Veselý, který osmileté působení v Turecku zakončil nedávno ziskem čtvrtého titulu, by se měl v týmu španělského vicemistra setkat s další reprezentační oporou Tomášem Satoranským. Jeho příchod klub oficiálně ještě nepotvrdil, ale podle dřívějších informací médií už český rozehrávač s šestiletou zkušeností v NBA podepsal v bývalém působišti čtyřletou smlouvu.

Londýn (od našeho zpravodaje) – Před rokem v All England Clubu padla až v osmifinále po statečném boji se světovou jedničkou Ashleigh Bartyovou, teď ji ve stejné fázi může čekat současná královna, Polka Iga Šwiateková.

O tom ale šestadvacetiletá tenistka nechce ani slyšet. „Ne ne, neříkejte mi to,“ smála se při dotazu na další vlákna turnajového pavouka.

Už před duelem druhého kola tvrdošíjně odmítala znát jméno své soupeřky, kterou byla loňská čtvrtfinalistka Švýcarka Viktorija Golubicová. Nepříjemnou sokyni Krejčíková zvládla, po sebevědomém výkonu, který v mnohém připomínal její brilantní výkony z průlomové sezony 2021, vyhrála 6:3, 6:4.

Vzhledem k vašemu spokojenému úsměvu pocity z utkání musíte mít dobré, že?

Mám z toho velice dobrý dojem. Očekávala jsem, že Viktorija bude hrát velice dobře, protože tady loni byla ve čtvrtfinále a tráva jí sedí. Ode mě to ale bylo o hodně lepší než minule. Na trávě se cítím dobře, s každým zápasem se zlepšuju. Cítím, že do sebe všechno konečně začíná zapadat a že se mi postupně navyšuje sebevědomí. Mám z toho obrovskou radost, těším se na další zápas.

Co se vám nejvíc dařilo?

Celkově všechno. Dobře jsem ji tlačila, pak jsem si zase v důležitých okamžicích počkala. Bylo to hodně o výměnách, kdy měnila rytmus hry. Popasovala jsem se s tím dobře. Bylo důležité vrátit hodně returnů a pomoct si servisem, což se mi taky dařilo.

Hodně jste chodila na síť. Objevila jste se na ni pětadvacetkrát, z toho osmnáctkrát jste byla úspěšná…

To ani nevím, tolikrát? Tolikrát?! To se ani nezdálo. Určitě to bylo taky důležité. Začínám vnímat, kdy ten míč zahraju dobře, kdy s tím soupeřka bude mít problémy a kdy to mám jít aktivně dohrát na síť. Řekla bych, že mám dobré nastavení mysli. Oproti předchozím zápasům už vím líp, co mám dělat.

Ve druhém setu se duel mohl snadno otočit. Prohrávala jste 1:3, vaše reakce ale hovořila sama za sebe, ztracený servis jste si vzala zpět čistou hrou. Jak moc zásadní moment to byl?

Bylo to klíčové, přece jenom tráva je nevyzpytatelná. Na začátku setu jsem nevyužila plno brejkbolů a pak se mi jeden game na podání nepovedl. Ale myslím, že i díky tomu jsem se zdravě naštvala a řekla jsem si, že to prostě ne, že to zkusím zahrát líp a víc ji dostávat pod tlak.

Působíte sebevědoměji, zase si na kurtu dovolíte velké věci. Vrací se Bára Krejčíková z loňské sezony?

Nechci to takto předvídat. Po dlouhé pauze se snažím jet každý zápas naplno a co nejvíc jich vyhrát, abych chytila co nejdřív dobrý rytmus a formu. Přála bych si navázat na výsledky, které jsem měla loni, to je jasné.

Na konci jste neproměnila tři mečboly, poslední dva fiftýny ale byly eso a vítězný bekhend po lajně. Ideální?

Myslím, že je to vynikající závěr zápasu! Škoda že to eso nepřišlo dřív, ale v té chvíli mi samozřejmě pomohlo. Na mečbol jsme hrály dlouhou výměnu, v níž jsem soupeřku tlačila a byla jsem lepší. Věděla jsem, že si pro to musím jít a že si musím uhrát winner.

Do loňska jste měla minimální zkušenosti na trávě. Říkala jste, že byste ráda nalezla symbiózu s povrchem. Jak to teď vypadá?

Já myslím, že to vypadá dobře. Už loni jsem tady hrála dobře, dostala jsem se do osmifinále a prohrála jsem s Ash, která to celé vyhrála. Letos těch zápasů moc nemám, ale symbiózu cítím. Moje hra i moje nastavení na trávu je dobré. Mám ji ráda, cítím se na ní dobře. Od loňského roku jsem se s ní víc zžila a zlepšila se na ní.

Jak jste se vyrovnala s kurtem číslo 18, který je určitým způsobem specifický?

Byl příjemný. Líbilo se mi, že tam bylo dost Čechů, kteří mi fandili. Byla jsem moc ráda, hnali mě dopředu, řvali mé jméno. Hodně mi pomohlo, že mám publikum na své straně. 

Budete hrát třetí kolo na grandslamu už pošesté, a to během necelých dvou let… Zvykla jste si už?

Nechci se vracet zpátky. Nepůjdeme ani do budoucnosti, ani do minulosti. Ale je to úžasné a nedá se na to zvyknout. Nikdy není automatické dostat se do třetího kola. 

Další soupeřku znáte?

Ne ne, neříkejte mi to, děkuju. Zítra hraju debla, nechme to po deblu.

Jaký byl vlastně středeční debl s Katkou Siniakovou?

Hrály jsme velice dobře. Známe se, naše herní styly se dobře doplňují. Včera jsme obě dobře podávaly i returnovaly, snažily jsme se tlačit odzadu a dohrávat na síti. Měly jsme tam dost pěkných výměn. Jsem ráda, že se nám to tak zadařilo. Sehrály jsme se a rozehrály, těšíme se na další zápas.

Jaké byly první momenty, když jste spolu nehrály čtyři měsíce?

Ani mi to nepřišlo. Známe se dlouho a potkávaly jsme se v Praze, byly jsme v kontaktu. Jsem na ni zvyklá, hraje se mi s ní skvěle.

Začíná se vám to zase hromadit, každý den máte zápas. Je to dobře?

Je to dobře! Konečně. Je to určitě moc dobře, jsem ráda za to, že můžu hrát, že jsem konečně zdravá a cítím se fajn. 

Tadej Pogačar se letos může zařadit k pěti legendám, které na Tour de France triumfovaly třikrát za sebou. Dokázali to jen Louison Bobet (1953 až 1955), Jacques Anquetil (1961 až 1964), Eddy Merckx (1969 až 1972), Miguel Indurain (1991 až 1995) a Chris Froome (2015 až 2017).

Před dvěma lety Pogačar otočil Tour v závěrečné časovce, když jedním z nejúchvatnějších výkonů v cyklistických dějinách vytrhl vítězství právě z rukou Primože Rogliče. Vloni dominoval už s náskokem přes pět minut.

Letos se třiadvacetiletý Slovinec jeví ještě silněji, neboť ovládl všechny tři etapové podniky, na nichž se ukázal. Závod Kolem Spojených arabských emirátů, Tirreno-Adriatico i závod Kolem Slovinska.

A také proto, že jeho armádu v týmu UAE tvoří slovutní domestici George Bennett, Rafal Majka, Brandon McNulty nebo Marc Soler.

„On a Roglič jsou jasní favorité. Myslím, že budou v závodě jako kočka a myš, budou se navzájem nahánět a hlídat. Je otázka, zda toho někdo jiný dokáže využít ve svůj prospěch,“ říká Bradley Wiggins, vítěz Tour 2012 a dnes expert televize Eurosport.

Jedním z cyklistů druhé vlny by mohl být Jonas Vingegaard, který je však zároveň týmovým kolegou Rogliče. Vloni, když musel první muž formace Jumbo-Visma po pádech odstoupit, chopil se dánský jezdec role lídra skvěle a dojel si pro druhé místo.

Také letos může být v případě souhry několika okolností silnou druhou kartou své stáje. Wiggins nepodceňuje ani veterána Gerainta Thomase.

„Je mu 36 let a Tour už jednou vyhrál. Ale svým triumfem na nedávném závodě Kolem Švýcarska ostatním hodil rukavici. Nelze ho přehlížet, v životě jsem nepotkal nikoho s tak silným psychickým nastavením,“ upozorňuje Wiggins, někdejší parťák Thomase z týmu Sky.

Jako další výrazné postavy závodu se zmiňují Australan Ben O’Connor z AG2R, Kolumbijec Daniel Martínez z Ineosu či domácí Romain Bardet z DSM. Ale skutečné veličiny jako Egan Bernal, Richard Carapaz, Julian Alaphilippe nebo Jai Hindley, vítěz Gira, z různých důvodů chybí.

„Pokud pojede Pogačar ve formě, jakou v sezoně dosud ukazoval, bude nesmírně těžké, skoro až nemožné ho porazit,“ soudí Wiggins.

Tour poprvé ve více než stoleté historii zavítá do Dánska, v Kodani se závodníci projedou kolem sochy Malé mořské víly či královského sídla Amalienborgu. Ve víkendových dánských etapách se čeká souboj proti větru, po přesunu do Francie přijdou na řadu úseky na kostkách.

„Jasně, později jsou v itineráři horské dojezdy, už první týden však bude určující a možná rozhodující. Žádný prolog, nýbrž docela dlouhá časovka na začátek, dále enormní množství fanoušků podél trasy, potom kostky,“ vypočítává Wiggins lákadla i nástrahy startu závodu.

Dánové kola milují, Kodaň bývá označovaná jako hlavní město cyklistiky. Proto lze v prvních dnech očekávat skutečný nápor fanoušků.

„Tour de France je navíc závod všech závodů,“ zmiňuje Alberto Contador, šampion „Staré dámy“ z let 2007 a 2009, nyní rovněž expert Eurosportu.

„Tlak na Tour je neporovnatelný s ostatními závody. Všechny týmy se na ni nejvíce soustředí, pro všechny je nejdůležitější. Vždy jsem tam výrazně vnímal napětí a zodpovědnost za výsledek,“ pokračuje Španěl. „Ale o to hezčí je Tour vyhrát a zažít pocit, kdy z vás všechno spadne,“ dodává.

V době koronavirové pandemie a lockdownů dokonce zvažoval návrat k profesionální cyklistice, přestože kariéru ukončil už po sezoně 2017.

„Měl jsem najednou dost volného času a začal znovu trénovat. Jen tak, bez určitého cíle. Ale moje čísla a výkony mě donutily přemýšlet, jestli to mám ještě zkusit. Probíral jsem to s lidmi kolem sebe, nicméně nakonec jsem usoudil, že bude lepší nechat věci být, jak jsou,“ vysvětluje.

Poprvé po čtyřech letech se Tour obejde bez českých jezdců. Tři týdny a přes 3 300 kilometrů dlouhá pouť startuje časovkou dnes od 16 hodin.

Red Wings, v jejichž kádru jsou čeští hokejisté Jakub Vrána, Filip Zadina a Filip Hronek, chyběli ve vyřazovacích bojích pošesté za sebou, Lalonde má nově budovaný tým vrátit na výsluní.

V předchozím působišti slavil s Lightning jako spolupracovník hlavního kouče Jona Coopera zisk Stanley Cupu v letech 2020 a 2021 a letos s nimi hrál potřetí za sebou finále. Před příchodem do Tampy trénoval v nižších soutěžích ECHL a AHL.

„Osvědčil se jako vynikající trenér na všech úrovních a v posledních čtyřech sezonách v NHL byl součástí veleúspěšného programu v Tampě Bay. Domníváme se, že je připraven udělat další krok v kariéře jako hlavní kouč Red Wings,“ uvedl v prohlášení generální manažer detroitského klubu Steve Yzerman, který v minulosti zastával stejnou funkci i u Lightning a v roce 2013 tam udělal z Coopera hlavního trenéra.

Začne platit od příští sezony 2023/24, kdy dostane Jokič podle zámořských médií 46,6 milionu dolarů. Příjem se mu poté každým rokem zvýší a v poslední sezoně 2027/28 by měl srbský pivot inkasovat 61,5 milionu dolarů.

Jokič jako třináctý basketbalista v historii získal dvakrát za sebou cenu MVP. V minulém ročníku zaznamenal průměry 27,1 bodu, 13,8 doskoku a 7,9 asistence a stal se prvním hráčem, jenž překonal v sezoně hranice 2000 bodů, 1000 doskoků a 500 asistencí.

Na podzim se Jokič představí v Praze na mistrovství Evropy. Úřadující vicemistři Srbové budou soupeřem českého týmu v základní skupině 3. září.