Bojovníci se výhradně skládají z ultras, kteří byli kdysi proslulí bitvami na ochozech ruských, ale i evropských stadionů. Jejich maskotem je lvíče, které „našli“ při bojích v Mariupolu. Jednotku vede Stanislav „Španěl“ Orlov, jenž se k separatistům přidal už v roce 2014.

Jednotka chuligánů nese název Espaňola a zahrnuje rekruty z řad příznivců klubů CSKA, Zenit, Spartak, Torpedo anebo Lokomotiv Moskva. Nyní patří mezi ty, kteří bojují proti Ukrajincům, stejně jako nechvalně známí chuligáni z Orel Butchers.

„Spory mezi fanoušky různých klubů jsou zakázány,“ řekl Orlov místním médiím. „Tohle všechno musí zůstat někde venku, daleko, stejně jako alkohol.“

Chuligáni podle něj zatím ve válce ztratili jednoho bojovníka. Byl jím Maxim Šmanin, čtyřiačtyřicetiletý fanoušek CSKA Moskva. „Motivace zůstat a válčit jen zesílila. Bojová část oddílu jsou lidé, kteří mají vojenské zkušenosti nebo sloužili v armádě. Po krátkém výcvikovém kurzu bojují přímo v zóně speciální operace,“ použil výraz, kterým kremelská propaganda označuje ruskou agresivní invazi proti sousednímu státu.  

„Neexistují žádné vtipy… je to tvrdá, ne-li násilná subkultura s vysokou disciplínou a druhem bojového výcviku. Mým cílem je stáhnout všechny chuligány do jedné struktury,“ dodal Orlov s tím, že se mu hlásí „stovky lidí“, kteří se chtějí připojit k jeho skupině.

Podle jiných zpráv byli fotbaloví chuligáni samostatně mobilizováni i do 106. strážní divize výsadkových sil pro nasazení v průzkumné a sabotážní četě.

Shovívavost politiků k násilníkům z řad chuligánů byla v Rusku patrná až do pořádání mistrovství světa v roce 2018. Ještě o dva roky dříve, před zápasem Anglie − Rusko na mistrovství Evropy ve fotbale v roce 2016, připomínaly ulice Marseille bitevní pole. Ruští hooligans, kteří byli velmi dobře vyzbrojení a organizovaní, v bitkách jednoznačně poráželi anglické rowdies a někteří moskevští politici v televizi „své“ chuligány dokonce oslavovali.

Ani Putin tehdy jejich řádění jednoznačně neodsoudil a jen prohlásil, že nechápe, jak mohlo „dvě stě našich fanoušků zbít několik tisíc Angličanů“.

Po této události se ale přístup režimu k řádění fanoušků přece jen změnil: ani ne tak kvůli jejich násilnému chování, ale vzhledem k mistrovství světa, které Rusko o dva roky později pořádalo. 

Jak se cítíte v poslední fázi přípravy?

Upřímně řečeno dost na houby, protože jsem hladový (úsměv). Dost řešíme váhu, v poslední době není můj příjem kalorií zrovna vysoký. Ale jinak po zdravotní a fyzické stránce se cítím skvěle.

Souboj s Canem Aslanerem vás čeká 30. prosince, tedy krátce po vánočních svátcích. Na smaženého kapra a bramborový salát jste asi letos mohl zapomenout, že?

Bohužel, ke štědrovečerní večeři jsem měl pět bílků a jen jsem sledoval, jak všem kolem mě chutná. Ale nechci si stěžovat, tak to prostě je. S dietou jsem začal lehce pozdě, před měsícem a půl a postupně jsem stravu utahoval, jak váha padala, nebo nepadala. Jen za poslední týden jsem shodil jedenáct kilo.

Podle sázkových kanceláří máte se svým soupeřem na setinu stejný kurz. Vy sám na sebe byste vsadil? 

O mém soupeři toho moc dohledatelného není, ale co jsem měl možnost vidět, tak by mi měl stylově sedět a měl bych být favoritem. Zápas, který jsem sledoval, mi jeho nejsilnější stránky zrovna neprozradil, spíš je to komplexní zápasník. Nepřišlo mi, že by nějakou jednou věcí vyčníval.

Po červnové porážce od Ahmeda Vily jste na sociálních sítích slíbil pro příští zápas jiný výsledek a atraktivnější podívanou. Platí to stále?

Je to tak, s posledním soupeřem jsme si stylově vůbec nesedli. Tentokrát to bude jiné, a i když je soupeř pasivnější, není tak silově vybavený jako Vila. Určitě by to mělo být zajímavější.

Takže se ho budete snažit ukončit co nejdříve?

Já ani moc taktický zápasník nejsem. Je to klišé, ale prostě si dělám to svoje a uvidíme, jak to dopadne.

Svůj nejdůležitější zápas ale už máte úspěšně za sebou, od roku 2018 jste se dával zdravotně do kupy, za tři roky jste podstoupil šest operací. Můžete se ještě jednou vrátit k tomu, co přesně se stalo?

Na tréninku jsem seskakoval z bedny a přetrhl jsem si přední zkřížený vaz. Šel jsem na operaci a do kolena se mi dostala infekce, která vyžrala všechno okolo. Jak vaz, tak chrupavku, takže mi ji lékaři museli transplantovat. Bylo to velmi těžké, popravdě jsem nevěděl, jak na tom budu dál. Doufal jsem, že se dám zdravotně dohromady, aspoň na takovou úroveň, abych mohl běhat s dcerou. Díkybohu, že se všechno podařilo a já můžu zase plnohodnotně trénovat.

Dokonce vám kvůli infekci hrozila amputace. Co se člověku prožene hlavou, když něco takového uslyší?

Popravdě řečeno mi bylo tak blbě, že jsem na nic nemyslel. Člověk si ani moc nepřipouští, že by mohlo dojít k tomu nejčernějšímu scénáři. V nemocnici jsem nakonec strávil dva měsíce. Mým soupeřem byla bakterie, která je rezistentní vůči veškerým antibiotikům a hrozně těžko se s ní bojuje.

Navíc se živíte jako policista u pořádkové jednotky. Pokud by vám zůstaly zdravotní následky, ohrozilo by vás to i v zaměstnání…  

I když jsem se dal po zdravotní stránce dohromady a dokonce jsem už plnohodnotně trénoval, stálo mě velké úsilí, abych dostal příslušné razítko a nevyhodili mě z mého útvaru. Moc jsem to nechápal, cítil jsem se dobře, po fyzické stránce jsem na tom byl lépe než ostatní kolegové, ale policie má svoje tabulky. Naštěstí jsem příslušnou lékařku přesvědčil, že jsem zdravý člověk.

Pomohl vám v tom sport?

Pomohl mi v rekonvalescenci. Nejsem líný zajít do posilovny, vím, jaké cviky dělat, takže jsem dostatečně posílil. Mám za sebou poctivou rehabilitaci. Za ty roky své tělo znám a vím, jestli je nějaká bolest normální, nebo už přirozená není.

Máte rodinu, malou dceru. Je to o to těžší, když člověk necítí odpovědnost pouze sám za sebe?

Musíte žít v situaci, kterou vám život připraví. V první řadě jsem se chtěl dát dohromady do té míry, abych celý život nenaříkal na koleno. Po finanční stránce to bylo složitější, ale vždycky jsme na rohlíky měli, takže v tomhle ohledu jsem výrazněji nestrádal.

Změnilo vás tohle období?

Nerad bych, aby to vypadalo, že díky tomu, čím jsem si prošel, můžu rozdávat nějaké motivační rady a citáty. Ale pochopil jsem, že v životě jste skutečně jednou nahoře, jednou zase dole a je třeba ho brát takový, jaký je. Nehroutit se z toho, že si člověk nemůže koupit luxusní triko, může jít ven v lacinějším oblečení. Je třeba zůstat vyklidněný a nesnažit se pořád se za něčím hnát, protože ze dne na den může být všechno úplně jinak.

Kubalík protrhl své devítizápasové čekání na gól ve třetí třetině. Ve 43. minutě využil výborné práce Elmera Söderbloma a snížil na 1:5. O dvě minuty později přidal po utajené nahrávce Josepha Velena druhou trefu a svým 12. gólem v sezoně vrátil Detroit do hry.

Na rozdíl dvou branek snížil ve 48. minutě Jordan Oesterle, více už ale Red Wings nestihli. Při risku bez brankáře inkasovali z hole Kylea Okposa šestý gól a po dvou výhrách tentokrát zaváhali. Okposo v závěru zápasu uzavřel hattrick a zdvojnásobil tak svůj dosavadní gólový účet.

Hokejisté Arizony potvrdili, že se jim na Toronto daří. V roce 2022 Coyotes porazili kanadský klub ve všech čtyřech zápasech a hned ve třech případech u toho byl český gólman Vejmelka. Ve čtvrtečním zápase rodák z Třebíče kryl 29 střel a pojedenácté v sezoně dovedl Arizonu k výhře.

Dvěma góly včetně rozdílové branky na 4:3 se blýskl Jack McBain. Dokonce tři body zaznamenal Barrett Hayton.

NHL:

Buffalo – Detroit 6:3, Tampa Bay – NY Rangers 2:1 po sam. nájezdech, Florida – Montreal 7:2, Washington – Ottawa 3:4 v prodl., NY Islanders – Columbus 2:1, Minnesota – Dallas 1:4, Winnipeg – Vancouver 4:2, Colorado – Los Angeles 4:5 po sam. nájezdech, Arizona – Toronto 6:3, St. Louis – Chicago 3:1. Zápas San Jose – Philadelphia 3:4 v prodl.

O české branky se postarali obránci David Jiříček a Jiří Ticháček, jenž v 55. minutě vyrovnal na 2:2. Klíčovou postavou utkání byl ale švédský gólman Carl Lindbom, jenž si připsal 33 úspěšných zákroků.

Češi vstoupili do souboje týmů, kterým se vstup do šampionátu vydařil a měly už zajištěný postup do čtvrtfinále, aktivně. Ve 3. minutě se do první slibné šance dostal Měchura, gólman Lindbom byl ale připraven.

Suchánka, jenž i potřetí na turnaji nastoupil do české branky, následně prověřil Oscar Pettersson. Po Svozilově akci nebezpečně střílel Brabenec, ale pohnout skóre nedokázal. Stejně jako Östlund na druhé straně.

Český tým díky dobrému pohybu a aktivitě měl lehce navrch, Lindbom ale pokračoval ve spolehlivých výkonech a nadále držel neprůstřelnost na turnaji.

Od druhé části Seveřané pozměnili taktiku a byli v útoku mnohem nebezpečnější. Jako první se však gólově prosadil Jiříček, jenž zakončil rychlý český protiútok a zužitkoval dobrou Hauserovu přihrávku.

Hned po gólu ale Čech fauloval Bystedta a Švédové si zahráli první přesilovou hru v zápase. Češi se ubránili, 16 sekund po návratu vyloučeného hráče však vyrovnal Wagner, jenž potrestal chybnou rozehrávku Hamary. Švédové zápas rychle otočili, o 90 sekund později překonal Suchánka střelou od modré čáry Jansson.

Vyrovnat mohli při hře čtyři na čtyři Brabenec nebo Chmelař, Lindbom byl ale připravený. Ve 38. minutě byli Švédové blízko třetí branky, Odelius však trefil jen tyč.

V úvodu třetí třetiny se slibnou akcí prezentoval Kulich, ani on ale Lindboma nepřekonal. V první kompletní české přesilové hře byl blízko vyrovnání Szturc, před odkrytou brankou ale nestihl usměrnit puk. Mužem zápasu byl devatenáctiletý švédský gólman, jenž se dokázal vyrovnat s rostoucí českou střeleckou aktivitou.

V 54. minutě již zvedal Hauser ruce, ale útočník Östlund stihl puk, který prošel za Lindboma, odehrát dříve, než přešel brankovou čáru. O minutu později už Ticháček vyrovnal. Zápas tak došel do prodloužení.

Češi poprvé od roku 2002 na juniorském MS se Švédy v základní hrací době neprohráli, vítězství však nevybojovali. Hned na začátku nastavené pětiminutovky hrané ve třech hráčích na každé straně mohl rozhodnout Jiříček, Seveřané ale závar před brankou ustáli a o minutu později se podruhé v utkání prosadil Jansson.

Posledním soupeřem svěřenců trenéra Radima Rulíka v první části turnaje budou v sobotu od 19:30 SEČ hráči Německa.

Mistrovství světa hokejistů do 20 let v Kanadě:

Skupina A (Halifax):

Švédsko – Česko 3:2 v prodl. (0:0, 2:1, 0:1 – 1:0)

Branky a nahrávky: 26. Wagner, 27. Jansson (O. Pettersson, Robertsson), 62. Jansson (Lekkerimäki, Östlund) – 24. Jiříček (Hauser, Měchura), 55. Ticháček (Šapovaliv, Jiříček). Rozhodčí: Menniti (Kan.), Schlittenhardt (USA) – Hautamaki (Fin.), Klouček (ČR). Vyloučení: 3:4. Bez využití. Diváci: 9140.

Švédsko: Lindbom – Sjöholm, Engström, Sandin-Pellikka, Odelius, Jansson, E. Pettersson – Rosén, Bystedt, Carlsson – Lysell, Östlund, Öhgren – Lekkerimäki, Wagner, Stjernborg – O. Pettersson, Oscarson, Robertsson – Strömgren. Trenér: Magnus Havelid.

Česko: Suchánek – Ticháček, Jiříček, Svozil, Špaček, Hamara, Moravec, Čech – Šalé, Šapovaliv, Kulich – Chmelař, Brabenec, Szturc – Ryšavý, Menšík, Kos – Hauser, Marcel, Měchura – Sapoušek. Trenér: Radim Rulík.

Tabulka:

Pelé se od loňského září léčil s rakovinou tlustého střeva a od 29. listopadu byl hospitalizován na klinice Alberta Einsteina v Sao Paulu. Ve středu ošetřující lékaři oznámili, že se jeho stav výrazně zhoršil.

Spolu s postupující rakovinou diagnostikovali rovněž srdeční a ledvinovou dysfunkci a museli nasadit léčbu zánětu dýchacích cest. Vánoční svátky s Pelém v nemocnici trávila rodina.

„Všechno, co jsme, jsme díky tobě. Milujeme tě navěky. Odpočívej v pokoji,“ napsala na instagramu po Pelého úmrtí jedna z jeho dcer Kely Nascimentová. Nemocnice uvedla, že Pelé zemřel v 15:27 místního času na mnohočetné selhání orgánů související s postupem rakoviny a celkovým zdravotním stavem.

Fotbalista s rodným jménem Edson Arantes do Nascimento se stal legendou už během hráčské kariéry a hvězdný status si udržel i poté, co odložil kopačky. Brazílii pomohl vyhrát mistrovství světa jako sedmnáctiletý v roce 1958 ve Švédsku, poté v Chile 1962 a Mexiku 1970. Jeho střelecká bilance se na základě různých zdrojů liší: podle agentury AP nastřílel 650 ligových gólů a 1281 branek ve všech soutěžích.

V době, kdy nebylo běžné odcházet z Jižní Ameriky do evropských klubů, strávil Pelé drtivou část kariéry v brazilském Santosu. V týmu debutoval v roce 1956 a udělal z něj jeden z nejslavnějších světových klubů.

Vedle domácích titulů pomohl Pelé vyhrát Santosu dvakrát jihoamerickou obdobu Ligy mistrů Pohár osvoboditelů a dvakrát Interkontinentální pohár, duel nejlepších týmů Jižní Ameriky a Evropy.

V Santosu skončil Pelé v roce 1974 a na závěr kariéry podepsal lukrativní smlouvu s týmem New York Cosmos v tehdejší North American Soccer League. S aktivním fotbalem se jako globální celebrita definitivně rozloučil v roce 1977 symbolicky exhibičním zápasem mezi Cosmosem a Santosem.

V roce 1999 Pelého vyhlásil Mezinárodní olympijský výbor Sportovcem století a společně s Diegem Maradonou ho v roce 2000 světová federace FIFA zvolila nejlepším fotbalistou. Maradonu přežil Pelé o dva roky, legendární Argentinec v 60 letech podlehl v listopadu 2020 infarktu.