Stříbrný olympijský medailista z Pchjongčchangu Krčmář zajel svůj nejlepší sprint na MS, dosud bylo jeho maximem 24. místo z Osla 2016. Na vítězného Ponsiluomu ztratil 37,7 sekundy.

„Určitě jsem rád. Jedenácté místo a hlavně ta ztráta na předek je super, takže do neděle další hezky otevřený závod. Fakt jsem dneska spokojený,“ řekl Krčmář, který si vytvořil dobrou pozici do stíhacího závodu.

Na rozdíl od čistě střílejícího Krčmáře se dalším českým biatlonistům sprint nevydařil. Ondřej Moravec skončil s jednou chybou na střelnici pětapadesátý, Jakub Štvrtecký minul třikrát a obsadil 68. místo. Debutant Mikuláš Karlík měl pět trestných kol a doběhl na 84. místě.

Zlato v Pokljuce nečekaně vybojoval Švéd Martin Ponsiluoma před dvojicí Francouzů Simonem Desthieuxem a Emilienem Jacquelinem.

Favorizovaní Norové skončili bez medaile. Lídr Světového poháru Johannes Thingnes Bö byl se dvěma trestnými koly stejně jako loni pátý, čtvrté místo obsadil jeho krajan Johannes Dale. Ruský obhájce titulu Alexandr Loginov doběhl na 26. místě.

Ponsiluoma se stal teprve druhým švédským mistrem světa v historii. Jediný mužský titul pro Švédsko před ním vybojoval v roce 1958 Adolf Wiklund ve vytrvalostním závodu.

Pětadvacetiletý rodák z Östersundu vybojoval premiérové vítězství v kariéře díky čisté střelbě a tradičně rychlému běhu. Jeho maximem dosud bylo druhé místo z prosincového závodu Světového poháru s hromadným startem v Hochfilzenu. Na kontě má ještě dvě třetí místa, premiéru na stupních vítězů slavil v prosinci 2018 ve sprintu v Novém Městě na Moravě.

Desthieux s Jacquelinem navázali na francouzské sprinterské medaile z loňského šampionátu v Anterselvě, kde se za Loginovem radovali dnes šestý Quentin Fillon Maillet a Martin Fourcade, který už ukončil kariéru.

Mistrovství světa v biatlonu v Pokljuce:

Muži – sprint (10 km): 1. Ponsiluoma (Švéd.) 24:41,1 (0 trest. kol), 2. Desthieux -11,2 (0), 3. Jacquelin (oba Fr.) -12,9 (1), 4. Dale -22,4 (1), 5. J.T. Bö (oba Nor.) -22,5 (2), 6. Fillon Maillet (Fr.) -23,9 (1), 7. Laegreid (Nor.) -25,7 (0), 8. Samuelsson (Švéd.) -26,7 (1), 9. T. Bö (Nor.) -28,2 (1), 10. Latypov (Rus.) -33,3 (1), 11. Krčmář -37,7 (0), …55. Moravec -2:08,0 (1), 68. Štvrtecký -2:27,2 (3), 84. Karlík (všichni ČR) -3:23,0.

Průběžné pořadí SP (po 16 z 26 závodů): 1. J.T. Bö 749, 2. Laegreid 681, 3. T. Bö 598, 4. Dale 588, 5. Fillon Maillet 544, 6. Jacquelin 527, …24. Krčmář 199, 36. Moravec 117, 76. Krupčík 7, 77. Štvrtecký 6, 85. Žemlička (všichni ČR) 2.

Bronzová medailistka ze včerejšího individuálního závodu s Kubičíkem vyhráli nejprve čtvrtfinálovou jízdu, v té semifinálové ale projeli cílem až za Australany a Američany.

Finišmanka Samková sice smazala dvousekundovou ztrátu a posunula se ze čtvrtého na druhé místo, ale v závěru jí nevyšel skok a o postup ji připravila americká rivalka Faye Guliniová.

V závodě o páté místo Kubičík udržel minimální odstup za trojicí soupeřů. Olympijská šampionka a exmistryně světa Samková na druhém úseku krátce po startu převzala vedení a bezpečně zvítězila.

Samková před závodem věřila, že může zaútočit na další medaili.  „Myslím, že s Johnnym jsme černí koně. Johnnymu to tady jde,“ říkala. Nakonec od cenného kovu zas tak daleko nebyli.

Brockhoffová si spravila chuť za čtvrteční finále individuálního závodu, v němž po pádu skončila čtvrtá za Samkovou. Stříbro získali Italové Lorenzo Sommariva a Michela Moioliová, bronz Francouzi Leo le Ble Jaques a Julia Pereiraová de Sousa Mabileauová.

„No jo, no,“ nadechla se Ledecká v cíli k reakci na zmínku o tom, že měla medaili na dosah. „Je to závod. Jela jsem nejlíp, jak jsem mohla. Dala jsem do toho úplně všechno a upřímně, jsem na sebe pyšná. Byla to dobrá jízda,“ prohlásila olympijská vítězka v super-G z Pchjongčchangu 2018.

Branky na sjezdovce Olympia delle Tofane postavil domácí trenér Giovanni Feltrin. A protože nejela zraněná královna rychlostních disciplín Sofia Goggiaová, připravil super-G zavřené, třeba pro Martu Bassinovou.

„Zatočil to řádně, což mi úplně nehrálo do karet. Nejsem úplně obřákářka, teprve na tom pracujeme. O to víc jsem na sebe pyšná, jak jsem to zvládla,“ pochválila se Ledecká, která tratí projela jen s pár chybami.

Poprvé lehce zaváhala ve čtvrté brance, v níž musela rovnat lyži. „Nevím, co se stalo, z nějakého důvodu mi to vzalo nohu. Nevím, jestli to byla moje chyba, nebo se tam udělalo nějaké koryto,“ líčila pětadvacetiletá lyžařka a snowboardistka.

Ve spodní části se malinko rozhodila poté, co zavadila o branku. Sama to ale při jízdě v devadesátikilometrové rychlosti ani nepostřehla. „Jsem v takovém rauši. Po startu ještě stíhám něco vnímat, ale pak už řeším nastalé situace. Možná mi spadlo rameno, nevím. Musím se podívat. To se mi občas stává. Snažila jsem se to tlačit, jak jsem mohla,“ zopakovala.

Čtvrtým místem výrazně vylepšila své maximum na světovém šampionátu. O zklamání, že jí těsně unikla medaile, nemohla být řeč. „Jsem hlavně ráda, že jsem se k nejlepším zase přiblížila, že už tolik zase neztrácím. To je pro mě důležité,“ lebedila si Ledecká. Od vítězné Lary Gutové-Behramiové ji dělilo 53 setin.

Ze startovní brány vyrazila s jedenáctkou po reklamní pauze. „Radši bych měla třeba pětku, to bych stihla dobrý report a ještě lepší trať. Teď si ale bohužel nemůžu takhle brzo vybírat,“ posteskla si.

Číslo si prostřednictvím trenéra volila při losování odpoledne před závodem jako pátá. Mohla brát jedničku, nebo jedenáctku. „Jednička je vždycky risk. Jedenáctka pro mě bylo skvělé číslo,“ ubezpečila Ledecká.

Se stejným číslem startoval do super-G mužů Nor Kjetil Jansrud, kterého kdysi vedl současný trenér Ledecké Ital Franz Gamper. „Což jsem po ránu brala jako znamení,“ usmála se česká reprezentantka.

Na první závod si lyžařky musely počkat tři dny. V pondělí pořadatelé o týden odložili kombinaci a super-G se mělo původně konat v úterý

„Je to takové zvláštní, ale je to outdoorový sport. S tím se musí počítat, že počasí bude hrát roli. Já jsem ráda, že se to odjelo, protože zase strašili s větrem. Nakonec ten vítr nebyl tak hrozný a nechali nás jet,“ oddechla si Ledecká.

Zatím si pobyt v Cortině užívá, sice si nemůže užívat diváky na tribunách, ale jinak cítí, že ji mají místní Italové rádi.

„Dělala jsem rozhovor pro list La Repubblica a redaktorka mi říkala, že prý jsem pro ně něco jako ségra Sofie Goggiové, která je teď zraněná. To je obrovská pocta, protože ona je skvělá sjezdařka,“ pochvalovala si Ledecká.

Kdyby to bylo možné, nejspíš by 39letý závodník první tři měsíce v roce s velkou úlevou přeskočil. Úvodní čtvrtletí totiž nepatří mezi jeho nejoblíbenější údobí kalendářního roku.

23. 2. 2015: Nešťastný návrat do McLarenu

Před sezonou 2015 se Alonso po osmi letech vrátil za volant McLarenu. Aniž ještě tušil cokoliv o blížících se trablech s motory Honda, už při předsezonních testech v Barceloně ochutnal, jak pevná jsou kolem trati svodidla.

Vypadalo to na běžný pracovní den před novým ročníkem. Jenže už dopoledne ve 20. kole kroužení Španěl v táhlé pravotočivé zatáčce číslo tři náhle ztratil kontrolu nad vozem a bokem vrazil do betonové zídky. To vše v rychlosti asi 150 km/h. Pilot čelil podle analýz FIA v momentu nehody přetížení 30 G.

Otřeseného Alonsa, který chvílemi vůbec netušil, kde je a co se s ním děje, záchranáři transportovali vrtulníkem na kliniku v Barceloně. Tam si pobyl několik dní na testech a nakonec přišel i o úvodní podnik sezony, Velkou cenu Austrálie.

„Lékaři Fernandovi doporučili, aby se po prodělaném otřesu vyvaroval jakýchkoliv rizikových faktorů, které by mohly vést k dalším otřesům a tím vážně ohrozit jeho zdravotní stav,“ uvedl tehdy tým McLaren. V Melbourne Alonsa nahradil tehdejší rezervní pilot britské stáje Kevin Magnussen.

20. 3. 2016: Rána v Melbourne

Rok se sešel s rokem a Alonso se konečně dočkal svého druhého startu australské Grand Prix v barvách McLarenu. Ale kdyby znal běh věcí budoucích, dost možná by ho rád oželel…

Všechno vypadalo relativně v pohodě. Jenže v 18. kole došlo při nepodařeném předjížděcím manévru ke kolizi mezi Španělem a Haasem Estebana Gutiérreze. Alonsův vůz narazil do svodidel, otočil se koly vzhůru a doplachtil k protilehlé bariéře. K ulehčení všech diváků na okruhu i u obrazovek otřesený pilot vystoupil z trosek.

„Bohužel si všechno pamatuju až moc dobře. Letíte vzduchem, najednou vidíte nebe, pak zem a zase nebe. Vůbec netušíte, kde jste, a pohybujete se dál a dál. Pak vůz zastavil. Měl jsem jen málo prostoru na to se z něj dostat. Tak jsem rychle vypadl. Věděl jsem, že se máma dívá na televizi, tak jsem se vysoukal co nejrychleji. Jo, jsem v pořádku, ale byla to pořádná rána,“ řekl krátce po nehodě Alonso už s úsměvem na tváři.

Přesto i tentokrát přišel o následující podnik. Následná lékařská vyšetření totiž objevila polámaná žebra a pneumotorax. V Bahrajnu místo něj startoval Stoffel Vandoorne.

11. 2. 2021: Nehoda na kole

Kolem čtvrteční Alonsovy nehody zatím není úplně jasno. Italský deník Gazzetta dello Sport napsal, že utrpěl pád kolem poledne při cyklistickém tréninku. Španěl měl prudce zabrzdit, aby se na silnici blízko švýcarského Lugana vyhnul srážce s autem.

Podle vyjádření týmu Alpine, který je nástupcem Renaultu, byl navrátilec do formule 1 sice odvozen do nemocnice, ale je při vědomí a sám se „cítil dobře“.

Dnes přišlo doplnění: Alonso má v důsledku pádu přeražené zuby. Podle zprávy stránek motorsport.com ho čeká převoz do Bernu na několik menších zubařských chirurgických zákroků. To by byla pro Alonsa ta lepší zpráva než předchozí zvěsti o zlomeninách, protože nová sezona formule 1 startuje už za šest neděl.