Štybar, jenž se letos potýkal se zdravotními problémy a po sezoně v belgické stáji po 11 letech skončí, se pokusil dojet si pro triumf v samostatném úniku. Zhruba tři a půl kilometru před cílem etapy z Leška do Sanoku z pelotonu zaútočil a vypracoval si slušný náskok. Ještě kilometr před cílem měl k dobru osm sekund, ale v závěrečném mírném stoupání ho asi 150 metrů před cílem dostihli spurtéři.

Vítězství slavil Němec Pascal Ackermann. Trojnásobný mistr světa v cyklokrosu Štybar dojel na 56. místě v pelotonu a celkově je 52. jako nejlepší z kvarteta českých cyklistů v závodě. Po čtvrté ze sedmi etap vede Kolumbijec Sergio Higuita, jenž měl dnes pád v ochranné tříkilometrové zóně před cílem.

Cyklistický závod Kolem Polska (WorldTour) – 4. etapa (179,4 km):

1. Ackermann (Něm./SAE Team Emirates) 4:21:46, 2. Meeus (Belg./Bora-hansgrohe), 3. Milan (It./Bahrajn Victorious), 4. Hermans (Belg./Intermarché-Wanty-Gobert), 5. Kooij (Niz./Jumbo-Visma), 6. Scaroni (It./Astana-Qazaqstan), …47. Schlegel (ČR/Caja Rural-Seguros RGA ), 56. Štybar všichni stejný čas, 137. Černý (oba ČR/Quick Step-Alpha Vinyl), 138. M. Kopecký (ČR/Novo Nordisk) oba -12:38.

Průběžné pořadí: 1. Higuita (Kol./Bora-hansgrohe) 19:52:46, 2. Bilbao (Šp./Bahrajn Victorious) -4, 3. Hermans -6, 4. Ulissi (It./SAE Team Emirates), 5. Sobrero (It./BikeExchange-Jayco), 6. Carapaz (Ekv./Ineos Grenadiers) všichni -10, …52. Štybar -2:43, 56. Schlegel -3:00, 122. M. Kopecký -23:38, 129. Černý -25:50.

Český vicemistr by začal dvojzápas 18. srpna venku, odveta by byla na programu o týden později. Rozhodl o tom dnešní los ve švýcarském sídle UEFA v Nyonu.

Slavia musí na cestě do skupiny vyřadit tři soupeře; přes jednoho již přišla, když ve 2. předkole jednoznačně postoupila přes gibraltarského outsidera St Joseph’s po vítězství 4:0 venku a rekordním triumfu 7:0 doma. Úvodní utkání 3. předkola s Panathinaikosem odehrají Pražané ve čtvrtek doma v Edenu. Pokud by červenobílí v kvalifikaci zaváhali a s jedním ze soupeřů vypadli, poprvé od ročníku 2016/17 by nehráli v pohárech skupinu.

Druhý z českých zástupců v letošní kvalifikaci Konferenční ligy Sparta už ze soutěže vypadla, když hned na úvod ve 2. předkole nestačila na Viking Stavanger. Závěrečné play off si může zahrát vedle Slavie ještě Slovácko, pokud vypadne ve 3. předkole Evropské ligy s Fenerbahce Istanbul.

Týmy byly před losem jako již tradičně rozděleny do několika skupin. Slavia figurovala jako nasazená a měla na výběr ze čtyř dvojic 3. předkola. Podle bookmakerů je jednoznačným favoritem na postup Čenstochová, na účast Trnavy v play off je aktuálně vypsán vysoký kurz 4:1.

S Čenstochovou se české kluby v soutěžích UEFA ještě neutkaly. Raków v sezoně 2018/19 vyhrál druhou polskou ligu a v posledních dvou ročnících obsadil v nejvyšší soutěži druhé místo. Čenstochová navíc dvakrát za sebou ovládla domácí pohár.

Kapitánem týmu je třicetiletý český obránce Petrášek, který je ale zraněný a na soupisce pro 2. předkolo nebyl. Raków na úvod Konferenční ligy vyřadil Astanu po vítězstvích 5:0 doma a 1:0 venku. Čenstochová vyhrála všech pět soutěžních zápasů v této sezoně včetně polského Superpoháru a dvou ligových kol.

Trnava ve 2. předkole přešla přes velšský Newtown. Nevyšel jí ale vstup do domácí soutěže, v níž zatím hrála třikrát doma a jen jednou zvítězila. V uplynulé sezoně slovenské ligy skončil Spartak třetí, v roce 2018 získal titul. Letos na jaře Trnava stejně jako Čenstochová vyhrála domácí pohár.

Na české kluby Spartak podobně jako Raków v soutěžích UEFA dosud nenarazil. V minulosti v Trnavě působili čeští trenéři Radoslav Látal a Pavel Hoftych, který tam zastával i manažerskou funkci. Na soupisce Spartaku figuruje český záložník Erik Daniel a do kádru patří i bývalý stoper Sparty Lukáš Štetina, nedávný ofenzivní hráč Baníku Ostrava Dyjan Carlos de Azevedo a někdejší plzeňský záložník Roman Procházka.

Slavia v uplynulé sezoně v premiérovém ročníku Konferenční ligy došla do čtvrtfinále, kde vypadla s pozdějším finalistou Feyenoordem Rotterdam. Finále začínajícího druhého vydání třetí pohárové soutěže bude v příštím roce na jaře hostit stadion v Edenu, kde Pražané sídlí.

Los 4. předkola fotbalové Evropské konferenční ligy (první utkání 18. srpna, odvety 25. srpna):

Hlavní část:

Trnava/Čenstochová – Slavia Praha/Panathinaikos Atény, Fenerbahce Istanbul/Slovácko – AIK Stockholm/Škendija Tetovo, CSKA Sofia/Saint Patrick’s – Bröndby Kodaň/Basilej, Vaduz/Konyaspor – Neftči Baku/Rapid Vídeň, APOEL Nikósie/Kyzylzhar Petropavlovsk – Sepsi/Djurgaarden, Maccabi Tel Aviv/Aris Soluň – Nice, Luhansk/Universitatea Craiova – Lugano/Beer Ševa, Breidablik/Istanbul Basaksehir – Lilleström/Antverpy, Dunajská Streda/FCSB – Viking Stavanger/Sligo Rovers, AEK Larnaka/Partizan Bělehrad – Levski Sofia/Hamrun Spartans, Fiorentina – Twente Enschede/Čukarički, Villarreal – Hajduk Split/Guimaraes, Kolín nad Rýnem – Fehérvár/Petrocub Hincesti, West Ham – Viborg/B36 Tórshavn, Kuopio/Young Boys Bern – Paide Linnameeskond/Anderlecht Brusel, Molde/Kisvarda – Wolfsberger/Gzira, Dundee United/Alkmaar – Riga FC/Gil Vicente.

Mistrovská část:

Maribor/HJK Helsinky – Soligorsk/Kluž, RFS Riga/Hibernians – Linfield/FC Curych, Víkingur Reykjavík/Poznaň – Malmö/Dudelange, Shamrock/Škupi – Ballkani/KÍ Klaksvík, Zrinjski Mostar/Tobol Kostanaj – Olympiakos Pireus/Slovan Bratislava.

Co pro vás znamená titul mistra světa?

Je to něco zcela výjimečného, můj dlouholetý sen se stal skutečností. Navíc se moje jméno objevilo na putovní trofeji, což bylo vždy mé velké přání. Snad je to důkaz, že řadu let jezdím dobře a ve 33 letech se mi podařilo vyhrát špičkový závod. Měl jsem sice z mezinárodní scény několik dobrých výsledků, ale pořád jsem zůstával tak trochu v pozadí. A protože některým špičkovým slalomářům se v Augsburgu podle představ nedařilo, tak jsem naopak zůstal jediným českým medailistou, což je snad příjemné pro celou naši kanoistiku.

Stačil jste už tento triumf oslavit?

V menší podobě hned v sobotu po závodě, ve větším rozměru v neděli večer a tento týden to bude ještě setkání s řadou mých kamarádů. Musím v této souvislosti poděkovat za velké množství gratulací, které mě velice potěšily.

Už jste přemýšlel o svém dalším letošním programu?

Před šampionátem jsem se rozhodl, že s výhledem na příští předolympijský rok letos ještě vyzkouším několik novinek v mé přípravě. Na Světových pohárech koncem srpna v Pau a potom začátkem září v La Seu d’Urquell bych měl zjistit, že jdu správnou cestou a stále se trošku zlepšuji. Tím ovšem nechci říci, že bych tyto dva závody bral jen jako zkušební, zase budu myslet na co nejlepší umístění.

O jaké konkrétní novinky by mělo jít?

Nechci zabíhat do nějakých podrobností, protože to jsou specifické druhy tréninků. Třeba i na suchu s otazníkem, jak se potom projeví na vodě.

V jakém světle teď vidíte svůj souboj s Jiřím Prskavcem o jedinou místenku na olympijské hry do Paříže?

Oba máme nemalou motivaci. Jirka kvůli mému letošnímu prvenství na mistrovství světa a já z toho důvodu, že chci být v konečném olympijském účtování výš než on. Rozhodující bude, co ve všech důležitých závodech předvedeme, kolik úspěšných vystoupení příští rok zvládneme.

Je pro vás účast na olympiádě tou největší motivací?

Po neúspěchu v kvalifikaci do Tokia jsem si řekl, že to je můj nejbližší cíl. Při povoleném startu jen jediného slalomáře v každé disciplíně je asi ze sportovního hlediska chudší než třeba mistrovství světa. Avšak každá olympiáda je vždy něco výjimečného, zajímá celý svět.

V Paříži bude mít novinku extrémní slalom. Jaký je na něj váš názor?

Je to loterie, ve které nechybí agresivita a souboje loď na loď. Hrozí i zlomení pádla. Skoro v každém závodě se mi něco nepříjemného stalo, například naražení žeber, lokte nebo lopatky. Stalo se už i několik vážnějších zranění, jejichž postižení skončili v nemocnici. Je to o síle a výbušnosti, což jsem já nikdy nebyl, natož v dnešních 33 letech (úsměv). Přitom v řadě zemí této novince fandí a podporují ji i finančně.

Můžete se pochlubit krásným sportovním vysvědčením a navíc ještě studujete. Jak je to náročné?

Mám za sebou tři splněné semestry na ČVUT a mohu si toto studium jen pochvalovat. Výborné podmínky a podpora mně pomáhají zvládnout i časově náročnou kombinaci s vrcholovým sportem.

Pětačtyřicetiletý rodák z Jindřichova Hradce za sebou nemá hvězdnou singlovou kariéru. Jeho doménou byla čtyřhra, kde to dotáhl na 14. místo v žebříčku. Ve dvouhře nakoukl pouze do čtvrté stovky.

„Začínal jako singlista. Nedostal se sice vysoko, ale ne, že by na to neměl, spíš se brzy specializoval na debl. Jeho devízou byla solidnost, vyrovnanost. Měl výborný return, čímž jiné deblisty převyšoval,“ prozradil deníku Aktuálně.cz Kamil Vondráček, někdejší trenér Leoše Friedla.

Společně objížděli svět v době, kdy hrál čerstvý kouč Plíškové čtyřhru po boku Františka Čermáka.

„Měl i výborné voleje, super reakce na síti. Když jsem s ním jezdil, kolikrát se dokázal kvalifikovat do turnaje ATP i v singlu. Když jsme byli v Chile, hrál tam čtvrtfinále dvouhry a porážel i ryzí singlisty,“ vzpomíná Vondráček, který trénuje ve Spartaku Jihlava. 

Tehdy Friedl porazil například Carlose Berlocqa, někdejšího 37. hráče světa. Nejvíc ale zazářil po boku Čermáka, se kterým ovládl třináct turnajů ATP. 

„Sedli si povahově. Dodneška se stýkají, kamarádí se. To je v tenisu důležité, když jste spolu deset měsíců v roce a nesedíte si, tak se po jedné sezoně zabijete. Sedli si i na kurtu. Franta byl ten, kdo v tom páru tvrdil muziku. Byl razantnější. Hráli hodně zezadu, a když bylo potřeba, Leoš byl zase ten, kdo vyrazil na síť a došel si pro bod,“ vysvětlil Vondráček.

Friedl je šťastná povaha. Stejně dobře jako s Čermákem si na kurtu rozuměl i s dámskou parťačkou. V roce 2001 vyhrál ve Wimbledonu smíšenou čtyřhru po boku Daniely Hantuchové. 

„Je to klidný typ člověka. Vystupuje tak na kurtu i v životě. Je rozvážný, emoce nedává moc najevo. Výjimečně si po vítězném míči zakřičel na kurtu,“ říká Vondráček. 

To je charakteristika, která silně připomíná právě Plíškovou, která je známá tím, jak je mírná v prožívání situací na kurtu. Jsou tedy ze stejného těsta.

„Když chcete trénovat holku, je to i o tom, abyste si rozuměli. Aby ji v určitých chvílích dokázal zklidnit a pomoct jí. Je to kolikrát i psychologická hra víc než trénování. Karolína tenis umí, byla první na světě, má spoustu zkušeností z grandslamů, i když ho nevyhrála. Potřebuje jen naladit, psychicky pomoct, aby si začala věřit,“ myslí si Vondráček.

Nástupce německého trenéra Saschi Bajina to ovšem nebude mít jednoduché. Plíšková nadále touží po vyhraném grandslamu, ale po zlomenině zápěstí se na okruhu nějak nemůže znovu chytit.

„Je ohromná výhoda, že Leoš se hodně udržuje a pořád s ní může na kurtu hrát. Může jí klidně nahradit sparigpartnera a nestát jen u lajny. Jde o to, aby ji usměrnil, podpořil, řekl: Hele, tohle umíš, to hraj, z toho vycházej. Myslím, že by měli pracovat třeba na servisu a na tom jejím tlaku hned po něm,“ radí na dálku Vondráček. 

Friedl donedávna trénoval Slováka Filipa Poláška a pomáhal i Švýcarce Belindě Bencicové.  

„Ještě loni hrál aktivně extraligu a mám pocit, že by klidně mohl nastoupit ještě i letos. Má tenisovou formu pořád,“ chválí ho Vondráček.

Teď ale Friedl pracuje na formě Plíškové. Zápasová premiéra jim vyšla. Bývalá světová jednička na turnaji v San Jose vyhrála v pondělí první bitvu, když ve třech setech udolala Britku Katie Boulterovou. V osmifinále už ji ale čeká těžší zkouška v podobě domácí Amandy Anisimovové.