že se vyhlašuje do šestého místa. Bylo mi pak líto, aby to nevypadalo, že jsem nějak namachrovaná. Nicméně možná je pravda, že bych tam ani tak nešla, protože v té době jsem byla ze závodu ještě v hodně špatném rozpoložení.

Jak se vám závodilo v třeskutých finských mrazech?

Už jsem dříve něco podobného zažila v Lahti, ale to asi nebylo minus 27 stupňů. Musíte se zkrátka v hlavě přenastavit, že zima je i všem ostatním. Nesmíte nad tím vůbec uvažovat. Nakonec jsme však kvůli mrazu i kvůli nabitému programu před a na MS dospělých zrušili start na desítce.

Sprinty v běžeckém lyžování nabízí spoustu střetů a kontaktů, skoro neustále hrozí pády. Je to pro vás stresující?

Vůbec není. Nepřemýšlím nad tím, co by se mohlo stát. Jdu do toho s tím, že buď to vyjde, nebo nevyjde. A mně to ve většině případů spíš nevyjde, jak jsme viděli. (smích) Ne, člověk se musí řídit podle vlastní závodní intuice, kterou některé holky nemají. Nečekají, nejsou trpělivé, jdou moc brzy dopředu. Jsem ráda, že já na to hlavu mám, aspoň myslím. Umím si počkat, najít si skulinku a nějak se tam prorvu. Pak už musíte jet a nekoukat se na ostatní. Možná někoho trefíte, možná ne.

Takže už se těšíte na ostré lokty na MS v Oberstdorfu?

Určitě. Tam nikoho nezajímá, jestli vám zlomí hůl. Nikdo se tam nikomu neomlouvá, prostě to tak je. Ve Finsku to bylo právě až moc ubrečené, což se mi nelíbilo.

Co jste před necelým měsícem říkala na konflikt mezi Alexandrem Bolšunovem a Jonim Mäkim ve štafetě Světového poháru v Lahti? Fin předjel ruského závodníka v cílové rovince, načež ho Bolšunov přetáhl holí a v cílovém prostoru navrch srazil k zemi.

Říkala jsem si, jaké asi zprávy musí tomu Finovi chodit… Když uvážím, co psali lidé mně po tomhle dětském mistrovství. Žasla jsem, co dokážou lidé vyplodit. Když to bylo tady navíc v neprospěch Rusa, museli Rusové Mäkiho sežrat. Nemyslím si, že to bylo od Bolšunova sportovní chování. Akorát se mi potvrdilo, že jsou to duté hlavy. Mám na ně svůj názor a ten nehodlám měnit. Navíc Fin neudělal nic špatně, zkrátka to byl finiš. Přece nejsem hloupá, abych někoho pouštěla do finiše. A jak ho pak udeřil holí? To mi přijde naprosto zcestné, jako chování nějaké opice.

Vám chodily zprávy od Rusů a Švédů, kteří se cítili poškození?

Ano, od Rusů a Švédů mi chodily moc hezké zprávy. Chápu, že někteří lidé to psychicky neunesou. Nátlak od píšících kritiků, kteří tomu vůbec nerozumí. V tom finále jsem z toho vyšla vlastně nejhůře, a přesto se ta nenávist snesla na mě. Rusové mi vyčítali, že kvůli mně sebrali jejich borce první místo. Přitom další Ruska byla druhá, Švédka třetí.

Říkala jste, že na Rusy máte svůj názor. Nejsou v kolotoči běžeckého lyžování příliš oblíbení, protože se ostatních dost straní?

Mají u reprezentace obrovský realizační tým a nikdo vám ani neodpoví na pozdrav, neusměje se. Nechcete se na ně hned tvářit naštvaně, ale ono to vždycky tak vyplyne. Říkáte si: „Hergot, to vás nemůžou ani pozdravit? To se s námi nesmí bavit? Proč se tak tváří po čas celého Světového poháru?“ Máte pravdu, že jsou hodně odstrčení.

Vyjma „dětského šampionátu“ ve Finsku, jak zatím berete aktuální sezonu? V Drážďanech jste běžela semifinále sprintu, v Davosu vám chyběla k postupu jen setina. V Německu jste zároveň s Kateřinou Janatovou obsadily páté místo v týmovém sprintu.

Jo, je to super. Je to na výborné cestě. Sice to ještě bude hodně trnité a zapeklité, protože já jsem já. Nicméně máme super vedení, jako tým jsme udělali v poslední době kus práce. Věřím, že to bude čím dál tím lepší a zábavnější. Líbí se mi to.

S jakou ambicí pojedete na mistrovství světa do Německa?

Určitě bych ve sprintu chtěla do semifinále, ale nevím. Uvidím, jak se to vyvrbí. Má tam být plus 15 stupňů, zase úplný opak proti Finsku. V tom měkkém sněhu se nejede úplně dobře, zvlášť když máte skoro 70 kilo. (smích) Bojím se, že to bude těžší, ale bude to těžké pro každého.

Inspiruje vás zlatá medaile kamarádky Markéty Davidové z vytrvalostního závodu biatlonistek na MS v Pokljuce?

To jo, je moc hezké se na to koukat. Když víte, že ten člověk s vámi běhal a je to stejné hovado… (smích) Moc jí to přeju a jsem ráda, že zavřela pusu některým pisálkům. Protože co jí někteří lidé na sociální sítě po sprintu psali, to bylo neskutečné. Zabila to skvělým způsobem.

„Svěřenci Brendana Rodgerse nebyli ve své nejlepší formě a odjíždí frustrovaní. Slavia Praha odolala a udržela čisté konto. Tento výsledek znamená, že Leicester bude mít příští týden v domácí odvetě pořád hodně práce,“ uvedl web televize Sky Sports.

„Třetí tým Premier League si během frustrujícího večera v Praze nedokázal vytvořit mnoho jasných gólových příležitostí. Když trenér Rodgers ve druhém poločase vystřídal klíčové hráče Jamieho Vardyho a Jamese Maddisona, vypadalo to, že rezignoval a spokojil se venku s bodem a čistým kontem,“ přidal server BBC Sport.

Britská média se shodla, že Pražané po změně stran anglického favorita v Edenu zatlačili a vytvořili si pár šancí, byť ne stoprocentních.

„Slavia bude bezpochyby potěšena tím, jak se aktuálně třetí celek Premier League ve druhém poločase zapotil. Když brankář Kasper Schmeichel vyrazil ránu Nicolaea Stanciua z hranice šestnáctky na roh, Leicester připomínal tým, který vyhrál jediný z posledních osmi zápasů v evropských pohárech,“ upozornil deník The Guardian ve svém internetovém vydání.

„Po přestávce Rodgerovi svěřenci nebyli tak pohybliví jako v první půli a domácí měli převahu. Schmeichel zneškodnil Stanciův přímý kop a ránu rumunského reprezentanta vytáhnul nad břevno,“ doplnila televize Sky Sports.

Nejlepší střelec „Lišek“ Vardy čelil kritice za nevýrazný výkon. „Vardy byl v útoku stále víc osamocen. Vedle toho, že ani jednou nevyzkoušel slávistického brankáře, tak se téměř ani nedotknul míče,“ napsal The Guardian, který naopak vyzdvihl domácího útočníka Abdallaha Simu.

„Tento rychlý, chytrý a vynalézavý křídelník Slavie s chutí testoval devatenáctiletého levého beka Lukea Thomase. Simův magnetický první dotek a dynamická změna tempa způsobovala, že obrana Leicesteru chvílemi vypadala trochu ledabyle,“ dodal britský deník.

V šestatřiceti letech se Jamesovi povedlo milník pokořit jako nejmladšímu. Pokud bude udržovat svůj průměr 27 bodů na zápas, měl by na druhé místo historických tabulek zaútočit v úvodu příští sezony a na první místo v sezoně 2022/23.

Velkou radost ze svého úspěchu ale mít nemohl, jelikož Lakers proti Brooklynu nabrali už ve druhé čtvrtině ztrátu 18 bodů a už ji nedokázali dotáhnout. Výsledkem je druhá porážka z posledních tří zápasů a zvýšení ztráty na lídra soutěže Utah.

Bez zraněného Anthonyho Davise byl James na vše příliš osamocen. Naopak Brooklyn vytáhl nové zbraně ve chvíli, kdy chyběl Kevin Durant a střelecky se příliš nedařilo Kyriemu Irvingovi. K Jamesovi Hardenovi a jeho 23 bodům a 11 asistencím se tak přidal především Joe Harris, jenž trefil šest trojek ze sedmi pokusů a zaznamenal 21 bodů. Dalších pět trojek dal Timothe Luwawu-Cabarrot.

Pro Brooklyn to byla pátá výhra v řadě, což se mu povedlo poprvé za dva roky. Navíc poprvé od roku 2008 vyhrál čtvrté venkovní utkání za sebou.

O zápis do historie se postaralo Miami, které vyhrálo 118:110 nad Sacramentem i díky tomu, že hned dva jeho hráči zaznamenali triple double. Jimmy Butler nasbíral 13 bodů, 13 asistencí a 10 doskoků a jako první hráč v historii klubu měl triple double ve třech utkání po sobě. Bam Adebayo přidal 16 bodů, 10 asistencí a 12 doskoků. Stali se tak dvanáctým párem v historii, kterému se to povedlo, a dokonce prvním, který něco takového předvedl podruhé. Oba totiž měli triple double už v prosinci 2019 proti Atlantě.

Miami mělo jejich zásluhou utkání pod kontrolou od úvodních minut. V úvodu druhé půle odskočilo už na 23 bodů a i když Sacramento stahovalo, výhru si Heat v klidu hlídali.

Trápí se Milwaukee, které podlehlo Torontu 96:110 a připsalo si už pátou porážku v řadě. Bucks nepomohlo ani 23 bodů, 12 doskoků a 8 asistencí Giannise Antetokounmpa. Za Raptors měl 29 bodů Norman Powell. „Když se nedaří, tak můžete jít domů a zabalit to, anebo bojovat. Můžeme prohrát třeba desetkrát v řadě, ale vím, že nás to nesrazí a vždy budeme bojovat,“ řekl Antetokounmpo.