Zatím jediným závodníkem historie, který dokázal vyhrát elitní třídu v rámci světového šampionátu silničních motocyklů a zároveň triumfovat v seriálu formule 1, byl John Surtees. Valentino Rossi nebyl po získání devíti korun mistra řídítek daleko od toho, aby se pokusil Brita následovat.

Jak blízko byl italský závodník od kontraktu v F1, odhalil až nyní bývalý šéf automobilky Ferrari Luca di Montezemolo v rozhovoru pro stránky motorsport.com. „Každý ví, že nešlo o žádnou marketinkovou akci. Od začátku v tom hrála roli téměř až úcta k touze velkého šampiona,“ uvedl muž, jenž v Maranellu vládl mezi lety 1991 až 2014.

Rossi si vážně pohrával s výměnou dvou kol poprvé v roce 2006. Oficiálně v monopostu F1 debutoval ve Valencii, kde se svezl ve Ferrari F2004. Ale už předtím měl na svém kontě několik soukromých testů.

Právě sezona 2006 mohla být Rossiho premiérovou ve světě Grand Prix. Jednání s Ferrari byla podle di Montezemola velmi pokročila. Ital by ale nezávodil hned za Scuderii, první rok si měl odbýt v kokpitu Sauberu. Z odvážného nápadu ale sešlo.

„I když na tom nepracoval průběžně, viděli jsme ten potenciál a touhu. Jednu chvíli jsme uvažovali, že by odjel rok v Sauberu. Ale on byl chytrý a raději chtěl bojovat o další motocyklový titul, než být čtvrtý nebo pátý ve formuli 1,“ uvedl di Montezemolo.

Rossi tak raději postupně prodloužil smlouvu u motocyklového týmu Yamaha do roku 2010, pak odešel na nevydařené angažmá v barvách Ducati.

Na formuli 1 ale nezanevřel. Před Velkou cenu Itálie 2009 to byl právě miláček italských tifosi, kdo měl nahradit zraněného Felipe Massu. Jenže Ferrari nechtělo nic riskovat a raději vyplatilo Giancarla Fisichellu z kontraktu u týmu Force India a posadilo ho do svého vozu.

Formuli 1 z Maranella si Rossi vyzkoušel naposledy v Barceloně před 11 lety. Tehdy se projel v modelu z roku 2008 s pneumatikami z nižší série GP2. Ve sportovním voze Ferrari 488 GT3 Ital absolvoval v lednu dvanáctihodinovku v Dubaji.

Předloni si devítinásobný mistr světa silničních motorek zkusil, jaké to je pilotovat vítězný Mercedes F1. Tehdy si prohodil závodní stroje s Lewisem Hamiltonem, jenž pro změnu usedl na jeho speciál MotoGP Yamaha.

Aktualizováno před 3 hodinami

Slavia před blížícím se vstupem do jarní části Evropské ligy hledala dalšího stopera poté, co se jí opět vážně zranil David Hovorka. Pražané nejprve uvažovali, že si stáhnou některého obránce z hostování, to ale podle trenéra Jindřicha Trpišovského nebylo možné.

Deli opustil Slavii coby jeden z nejlepších ligových stoperů předloni v létě, kdy přestoupil do Brugg. Africký stoper si s belgickým šampionem zahrál na podzim skupinu Ligy mistrů, ale na konci prosince přestal za belgický celek nastupovat a v letošním roce byl náhradníkem.

Se Slavií získal Deli dva ligové tituly a dvakrát s ní vyhrál domácí pohár. Působil také v Českých Budějovicích, Příbrami a na Spartě, za kterou ale v A-týmu do soutěžního duelu nenastoupil. Celkem má v české lize na kontě 104 utkání a tři vstřelené branky.

Musa míří do Unionu Berlín

Chorvatský fotbalista Petar Musa zamířil ze Slavie do bundesligového Unionu Berlín na půlroční hostování bez opce. Pražský klub o odchodu dvaadvacetiletého útočníka informoval na svém webu.

Musa ve Slavii ztratil místo v základní sestavě z úvodu sezony a dělal především náhradníka Janu Kuchtovi. Chorvatský reprezentant do 21 let si připsal čtyři góly ve 14 ligových utkáních. Nyní bude oblékat dres osmého celku německé ligy.

„Pro mě je to super výzva, chci zkusit hrát bundesligu. Před Euro je důležité, abych měl herní praxi,“ řekl Musa, který byl v minulém ročníku se 14 brankami nejlepším střelcem nejvyšší soutěže společně se sparťanem Liborem Kozákem.

„Rok ve Slavii pro mě byl nejlepší rok v kariéře, kluci jsou fakt skvělí, i když jsem nehrál, tak jsem se cítil fantasticky, protože je to výborná parta, kterou jsem v kariéře ještě nezažil. Jsou tady kvalitní hráči, i ti co nehrají v základní sestavě, mají velký potenciál. Honza Kuchta teď hraje skvěle, dává góly, má formu a přeji mu to, ať mu to vydrží co nejdéle, jsme kamarádi,“ přidal rodák ze Záhřebu.

Podle trenéra Slavie Jindřicha Trpišovského bylo Musovo hostování bez opce podmínkou úřadujících mistrů. „Petar má velké schopnosti. Umí se dostávat do šancí a má velkou budoucnost. Honza Kuchta to teď tady chytil za pačesy a vypadá velice dobře, máme v týmu i další možnosti. Všichni ale víme, co v sobě Petar má. Původně se mělo jednat o hostování s opcí, to jsme ale automaticky zamítli,“ uvedl Trpišovský.

„Přejeme Petarovi, aby mu to tam padalo, má pozici v národním týmu U21 a může mu to pomoct na Euru. Je teď na něm, aby se prosadil. Aby si vás ale vzali do bundesligy, musíte něco umět a musí o vás být přesvědčení. Petar urazil velký kus cesty, když ho chtějí do tak náročné soutěže, jako je bundesliga,“ dodal kouč Pražanů.

Liga je přesně v polovině a neumím si představit, co by se muselo stát, aby si Slavia v pohodě nedošla pro další titul s náskokem dvaceti bodů. Teď hrála proti ‚rivalovi‘, druhému týmu v tabulce, který by jí měl čelit, ale zápas byl jednoznačný, domácí Jablonec válcovali. Někdo může nadhodit, že kdyby Doležal místo břevna trefil síť a vyrovnal brzy na 1:1, asi by utkání trochu zkomplikoval, ale kvalita červeno-bílých je tak vysoká, že by stejně vyhráli. O tom jsem přesvědčen.

Bavím se se Zdendou Houšteckým, asistentem trenéra Jindřicha Trpišovského, takže vím, že ve Slavii pracujou i na věcech kolem. Šatna, pokora, disciplína, nepodcenění soupeře. Ani zranění, což nikomu nepřeju, jí v jízdě nezabrání. Má široký kádr, výpadky snadno nahradí. Když přijde velký covid, přejde do karantény.

Běží za titulem mílovými kroky a nevidím, co by se mohlo stát, aby o něj přišla, co by ji zastavilo. Jedině snad meteor nebo znovu Vítězný únor pracujícího lidu, kdyby se vrátili k vládě komunisti.

Moc se mi líbilo, jak hráči obou mančaftů povzbudili Davida Hovorku, který musí znovu na operaci. Ukázalo se, jak se my Češi dovedeme semknout, když o něco jde. Umíme zabrat a ukázat srdíčko. Krásné gesto, které jen dokazuje, jak je mezi spoluhráči oblíbený, ať už hrál v Jablonci, nebo nyní ve Slavii. Veškerá rivalita šla stranou, určitě ho to potěšilo.

Když hodnotím projev Sparty, tak je to jako s jídlem a pivem. Buď mi chutná, nebo se to nedá pozřít. A to je nyní její případ. Na podzim některé zápasy byly skvělé, i když prohráli doma s Budějovicemi, byl to pohledný zápas. Nyní není její projev zajímavý, nelíbí se mi, nechutná mi.

Pro mě je překvapením, kdo zůstává na sparťanské lavičce náhradníků. Hraje doma s Mladou Boleslaví, pak s Bohemkou, tedy s týmy z dolní poloviny tabulky. A trenér nechá kreativitu na lavičce. Sedí na ní tvůrce hry Bořek Dočkal, který umí dát přihrávku do šance, nebál bych se nasadit druhého útočníka Libora Kozáka, na jedné straně může jezdit Karlsson, z druhé Plavšič, to už je nějaká síla.

O trenéru Václavu Kotalovi se ví, že je to pes obranář a umí mužstvo na defenzivu postavit, ale ve Spartě s tím nevystačí. Proti Bohemce si nevytvořila jedinou vyloženou šanci. Není to střela, když Laďa Krejčí vypálí ze dvaceti metrů a trefí tyč. Bohemka měla gólových příležitostí daleko víc. A musím ji pochválit, jak se na Spartu nachystala, nedovolila jí vůbec nic.

Vynikající výkon podal Tomáš Necid a měl podle mého kopat i penaltu. Prý na ni šel, jestli ho Ljovin předběhl, tak si to neměl nechat vzít. Taková osobnost by měla mít v týmu výsadní postavení. Ljovin ji nekopl šíleně, byla to rána k tyči, vyzdvihl bych víc zákrok rumunského brankáře. Viděl jsem mnohem horší. Ale měl kopat Necid. I když proti Slovácku nedal, to nevadí, hodí to za hlavu a jde na další. I já nedal, ale pak se nebál postavit se k penaltě znovu a proměnil dalších deset nebo osm v řadě. Necid navíc vstřelil na Letné předtím gól, cítil se v pohodě. Jen kdyby řekl, já nejdu, tak pak ať se o ni bijí ostatní. Dříve ne.

Moje Zbrojovka Brno vyhrála v Opavě, byl jsem tam. Bylo znát, že jde o souboj dvou týmů, které bojují o záchranu, což se vždycky projeví na kvalitě. Nicméně měl obrovské nasazení. Hodně Brnu pomohl nový brankář Martin Berkovec, dva góly chytil. Na druhou stranu konečně útočníci proměnili dvě šance ze tří. Jsou to strašně důležité body. Opavy je mi líto, bývalí hráči se snaží, dělají pro klub hodně. Ale když nedáš vyložené šance, nemůžeš nic chtít.

Teplice vedou v poločase dva nula, po prvním poločase jsem si říkal, že není co řešit, na hřišti jsem viděl jen jeden mančaft. Předvídal jsem, že si Karviná odveze bůra. Ale hosté dobře prostřídali, oživili to, vyrovnali zaslouženě. Možná se Teplice chytily do tzv. Csaplárovy pasti, o níž se všichni ve srandě bavíme, kdy tě zlomí dvougólové vedení…

Očekával jsem, že se Plzeň bude herně i výsledkově zvedat, vyhrála v Ostravě. Moc mi bylo líto Honzy Kovaříka, který si po střetu hlavou odnesl otřes mozku. Není to rozhodně nic příjemného. Já to také před dvěma roky zažil v nižší soutěži, v tu chvíli ani neumíš odpovědět, zda můžeš pokračovat. Slyšíš lidi okolo sebe, jak na tebe mluví, ale nejsi schopen s nimi komunikovat. Sám víš, že musíš dolů, ale nedokážeš to sdělit. Hlava je tak otřesená, že ze sebe nevysoukáš slovo. Naštěstí Kovaříka stáhli, šlo o zdraví.

Je dobře, že se v Boleslavi nehrálo. Na takovém povrchu by to nestálo za nic. Vyhrál zdravý selský rozum, to by nemělo žádný smysl. Utkání se odložilo hned na úterý, Boleslav hraje technický fotbal, Olomouc taky, těším se na něj.

Olympijská šampionka ze Soči může znovu využívat trať v populárním lyžařském středisku, jejíž stavbu umožnila pokračující uzavírka skiareálů pro veřejnost kvůli koronaviru.

„Jsme dvakrát denně v trati, což je skvělé. Mám hrozně ráda tahle soustředění, kdy je člověk jen na kopci a pak má pohodu na chalupě,“ pochvalovala si sedmadvacetiletá česká reprezentantka při on-line tiskové konferenci.

V Idre Fjäll, které jako pořadatel krosových disciplín zaskočilo za Čínu, ještě snowboardcrossaři nebyli. Pravidelně zde jezdí skikrosaři, kteří tady naposledy závodili od 20. do 24. ledna.

„Trať tam vždycky vypadala moc hezky. Cílová rovinka je asi kilometr dlouhá a vypadá to úžasně. Trať vypadá i poměrně technicky náročná. Líbí se mi, přijde mi, že by mi to tam mohlo sedět,“ těšila se Samková.

Některé pasáže budou muset stavitelé pozměnit, aby se daly projet i na prkně. „Vypadá to, že se trať v některé části rozdvojí a bude jiná trasa,“ doplnil trenér Marek Jelínek.

Ve Skandinávii asi bude velký mráz, až dvacet stupňů pod nulou. „Mám zkušenost z Kanady, tam bylo ráno minus třicet, pak se oteplilo na minus 25. Jezdili jsme s nalepenými tejpy přes obličej. Tréninky jsme jezdili v péřovkách. Je to nepříjemné, jak se člověk nemůže pořádně hýbat. Na závodech je ale lepší být oblečenější,“ přiznala Samková.

„Máme péřové kalhoty ještě na závodní, vyhřívané ponožky, rukavice. Jezdím ve vlněném oblečení, které mi nejvíc funguje a je super. Jsme zvyklí na zimu a bude to náročné pro všechny. Je to problém spíš kvůli dýchání, můžete si lehce poškodit sliznice,“ popisovala česká snowboardistka specifika mrazivých podmínek.

Za rok při olympijském závodě v Pekingu to ale může být podobné. „Bude to korespondovat s tou Čínou, tam bývá v tomhle období taky dost zima,“ řekl Jelínek. Se Samkovou se pravidelně otužují v ledové vodě. I to dvojnásobné vítězce Světového poháru pomáhá posilovat vůli a imunitu.

„Myslím, že je to hlavně práce s diskomfortem, že to chvíli vydržíte. Že se hecnete a zvládnete minutu, dvě ve studené vodě. Teď jsem nebyla rok a půl, skoro dva roky nemocná,“ popisovala Samková výhody ledových koupelí.

Tíha obhajoby světového zlata na ni zatím nedopadá. „Zatím žádný tlak nevnímám. Těším se tam, líbí se mi ta trať. Jsem ráda, že vůbec nějaké závody jsou. Když nevyhraju, tak svět bude existovat dál,“ přemítala závodnice, která při obhajobě olympijského zlata získala v roce 2018 v Pchjongčchangu bronz.

Před startem šampionátu ji čeká ještě posilování problémového ramene, které ji vyskočilo z jamky před vítězným závodem v Itálii, když si oblékala startovní číslo.

„Nejde říct, že když teď budu cvičit, že bude všechno v pohodě, bohužel vrozená vada kloubního pouzdra, kterou mám, mi moc možností nedává. Asi bych nebyla moc dobrá tenistka. Takhle mě to omezuje v tom, že se nemůžu v cíli moc radovat,“ směje se Samková.

Český tým zahájí přesun na sever v noci na pátek. Část včetně závodníků poletí do Stockholmu, kde je nabere druhá skupina cestující autem. Vedle Samkové by měli na MS startovat Vendula Hopjáková, Jan Kubičík, Jakub Žerava a debutant Radek Houser. Světový šampionát začne v úterý 9. února kvalifikací.

Nedělní odpoledne nastavilo Kladivářům pravdivé zrcadlo a na kost ohlodalo velké rezervy. Proti Liverpoolu předvedl West Ham bázlivý výkon, sebevědomá prohlášení hráčů zůstala jen na papíře.

Svěřenci Davida Moyese jakoby tentokrát nevěřili, že by mohlo obhájce titulu překvapit a zaslouženě prohráli 1:3, když si dvě rozhodující rány po přestávce nechali poměrně lacino zasadit od nejlepšího střelce Premier League Mohameda Salaha.

Přišli o vítěznou sérii čítající čtyři ligové zápasy v řadě a šest utkání celkem. Prohráli poprvé od 21. prosince, kdy podobně submisivním způsobem podlehli Chelsea 0:3.

Londýnská periodika píší o návratu zpět na pevnou zem. O smutném představení odhalujícím mentální slabosti týmu, jež se zdál být na cestě k výšinám. Zároveň ale dodávají: dost možná na té cestě stále je, velké vzestupy se bez drobných pádů a cenných lekcí neobejdou.

„Uměním vítěze je přijmout porážku. Příště budeme silnější,“ napsal na sociální sítě Vladimír Coufal a v komentářích sklidil spoustu uznání nejen za sympatické prohlášení, ale především za svůj výkon. Osmadvacetiletý český obránce byl jedním z mála hráčů, kteří nejen podle fanoušků, ale i podle hodnocení v médiích zvládli zápas s Liverpoolem na nejvyšší úrovni.

„Coufal a Dawson zapůsobili navzdory porážce,“ zní titulek článku se známkami jednotlivých fotbalistů na serveru Football.London.

Právě český obránce a anglický stoper byli nejlépe hodnocenými hráči Hammers. Jediní dostali sedmičku.

„Nebezpečného Andyho Robertsona udržel přiměřeně tichého a vedl si dobře ve vzduchu proti o dost vyššímu Divocku Origimu,“ píše deník o Coufalovi. 

V Evening Standardu obdržel sedmičku pouze Dawson, střelec jediné branky domácích. Coufal odešel s šestkou, stejně jako sedm jeho spoluhráčů: „Na levé straně Liverpoolu si dobře poradil s Origim i Robertsonem, ale málo podporoval ofenzivu.“

Tradičně přísnější web Greenstreethammers udělil Coufalovi pětku, i tak ale podle něj patřil k tomu nejlepšímu. Vždyť třeba Michailu Antoniovi dal fanouškovský portál trojku, čtyřku měli Angelo Ogbonna, Aaron Creswell, Jarrod Bowen nebo Pablo Fornals. Jedinou šestku si odnesl opět Dawson.

„Coufal byl dobrý a připsal si pěkný highlight, když poslal Andyho Robertsona k zemi, na druhou stranu dával útočníkům soupeře docela dost prostoru k tvorbě hry,“ píše server, samozřejmě s tím, že takovou chybu dělala prakticky celá defenziva Hammers.

Kouč David Moyes po duelu nehledal výmluvy. Nedostatek kvality a klidu na míči, které mu utkání proti Liverpoolu odhalilo, prý může sloužit jako dobrá přípomínka toho, jak dobří musejí hráči být, aby se vyrovnali těm nejlepším týmům v lize.

„Bylo to těsné. Zjistili jsme, jak těžké to je proti týmu jako je Liverpool. První poločas byl poměrně dobrý, ale většinou nepředvedli jsme dostatek rozvahy,“ prohlásil skotský manažer.

„Byli jsme v dobré formě a do zápasu jsme šli s velkou sebedůvěrou. Ale na téhle úrovni se ukázal rozdíl. Snažíme se nahánět nějaké týmy, které jsou nad námi, ale Liverpool ještě ne, to je jisté,“ vracel Moyes své svěřence zpět na pevnou zem.

Zároveň je ale pochválil i za výkon proti Reds. „Byli excelentní, dokonce i dnes. Je to pro ně velká lekce. Tohle je úroveň, ke které se chceme přiblížit. Prostě jsme některé věci nedělali tak dobře, jak je obvykle děláme,“ dodal.

Už ve středu čeká Kladiváře další zápas v Premier League, další těžký duel odehrají na hřišti Aston Villy. Ta je v tabulce o tři body za nimi, přestože má odehrány o dva zápasy méně.