O tom, že odsouzený Radim Žondra se snaží svůj případ otevřít, informoval minulý týden server Seznam Zprávy. Muž si odpykává jedenáctiletý trest vězení a už dříve si neúspěšně stěžoval u Ústavního soudu.

Kvitová se stala terčem útoku ve svém bytě v Prostějově před Vánoci v roce 2016. Dvojnásobná wimbledonská vítězka utrpěla vážné poranění levé ruky, nemohla několik měsíců hrát a hrozilo jí, že bude muset ukončit kariéru.

Žondra od počátku popíral, že by Kvitovou napadl. Zpochybnil rovněž zajištění pachových stop, jež policisté našli na dvou místech na mikině napadené tenistky a které vedly k Žondrovi. Rozporoval také provedení takzvané rekognice, při níž ho Kvitová označila za útočníka. V podnětu k podání stížnosti pro porušení zákona poukazoval na to, že soudci nevyslechli svědka, který s ním byl údajně v době útoku na stavbě v Napajedlech. Uvedl také, že ve výpovědi tenistky byly rozpory.

Podnětů k podání stížnosti pro porušení zákona obdrží ministerstvo od veřejnosti přibližně tisícovku ročně. Advokát Blažek, který na ministerstvo nastoupil loni v prosinci, je ve srovnání se svými předchůdci v podávání stížností velmi aktivní a označuje tento mimořádný opravný prostředek za nástroj, který může v mnoha případech napravit rozhodování soudů. Do letošního srpna podal stížností zhruba 90. Pro srovnání, v roce 2020 poslalo ministerstvo Nejvyššímu soudu celkem 49 stížností.

Nechybí ale ani hodnocení finálového zápasu jako legendárního, naprosto surrealistického či nejkrásnějšího v dějinách a ocenění výkonů klíčového argentinského hráče Lionela Messiho a nejlepšího střelce turnaje Kyliana Mbappého.

„Argentina se stala mistrem světa po fantastickém finále s Francií. Lionel Messi dovedl Argentinu až na vrchol,“ napsal sportovní deník L’Équipe, který v jednom z titulků na svém webu použil i slovní hříčku ve smyslu, že „za všechno může Messi“ (Messi pour tout, namísto fráze „Merci pour tout“, čili díky za všechno). Francouzskou náladu deník vystihl snímkem truchlícího Mbappého, s osmi góly nejlepšího střelce turnaji.

Francouzský tým, snící o třetím titulu mistrů světa a vstupu do velice uzavřeného kruhu národních reprezentací (po Itálii a Brazílii), které dokázaly titul šampionů obhájit, podlehl po naprosto šíleném zápase, míní komentátor.

Zpočátku se Francouzi zdáli přiškrceni a zatlačeni oproti předchozím zápasům, ale v okamžiku, kdy už byli na pokraji zlomení, svěřenci trenéra Didiera Deschampse přesto našli nezdolnou sílu vybojovat si prodloužení, a to díky dvěma zásahům Mbappého v rozmezí 97 sekund. Týž hráč dokonáním hattricku zařídil i penaltový rozstřel. Ten se ale po neúspěšných střelách Kinglseyho Comana a Auréliena Tchouaméniho otočil ve prospěch Argentiny.

„Lionel Messi vstoupil mezi legendy mistrovství světa, ale byl to celý tým, který dokázal vrátit modrobílé na vrchol k třetímu titulu (po letech 1978 a 1986), šestatřicet let po Maradonově partě,“ dodal L’Équipe.

„Francouzi úspěšně dvakrát vyrovnali skóre díky třem gólům Kyliana Mbappého. Marně,“ konstatoval deník Libération. Zápas se podle něj vymykal všemu, co se dosud dalo na mistrovství vidět, a Argentinci jej málem vyhráli nadvakrát, než napotřetí uspěli až na penalty. „Fotbal sice nikomu nic nedluží, ale tuto neděli titul světového šampiona získal Lionel Messi, muž sice malé postavy (169 cm), který ale z neuvěřitelného finále vyšel jako obr,“ ocenil Libération. „Upřímnost velí říci, že Argentina si svůj třetí titul zasloužila,“ dodal.

„Messi a modrobílí jsou mistry, i přes hrdinství Francouzů a hattrick Mbappého,“ uvedla stanice BFMTV na svém webu. Finále přirovnala k filmovému trháku, který by si přáli vidět všichni, anebo skoro všichni – a v hlavní roli s Messim.

Ten konečně získal nejcennější trofej, fotbalový grál a ve svých pětatřiceti letech se může definitivně ucházet o místo v srdcích Argentinců po boku jiného idolu, Diega Maradony. Příběh by to byl krásný i pro Francii, nebýt ovšem toho, že Argentinec triumfoval nad francouzskou reprezentací po krutém penaltovém rozstřelu. Argentinská radost se tak mísí s francouzským smutkem.

A stejně jako Mbappé, kterého utěšoval osobně prezident Emmanuel Macron, budou i další reprezentanti trikolóry se ptát, co víc mohli udělat. Odpověď je podle autora složitá: hodně i málo. Sám Mbappé zaznamenal historický hattrick, který mu umožnil ukončit turnaj jako nejlepší střelec s osmi góly. A pokud jde o celý tým, ten si vydobyl právo si věřit poté, co se dostal z pekla, do kterého se nejprve po hlavě vrhl. Bohužel zbytečně, uzavřel komentátor BFMTV.

„Argentina v legendárním finále sesadila z trůnu Francii hrdinného Mbappého,“ píše v titulku Le Figaro. Bláznivý zápas s výjimečnými hráči Messim a Mbappém podle deníku předvedl, jak je fotbal krásný. Argentina v čele s gigantem Messim si svůj třetí titul zasloužila.

Francouzský tým sice začal katastrofálně, ale pak prokázal obdivuhodnou odvahu, která přinesla legendární hattrick Mbappého, mínil komentátor, podle kterého si Francouzi prožili noční můru: tak bojácný a plachý tým ještě nezažili. Kdo by si pomyslel po odchodu tvůrce hry Griezmanna ze hřiště v 71. minutě, že se Francie ještě vrátí do hry? Pak se ale finále přeměnilo v cosi neskutečného. Během tří minut francouzský tým povstal z hrobu.

Sport je svou dramatičností jedinečný a rozhodně kouzelný, nic jiného se mu emočně nevyrovná, míní Le Figaro, označující fotbalové finále za nejkrásnější planetární událost ozdobenou výkony dvou nejlepších hráčů. „Nakonec to byl opravdu legendární zápas, jaký si budeme pamatovat celý život,“ zdůraznil. „I když si fotbaloví bohové nakonec za vítěze vybrali Argentinu,“ dodal.

„Francouzská reprezentace prohrála ve finále mistrovství světa na penalty s Argentinou, která byla potřetí ve svých dějinách korunována titulem šampiona. Francouzi nezopakovali úspěch z roku 2018 a nechali si nový titul uniknout. Lionel Messi v 35 letech po sedmi Zlatých míčích vyhrál i své první mistrovství světa,“ napsal Le Monde.

Chytil ve 14. minutě zakončil rychlou kombinaci Adama Foxe s Alexisem Lafrenierem a poslal Rangers do vedení 1:0. Svůj druhý bod v zápase český útočník přidal ještě v první třetině. Ve 20. minutě se dostal do přečíslení tři na dva a připravil trefu pro Kaapa Kakka.

V úvodu druhé třetiny Blackhawks snížili, Rangers si ale slibně rozjetý zápas pohlídali a došli si pro vysokou výhru, díky které se posunuli na šesté místo Východní konference. Chicago prohrálo posedmé za sebou a zůstává na chvostu celé NHL.

Sérii pěti porážek prolomili hokejisté Calgary, kteří vyhráli na ledě San Jose 5:2. Výhru Flames řídil Elias Lindholm, jenž vstřelil dva góly a přidal asistenci. Na obou brankách poražených Sharks se podílel Tomáš Hertl.

Pražský rodák v první třetině asistoval u vyrovnávací trefy na 1:1 a ve třetím dějství svým 11. gólem v sezoně snížil na 2:5. Více toho Sharks nestihli.

Z výhry se neradoval ani Winnipeg, v jehož brance se posedmé v sezoně objevil David Rittich. Český gólman v Seattlu inkasoval tři góly z 34 střel a neodvrátil prohru 2:3. Jets podlehli nejmladšímu týmu NHL poprvé v historii.

Výsledky NHL:

Chicago – NY Rangers 1:7 (0:3, 1:2, 0:2)

Branky: 22. Kurashev – 14. Chytil, 17. Panarin, 20. Kakko (Chytil), 31. Trouba, 40. Trocheck, 49. Kravcov, 54. Schneider. Střely na branku: 30:26. Diváci: 17.365. Hvězdy zápasu: 1. Panarin, 2. A. Fox, 3. Kakko (všichni NY Rangers).

San Jose – Calgary 2:5 (1:1, 0:1, 1:3)

Branky: 12. Meier (Hertl), 48. Hertl – 41. a 41. E. Lindholm, 8. Toffoli, 27. Lucic, 43. Dubé. Střely na branku: 26:25. Diváci: 14.207. Hvězdy zápasu: 1. E. Lindholm, 2. Kadri, 3. R. Andersson (všichni Calgary).

Minnesota – Ottawa 4:2 (1:0, 2:0, 1:2)

Branky: 9. Kaprizov, 22. Zuccarello, 30. Spurgeon, 60. F. Gaudreau – 45. Kastelic, 59. Giroux. Střely na branku: 23:28. Diváci: 18.213. Hvězdy zápasu: 1. Kaprizov, 2. Spurgeon, 3. Zuccarello (všichni Minnesota).

Carolina – Pittsburgh 3:2 (0:0, 1:1, 2:1)

Branky: 24. Stepan, 49. Skjei, 54. J. Staal – 33. Rakell, 46. McGinn. Střely na branku: 29:26. Diváci: 18.117. Hvězdy zápasu: 1. Stepan, 2. J. Staal, 3. Skjei (všichni Carolina).

Seattle – Winnipeg 3:2 (0:1, 1:1, 2:0)

Branky: 29. Eberle, 41. Donato, 56. McCann – 9. Scheifele, 33. Dubois. Střely na branku: 34:17. Rittich za Winnipeg odchytal 59 minut a 11 sekund, inkasoval tři branky z 34 střel a úspěšnost zásahů měl 91,6 procenta. Diváci: 17.151. Hvězdy zápasu: 1. McCann, 2. Donato, 3. Grubauer (všichni Seattle).

Tabulky NHL:

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize:

Většinu soubojů ukončíte před limitem, obvykle během první minuty boje. Je to taktika, nebo to souvisí s vaší osobností?

Mojí osobností prostupuje útočník. Hodně spoléhám na svou schopnost a sílu knockoutovat soupeře, k tomu mi dopomáhá i trénink. Fight se snažím ukončit co nejrychleji pokaždé, jednak abychom se moc nezranili se soupeřem, a hlavně abych svou matku nestresoval moc dlouho.

V soukromí ale působíte spíš jako intelektuál. Brýle, minimum tetování. Jak to jde dohromady s vaší povahou válečníka?

Moje bojovná povaha nepramení z mého vzhledu, ale z mé duše a z mého srdce. A z věcí, které mě motivují.

Vyrůstal jste ve skromných životních podmínkách, matka se musela hodně otáčet, aby vás uživila. Byla to ta nejvýraznější věc, která vás motivovala?

Rodina pro mě je určitě největším palivem. Cokoli dělám, dělám proto, abych jí zajistil lepší život. Moje matka udělala vše, aby nás vychovala, teď jí to vrátím. Je mi jasné, že by jí udělalo největší radost, když se budu mít dobře, ale i tak jí dopřeju všeho, co si zaslouží.

Jak náročné bylo chodit do práce, studovat, cvičit a ještě pomáhat doma?

Vždy to bylo velmi těžké, ale moje máma tvrdě pracovala, aby mě, mého bratra a sestru podporovala. Když jsem procházel nejtěžším obdobím, finančně mi pomohli členové týmu Márcia a Gian, abych nepřestal trénovat v tak choulostivé fázi.

V médiích se objevuje mnoho příběhů mladých Brazilcích, kteří vyrůstali na ulici a zapletli se do organizovaného zločinu. Jako kluk jste trávil hodně času venku – setkal jste se s něčím takovým? 

Na ulici jsem viděl řadu věcí. Měl jsem přátele, kteří se pro tento způsob života rozhodli, a dokonce jsem kvůli tomu některé ztratil, ale já osobně jsem se nikdy do této smutné stránky mojí země nezapletl. Když říkám, že jsem trávil hodně času venku, bylo to proto, že jsem doma neměl moc možností zábavy a na ulici jsem sportoval, hrál fotbal, bavil se s přáteli.

Pokud vyrůstáte na brazilských ulicích, rychlé pěsti a kopy určitě nejsou k zahození. Pral jste se někdy mimo klec?

Ne, nikdy jsem nepotřeboval použít to, čemu jsem se naučil v bojových uměních. Ale ještě předtím, než jsem se k nim přes kamaráda dostal, jsem se jednou ještě jako kluk popral a pamatuju si, že jsem sejmul čtyři borce najednou. (úsměv)

Viděl jste film Město bohů, snímek o násilném životě brazilských teenagerů v ulicích Rio de Janeira? Jak daleko je od reality? 

Ano, viděl jsem ho. Je v něm něco reality, ostatní tvoří fikce, která se ale odráží od skutečného života. Moje dětství bylo velmi odlišné od toho, co se odehrává ve filmu. Z pohledu násilí bylo daleko klidnější, a i když nás finanční problémy donutily být v některých potřebách skromnější, nic mě nenasměrovalo k oné temné straně Brazílie. Vždy jsem myslel na to, aby matka byla hrdá na to, že má syna, který všechno dobyde úsilím a zásluhami.

Co na Brazílii naopak milujete?

To je jednoduché. Počasí, přírodu.

Na začátku prosince jste ukončil dlouholetou nadvládu Davida Kozmy ve welterové váhové kategorii organizace Oktagon. V Ostravě jste českého držitele pásu porazil před limitem. Je tohle ten zlom ve vaší kariéře?

Vítězství v Ostravě je pro mě osobním naplněním, odměnou za tvrdou, desetiletou práci. A ano, myslím, že zisk pásu na akci úrovně Oktagonu proti sportovci, jako je David Kozma, změní mou kariéru.

A satisfakce za loňskou porážku od Petra „Monstra“ Knížete? Dlouho jste nemohl rozdýchat pocit, že vás rozhodčí poškodili…

Boj s Monstrem je již součástí minulosti, dnes jsem šampionem já, můj tým a moji fanoušci. Vím, že jsem ten boj vyhrál, jen jsem naštvaný, že mám v záznamu porážku, která se nestala.

Čeho byste chtěl v MMA dosáhnout?

Čehokoli, co přinese štěstí mně, mé rodině a mému okolí. Chci se stát velkým šampionem, uznávaným po celém světě.

Český tenis zažil v roce 2022 mírný ústup ze slávy. V grandslamové dvouhře vybojoval tři čtvrtfinále zásluhou Barbory Krejčíkové v Austrálii, Marie Bouzkové ve Wimbledonu a Karolíny Plíšková na US Open.

Přesto existují před pondělním vyhlášením jubilejního 30. ročníku ankety OKsystem Zlatý kanár v Přerově ještě výraznější favoritky než tři výše zmíněné.

Překvapivě by mohla uspět Kateřina Siniaková. Šestadvacetiletá rodačka z Hradce Králové sice na žádném z grandslamů v singlu nepřelezla druhé kolo, její deblové úspěchy ale singlové trápení kompenzují. 

Siniaková potřetí v kariéře zakončí sezonu coby světová jednička ve čtyřhře. Po boku Krejčíkové ovládla hned tři grandslamy, jako bonus přidala v září singlový titul ve slovinské Portoroži, kde se ve finále blýskla skalpem wimbledonské šampionky Jeleny Rybakinové.

Dařilo se jí i v reprezentaci. V Poháru Billie Jean Kingové přispěla k postupu Češek do semifinále, porazit přitom dokázala třeba světovou sedmičku, americkou hvězdu Coco Gauffovou. Zlatého kanára, anketu časopisu Tenis a Českého tenisového svazu, by Siniaková vyhrála poprvé.

Mezi favoritky se ale jistě řadí i Petra Kvitová. Nejen proto, že je momentálně ve světovém žebříčku nejvýše postavenou Češkou. Dvaatřicetiletá hráčka figuruje na šestnáctém místě.

Kvitová v průběhu sezony překonala zdravotní potíže a ovládla turnaj v Eastbourne, na anglické trávě vybojovala svůj 29. titul na okruhu WTA. Dostala se i do finále velkého podniku v americkém Cincinnati a na US Open došla mezi šestnáctku nejlepších.

Pro zajímavost, utkání třetího kola proti Garbině Muguruzaové, které Kvitová vydřela v tie-breaku rozhodující sady, zařadil americký expert Steve Tignor mezi devět nejlepších zápasů roku.

Z hlediska konzistence formy i vzestupu by si titul zasloužila wimbledonská čtvrtfinalistka Marie Bouzková. Nebýt podivností v žebříčkovém počítání, kvůli kterým nedostala za svůj životní turnaj žádné body, zářilo by její jméno podstatně výše než na aktuální 24. příčce.

Se čtyřiadvacetiletou hráčkou se žádná z krajanek nemůže rovnat co se týče poměru vítězství a porážek. Bouzková v roce 2022 vyhrála 42 utkání, prohrála jen 14.

Bez šancí nemusí být ani obhájkyně Krejčíková. Její comeback po prodělaném zranění lokte a následném trápení totiž bral dech. Na přelomu září a října se tenistka z Ivančic vrátila do špičkové formy, když krátce po sobě ovládla turnaje v Tallinnu a Ostravě.

Vítězné více než tříhodinové ostravské finále proti světové jedničce Ize Šwiatekové vyhrálo anketu fanoušků organizace WTA o nejatraktivnější duel celé sezony.

Hlavní cenu může v anketě Zlatý kanár získat i ženský národní tým, který se v Poháru Billie Jean Kingové dostal do semifinále.

Z mužů vyhrál nejprestižnější ocenění naposledy před dlouhými dvanácti lety Tomáš Berdych. Aktuálně je nejlepším českým tenistou Jiří Lehečka, na žebříčku v tuto chvíli figuruje na 81. příčce.

Vyhlášeni budou v pondělí v Přerově také nejlepší hráči v obou kategoriích, deblový pár roku, nejlepší postup v žebříčcích ATP a WTA, tým roku, talent mezi dívkami i chlapci a tenista na vozíčku. Slavnostní ceremoniál začíná ve 20:15.