Tenisově pořád září. Na turnaji v americkém Cincinnati v souboji hvězd nedávné minulosti a shodně trojnásobných grandslamových šampionů vyřadil Švýcara Stana Wawrinku po bezmála třech hodinách 7:6, 5:7, 7:5. To ještě zdravotní problémy překonal.

V dalším kole ale po další náročné šichtě prohrál s mladším krajanem a aktuální britskou jedničkou Cameronem Norriem.

Ačkoli je Norrie na světovém žebříčku jedenáctý a Murray až sedmačtyřicátý, rozdíl mezi hráči nebyl patrný. Co víc, pětatřicetiletý rodák ze skotského Glasgow byl v mnoha ohledech lepším, chytřejším a zajímavějším hráčem na kurtu.

Jenže opět, jako už tolikrát, ho zradilo tělo.

V závěru utkání Murray trpěl a marně se vyrovnával s křečemi. Po duelu musel být přímo na kurtu ošetřován a bez pomoci z něj ani nedokázal odejít.

„Každý hráč má s křečemi zkušenosti, obzvlášť v těchto těžkých letních podmínkách. Ale mně se to stává pravidelně, na mnoha turnajích. Mám z toho velké obavy,“ přiznal Murray na tiskové konferenci. 

Porážku nechtěl svádět výhradně na zdravotní neduhy. „Neříkám, že bych ten zápas vyhrál. Ale na konci to bylo opravdu zlé. Mělo to velký vliv na mou hru už od poloviny posledního setu,“ dodal.

Skvělá výměna mezi Murraym a Norriem:

Držitel titulu Sir, vítěz US Open 2012 a Wimbledonu z let 2013 a 2016, dvojnásobný olympijský vítěz a také daviscupový šampion přiznal, že má z křečí hrůzu. Lékaři zatím nemohou přijít na to, co je v konkrétním Murrayho případě způsobuje.

„Děsí mě to. Potřebuju najít řešení. Nikdo přesně neví, proč se mi to děje. Může to být špatná hydratace, strava, únava, nedostatek kondice, stres. Potřebuju vědět, o co tady jde,“ vyprávěl zoufalý britský šampion.

Murray se po dlouhé pauze a dvou operacích kyčle v posledních letech snažil dostat zpět do první stovky, což se mu letos i díky divokým kartám udělovaným pořadateli větších turnajů konečně podařilo. Teď ale znovu přichází na přetřes případný konec kariéry.

Skotský tenista nevylučuje, že skončí ze dne na den, bez velkých fanfár a oficiálních oznámení.

„Když to oznámíte dopředu, mám pocit, že je to po psychické stránce hodně obtížné, je kolem toho hodně tlaku a stresu. Na posledních turnajích se chcete ukázat,“ uvedl.

„Takže nevím, jestli budu něco oznamovat, nebo prostě skončím a bude. Vážně nevím,“ dodal Murray.

Držitel rekordních 22 grandslamových titulů nehrál od úvodu července, kdy musel kvůli natrženému břišnímu svalu odstoupit z Wimbledonu před semifinále proti Australanovi Nicku Kyrgiosovi. V Cincinnati se chtěl šestatřicetiletý Nadal naladit na blížící se US Open.

„Do New Yorku zbývá týden a půl. Je smutné, že už tady nebudu pokračovat. Potřebuju se dostat do grandslamového módu,“ řekla světová trojka po vyřazení se 152. hráčem aktuálního žebříčku ATP.

Zápas trval téměř tři hodiny, navíc ho v prvním setu na půldruhé hodiny přerušil déšť. Nadal nevykazoval žádné známky zdravotních omezení.

„Potřebuju trénink, potřebuju lépe returnovat a potřebuju dny. Samozřejmě je při návratu lepší vyhrát, ale nebyl jsem dostatečně připravený. Hlavní je zůstat zdravý, tohle zranění je složité. Musím to brát krok za krokem,“ řekl vítěz turnaje v Cincinnati z roku 2013.

Ve skvělé formě se před obhajobou titulu na US Open prezentuje Britka Emma Raducanuová. Loňská senzační šampionka newyorského grandslamu nejprve v Ohiu porazila 6:4, 6:0 Serenu Williamsovou a v druhém kole si ještě výrazněji poradila s další bývalou světovou jedničkou Běloruskou Viktorií Azarenkovou, kterou deklasovala 6:0, 6:2.

Jubilejní padesáté vítězství v sezoně zaznamenala světová jednička Iga Šwiateková z Polska, která zdolala 6:4, 7:5 bývalou šampionku US Open Sloane Stephensovou z USA.

Z pětice českých tenistek zůstala v turnaji už jen Petra Kvitová, jež se ve 3. kole na úvod dnešního programu v 17:00 SELČ střetne se světovou pětkou Uns Džábirovou z Tuniska.

Šestadvacetiletý reprezentant významně přispěl k remíze 0:0 v úvodním duelu závěrečného play off Ligy mistrů v Baku proti Karabachu. Bílek ocenil atmosféru v ázerbájdžánské metropoli, věří však, že v domácí odvetě, která je na programu příští úterý, bude ještě lepší.

Staněk předvedl v utkání několik výborných zákroků. „Jindra je skvělý. Dneska nás zase podržel a ukázal, že je to pravděpodobně nejlepší český gólman. Věřím, že mu forma vydrží i minimálně pro odvetu. Brankáři jsou od toho, aby soupeřovy šance pokryli. Náš to bezezbytku splnil,“ řekl Bílek na tiskové konferenci.

„Já už jsem si na to (Staňkovy výkony) zvyknul. Co projde, tak chytí. Je to takový náš Hašek z Nagana,“ prohlásil stoper a kapitán Lukáš Hejda, který kvůli třetí žluté kartě v kvalifikaci přijde o domácí odvetu.

Bílek byl s nerozhodným výsledkem spokojený. „Strach (z Karabachu) jsme neměli, respekt ano. Věděli jsme, že pokud otevřeme prostory, soupeř bude velmi kvalitní a bude mu to vyhovovat. Snažili jsme se poctivě bránit a získali jsme zaslouženou remízu. Přijeli jsme sem pro dobrý výsledek, to se nám podařilo, takže spokojení jsme. V odvetě nás čeká velmi těžký zápas srovnatelný s tím, který jsme sehráli tady,“ uvedl sedmapadesátiletý bývalý hráč Sparty nebo sevillského Betisu.

„Celý zápas jsme hráli do defenzivy velmi dobře. V první půli si soupeř vytvořil dvě šance, my jsme tam měli dvě tři brankové situace. Ve druhé půli jsme je kromě jedné střely do ničeho nepustili. Jsme spokojení s remízou, protože jsme věděli, že kvalita Karabachu je vysoká. Už jenom to, že vyřadili tři velmi dobré týmy před námi, svědčilo o tom, že jsme narazili na velmi silný celek,“ konstatoval Bílek.

Na stadion Tofika Bachramova přišlo 31.150 diváků.

„Máme radost, že si můžeme zahrát takové zápasy, kde je výborná kulisa a jde o strašně moc. Jakmile vstoupíte do utkání, hráči ani trenéři atmosféru tolik nevnímají. Atmosféra byla bezvadná, ale věřím, že v Plzni bude ještě lepší, protože máme fantastické fanoušky. Věřím tomu, že nám tam zase vytvoří úžasnou kulisu a domácí zápas dopadne ještě o něco líp než ten dnešní,“ prohlásil někdejší kouč Sparty, Dinama Tbilisi nebo reprezentace Kazachstánu.

Netradičně na levém kraji obrany nastoupil stoper Václav Jemelka.

„Venca je velmi zkušený hráč a dneska potvrdil svoje kvality. I když nastoupil na trošku nezvyklém postu, celý zápas odvedl super výkon. Jsem s ním spokojený stejně jako s ostatními,“ podotkl Bílek.

Gólem a dvěma asistencemi se na výhře nad obhájci zlata, kteří v Kanadě dosud neprohráli, podílel útočník Jiří Kulich. Spolehlivý výkon podal brankář Tomáš Suchánek, který si připsal 28 zákroků.

Češi vedli 3:1 po dvou třetinách, v závěrečné části po tvrdém faulu na koleno dostal pětiminutový trest obránce Stanislav Svozil, ale nadšeně bojující čeští hokejisté obdrželi v dlouhém oslabení jen jeden gól a výsledek pak pečetili trefou do prázdné branky.

Český tým porazil na šampionátu hráčů do dvaceti let Američany poprvé od roku 2011 a do semifinále postoupil po čtyřech letech. Na medaili čekají Češi od roku 2005. Dalšími soupeři svěřenců trenéra Radima Rulíka bude v pátek domácí Kanada.

Mistrovství světa hokejistů do 20 let v Edmontonu (Kanada) – čtvrtfinále:

USA – Česko 2:4 (1:1, 0:2, 1:1)

Branky a nahrávky: 13. Cooley (Coronato, Knies), 52. Mazur (Slaggert, Duran) – 18. Myšák (Ticháček, Kulich), 28. Hauser (Ivan, Jiříček), 31. Šapovaliv (Kulich, Hamara), 59. Kulich. Rozhodčí: Holm (Švéd.), Hiff – Mackey, Oliver (oba Kan.). Vyloučení: 0:1, navíc Berard (USA) a Svozil (ČR) oba 5 min. a do konce utkání. Využití: 1:0. Diváci: 739.

USA: Mbereko – Faber, Hughes, Truscott, Kaiser, Peart, Kleven, Moore – Mazur, Bordeleau, Slaggert – Coronato, Cooley, Knies – Samoskevich, James, Berard – Duran, Savage, Pastujov – McKown. Trenér: Nate Leaman.

Česko: Suchánek – Ticháček, Jiříček, Svozil, Špaček, Hamara, Čech, Š. Němec – Myšák, Šapovaliv, Kulich – Urban, Gut, Szturc – Ryšavý, Menšík, Kos – Hauser, Ivan, Měchura. Trenér: Radim Rulík.

Úspěšný právník a úřadující prezident Ukrajinské atletické federace dostal během právě probíhajícího evropského šampionátu v Mnichově „opušťák“, aby mohl aspoň na chvíli sledovat úspěchy sportovců závodících pod modro-žlutou vlajkou.

Jednatřicetiletý Pronin totiž pomáhá bránit svoji zem proti agresorům jako pilot dronu. Jím vedené útoky jsou dokonce natolik úspěšné, že ruská armáda nabízí za jeho dopadení odměnu.

„Shazujeme bomby nejen na ruské tanky, ale i na ruská auta a na domy, kde se skrývají. Máme drony s malými bombami o váze nějakých 300 gramů. Těmi není možné rozdrtit tank, zabíjet můžete pouze vojáky. Ale některé bomby mají velkou sílu,“ uvedl šéf právník z kanceláře Pronin Partners v rozhovoru pro britský Guardian.

Jeho přesné zásahy rozsévají v řadách protivníků paniku a smrt, ale operátor dronu bere tuto stránku války pragmaticky. „Dělám to pro naši zemi. Když nezabijeme my je, tak oni mohou zabít naše děti, mohou zabít nás. Ale v normálním životě samozřejmě žádný vrah nejsem,“ vysvětlil mnohdy kruté zákonitosti války.

Podobně jako řada dalších Ukrajinců, dobrovolně se přihlásil do řad armády v prvních den po přepadení své vlasti.

„Psychicky jsem s tím vyrovnaný. Ale 25. února (den, kdy Rusko napadlo Ukrajinu) jsem se cítil strašně. Rusové byli deset minut od našeho domova a pamatuju si, jak přítelkyně plakala. A pak jsem otevřel Instagram (Volodymyra) Zelenského, kde prohlásil: ‚Nechci odvoz, chci zbraně.‘ Byl jsem v šoku a říkal si, že odteď bude každý Ukrajinec bojovat,“ popsal Pronin první okamžiky konfliktu.

Protože s drony už dříve létal pro zábavu, požádal svého velitele, zda by nemohl své znalosti a schopnosti použít i při obraně Ukrajiny. Když se ruští vojáci blížili ke Kyjevu, byl rychle hozen do kruté reality války. Občas se od útočníků nacházel jen nějakých 100 až 200 metrů.

„Neměl jsem žádné vojenské zkušenosti, ale věděl jsem, že nás mohou napadnout. Na to jsem byl psychicky připravený. Spousta operátorů dronů jsou mladí lidé, protože mají zkušenosti s videohrami. Ale řeknu vám, válka je něco úplně jiného. Ruské dělostřelectvo vás může ve vteřině zabít,“ uvědomuje si první muž ukrajinské atletiky.

Na evropský šampionát dostal z místa bojů kolem Doněcku krátkou dovolenou. Díky tomu mohl vyrazit do Mnichova sledovat, jak si vede malá ukrajinská výprava. Ale i v ochozech Olympijského stadionu je myšlenkami převážně ve své domovině a u své bojové skupiny dronařů, která si říká Taktičtí ničitelé.

„Každý den pracujeme na frontové linii. Děláme průzkum, víme, kde je kolik ruských vojáků a kolik mají tanků či jiných vozidel. Potom tvoříme zprávy pro ministerstvo obrany. Je toho hodně. Hodně tanků, hodně aut, hodně Rusů,“ prohodil zamyšleně Pronin.

Některé z bojových akcí později zveřejňuje na svém instagramovém účtu, aby udržel povědomí světové veřejnosti o problémech jeho země.

„Ano, je to propaganda. Dělá to tak většina ukrajinských vojáků. Je to nová válka, nový typ konfliktu. Každý něco nahrává,“ přiznal operátor dronu.

„Dáváme si pozor, abychom neprozradili naši pozici. Ale Rusové o nás vědí. Před měsícem mi naše rozvědka pustila jejich rozhovor. Mluvili o nás a prohodili něco jako ´zas**ný tým dronařů´. A taky říkali, že když někoho z nás nebo celou skupinu chytí, tak dostanou peníze a několik dní volna.“

Tak cenná je pro ukrajinskou armádu a nebezpečná pro ruská vojska činnost operátora dronů Pronina, který ještě před půl rokem prožíval mnohem klidnější život právníka a šéfa ukrajinské atletiky.