Mistrovství světa v Kataru mělo rozhodnout, kdo z dvojice fenoménů posledních let, která si rozdělovala Zlaté míče a lámala střelecké rekordy, je lepší. Zda Lionel Messi, či Cristiano Ronaldo. Určilo krále fotbalu?

Z historického hlediska určitě. Za předchozí dobu se těmto dvěma nikdo ani nepřibližoval. Stalo se, že někdo měl lepší sezonu než oni a měl životní formu, nebo jim naopak moc nevyšla, ale oni ostatní mnoho let převyšovali. Byli naprosto výjimeční. Získaným titulem mistra světa se na pomyslný trůn usadil Messi.

Je skutečně mistrovský titul tím rozhodujícím faktorem? Co střelecké rekordy, klubové trofeje, individuální hodnocení? To se mu nic nevyrovná?

Pro každého hráče je nejvíc reprezentovat svou zemi, přinést spoluobčanům radost a pocit národní hrdosti. Troufám si to tvrdit z vlastní zkušenosti. A pro oba titul světového šampiona bylo to poslední, co jim chybělo. Messi na něj dosáhl. A byl tím vůdcem, který vedl tým. Stačilo sledovat, jak spoluhráči po vítězném penaltovém rozstřelu ve finále s Francií běželi k němu, objímali ho a děkovali mu. On měl hlavní zásluhu.

Předchozí šampionáty Messimu tolik nevycházely, v roce 2010 v Jižní Africe byl téměř trapný, před čtyřmi lety v Rusku rovněž žádná paráda. Obstál jen v roce 2014 v Brazílii, kde bral stříbro. Čím to, že se mu letošní tolik zadařil?

Nemyslím si, že byl Messi vyloženě jiný. Převzal však odpovědnost. Semkli se okolo něj spoluhráči, kteří mu maximálně věřili a naopak týmu rovněž pomohli. Brankář Martínez, stoper Otamendi, nečekal jsem, že bude tak výrazný, zkušený Di Mária, útočník Álvarez a další. Sedlo si to. Možná to zní podivně, ale nabudila je zřejmě i smrt Maradony, že velký král už není, musí přijít jeho nástupce. Cítili další důvod, proč má Argentina vyhrát. A také chabý výkon Francie do 75. minuty. Kdyby hrála jako před čtyřmi lety, Argentina by neměla šanci. Těch maličkostí bylo víc, pokud by jedna nevyšla, všechno mohlo dopadnout jinak.

Naopak panuje hluboké rozladění z toho, co převedl Ronaldo. Přitom získal čtyři Zlaté míče, je mistr Evropy 2016, má více vítězství v Lize mistrů, zapsal mnoho střeleckých rekordů. Je to snad špatná kariéra?

Je přímo fantastická. Nechápu lidi, kteří se do něj tak pustili. Vůbec jim nerozumím. Naštěstí nemám sociální sítě, ale schytal hodně kritiky až urážek. Nemusí se někomu jeho výkon líbit, na to má právo. Ale urážet takového fotbalistu? Nepřijatelné. Měl obdivuhodnou sportovní kariéru a tohle si rozhodně nezasloužil. Já vím, přišel věk, kdy jde všechno hrozně rychle dolů, je o dva roky starší než Messi, což bylo už poznat. Nastane zlom, kdy už to není ono. Ale opakuju, měl fantastickou kariéru.

Po vyřazení Portugalska ve čtvrtfinále s Marokem jste řekl, že takhle velký fotbalista neodchází. Co jste tím myslel?

Právě reakci lidí a jejich urážky. Nerozumím tomu. Tolik let jim dával radost, předváděl neskutečné věci, bojoval s Messim o královský trůn. A najednou je padouch, který zaslouží výsměch? Přitom přišel věk, který jasně stanoví, že na té nejvyšší úrovni už to dál nejde. To potká každého. Zažil to Pelé, Maradona, pokud bude Messi pokračovat, také půjde dolů.

Nešel tomu naproti svým chováním? Když se třeba hlásil o gól, který nevstřelil?

Tyhle maličkosti negativní pohled na něj umocňují, to připouštím. Už jsem říkal, kritizovat ano, ale proč ho zesměšňovat, což se také dělo. Zahodí se dvacet let, kdy byl fantastický. Příšerná ostuda.

Myslíte, že končí éra těchto fenoménů?

Patrně ano. Ostatně Mbappé se ukázal jako jeden z nastupující silné generace. Má navíc předpoklady, že se vzhledem ke svému věku bude ještě zlepšovat. A přibydou k němu další. Tomu se už v pokročilejším sportovním věku nedá konkurovat. Těšme se na budoucnost, objeví se i bez této dvojice spousta výborných fotbalistů.

Může se opět objevit výjimečná dvojice?

Není to vyloučené. V 70. letech minulého století se o trůn krále přetahovali Franz Beckenbauer a Johan Cruyff, našly by se další příklady. Možná to netrvalo jen takovou dobu. Víc než deset let! Ale je to možné. A dokonce tomu věřím.

Získané trofeje hovoří pro Messiho. Ale podle vás – kdo byl lepší?

Já víc tíhl k Ronaldovi. Zvládl i těžkou anglickou Premier League, kde je třeba vstřebat naprosto jiný styl. Ale titul mistra světa jsem přál Messimu. A jsem zvědav, jestli se doma v Argentině někdy v oblíbenosti vyrovná Maradonovi. Měřit hráče ze sportovního hlediska ve stejné době není jednouché, přes minulost pak ještě mnohem složitější. Vlastně nemožné.

Sestřih utkání Boston – Winnipeg | Video: Asociated Press

Jets šli po chybě domácího útočníka Pavla Zachy, jenž prohrál souboj u mantinelu, hned ve 118. vteřině do vedení. V 8. minutě po trefě Harkinse už ztráceli Bruins dva góly.

Ve 33. minutě nahodil Foligno puk do útočné třetiny, gólman Winnipegu se pro něj vydal za branku, ovšem touš se nečekaně odrazil od zadního hrazení, další odraz o tyčku ho poslal přesně na hokejku Pastrňáka a ten snadno skóroval.

Dal tak už svůj 22. gól v aktuálním ročníku soutěže. Zároveň nastartoval Bruins k velkému obratu. Sám k němu přispěl ještě o necelé tři minuty později, když jeho sraženou střelu tečoval DeBrusk za záda Hellebuycka a bylo srovnáno. Pro Pastrňáka to byla 23. asistence v sezoně. Havířovský rodák bodoval už v deseti utkáních v řadě, získal v nich třináct bodů (8+5).

Vítězný gól pak vstřelil v 52. minutě Foligno a Boston dál suverénně vládne celé NHL. Stal se navíc desátým týmem v historii soutěže, který bodoval v každém z úvodních dvaceti domácích utkání v sezoně. Z toho osmnáct skončilo vítězstvím Bruins.

Původně jste na startovní listině Rallye Dakar nebyl, byl jste jakýsi „kosmonaut náhradník“. Buggyra vás nominovala jen pár dní před startem soutěže. Jak se to seběhlo?

Od začátku jsem u Buggyry věděl, do čeho jdu. První tři roky jsem se účastnil vývoje buginy a teď působím jako poradce obou dvojčat Kolocových, Aliyyah a Yasmeen. Jenže Yasmeen si stále nedoléčila zápěstí, které si na jaře poranila v okruhovém závodě ve Spa-Franchorchamps. Není možné, aby jako nováček jela Dakar se zdravotním handicapem, proto přišla ta výměna na poslední chvíli.

Nebude složité radit teprve 18leté závodnici na trati a sám při tom závodit?

Naopak. Spíš jsem radši, že pojedu ostrý závod a budu při tom asistovat jen jedné pilotce, protože budu moci odvést tu nejlepší práci a budu se moct na mentorství soustředit.

Pojedete už svůj dvacátý Dakar, ale poprvé je to takhle nakvap. Nerozhodila vás ta náhlá změna pozice v týmu?

Od začátku jsem u Buggyry věděl, do čeho jdu. První tři roky jsem se účastnil vývoje buginy Can-AM DV21. Stroj je vyvinutý na velmi dobré úrovni. Vývoj jsme zpestřili triumfem v naší kategorii v roce 2021. Může tedy nastoupit mladá generace a já teď působím jako mentor týmového projektu výchovy mladých nadějí Buggyra Academy. Proto bych do Saúdské Arábie jel tak jako tak.

Ale nyní se vaše role razantně posunula.

Ano, teď na Arabský poloostrov vyrazím už ne jako spolujezdec Martina Koloce (šéf týmu Buggyra – pozn. red.) v doprovodném autě, ale jako závodník. Sám budu mít teď navigátora, jímž je zkušený David Schovánek.

S Dakarem jsem spojil svůj život i závodnickou kariéru. Dvacet ročníků je opravdu hodně. Spolupráce s Buggyrou mi prodloužila sportovní život na té nejvyšší úrovni. 

Aliyyah Kolocová se na Dakar připravovala tři roky, vedle toho jela v řadě okruhových vozů: GT, tahači, formuli či autě pro NASCAR. Jak si podle vás povede při své premiéře v náročném terénním závodě?

Člověk, který je schopný v gétéčkách řešit situace na trati v rychlostech až 200 km/h, bez problémů zvládá buginu, kde se jezdí ‚jen‘ 130 km/h. Dokáže si poradit se všemi nástrahami terénu, jezdí plynule a rychle.

S dobrým navigátorem, kterého vedle sebe má, má velkou šanci na úspěch. To už dokázala v Poháru FIA Středního východu v cross-country, který vyhrála nejen ve své třídě, i v absolutním pořadí. A to se během sezony na startu objevily takové veličiny, jako je čtyřnásobný vítěz Rallye Dakar Násir Attíja.

O trati 45. ročníku Dakaru se hovoří jako o nejtěžší z těch konaných v Saúdské Arábii. Jak hodnotíte naplánovanou trať vy?

První půlka soutěže bude kamenitá, to moc nemusím. Ale moc se těším na tu druhou. Poušť Empty Quarter je jednou z největších na světě a slibuje duny vysoké až 250 metrů.

Jak vidíte své ambice před dvacátým dakarským startem?

Už mám věk na to, abych jel hlavu a nehnal se za každou cenu za každou sekundou s vidinou neúměrného rizika. Hlavně mi jde o to, abychom já i Aliyyah jeli a byli někde vepředu.

Video: Prezentace Buggyry před Rallye Dakar 2023. (25. 11. 2022)

O první výhře Ocelářů v derby v tomto ročníku rozhodl vítěznou brankou v 38. minutě útočník Libor Hudáček. Ostravané pak už za stavu 0:2 pouze snížili Lukášem Krenželokem.

Třinečtí otevřeli zápas aktivně, ale první šanci dopřáli paradoxně ve vlastní přesilovce soupeři, který přečíslení dva na jednoho nedotáhl a Chlána ve čtvrté minutě vychytal Mazanec. Pak už hosté mírnou převahu přetavili v gól, když Daňo v 10. minutě před Stezkou jemně tečoval Nestrašilovo nahození.

Ke konci první dvacetiminutovky se nadechli i domácí, ale Lakatošův pokus zblízka zastavil Mazanec. I další vyloženou šanci si Vítkovice vytvořily v oslabení: Fridrich ve 29. minutě vypíchl puk, ale sólo od vlastní modré čáry zakončil neúspěšným pokusem mezi Mazancovy betony.

Sérii zahozených vítkovických šancí završil Kalus, který u tyčky nepřekonal Mazancův beton. A tak do rozhozené domácí defenzívy v 38. minutě vpadl Hudáček, položil si povyjetého Stezku a kličkou do bekhendu podruhé chladnokrevně zavěsil. Asistenci si připsal i třinecký brankář Mazanec.

Hosté se v třetí části upnuli na obranu, která vítkovický platonický tlak dlouho rozrážela. Daňo mohl třetím gólem rozhodnout, Stezka si však s jeho průnikem poradil. Až v 53. minutě dokázali domácí využít početní výhodu, Krenželok zblízka zasunul puk do brány a rozpoutal závěrečnou ofenzívu. Krieger měl v 58. minutě na holi vyrovnávací trefu, ale Mazanec Oceláře – stejně jako v následující power play při bekhendové dorážce Fridricha – podržel.

I třetí derby sezony tak skončilo výhrou hostujícího celku.

HC Vítkovice Ridera – HC Oceláři Třinec 1:2 (0:1, 0:1, 1:0)

Branky a nahrávky: 54. L. Krenželok (Roberts Bukarts, Marosz) – 10. Daňo (Nestrašil, Zahradníček), 38. Hudáček (Daňo, Mazanec). Rozhodčí: Hradil, Šír – Axman, Hlavatý. Vyloučení: 2:4. Využití: 1:0. Diváci: 9833 (vyprodáno).

Vítkovice: Stezka – Raskob, Koch, Grman, Mikuš, L. Kovář, Gewiese – Lakatoš, Chlán, Fridrich – Mueller, Krieger, Roberts Bukarts – Lednický, Dej, Kalus – Krejsa, Marosz, L. Krenželok. Trenér: Holaň.

Třinec: Mazanec – Havránek, Marinčin, Zahradníček, M. Doudera, Čukste, J. Jeřábek – M. Růžička, Marcinko, Voženílek – Daňo, Hudáček, Nestrašil – Hrehorčák, M. Roman, Chmielewski – Kurovský, Dravecký, Buček. Trenér: Moták.

HC Energie Karlovy Vary – HC Olomouc 0:3 (0:2, 0:1, 0:0)

Branky a nahrávky: 10. Nahodil (Orsava, Mareš), 20. Navrátil (Plášek, Mareš), 37. J. Knotek (Nahodil, Orsava). Rozhodčí: Horák, Šindel – Brejcha, Gerát. Vyloučení: 7:7. Využití: 0:1. Diváci: 2803.

Karlovy Vary: Š. Lukeš (21. Habal) – Pulpán, Huttula, Stříteský, Bartejs, Havlín, A. Rulík – O. Beránek, Černoch, Koblasa – Koffer, Hladonik, T. Rachůnek – Kofroň, Gríger, Juusola – Kružík, Jiskra, Redlich. Trenér: Bruk.

Olomouc: Lukáš – T. Galvas, Ondrušek, A. Rutar, Mareš, Řezníček, Švrček – Bambula, J. Knotek, J. Káňa – Orsava, Nahodil, Klimek – Navrátil, Kusko, Plášek – Olesz, Strapáč, Kunc. Trenér: J. Tomajko.

HC Motor České Budějovice – HC Verva Litvínov 2:5 (1:2, 1:1, 0:2)

Branky a nahrávky: 19. Čachotský (Percy, M. Hanzl), 39. Gulaš (M. Hanzl, Pech) – 7. Zygmunt (P. Straka, Jurčík), 13. Estephan (Zile, D. Zeman), 22. Válek (M. Sukeľ, Zile), 47. Demel (P. Zdráhal, Š. Stránský), 50. M. Sukeľ (Š. Stránský, Freibergs). Rozhodčí: Pražák, Květoň – Zíka, J. Svoboda. Vyloučení: 7:7. Využití: 2:2. Diváci: 6008.

České Budějovice: Hrachovina – Vráblík, Štencel, Percy, Bindulis, Hovorka, Šenkeřík, Gazda – Gulaš, M. Hanzl, Strnad – F. Přikryl, M. Toman, Čachotský – Valský, Pech, Dzierkals – V. Tomeček, Vopelka, Drančák. Trenér: Modrý.

Litvínov: Zajíček – D. Zeman, Zile, Strejček, Freibergs, Šalda, Demel, Wesley – Válek, M. Sukeľ, A. Kudrna – P. Zdráhal, Estephan, Š. Stránský – Zygmunt, Jurčík, P. Straka – Berka, Gut, Stehlík. Trenér: Mlejnek.

Rytíři Kladno – Mountfield Hradec Králové 3:6 (3:2, 0:1, 0:3)

Branky a nahrávky: 7. Plekanec (Kubík, Brodecki), 10. Kubík (Plekanec, Cibulskis), 15. M. Beran (Plekanec, Cibulskis) – 5. Okuliar (R. Pavlík, Pilař), 14. R. Pavlík (Okuliar, Blain), 34. Pilař (Jank), 48. Lev (Cingeľ, Blain), 57. R. Pavlík (Okuliar), 58. Kevin Klíma (Jergl). Rozhodčí: Sýkora, Jiří Ondráček II – Jiří Ondráček, Rampír. Vyloučení: 2:3. Využití: 2:0. Diváci: 2047.

Kladno: Bow – Dotchin, Kehar, Slováček, Sotnieks, Babka, Cibulskis – Kubík, Plekanec, Brodecki – O. Bláha, Indrák, M. Procházka – Jágr, Filip, Michnáč – Pytlík, Zikmund, Melka – M. Beran. Trenér: O. Vejvoda ml.

Hradec Králové: J. Růžička – McCormack, Jank, Blain, P. Marcel, F. Pavlík, Rosandič – Lev, Lalancette, Cingeľ – Okuliar, Pilař, R. Pavlík – Jergl, Kevin Klíma, Perret – Kelly Klíma, Štohanzl, Z. Doležal. Trenér: T. Martinec.

Tkáč startoval na olympijských hrách také v roce 1972 v Mnichově a v roce 1980 v Moskvě, kde skončil čtvrtý. Světovým šampionem se stal v letech 1974 a 1978. Na mistrovství světa získal ještě bronz v závodě na kilometr s pevným startem v roce 1970.

Dvakrát vyhrál československou anketu Sportovec roku, a to v letech 1976 a 1978. V anketě o slovenského sportovce 20. století skončil druhý za krasobruslařem Ondrejem Nepelou.