Světová dvanáctka Krejčíková porazila Martincovou ve třetím vzájemném zápase v řadě. Ve vyrovnaném duelu rozhodl první set jediný úspěšný brejkbol předloňské šampionky Roland Garros. Ve druhém setu sice Krejčíková přišla o podání a prohrávala 1:3, dokázala ale vyrovnat a koncovku zvládla lépe. Brejkboly Martincové na 5:4 odvrátila, sama naopak soupeřce znovu sebrala servis a zápas dopodávala.

Na trávě se sedmadvacetiletá Krejčíková dostala na okruhu WTA do čtvrtfinále poprvé. Premiéru si tam odbude i osmnáctiletá Fruhvirtová, semifinalistka wimbledonské juniorky z roku 2021. Spolu se utkají poprvé.

Tenisový turnaj žen v Birminghamu (tráva, dotace 259.203 dolarů):

Dvouhra – 2. kolo: Krejčíková (1-ČR) – Martincová (ČR) 6:4, 6:4, Frechová (Pol.) – Cirsteaová (8-Rum.) 6:3, 6:7 (1:7), 6:4, Marinová (Kan.) – Bektasová (USA) 6:4, 4:6, 7:6 (7:1).

Hamrla je jedním z devíti lidí a 14 firem, které kriminalisté ve středu obvinili v souvislosti s trestným činem krácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Skupina podle policie způsobila České republice škodu za více než 20 milionů korun. Sedmi pachatelům hrozí až osm let vězení, dalším dvěma až deset let, všichni jsou stíháni na svobodě.

Kauzou se dnes zabývali zastupitelé města, odpoledne Korec jednal s dalšími spolumajiteli a zástupci klubu. „V úvodu jednání Robert Hamrla složil rezignace na všechny statutární posty, tím pádem rezignoval na funkci jednatele v hokejové společnosti, to znamená A týmu, a rezignoval na post generálního manažera. My jsme to pouze vzali na vědomí,“ uvedl Korec. V pátek bude valná hromada společnosti, kde bude novým jednatelem zvolen Jan Pravda. „Očekávám, že bude zvolen i generálním manažerem,“ uvedl Korec. Pravda je prokuristou klubu.

Korec označil Hamrlův krok za férový vůči klubu. „Deklaroval, že toto rozhodnutí učinil, protože nechce, aby byl hokejový klub jakkoliv poškozován. Kauza je sice z období před jeho nástupem do hokejového klubu, v současné chvíli je mezi kauzou a klubem pojítko on jako fyzická osoba,“ uvedl primátor. Již dříve ocenil, že Hamrla i lidé kolem něj odvedli v klubu dobrou práci.

Bývalý extraligový brankář Hamrla byl v čele prvoligových Beranů od loňského prosince. Hokejisté Zlína po loňském sestupu z extraligy ve finále druhé nejvyšší soutěže porazili Vsetín. V baráži o extraligu proti Kladnu však neuspěli, Středočeši sérii ovládli jasně 4:0 na zápasy a udrželi se.

Podle Korce se odhaduje, že vyřešení kauzy může trvat i několik let. Bude na rozhodnutí spolumajitelů, jestli a na jakou pozici by Hamrlu v klubu angažovali. „Pokud za několik let zjistíme, že bylo vše v pořádku, nemáme problém ho vrátit do pozice manažera a jednatele. Otázkou je mezidobí, jestli ho společnost potřebuje, to si musí vyřešit hlavně klub, jestli jej k něčemu použije,“ uvedl primátor. Muselo by to však být na pozici, kde nebude nakládat s penězi a mít podpisové právo.

Hamrla byl také členem zlínského regionálního výboru TOP 09, ve středu požádal o pozastavení členství ve straně a bylo mu vyhověno.

Podle kriminalistů obvinění nejméně od začátku roku 2016 do listopadu 2022 v úmyslu zkrátit daň z přidané hodnoty vytvořili a posléze se různou měrou zapojili do uměle vytvořeného řetězce obchodních společností, v rámci něhož fiktivně poskytovali reklamní služby. „Obvinění za tímto účelem ovládali jednotlivé obchodní společnosti, připravovali potřebné listiny, prováděli bankovní operace, transakce a platby a prováděli další úkony, které byly nezbytné pro realizaci tohoto jejich záměru,“ uvedla dříve policejní mluvčí Simona Kyšnerová.

„Veljko je dynamický ofenzivní fotbalista, kterého můžeme zařadit do sestavy na křídlo i na podhrotovou pozici. Má kvalitní dribling, umí obejít protihráče, zároveň využívá náběhy za obranu. V kariéře už nasbíral cenné zkušenosti z předkol i skupin evropských pohárů včetně Ligy mistrů,“ řekl sportovní ředitel Sparty Tomáš Rosický.

Birmančevič v uplynulé sezoně zasáhl do 25 utkání francouzské ligy, často ale naskakoval až jako střídající hráč. S Toulouse zároveň získal Francouzský pohár, byť do finále nezasáhl.

Předtím působil také v Partizanu Bělehrad, dalších srbských klubech Radu a Čukaričkách a Malmö. S ním získal švédský titul a z prvního předkola se kvalifikoval až do skupiny Ligy mistrů. Předloni si v přípravě připsal tři starty za srbské reprezentační „áčko“.

„Pro Spartu jsem se rozhodl proto, že je to velký klub. Spartu jsem sledoval už dřív. V minulosti odehrála hodně zápasů v Evropě proti srbským týmům. Chci hrát o titul a také o Ligu mistrů. To mě motivuje. Věděl jsem, že Sparta bude hrát o Ligu mistrů a já Ligu mistrů hraju rád, a to i kvalifikaci,“ uvedl Birmančevič.

S Malmö prošel do skupiny Ligy mistrů už z prvního předkola. „Tehdy to bylo opravdu těžké. Teď si myslím, že je ta cesta o trochu jednodušší, začínáme ve třetím předkole, ale uvidíme. Chci hrát Ligu mistrů znovu a přišel jsem sem kvůli těmhle cílům. To znamená hrát o Ligu mistrů, případně Evropskou ligu. Také musíme znovu vyhrát ligu,“ doplnil ofenzivní univerzál.

Sparta už před ním získala v letní pauze jinou posilu do zálohy Michala Ševčíka z Brna.

Souboj Joea Louise a Maxe Schmelinga v červnu 1938 | Video: Youtube.com

Psal se rok 1938, svět stál na prahu války, a v boji o titul profesionálního mistra světa těžké váhy proti sobě nastoupili Němec a Američan.

Veřejnost považovala tento zápas za souboj dobra a zla. Louisovi přinesl opět titul profesionálního mistra světa v těžké váze.

Poprvé se oba borci utkali v roce 1936. Schmeling tehdy ještě v roli outsidera nastoupil v aréně proti hvězdě světového boxu, „neporazitelnému“ Američanovi Joeovi Louisovi.

Když vyhrál, nacistické Německo jásalo a souboj využívalo ke své propagandě.

Po dvou letech se v Americe chystal odvetný zápas Schmelinga s Louisem. Jednalo se o boxerskou událost století.

V Německu byl zápas interpretován jako souboj mezi nordickým hrdinou a podřadnou černou rasou.

V Americe zase jako boj svobodného světa s nacistickým běsněním. „Joe, potřebujeme svaly, jako jsou ty vaše, abychom porazili Německo,“ nabádal prezident Franklin Delano Roosevelt, když boxera pár týdnů před mačem přijal v Bílém domě.

Louis bral tentokrát přípravu na duel vážně, vzdal se golfu i žen a dřel v tělocvičně. 

Ze Schmelinga udělali američtí novináři Hitlerova poskoka a cestou do ringu na něj lidé házeli odpadky.

Sám Hitler zrušil kvůli zápasu noční zákaz vycházení, aby lidé v Německu mohli utkání sledovat v kavárnách a barech.

Schmeling však prohrál, když ho Louis na stadionu New York Yankees před 70 tisíci diváků knockoutoval už v prvním kole.

Byla to velká rána pro nacistické Německo, pro které se rázem jeho hvězda stala přítěží.

Schmeling musel v roce 1941 narukovat a sloužil u německého letectva jako elitní výsadkář. Zúčastnil se akce při obsazování řecké Kréty.

Konce války se dočkal ve zdraví. Po ní pracoval jako manažer Coca Coly v Německu a při cestách do Ameriky se velmi spřátelil se svým dávným rivalem Louisem.

Finančně mu pomáhal a po jeho smrti v roce 1981 mu dokonce zaplatil vojenský pohřeb, na němž nesl i jeho rakev.

Schmeling, který byl manželem první české filmové hvězdy mezinárodního formátu Anny Ondrákové, po letech také vzpomínal na svůj prohraný zápas.

„Při pohledu zpět jsem skoro rád, že jsem prohrál,“ oddechl si.

„Jen si představte, co by se stalo, kdybych se vrátil do Německa jako vítěz. I když jsem s nacisty neměl nic společného, vyznamenali by mě. A po válce bych mohl být považován za válečného zločince,“ prohlásil s roce 1975.

Sám zemřel v roce 2005 jako bezdětný a bezmála stoletý, osmnáct let po Ondrákové, s níž prožil v manželství víc jak půlstoletí.

Osmačtyřicetiletý Del Piero, mistr světa z roku 2006 a 17. nejlepší střelec v historii Ligy mistrů, představil v Praze Soccer Camp, v rámci kterého se zhruba stovka chlapců a dívek ze znevýhodněného prostředí bude moct v srpnu předvést v Holešovicích před předními italskými kouči.

Del Piero, který po konci kariéry pracuje jako televizní analytik, se před novináři rozhovořil i o fotbale jako takovém.

Co se vám vybaví, když se řekne český fotbal?

Třeba Pavel Nedvěd. A všechen ten čas, který jsem s ním strávil v Juventusu a vlastně i mimo něj – v létě. Jednou jsme i jeli na dovolenou s rodinami. Jindy zase hráli golf. V něm Pavel trochu tápe, protože mě nemůže porazit, i když hraje každý den. Teď se na mě určitě naštve. Ne, dělám si srandu. Ale vždycky si spolu užijeme spoustu legrace, naposledy v Los Angeles, kde jsem bydlel a kam Juventus v létě přijel v rámci tripu po Spojených státech.

Jak často s Nedvědem mluvíte?

V poslední době jsem s ním nemluvil. Zas tak často v kontaktu nejsme. Však víte, Pavel toho moc nenamluví. Obvykle spolu strávíme nějaký čas v létě, takže ho asi brzy uvidím a zahrajeme golf.

Co dalšího víte o českém fotbale? 

Má neskutečnou historii. Já osobně si na Česko pamatuji z Eura 1996 a z mistrovství světa 2006, kde jsme na něj narazili ve skupinové fázi a nakonec to celé vyhráli – to byla úžasná jízda. V roce 2006 nebo 2004 jste byli neuvěřitelní. Neměli jste jen Pavla, ale i další hrozně talentované hráče. Teď máte jiné, přišla generační obměna. Musím říct, že z této části světa pořád proudí talenti, bylo to vidět i ve finále Konfederační ligy (za vítězný West Ham hráli Tomáš Souček a Vladimír Coufal, za Fiorentinu Antonín Barák – pozn. red.). Doufám, že vás čeká další zlatá éra.

Jezdíte do Česka často, nebo jste tu výjimečně?

Abych byl upřímný, neměl jsem moc příležitostí sem jet. Hodně kamarádů sem ale jezdí na dovolenou, je to relativně blízko Itálii. A Pavel mi toho o Praze hodně řekl. Víte, když sem přijedete jako fotbalista, tak poznáte jen tři věci – letiště, hotel a stadion. Nemáte čas se jen tak procházet kolem. Teď toho konečně vidím trochu víc, všechny ty historické budovy a památky. Žiju v Turíně a pocházím z Trevisa, což jsou taky historická města. A taková já miluju. Doufám, že sem příště přijedu na delší dobu, třeba s celou rodinou.

A co máte plánu v pracovním životě?

Dělal jsem si trenérskou licenci a jsem jeden krok od toho, abych mohl trénovat i profesionály. Trénování nebo manažerská pozice tedy určitě je směr, který zvažuju. Těch deset let po odchodu do důchodu jsem se soustředil na svoje děti – na výchovu a na to, abych s nimi strávil co nejvíc času. Hotovo ještě není, ale myslím, že to nejdůležitější už mám za sebou. Takže plány do budoucna? Může to být cokoliv. Fotbal je můj život, moje vášeň, prostě všechno. Neunavuje mě se na něj dívat a dlouze o něm povídat, jak sami vidíte. 

V posledních letech o něm často povídáte v televizi jako analytik.

Ano, můžete tomu tak říkat, komentátor by asi nebylo to správné slovo. Díky tomu vidím fotbal z jiného pohledu, novinářského. Mám po ruce více statistik. Já chci ale fotbal vidět i z toho trenérského pohledu, proto ta licence. Připravuju se na budoucnost. Je jedno, jestli to bude něco velkého, nebo menšího. Naštěstí jsem velmi mladý. Nesmějte se. Cítím se mladý, to je důležité. (smích)