Cedidlův zákrok na Ewertona, po němž brazilský hráč odkulhal ze hřiště, jako bývalý obránce naprosto nechápu. Asi nebyl duchem přítomný, jinak by něco takového neudělal. Sice se po utkání omluvil, že byl přemotivovaný, to je od něj hezké a zachoval se jako chlap, ale likvidační faul to nijak neospravedlňuje. A musí očekávat vysoký trest. Jestliže Kuchta za podobný zkrat bude stát pět zápasů, měl by také on dostat trest na horní hranici sazebníku.

Po utkání se Zlínem si slávistický trenér Jindřich Trpišovský postěžoval, že před důležitou odvetou s Panathinaikosem Athény v Řecku v boji o Konferenční ligu a český koeficient má minimálně dva zraněné hráče, kteří nejspíš nenastoupí.

Když odhlédneme od brutálního zákroku Cedidly, výčitky, že soupeř proti Slavii hrál příliš ostře, že ji měl v této pozici českého vyslance šetřit, jdou proti podstatě fotbalu. Proboha, přece každý chce v lize vyhrát, uspět. Těžko může mít někdo v hlavě – pozor, hraje se o koeficient, musíme chodit do soubojů opatrněji, upustit. To nejde! Takhle nelze uvažovat. Samozřejmě je pak důležité, co rozhodčí dovolí.

Trenér Trpišovský opět postavil dosti pozměněnou sestavu, evidentně některé hráče šetřil. Slavia si to dovolit může, otázkou je, jestli je to ku prospěchu, jestli další hráči jsou na stejné kvalitě. Protože vždycky se vytvoří nějaký základ, od něhož se trenér odráží. Podle mého se to v zápase s Hradcem projevilo, teď už to bylo mnohem lepší.

Naopak trenér Michal Bílek moc plzeňskou jedenáctku nemění, jen málo na určitých pozicích, jak situace vyžaduje. Ale sestavou moc netočí, má rád, když je mančaft sehraný.

Spartu vítězství v Českých Budějovicích, první pod trenérem Brianem Priskem, hodně povzbudí. I když Budějovice nejspíš nebudou patřit do absolutní špičky, kvalitu především doma mají. Pro Spartu je další velký přínos, že nedostala gól. Po všech nezdarech je to pro ni jen dobře.

Ale hráči musí dál makat. Najet na nějaký způsob hry pod novým trenérem je dlouhodobý proces, změn bylo dost, bude to nějakou dobu trvat. Každé vítězství v této přechodové fázi se ovšem počítá.

Nováček Brno jede na euforii. Umocněnou tím, že vyhrálo v Olomouci, která v prvním kole jasně deklasovala Baník na jeho půdě. Trenér Václav Jílek své svěřence moc chválil, že nejde o náhodu, přímo velebil jejich výkon. Doma s Brnem to měli potvrdit, vrátili se však na zem. Pro Brno velká jednička, ostatní mančafty to určitě zaznamenaly, že nováček nebude odevzdaný. Liga je dlouhá, ale úvod se Zbrojovce povedl.

Po dvou kolech jako jediný tým bez bodu zůstaly Pardubice. Po domácí porážce s Českými Budějovicemi, kdy nebyly horší, podlehly na půdě mistra. V Plzni bodovat je velice složité, obhájce titulu má stabilizovaný a zkušený mančaft. Nešlo však o ostudu, že by dostaly nakládačku, pět gólů. Nedělal bych proto z toho tragédii, jde o to hodit to za hlavu a připravit se na další zápas. Nasadit zbraně, které Pardubice mají – poctivý přístup, obětavost, bojovnost.

Mě více zaráží Baník Ostrava. Olomouc si s ním v prvním kole dělala, co chtěla, teď na Bohemce rychle vede, ale najednou se všechno otočí a prohrává o dva góly. Nevěřil jsem, že by ještě Baník s tím něco mohl udělat, ale dokázal to. Pro mentální sílu mužstva je to hodně důležitá remíza. Pro fanouška nádherná podívaná, pro trenéry však nápor na srdíčko.

U Bohemky si cením, že ve dvou zápasech dala šest gólů. Loni se střelecky trápila, teď jí to do sítě padá. Když jsem ji viděl v Jablonci, líbilo se mi, jak rychle přechází do útoku, s jakým počtem hráčů. Myslím si, že ji čeká jiný ročník než předchozí.

Nizozemský útočník Mick Van Buren si připsal hattrick. Už dlouho říkám, že je to hodně zajímavý hráč, líbí se mi a nechápu, proč fotbalista jeho kvalit nemá někde stálé místo. Něco tam je a já nevím co. Ve Slavii se pořád hledají útočné typy, zkoušejí se další a další, přitom Van Buren je k dispozici už několik let a nabízí obrovskou kvalitu. Dosáhl toho hodně a je u nás už adaptovaný. Jak říkám, něco v tom je.

Útočník je nyní na útěku. Třiatřicetiletý Lo dostal zásah do hlavy, byl převezen do nemocnice, kde po několika hodinách lékaři konstatovali mozkovou smrt. Informoval o tom dnes zpravodajský server BBC News.

Lo, plným jménem Leandro Pereira do Nascimento Lo, byl jedním z nejúspěšnějších bojovníků brazilského jiu-jitsu. Osmkrát vyhrál mistrovství světa v pěti různých váhových kategoriích. Získal také tituly na Světovém poháru, Panamerickém šampionátu a brazilském národním mistrovství v jiu-jitsu.

Podle zprávy brazilské policie byl Lo s přáteli v klubu Sirio v jižní části Sao Paula. Svědci uvedli, že policista Henrique Otávio Oliveira Velozo začal dělat výhružná gesta lahví, kterou vzal ze stolu. Lo ho zneškodnil a řekl mu, aby odešel. Policista pak vytáhl zbraň a střelil Loa do čela. Policie zahájila vyšetřování případu a pátrá po podezřelém.

„Komise vyhodnotila výkon celého týmu rozhodčích jako neuspokojivý. Rozhodčí nedodrželi jednu z priorit – ochranu zdraví hráčů. Rozhodčí Dalibor Černý nebude do konce září 2022 nasazován na utkání F:L. VAR Vít Ondráš má omezeny delegace na všechna utkání do konce podzimní části.“ píše se v prohlášení, které komise rozhodčích zveřejnila v pondělí dopoledne. 

Připravujeme podrobnosti. 

West Ham začal před vyprodaným hledištěm zostra a okamžitě způsobil chaos v obraně velkého favorita. Slibné šance měli Jarrod Bowen a Michail Antonio, jenže neproměnili.

Otěže pak převzal hvězdný výběr Pepa Guardioly. A do konce zápasu už je nepustil. Citizens 75 procent času drželi míč, odevzdaní Hammers běhali takřka výhradně bez míče. Nezbyla síla ani na ojedinělé rychlé brejky, domácí častokrát jen zoufale odkopávali míče.

Rozhodl Erling Haaland. Norský kanonýr si ve své ligové premiéře došel pro penaltu, kterou sám proměnil. Ve druhé půli pak zvýšil po dokonalé kolmé přihrávce od Kevina de Bruyneho.

„Jednoznačně jsme si zasloužili prohrát,“ uvedl pro klubové stránky český záložník Tomáš Souček. 

„Prostě jsme jim nemohli vzít balon. Měli ve středu pole spoustu hráčů, takticky nás překvapili. Byli pro nás až příliš dobří, nebyli jsme schopní na to reagovat,“ znělo jasné hodnocení trenéra Davida Moyese.

Krajní obránci hostů Kyle Walker a Joao Cancelo často sbíhali do středu zálohy, kde pomáhali tvořit hru. I Vladimír Coufal po utkání ve vysílání stanice Canal+ Sport uvedl, že něco takového ještě neviděl, ačkoli se kouč Pep Guardiola podobnými taktickými variantami často prezentoval už v minulé sezoně.

City na každý pád dokázalo v malých prostorech vířivým a nepředvídatelným pohybem hráčů vždy vytvořit volné pozice pro ofenzivní hvězdy. A mělo většinu času drtivý tlak.

Vladimír Coufal se musel znovu prát s Jackem Grealishem, kterého v minulosti označil za nejhůře bránitelného fotbalistu v celé Premier League. Oba hráči už mají za sebou řadu konfliktů a ani tentokrát si nic nedarovali.

Už ve 12. minutě český bek anglického hračičku sestřelil u lajny ostrým skluzem a mohl děkovat nepozornosti rozhodčího Michaela Olivera, který netasil kartu žádné barvy. V 70. minutě Coufal Grealishe fauloval znovu, Angličan se mu poté z trávníku vysmál.

Animozita se stupňovala a v 75. minutě kamery zachytily oba fotbalisty během hádky, při níž si „stomilionový“ Grealish raději zakrýval ústa.

Český reprezentant byl však jedním z mála hráčů Hammers, kteří v anglických, potažmo londýnských médiích sklidili aspoň částečnou chválu. Zatímco většina spoluhráčů působila letargicky, od Coufala alespoň létaly jiskry.

„Solidní výkon Coufala, hostům způsobil pár problémů, když se pustil do útočení a dával míče do šestnáctky,“ napsal server Football.London, Coufalovi dal známku 7 z 10 a dokonce jej vyhlásil za hvězdu týmu.

„Jack Grealish byl určitě nejméně výrazný z přehršle útočných talentů City. Coufal ho držel zkrátka. Čech navíc ukázal dobré spojení s Gianlucou Scamaccou ve druhé půli,“ pokračoval magazín v hodnocení.

Vysoký italský útočník, nová posila ze Sassuola, prožil ve druhé půli složitý debut. Coufal mu v 73. minutě skvostně posadil míč na hlavu, Ital byl ale v ofsajdu a jeho prudkou hlavičku stejně brazilský brankář Ederson vyrážel.

„Ale bylo to dobré znamení,“ podotkl Football.London. Coufala chválil i Evening Standard: „Ve hře dopředu byl samozřejmě limitován, musel se věčně prát s Grealishem. Ale když už se dostal do finální třetiny, centroval dobře.“

S výrazně menším nadšením v Anglii hodnotili hru Tomáše Součka. „Neměl žádný vliv na hru,“ kritizoval klubový insider blog Claret and Hugh.

„Bylo to pokračování výkonů z minulé sezony, Souček nadále vypadá, jako kdyby ho něco trápilo. Jeho řeč těla není dobrá,“ dodal web.

Smířlivější směrem ke kapitánovi české reprezentace byl Football.London: „Nebyl tolik vidět, zejména v první půli. Ale po přestávce udělal pár dobrých bloků, byl silný v soubojích a dobře předvídal. S Declanem Ricem už byli víc sami sebou.“ 

Souček přiznal, že to nebylo ono. „Zápas se vůbec nevyvíjel tak, jak jsme chtěli. Musíme se rychle zvednout, zlepšit se,“ burcoval.

West Ham se totiž hned v úvodu sezony může ocitnout pod nepříjemným tlakem. Příští kolo hraje na půdě Nottinghamu Forest. Kladiváře čeká těžký boj proti extrémně motivovanému a bojovnému týmu, který se v Premier League představí po dlouhých třiadvaceti letech.

„Bude to pro nás strašně důležitý zápas. Nechceme být po dvou zápasech bez bodu. Musíme ale zlepšit úplně všechno,“ podotkl sedmadvacetiletý záložník.

„Dnes vyrazíme pod stěnu, zítra začínáme lézt. Když půjde vše bez komplikací, měli bychom sestoupit za sedm dní,“ píše v neděli večer ze základního tábora Tomáš Petreček.

O pár hodin později už společně s Markem Holečkem a Radoslavem Grohem vyrazili do míst, kam doposud nevkročila lidská noha. Před sebou pozoruhodné dobrodružství, při kterém dostanou zabrat nejen nohy, ale také ruce a především hlavy.

Pákistánská hora Mašerbrum se sice netyčí do výše obletovaných osmitisícovek (přesto jí 7821 metrů stačí na pozici 22. nejvyšší hory planety), ale může se pochlubit velice impozantním profilem, díky němuž si vysloužila obdiv nejednoho horolezce.

„My jsme kolem téhle hory docela často chodili a od pohledu tenhle kopec vypadal docela náročně. Ale když jsme dorazili do base campu a viděli ji zblízka, tak se nám docela sevřela srdce,“ sdělil přímo z místa Petreček.

Aklimatizace měla trhliny

Společně s Grohem a Holečkem vyrazili z Prahy do Karákóramu v polovině července a základní tábor pod horou rozbili o deset dní později v liduprázdném západním údolí a výšce přibližně 4300 metrů.

„Stany máme postavené přímo na ledovci a těsně za nimi protéká ledovcový potok. Počasí je výstavní, a tak můžeme sledovat monstrózní stěnu tyčící se přímo nad námi,“ popsal své dojmy těsně po příchodu Petreček.

Na dlouhé kochání krásami Karákóramu ale nebyl čas. Krátce po zřízení tábora vyrazili horolezci podstoupit aklimatizaci, která je při podobných podnicích nutná kvůli přizpůsobení červených krvinek vysokohorskému prostředí a řídkému vzduchu.

Češi se během tří dnů těžkým terénem vyšplhali do výšky zhruba šesti tisíc metrů, dál už je ale nepustilo zhoršující se počasí, kvůli kterému se rozhodli dalšího dne vrátit do základního tábora. 

„Dostali jsme se do výše zhruba 6300 metrů, což není úplně stoprocentní, ale kvůli předpovědi jsme se rozhodli jít zpátky. Pohybovali jsme se v místech, kde před námi nejspíš ještě nikdo nebyl,“ líčí Petreček.

„Bylo to celkově náročné. Všude byly obrovské trhliny, některé velikosti Ústředního autobusového nádraží Ostrava, a mezi nimi úzké mosty. Taky jsme se museli hodně brodit sněhem a celý den trávili navázaní na laně, takže jsme vrátili docela hodně unavení,“ dodává dvaačtyřicetiletý lezec, který je v profesním životě hasičem. 

Na vrchol po 37 letech

Výstup na horu ale bude téměř jistě mnohem náročnější. Čeští lezci se chtějí pokusit o prvovýstup západní stěnou, kterou před nimi ještě nikdo nevylezl. 

Čeká je přitom převýšení bezmála 3500 metrů a řádná porce náročného lezení ve strmém terénu. „Tohle nebude žádný choďák,“ upozorňuje Petreček.  

Zda-li se českému triu podaří jako teprve páté výpravě v historii a první od roku 1985 stanout na vrcholu, se uvidí v nadcházejícím týdnu.

Základní tábor opustili v pondělí ráno.