Když si už za otočeného stavu 2:1 stavěl osm minut před koncem míč na penaltový puntík, zvažoval, jak pokutový kop kopne. „Neměl jsem speciální důvod, abych se rozhodl pro ‚panenku‘, ale je to jeden ze způsobů, který používám,“ prozradil pětadvacetiletý záložník.

Nakonec zvolil odvážný oblouček doprostřed branky. „Nemám pocit, že bych něco vysloveně udělal špatně, ale brankář soupeře můj záměr prokoukl. Ale tak mohl vystihnout i jinou střelu,“ odmítá možnost, že by se rozhodl nevhodně, naopak oceňuje odhad opavského Fendricha.

Ostatně mohl to i předpokládat, Qose v české lize už ‚panenku‘ úspěšně použil na podzim v 6. kole Fortuna:Ligy proti Brnu. „Myslím, že to věděl,“ připouští albánský legionář. „Jako každý fanoušek, který sleduje českou ligu,“ dodává.  

Snadno lapený míč do rukavic vyvolal opavskou naději na vyrovnání, ale trvala jen krátce. Na pokyn asistenta, který hlavnímu deklaroval, že se gólman hostí pohnul dříve, než dovolují pravidla, se pokutový kop opakoval. „Viděl jsem, že se pohnul od čáry, ale nemyslel jsem si, že rozhodčí nařídí pokutový kop opakovat,“ už se Qose smiřoval s nezdarem.

I když jeho dva spoluhráči projevili zájem, že by se této velké výhody vstřelit gól ujmuli, nenechal si ji vzít. „Nikdy by mě ani nepadlo, že bych odmítl na penaltu jít,“ nebránil se albánský reprezentant odpovědnosti. A nepopírá, že opět zvažoval, že použije oblouček. „Určitě by to nečekal,“ hájí tento způsob kopu. Nakonec však zvolil prudkou střelu k pravé tyči a pojistil důležitou výhru Karvinských.    

Qose nikdy neskrýval obdiv k českému fotbalovému básníkovi a dloubákem mu vzdává na dálku hold. A asi se nebude bát, když bude vhodná situace, znovu ho použít. „Můj odkaz pro mistra je, že jsem hrdým pokračovatel jeho dědictví,“ zdůrazňuje albánský legionář. 

Islanďan John Snorri, Chilan Juan Pablo Mohr a Pákistánci Muhammad Ali Sadpara se synem Sajídem vyrazili v noci na pátek ze třetího výškového tábora, aby využili posledních hodin lepšího počasí a pokusili se jako teprve druhá skupina horolezců v historii stanout v zimě na vrcholu K2. 

Kolem desáté hodiny místního času se od této skupiny odpojil nejmladší Sajíd, kterému se porouchal kyslíkový přístroj, a vrátil se zpět do tábora. Ostatní, v čele s velezkušeným Muhammadem Ali Sadparou, pokračovali na Bottleneck, což je nejobávanější část hory těsně pod vrcholem, kde hrozí nebezpečí utržení velkých bloků ledu, takzvaných seraků. 

Sajíd se vrátil zpátky do třetího tábora kolem páté hodiny a očekával návrat svých kolegů. Když se ani do rána nevrátili, okamžitě zalarmoval pomoc. V noci se na hoře výrazně změnilo počasí k horšímu. 

„Zavolal jsem do základního tábora a sdělil jim, že se nikdo z nich nevrátil. Musel jsem začít sestupovat, protože se počasí začalo zhoršovat a já jsem byl velmi unavený. Řekli mi, že pošlou ze základního tábora záchrannou výpravu,“ uvedl Sajíd Sadpara v rozhovoru po svém návratu z hory. 

Pozemní záchranná mise se však nakonec kvůli špatnému počasí nekonala. Ze Skardu ale vyrazily armádní helikoptéry, aby se pokusily ztracené lezce najít. Při svých nebezpečných letech se v neděli dostaly až k hranici osmi tisíc metrů, ale na úbočích hory záchranáři žádné stopy nenašli. Podobně marné bylo i pondělní pátrání.

A i když operace budou pokračovat i v dalších dnech, byl by doslova zázrak, pokud by se někdo ze ztracených horolezců objevil živý.

V zóně smrti, tedy v pásmu nad 8000 metrů, je mimořádně náročné fungovat i za normálních okolností, natož v zimním období a v noci, kdy teploty klesají až k minus padesáti stupňům. V této výšce se na K2 doposud podařilo přežít noc jen hrstce horolezců, mimo jiné také Josefu Rakoncajovi v roce 1983. Zvládnout tři noci bez potřebného vybavení se zdá téměř nepředstavitelné. 

„Myslím si, že vystoupili na vrchol a při sestupu se jim něco stalo, protože v noci začal dout silný vítr. Byli ve výšce přes 8000 metrů v zimě dva dny. Nemám naději, že by přežili,“ uvedl v nedělním rozhovoru Sadpara mladší. Od té doby uplynulo dalších 24 hodin a horolezci se stále nenašli. „Pokud to bude možné, byl bych rád, kdyby se vypátralo alespoň tělo mého otce,“ dodal čtyřiadvacetiletý Sajíd.  

Muhammad Ali Sadpara přitom patřil k velkým postavám vysokohorského horolezení, v roce 2016 byl například u zimního prvovýstupu na Nanga Parbat. Na K2 se pokoušel vylézt bez kyslíku, stejně jako Španěl JP Mohr. John Snorri, třetí z této skupiny, se na K2 v zimě snažil vylézt už loni, ale neúspěšně. Jako jediný šel na vrchol s kyslíkovou maskou, i když oba jeho partneři měli pro případ nouze v batohu každý po jedné lahvi stlačeného kyslíku. 

Před Sadparou a spol. se tuto zimu podařilo vylézt na vrchol K2 skupině deseti nepálských horolezců v čele s Nirmalem Purjou. Žádný další pokus předtím ani potom úspěšný nebyl. 

Na úpatí hory naopak zemřeli ještě další dva horolezci. Už v polovině ledna zahynul Španěl Sergi Mignote, v pátek po dlouhém pádu pod třetím výškovým táborem skonal Bulhar Atanas Skatov. K2 má dlouhodobě pověst nemilosrdné hory. Podle dlouhodobých statistik zde na každý čtvrtý úspěšný výstup na vrchol zahyne jeden horolezec. Tuto zimu je zatím poměr 1:2. 

Ztracení horolezci John Snorri, JP Mohr a Ali Sadpara: 

Petr Čtvrtníček na drátě | Video: Fevoluce

V hlavních rolích Vladimír Šmicer, Tomáš Ujfaluši, Jan Koller, ale také hudebník David Koller, fotbalová legenda Antonín Panenka, Ivan Trojan a Petr Čtvrtníček jako padouch. Tato sestava si zahrála v příběhu, parafrázující aktuální situaci v českém fotbale.

„Příběh začal vznikat přibližně na konci října. Napsal jsem Petru Čtvrtníčkovi, jestli by ho zajímalo podpořit lidi ve fotbale nějakým odlehčeným spotem. Petr reagoval pozitivně, a přestože se pak kvůli rodinným problémům jednoho z aktérů muselo vše odsunout, nakonec jsme našli společný čas i téma. Petrovi jsme společně se Sašou Smitou nastínili naší představu dialogů a on dal obratem na stůl dvě verze. Tu druhou pak vyladil společně s Ondrou Hüblem z Jinýho Gangu a šlo se na věc. Byla to klasicky trochu punkeřina,“ popisuje zrod celého příběhu lídr iniciativy Fotbalová Evoluce Ondřej Lípa.

„Já jsem jenom řekl jooo, chci aby byl fotbal čistej,“ připojil ke své roli v klipu Petr Čtvrtníček a jeho herecký kolega Ivan Trojan dodal: „Atmosféra byla pěkná, kluci hráli dobře a já věřím, že to, co mělo směrem k lidem zaznít, tak zaznělo. Nebýt Bohemky, tak já už bych na fotbal ani nechodil. Ale tohle děláme kvůli našim dětem, aby výsledky nebyly rozhodnuté předem a fotbal byl radost.“

„Mám radost, že moje červená karta proti Fulhamu byla zrušena. Schválně jsem se na to díval – odehrál jsem bez červené karty zatím celou svou kariéru, přes 200 zápasů. Těším se, že týmu pomůžu v důležitých zápasech tenhle týden! Děkuji všem za vaši podporu,“ uvedl Souček na twitteru.

Červenou kartu dostal v nastavení poté, co při přípravě na standardní situaci ve snaze vyhnout se protihráči zvedl loket a zasáhl jím do obličeje Aleksandara Mitroviče. Sudí Mike Dean po upozornění od videorozhodčího dlouho přezkoumával situaci u monitoru a následně překvapeného záložníka vyloučil. Klub se proti tomu v neděli odvolal.

Souček se po Tomáši Řepkovi, Radoslavu Kováčovi a Luďku Mikloškovi stal už čtvrtým českým hráčem West Hamu, který v Premier League obdržel červenou kartu.