Tornádo se vyskytovalo především v průmyslovém městě Rás Laffan, asi padesát kilometrů od metropole Dauhá.

Doprovodil ho také přívalový déšť, který ve městě zaplavil silnice, a na sociálních sítích se objevily i záběry hromady krup.

V Kataru pršelo poprvé od zahájení mistrovství světa 20. listopadu. „První den bez fotbalu, první den s mraky,“ glosoval to na Twitteru bývalý slavný anglický fotbalista Gary Lineker, jenž nyní pracuje jako expert stanice BBC.

Tornáda jsou v Kataru extrémně vzácná, země má dokonce nejnižší index úrovně ohrožení přírodními katastrofami ze všech států (Česko je v něm na 35. místě).

Index, vyvinutý Institutem pro životní prostředí a lidskou bezpečnost Univerzity Spojených národů, vypočítává riziko vzhledem k přírodním nebezpečím včetně zemětřesení, sopečných erupcí, bouří, záplav, sucha a zvyšování hladiny moří.

Roční průměr srážek je v Kataru pouze 75 mm, v Česku je to 600 – 800 mm.

Katarský meteorologický ústav ve středu v poledne na Twitteru informoval, že situaci monitoruje, a vyzval k opatrnosti.

Dramatický zápas, v němž česká tenistka porazila po více než třech hodinách světovou jedničku 5:7, 7:6, 6:3, získal v anketě na Twitteru organizace přes 70 procent hlasů. Českopolskou bitvu označil za vrchol sezony i oficiální web okruhu.

V nominaci figuroval také finálový zápas Angelique Kerberové s Kajou Juvanovou na turnaji ve Štrasburku nebo březnové finále mezi Leylah Fernandezovou a Camilou Osoriovou v Monterrey.

Šestadvacetiletá Krejčíková, která část sezony vynechala kvůli zranění lokte, se stala na začátku října v Ostravě první českou vítězkou a navázala na týden starý triumf z Tallinnu. Celkem získala pátý triumf ve dvouhře.

„Od prvního do posledního bodu odehrály nejlepší zápas sezony. Byla tam elektrizující atmosféra. Doufejme, že i v roce 2023 bude Šwiateková posouvat limity ostatních hráček, protože to jsme přesně viděli v Ostravě,“ napsala na web WTA redaktorka Courtney Nguyen. 

Dvojnásobná vítězka loňského Roland Garros Krejčíková uštědřila Šwiatekové první finálovou porážku po více než třech letech. Trojnásobná grandslamová šampionka do té doby neuspěla v rozhodujícím utkání o titul jen jednou – v dubnu 2019 v Luganu se Slovinkou Polonou Hercogovou. Pak dalších deset finálových duelů přeměnila v triumfy.

„Obvykle tyhle dlouhé bitvy vyhrávám já, ale teď už jsem to nezvládla, neměla jsem dost času na regeneraci. Byl to fyzicky nejnáročnější zápas tohoto roku. Jsem na sebe hrdá, že jsem ho odehrála na takové úrovní,“ prohlásila po finále Šwiateková.

Brněnská rodačka Krejčíková může s parťačkou Kateřinou Siniakovou získat ocenění pro nejlepší deblový pár roku. České tenistky, které vyhrály vedle Australian Open také Wimbledon a US Open, jsou v anketě WTA mezi pěti nominovanými dvojicemi. Na ocenění pro nováčka roku aspiruje v šestičlenném výběru kandidátek Linda Fruhvirtová.

Kouč nechal sedmatřicetiletého kanonýra na lavičce z taktických důvodů a tento tah mu vyšel dokonale – jeho náhradník Goncalo Ramos se v Dauhá blýskl hattrickem.

Santosovi se nelíbila Ronaldova podrážděná reakce na střídání v závěrečném duelu skupiny při porážce 1:2 s Jižní Koreou. Historicky nejlepší reprezentační střelec se 118 brankami na velkém mezinárodním turnaji chyběl v základní sestavě Portugalska poprvé od roku 2008.

„Mezi mnou a kapitánem není žádný problém,“ ujistil Santos. „Jsme přátelé už mnoho let. Mluvili jsme spolu před zápasem a moje rozhodnutí akceptoval. To, co se stalo po Koreji, jsme si vysvětlili. Cristiano ukázal, že je příkladným kapitánem národního týmu,“ prohlásil kouč.

Proti Švýcarům se mu do taktického plánu nejvíce hodil Ramos. „Jsou to jiní hráči. Cristiano je víc fixní, hraje v určené oblasti okolo pokutového území. Goncalo je hodně dynamický, což nám také ukázal. André Silva má zase odlišné charakteristiky,“ vysvětlil Santos.

„Všem třem naprosto důvěřuju. Pro každý zápas vyberu hráče, který se nejvíc hodí do mé strategie. Všichni hráči z lavičky mohou zasáhnout do čtvrtfinále s Marokem, pokud nebudou v zahajovací jedenáctce,“ doplnil osmašedesátiletý trenér.

Ocenil suverénní výkon svých svěřenců proti Švýcarsku, na kterém se vedle Ramose gólově podíleli ještě veterán Pepe, Raphaël Guerreiro a střídající Rafael Leao. „Výborný, excelentní výkon, hráčům patří gratulace. Ale musíme se vrátit na zem, v sobotu nás čeká další zápas,“ prohlásil Santos.

Ramos za portugalskou reprezentaci nastoupil teprve počtvrté a poprvé od začátku. „Ani v nejdivočejších snech by mě nenapadlo, že bych byl v základní sestavě ve vyřazovací fázi mistrovství světa,“ přiznal útočník Benfiky Lisabon a autor premiérového hattricku na turnaji v Kataru.

„Nevím, zda nastoupím v dalším zápase, to je na trenérovi. Musím pracovat tak tvrdě, jak jenom dovedu, a pak uvidíme,“ doplnil jednadvacetiletý Ramos.

Ronaldo se podle něj chová jako správný kapitán. „Mluvil se mnou i s každým v týmu. Je to náš lídr a vždycky se snaží pomoci,“ konstatoval Ramos.

„Ronaldo je šťastný a maximálně koncentrovaný. Ví, že nejdůležitější věcí je reprezentace,“ dodal devětatřicetiletý stoper Pepe.

Krátce poté, co se jako dvaadvacetiletý kluk poprvé postavil na zámořský led, poznal, že NHL bude tvrdou zkouškou. Jeho Minnesota hrála přípravný zápas proti Pittsburghu a Musila čekala jeho první zámořská bitka.

„Za Tučňáky tehdy hrál menší hráč s boxerským nosem, jmenoval se Ruskowski a ten do mě neustále šil. Teď už ani nemůžu opakovat, co mi říkal, protože by to určitě byla nějaká diskriminace. Každopádně jsem dostal tak naloženo, že mi polámal nos a zavřel obě oči,“ vzpomíná Musil v podcastu Bez frází Plus, který je připravovaný ve spolupráci s Aktuálně.cz.

Krátce nato měl natáčet reklamu na místní pizzu. Štáb změnu jeho vizáže za překážku nepovažoval, odchovanec Pardubic si tedy střihl roli se zmalovaným obličejem. „Když to pak mamka na kazetě viděla, tak se málem zhroutila a řekla mi, ať se okamžitě vrátím domů. Poznal jsem, jak doopravdy tvrdá je NHL. Bylo to upozornění, že už nejsem v Čechách, kde se kočky jenom škrábou, ale tady že se kouše,“ usměje se pardubický odchovanec.

Přitom nikdy nebyl enforcerem, zlým mužem placeným za ochranu svých spoluhráčů. „Ale když jsem hrál tvrdě, musel jsem být připravený, že ostřejší situace nastanou,“ dodává.

Možná právě proto má před spoluhráči-bitkaři hluboký respekt. „Kluci, kteří před dvaceti tisíci lidmi shodí rukavice a jdou do toho, vlastně dávají všanc svůj džob – postupují riziko, že když ten fight prohrají, tým je vymění, protože ztrácí svou roli, tedy že nejsou schopni ochránit nejlepší hráče.“ 

Řadu ze zmíněných „tough guys“ přitom poznal jako inteligentní, pracovité i citlivé borce, se kterými byla legrace. „Je to paradox. Jakmile si utáhli tkaničky, jako kdyby šly jejich myšlenkové procesy stranou. Před zápasy jsme vždycky dostali přehled soupeřů, takže naši bitkaři věděli, s kým budou, jak se říká, tancovat. Musel to být úplně jiný level stresu a odpovědnosti,“ přemítá legendární hokejista, který v půlce prosince oslaví osmapadesáté narozeniny.

On sám nebyl ani bitkař, ani nevynikal ve statistikách. Ale byl spolehlivým bekem, který byl na ledě připravený vypustit duši. „Když se mi nedařilo, sázel jsem na to, kolik jsem měl natrénováno. Býval jsem když ne nejlepší, tak jeden z nejlépe fyzicky připravených hráčů. To mě drželo nad vodou. Věděl jsem, že vydržím nejdéle, což mi pomáhalo, že mě nikdo nemohl zlomit ani psychicky. Furt mě to hnalo dopředu.“

V Calgary se naučil, že si má vážit role, která mu sedí. V obranné dvojici nastupoval s Alem MacInnisem, který byl ofenzivním typem beka, zatímco Musil to čistil vzadu. „Vlastně to tak bylo i v nároďáku. Doktor Bukač mě bral do týmu, i když jsem neměl statistiky a plno odborníků se divilo, proč je tam Musil, když může jet řada obránců, kteří byli ofenzivnější, rychlejší. Ale Bukač věděl, proč mě bere, a já jsem to pak Bukačovi vrátil,“ říká.

Právě na období v Calgary vzpomíná obzvlášť rád. A doteď lituje toho, že se rozhodl v týmu Flames nezůstat. „Byl jsem tam šťastný. Tehdy to byla výborná organizace, měla skvělé hráče, cítil jsem se tam jako doma.“

Po pěti letech mu na stole přistál nový kontrakt, ale odmítl. „Zasekli jsme se na pár drobných, ale jak jsem později pochopil, ne vždy se peníze rovnají štěstí. Musel jsem si hledat nové působiště. Nakonec jsem dostal ten samý plat, na kratší dobu, v horším týmu, kde jsem se musel přizpůsobovat. Už bych to znovu neudělal,“ dodává Musil, jenž poté zakotvil na dvě sezony v Ottawě.

Filip Hronek přispěl dvěma přihrávkami k výhře Detroitu 4:2 na ledě Tampy Bay a vytvořil nový klubový rekord. Český bek bodoval v každém z úvodních jedenácti venkovních utkání sezony (4+10). Vítězství Red Wings podpořil přihrávkou i Dominik Kubalík.

Vaněček se nejvíce zapotil v úvodní třetině, v níž zneškodnil 13 střel. Za stavu 1:0 nevyzrál na českého brankáře v gólové šanci Patrick Kane a v přečíslení dva na jednoho jej vzápětí nepřekonal ani Max Domi. Všechny trefy New Jersey měly rukopis obránce Dougieho Hamiltona, který otevřel skóre a po jeho asistencích zvýšili ve druhé třetině Nico Hischier a Jesper Bratt.

New Jersey vede NHL o dva body před Bostonem. Vaněček vychytal dvanáct výher z patnácti startů od úvodní minuty a patří k nejlepším gólmanům v obou nejsledovanějších brankářských statistikách: úspěšnost zásahů má 92,2 procenta a průměr inkasovaných branek stlačil už na 2,1.

Kubalík připravil ve 22. minutě úvodní gól zápasu, když se po jeho přihrávce dostal za obranu Tampy Bay Michael Rasmussen a otevřel skóre. U této trefy asistoval i Hronek, který v bodové sérii překonal rekord Sergeje Fjodorova.

Zbývající branky padly v poslední třetině. Detroit se třikrát dostal do dvougólového trháku. Jonatan Berggren zvýšil na 2:0, Adam Erne upravil na 3:1 a David Perron zpečetil po asistenci Hronka výhru při powerplay soupeře. Domácí snižovali brankami Stevena Stamkose a Braydena Pointa. Více nepovolil gólman Ville Husso, který kryl 44 střel.

Výsledky NHL:

Ottawa – Los Angeles 2:5, Tampa Bay – Detroit 2:4, New Jersey – Chicago 3:0, Pittsburgh – Columbus 4:1, Winnipeg – Florida 5:2, Dallas – Toronto 0:4, NY Islanders – St. Louis 4:7. Utkání Seattle – Montreal, Anaheim – Carolina se ještě hrají.

Tabulky NHL

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize: