Měsíc: Březen 2021

Neznal pravidla, nestíhal rozcvičku. Federer byl při návratu na kurty nervózní


Švýcarský tenista Roger Federer přiznal, že před prvním zápasem po třináctiměsíční pauze byl nervózní. Po výhře nad Britem Danielem Evansem ve druhém kole v Dauhá také uvedl, že po dlouhé přestávce zapomněl řadu pravidel a museli ho na ně upozorňovat.

Devětatřicetiletý Federer naposledy hrál loni v semifinále Australian Open. Poté se bývalý první hráč světového žebříčku podrobil dvěma operacím kolen a k prvnímu zápasu nastoupil ve středu, kdy si s Evansem po téměř dvou a půl hodinách poradil 7:6, 3:6 a 7:5.

Dvacetinásobný grandslamový vítěz sice před utkáním prohlásil, že tenis je pro něj jako jízda na kole, která se nezapomíná, ale po postupu přiznal, že přeci jen byl z návratu nervózní. „Ráno před zápasem jsem o tom začal přemýšlet a byl jsem trochu napjatý. Nic dramatického, možná jsem byl jen natěšený,“ uvedl.

Federer byl dokonce tak dlouho mimo hru, že zapomněl některá pravidla. Například jak dlouho trvá rozehrání před zápasem, nebo kdy si může říct podavačům míčů o ručník. „Museli mě snad milionkrát upozorňovat, ne jen jednou,“ prohlásil. „A omezený čas na podání, to je něco, na co jsem si ještě nezvykl,“ dodal.

„Také jsem zapomněl, že na rozehrání máte asi jen čtyři minuty,“ uvedl trojnásobný vítěz turnaje v Dauhá. „Takže jsme se s Danem rozehrávali a po třiceti sekundách najednou koukám, že on už je na síti a hraje volej. Tak si říkám: Proč tolik spěchá?“ dodal Federer.

Aktuálně šestý hráč světa, kterého dnes ve čtvrtfinále čeká Nikoloz Basilašvili z Gruzie, měl také radost, že jeho kolena třísetový zápas bez problémů zvládla. „Uvidíme, jak se budu cítit druhý den, ale nejsem ten typ, co by si hned bral prášky na bolest. Beru si je, jen když je to nezbytně nutné a tohle není ten případ,“ uvedl.

Federer kvůli kolenům ani nebude měnit svoje pozápasové regenerační postupy. „Jsem stará škola. Dal jsem si ledovou vanu a nelíbilo se mi to, takže to už opakovat nebudu,“ prohlásil. „Zůstanu u jednoduchých věcí. Protáhnu se, dám si masáž, vyspím se a před zápasem se poctivě rozcvičím,“ dodal.



Zdroj příspěvku

Další diplomatický skandál Slavie způsobil Hromada. Skotští fanoušci hrozí sešívaným


Cesty Slavie a Rangers Glasgow si jsou v lecčem podobné. Čtvrteční soupeř sešívaných v Evropské lize prožívá podobnou sezonu a podobně jako Slavii se i tradičnímu skotskému klubu podařilo po letech v temnotě dostat zpět na vrchol domácí ligy.

Ještě před osmi lety se slavný skotský klub po finančním kolapsu motal ve čtvrté skotské lize, kam po zkázonosném hospodaření administrativně sestoupil. Po čtyřech letech se ovšem vyškrábal zpět do Premiership a o víkendu po deseti letech oslavil historicky 55. ligový titul.

Strůjcem úspěchu Rangers je trenér Steven Gerrard. Hráčská legenda Liverpoolu se po konci kariéry vrhla na trénování a po třech letech dotáhla „The Gers“ k triumfu. Gerrardovi se přitom podařilo moderním fotbalem ovládnout ligu zatím bez jediné porážky a současně být s týmem úspěšný i na evropské scéně.

Připomíná to cestu Jindřicha Trpišovského ve Slavii. Tomu se také, i díky nebývale štědrým majitelům klubu, podařilo Slavii dostat na mapu Evropy a zároveň suverénně dominovat české lize. Přitom ve stejné sezoně jako se Rangers škrábali ze třetí skotské ligy, se Slavia zachránila v posledním ligovém kole a na krku měla vlastní finanční problémy.

„Na setkání s Gerrardem se obrovsky těším. Sledoval jsem, jak dovedl Liverpool k vítězství v Lize mistrů, finále v Istanbulu bylo nezapomenutelné,“ vzpomíná Trpišovský na rok 2005. Po šesté domácí porážce Liverpoolu v řadě v probíhající sezoně Premier League se dokonce uvažovalo, že by Gerrard mohl na Anfieldu nahradit Jürgena Kloppa. Trenér Glagow to ale odmítl.

„Je to obrovská osobnost, jeho schopnosti nejen fotbalové, ale i vůdcovské mimo hřiště, byly obrovské. Je to jeden z mých nejoblíbenějších hráčů z fotbalového mládí,“ vyhlíží Trpišovský setkání s o pět let mladším trenérským protějškem.

Slavia letos v lize stejně jako Rangers ještě neprohrála. Oba týmy jsou před úvodním osmifinále Evropské ligy ve výtečné formě. „V domácím prostředí sešívaní v Evropské lize ještě neprohráli. Do utkání nejdou rozhodně jako outsider, tak jako tomu bylo v duelu s anglickým Leicesterem,“ upozorňuje expert Fortuny Roman Kovařík.

Sešívaným by před vzájemným duelem mělo hrát do karet také to, že Rangers nebudou kompletní. Slávisté by i přes nakažené koronavirem neměli postrádat nikoho ze základní sestavy.

„Hosté jsou navíc kompletní, v karetním trestu je Balogun, zdravotní potíže má dvojice Tavenier – Roofe, která patří k nejnebezpečnějším,“ vyjmenovává ztráty na skotské straně Kovařík.

Slavia se prokousala k postupu přes Leicester, kdy domácí zápas zvládla s bezbrankovou remízou a rozhodla až v Anglii. Naopak Rangers postoupili přes Antverpy díky dvěma výhrám s celkovým skóre 9:5. Přestřelce se ovšem Trpišovský bude chtít vyhnout.

„Pokud hrajeme v Evropě první zápas doma s takhle dobrými týmy, musíte v těch zápasech dávat zvětšený důraz na defenzivu. V těchto zápasech je pro české týmy složité vyhrát nějakou přestřelku. Když vidíte sestřih gólů u týmů jako Rangers nebo Leicester, tak hráči jsou v momentě, kdy dostanou prostor, dost nekompromisní,“ varuje Trpišovský.

Podobně jako před šestnáctifinále s Leicesterem se i nyní podařilo Slavii rozhněvat fanoušky soupeře. Skotská verze deníku The Sun si všimla slov záložníka Jakuba Hromady. „Kluci v kabině si přáli nějaké větší jméno. Manchester United, Arsenal nebo AC Milán,“ citoval slovenského reprezentanta.

Skotští fanoušci si samozřejmě vzali Hromadova slova k srdci a jiskra byla zažehnuta, přestože v dalších větách kvalitu soupeře vyzdvihl. Část komentujících u článku hrozí do Prahy, že Slavia teprve pozná, zač je toho skotský mistr. Další část doufá, že sešívaní Rangers podcení.

Pražany rozhodně čeká ošemetný dvojzápas. Proti Leicesteru nastupovali koncem února jako jasní outsideři, proti Skotům ale takovou roli nemají. „Bookmakeři Fortuny favorizují směrem k postupu mírně Rangers FC v kurzu 1,8, nicméně sázkaři mají odlišný názor. Výhru Slavie v kurzu 2,45 v prvním utkání v Edenu obsahuje 75 % tiketů, hodně podobné číslo se sází i směrem k postupu českého týmu v kurzu 2:1,“ dodává Kovařík.



Zdroj příspěvku

Na konci kariéry necítil ruku, váženou funkci vyměnil za rybaření. Ručinský slaví 50


Je historicky nejstarším reprezentantem národního týmu, s nímž vyhrál olympiádu i mistrovství světa. Z velkých trofejí mu chybí akorát Stanley Cup. Po kariéře Martin Ručinský ještě přičichl k dráze funkcionáře, ale pak se z hokeje stáhl. Raději chodí na ryby. „Užívám si hokejový důchod,“ líčí čerstvý padesátník.

Jak budete v době pandemie slavit?

Musím říct, že nejsem velký slavitel, ale padesátka je takový životní milník, který by se slavit měl. Jenže v téhle době je to složité. Všechno zavřené, všechno zakázané… Žádná oslava asi nebude. Možná později. Teď je všechno šedivé. Už je to frustrující pro všechny, hlavně zdravotníky.

Jak vypadal váš běžný den, než přišla pandemie?

S profesionálním hokejem jsem skončil šest let zpátky, ale pořád se snažím hýbat, něco dělat. Hodně chodím hrát tenis, na který jsem dřív neměl tolik času, jdu do posilovny… Dělám kardio, abych se nerozpadl. V létě chodím na ryby s kamarády, trávím čas na chatě. Prostě si užívám hokejový důchod.

Už jste si po těch šesti letech zvykl, že nejste hokejista?

Zvykl. Srovnal jsem se s tím. Z mého pohledu bylo důležité si říct, že je konec a začíná jiný život. Jinak bych se s tím pral. Mám klid na duši. Vím, že jsem hokeji dal maximum a že hokej mi to vrátil. Ale nejde hrát donekonečna. Myslím, že jsem i tak přesluhoval.

Hrál jste do 44 let, což je mezi hokejisty vcelku rarita. Přitom v kariéře vás trápilo dost zdravotních problémů. Čím to, že jste nakonec vydržel tak dlouho?

Těžko říct. V posledních pěti letech v Litvínově jsme se vždycky řídil takovými třemi hledisky. Musel jsem mít odpovídající výkonnost, motivaci a k tomu být zdravý. Pokud bych jednu z těchhle věcí nenalezl, nemělo cenu dál pokračovat. Nakonec jsem dostal šanci udělat zlatou tečku v podobě poháru, který jsme v Litvínově vyhráli. Pak už to bylo dané. S hokejem jsem se nemohl rozloučit lépe.

Možná ještě sladší tečkou by byla účast na domácím mistrovství světa. 

Jasně. Byli jsme s Láďou Růžičkou domluvení, ale bohužel jsem se v poslední sérii play off s Třincem zranil. Už dlouhodobě mám vyhřezlou krční plotýnku, která mi tehdy otekla a tlačila na nerv. Ani jsem necítil ruku. Ve zbytku série už jsem nebyl stoprocentní. Na mistrovství světa jsem sice hrát chtěl, ale byl jsem k sobě upřímný. Akorát bych někomu zabíral místo.

Co vás po konci kariéry zatím nejvíc bavilo, naplňovalo?

Jak jsem říkal, trávím hodně času na chatě, což mě baví. Chodím na ryby s kamarády, třeba i s Jardou Bednářem. To je takový relax, vyčištění hlavy. Hrozně mě to baví.

Nedlouho po konci hráčské kariéry jste ještě rok dělal generálního manažera reprezentace. Nabídka na další hokejovou práci už nepřišla?

Už ne.

Sledujete ještě hokej?

Moc ne. Celá sezona je taková divná. Občas se na něco podívám, ale opravdu málokdy. Hokej je bez diváků poloviční, ne-li čtvrteční. Nemá to šťávu. Ale jak teď přijde play off, určitě se na něco podívám.

A jinak vás současný hokej baví? Někteří tvrdí, že je sice přímočařejší a rychlejší, ale už ne tak zábavný, technický.

Mě právě baví sledoval, jak se hokej vyvíjí stále dopředu. Je srandovní se podívat, jak se hrálo dvacet let nazpátek. Materiály, hokejky, brusle… Všechno je jiné, inovativní. Strašně mě baví se koukat na NHL, a to právě kvůli té rychlosti. Hokej byl moji celoživotní vášní, takže ho nejde odříznout.

Myslíte, že by vám současný hokej jako hráči sedl víc?

Stoprocentně. Tehdy se to nehrálo moc v rukavičkách. Hokej byl silový, urputný. Daleko víc se faulovalo, nic se nepískalo. Bylo strašně těžké se prosadit, i když člověk dobře bruslil a patřil k těm šikovnějším. Dneska je hokej někde jinde. Rychlí a techničtí hráči mají strašnou výhodu, což je jedině dobře.

Hraje v NHL Čech, který by vám připomínal vaši hru, váš styl?

Nevím. To bych v podstatě musel hodnotit sebe jako hráče, což dělat nechci. České kluky ale samozřejmě sleduju. Líbí se mi Pasta, ten hraje výborně, Krejča, Voras. Ondra Palát má vynikající formu v Tampě, Kubalík v Chicagu. Přeju jim, ať udělají co největší díru do světa.

Kdybyste měl stroj času a mohl cokoliv v kariéře změnit, co by to bylo?

Nic bych neměnil. Jsem zastáncem toho, že člověk by měl litovat věcí, které neudělal, a ne toho, co udělal. Vždycky jsem se rozhodoval na základě delší rozvahy. Nikdy jsem nic nešil horkou jehlou. Za vším si stojím.

Na sklonku kariéry jste se vrátil do Litvínova, očividně k němu máte vztah, ale jinak hrál hlavně v NHL. Za osm různých měst. Napadlo vás, že se v některém z nich usadíte?

Žádné místo si mě nezískalo natolik, abych uvažoval, že tam zůstanu. Už dřív jsem říkal, že mám Ameriku rád, že je to vlastně můj druhý domov. Montreal mi přirostl k srdci, stejně tak New York, ale nechtěl bych tam žít. Nejde o to, že by mi nesedla tamní kultura. Přizpůsobil jsem se, to musíte, ale jsem Čech jako poleno. Mám rád domov, který je tady.

Když poslední dobou čtete nebo slýcháte zprávy o českém hokeji, z čeho máte radost a co vás naopak dokáže naštvat?

Dění v našem hokeji sleduju, ale nejsem v něm nijak zainteresovaný. Nemám žádnou funkci ani na svazu, ani v klubu. Vidím ale, že je to složitý proces. Jsme na ústupu z pozic, které jsme okupovali dřív. Ale doufám, že se to brzy obrátí a vrátíme se, kam patříme – mezi silnou čtyřku.

Přispějete k tomu v budoucnu, nebo zůstanete divákem?

Nemůžu říct definitivně, jestli se ještě k hokeji vrátím, nebo ne. Uvidíme, jakým směrem mě životní vítr odvane. Beru život, jaký je. A snažím se si ho užít.



Zdroj příspěvku

Draisaitl zažil pětibodový večer, Nosek byl u další prohry Vegas


Německý hokejový útočník Leon Draisaitl řídil vysokou výhru Edmontonu nad Ottawou 7:1, rodák z Kolína nad Rýnem si připsal pět bodů za tři branky a dvě přihrávky. Třemi body se na vítězství Oilers podílel nejproduktivnější hráč soutěže Connor McDavid, jenž vstřelil gól a přidal dvě asistence, tři body nasbíral i Tyson Barrie.

Hráči Edmontonu ovládli první třetinu, Ottawu přestříleli 16:4, po dvaceti minutách vedli 4:0 a osudu zápasu bylo rozhodnuto. Oilers porazili Ottawu i v šestém vzájemném zápase v sezoně, v pátek se oba týmy utkají opět.

Minnesota dokázala podruhé za sebou porazit Vegas, tentokráte 4:3. Dvěma góly se na tom podílel švédský útočník Joel Eriksson Ek. Za Golden Knights nastoupil ve čtvrté formaci Tomáš Nosek, bodově se však neprosadil.

NHL:

Minnesota – Vegas 4:3 (1:1, 0:0, 3:2)

Branky: 1. a 46. J. Eriksson Ek, 42. Kaprizov, 48. Soucy – 2., 54. a 58. Coghlan. Střely na branku: 31:27. Bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. J. Eriksson Ek, 2. Kaprizov, 3. Soucy (všichni Minnesota).

Colorado – Arizona 2:1 v prodl. (1:0, 0:1, 0:0 – 1:0)

Branky: 2. Saad, 65. Landeskog – 39. Pitlick. Střely na branku: 46:13. Bez diváků.

Edmonton – Ottawa 7:1 (4:0, 2:0, 1:1)

Branky: 13., 28 a 48. Draisaitl, 4. Nurse, 6. Khaira, 14. McDavid, 29. Neal – 52. Dadonov. Střely na branku: 36:22. Bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. Draisaitl, 2. McDavid, 3. Nurse (všichni Edmonton).

Anaheim – Los Angeles 1:5 (0:1, 1:2, 0:2)

Branky: 26. Steel – 4. a 38. A. Kempe, 26. Kopitar, 42. Athanasiou, 54. D. Brown. Střely na branku: 34:38. Bez diváků. Hvězdy zápasu: 1. A. Kempe, 2. Doughty (oba Los Angeles), 3. Lettieri (Anaheim).

Zápas Vancouver – Montreal se ještě hraje.



Zdroj příspěvku

Federer se po dlouhé pauze vrátil na kurty vydřenou výhrou


Bývalý první tenista světa Roger Federer se po třináctiměsíční pauze zaviněné dvěma operacemi kolena vrátil na kurty vítězstvím.

Ve druhém kole turnaje v Dauhá si devětatřicetiletý Švýcar poradil 7:6, 3:6 a 7:5 s Danielem Evansem z Velké Británie.

„Je super být zpátky. Mám radost, že jsem tady a je jedno, jestli jsem prohrál, nebo vyhrál. Ale samozřejmě po vítězství je to příjemnější pocit,“ řekl Federer na webu ATP. „Byla to dlouhá cesta a obrovská výzva. Vrátit se v mém věku není úplně snadné. Ale měl jsem kolem sebe dobré lidi a to všechno usnadnilo,“ dodal.

Federer v předchozích třech vzájemných zápasech s Evansem neztratil ani set, dnes se však dvacetinásobný grandslamový vítěz na postup nadřel. První set pro sebe získal až v tie-breaku, ve kterém nabídl soupeři setbol. Druhá sada patřila třicetiletému Britovi a rozhodnout musel třetí set.

V něm Federer za stavu 3:3 odvrátil dva brejkboly a chvíli poté za stavu 5:4 mohl při Evansově podání rozhodnout, první mečbol ale osmadvacátý hráč světa odvrátil. Při druhém už trojnásobný vítěz turnaje v Dauhá nezaváhal. Ve čtvrtfinále Federera čeká Gruzínec Nikoloz Basilašvili.

„Ve třetím setu jsem si řekl: Jestli mám vypadnout, tak ať je na co koukat. Dan měl víc sil, ale dobře jsem podával a myslím, že jsem odehrál velmi dobrý zápas. Mám z výkonu opravdu velkou radost a potěšilo mě, že jsem zápas ukončil bekhendem po lajně,“ uvedl Federer, který se na návrat připravoval právě s Evansem.

„Dneska odehrál dobrý zápas a byl i skvělým tréninkovým parťákem. Za poslední dva týdny jsme spolu odehráli asi dvacet setů a dneska to pokračovalo,“ uvedl Federer. „V posledních třech, čtyřech gamech šel jeho výkon nahoru. Za stavu 3:3 se dostal z problémů a od chvíle, kdy jsem prohrával 4:5, po mně tvrdě šel,“ prohlásil Evans.



Zdroj příspěvku

Scroll to top