Jednadvacetiletý český tenista a jeho o čtyři roky starší soupeř doručili fanouškům ve Stuttgartu atraktivní show plnou zajímavých výměn a kvalitního tenisu. Tiafoe nakonec vyhrál 7:6, 6:4, Lehečkův odvážný výkon však rozhodně nebyl zklamáním, zvlášť když ho zejména v úvodu utkání limitovalo bolavé koleno.

Za stavu 4:4 měl český hráč dokonce první brejkbol zápasu, nevyužil ho však a v tie-breaku ztratil šest míčků v řadě. 

Tenisté si servisy drželi až do stavu 6:7, 4:4. Tiafoe tehdy dostal k dispozici svůj jediný brejkbol a hned ho využil. Lehečka měl ještě dvě šance vzít si ztracený servis zpět, americký ranař ale zahrál skvěle a duel ukončil.

Oba hráči se u sítě srdečně objali a Američan po utkání ztratil o Lehečkovi hned několik vřelých slov.

„Donutil mě, abych si tohle vítězství opravdu zasloužil. Je to skvělý hráč. Udělal v Austrálii čtvrtfinále grandslamu, je mladý. Sehrajeme spolu hodně bitev, budu s ním tvrdě válčit velice dlouho,“ předpovídal rodák z Hyattsville v Marylandu, který loni na Wimbledonu došel mezi šestnáct nejlepších.

„Dobrá práce,“ vzkázal Lehečka přes Instagram americkému sokovi a pochvaloval si první kroky na travnatém povrchu.

Ve Stuttgartu před bitvou s Tiafoem porazil jiného Američana Marcose Girona, jemuž oplatil krutou porážku z druhého kola Roland Garros.

„Byly to dobré kroky směrem k tomu, abych na trávě našel formu. Dobrý zápas, ale vnímám hodně věcí, z kterých se mohu poučit,“ uvedl 37. hráč světového žebříčku a oznámil, že před Wimbledonem odehraje ještě tradiční turnaj v londýnském Queen’s Clubu.

Jestli Florida měla mít ve finále NHL v něčem výhodu, tak v brankovišti. Díky Sergeji Bobrovskému, který v klíčové fázi sezony znovuobjevil životní formu a cílil na Conn Smyth Trophy pro nejužitečnějšího hráče play off.

Proti hvězdnému Rusovi stál Hill, který až do letoška ve vyřazovací části NHL nikdy nechytal a brankoviště Vegas obsadil v podstatě z nouze.

Dostavil se ale nečekaný výsledek. Bobrovskij dosáhl v pěti finálových kláních na procentuální úspěšnost zákroků 84,4, zatímco Hill ji vytáhl na 92,3. 

Jistě to mělo co do činění s tím, že Vegas vyhrálo sérii 4:1 a spoléhalo na defenzivní systém bývalého trenéra Bostonu Bruce Cassidyho.

Hill každopádně chytal tak dobře, že pronikl mezi nejužší okruh kandidátů na Conn Smyth Trophy (cenu nakonec obdržel útočník Jonathan Marchessault). Stal se hrdinou. Nečekaným.

Když krátce po převzetí Stanleyova poháru dostal otázku, jestli věří tomu, co se právě stalo, odpověděl, že nikoliv. „Je to šílené, neskutečné…,“ soukal ze sebe.

Zavzpomínal také na výměnu, která ho před startem sezony poslala ze San Jose do Vegas. „Byl to trochu cirkus, že?“ smál se s tím, že mu odchod do klubu s většími ambicemi udělal radost.

Ale popořadě. Hill neodešel do Vegas za volbu ve čtvrtém kole draftu proto, aby dělal jedničku. Po odpadnutí brankáře číslo jedna Robina Lehnera kvůli operaci kyčle měl jen jistit Logana Thompsona a Laurenta Brossoita.

Nakonec ale v základní části odchytal 27 zápasů, čímž o dvě utkání vylepšil své předchozí maximum. Mimochodem, kvůli neobvyklé marodce si za Vegas zachytali ještě český mladík Jiří Patera a veterán Jonathan Quick, který před uzávěrkou přestupů přišel z Los Angeles coby další pojistka.

Ze škatulat vyšel jako jednička pro play off Brossoit, v prvním kole vychytal postup přes Winnipeg. Ale protože v následné sérii s Edmontonem se zranil, šel do brány takřka dvoumetrový čahoun Hill. Zbytek příběhu znáte.

Hill mohl touto dobou zářit v bráně Arizony, ale ta ho v létě 2021 vyměnila do San Jose za Josefa Kořenáře. Těžil z toho Karel Vejmelka, který se hned na podzim stal arizonskou jedničkou. Kořenář po roce odešel do pražské Sparty.

„Adin byl úžasný spoluhráč a vždycky jsem věděl, že má na to, aby v NHL chytal jako jednička,“ řekl o Hillovi v průběhu finále jeho bývalý brankářský parťák z Arizony Darcy Kuemper.

Nyní na Hilla čekají příjemné starosti, protože mu končí smlouva s roční gáží 2,175 milionu dolarů a jako volný hráč bez omezení si bude moct vybírat z nabídek všech klubů.

Na trhu se mají objevit také veteráni Sergej Varlamov či Frederik Andersen, ale nejžhavějším zbožím mezi gólmany by mohl být právě Hill. „Pravděpodobně dosáhne na plat mezi 4,5 a 5 miliony dolarů,“ odhadl analytik stanice TSN a bývalý brankář Martin Biron.

Podle něj se Vegas svého hrdinu pokusí udržet s tím, že v příští sezoně by mohl vytvořit tandem s Thompsonem. 

Vyrovnaný první poločas na stadionu De Kuip nabídl jedinou větší šanci, a hned gólovou. V 34. minutě dostal Malen hodně času na zpracování míče v pokutovém území a křížnou střelou se trefil přesně k tyči. Čtyřiadvacetiletý útočník Dortmundu pátou reprezentační brankou potvrdil formu, v posledních 11 soutěžních zápasech dal osm gólů.

Chorvaté se brzy po změně stran dočkali vyrovnání. V 55. minutě stáhl Gakpo ve vápně Modriče a pokutový kop s přehledem proměnil Kramarič. Rovněž kanonýr Hoffenheimu prožívá vydařený závěr sezony, na osm zásahů potřeboval jen o dvě utkání více než střelec úvodní branky dnešního duelu.

Svěřenci kouče Daliče byli ve druhé půli aktivnější a v 72. minutě šli poprvé do vedení. Ivanušec našel centrem do vápna Pašaliče, jenž z voleje podruhé překonal Bijlowa. Domácí přesto prodloužili neporazitelnost v základní hrací době na stadionu De Kuip na 32 zápasů za sebou. V poslední šesté minutě nastavení se ve skrumáži zorientoval nejlépe Lang a technickou střelou poslal duel do prodloužení.

V něm už ale skóroval pouze balkánský celek. Nejprve se Petkovič trefil k bližší tyči střelou z 20 metrů a ve 116. minutě uzavřel skóre z další penalty kapitán Modrič. Nizozemci po 40 utkáních odešli poražení v zápase, v němž se ujali vedení 1:0.

Chorvaté po souboji o bronz na mistrovství světa 1998 zdolali dnešního soupeře i ve druhém soutěžním měření sil a zahrají si o trofej hned při své premiérové účasti ve Final Four. „Oranje“ naopak nezopakují finálovou účast z premiérového ročníku Ligy národů v roce 2019.

Final Four fotbalové Ligy národů v Nizozemsku – semifinále v Rotterdamu:

Nizozemsko – Chorvatsko 2:4 po prodl.

Branky: 34. Malen, 90.+6 Lang – 55. Kramarič z pen., 72. Pašalič, 98. Petkovič, 116. Modrič z pen.

Bohatá historie českých tenistek na srazu absolutní elity může letos napsat jednu z nejslavnějších kapitol. V polovině sezony totiž sahají po lákavém Turnaji mistryň hned tři české hráčky.

Nejvýše je Karolína Muchová. Před French Open jí patřilo až 24. místo, její frontální útok se ale po jízdě do finále antukového grandslamu momentálně zastavil na páté příčce.

Více bodů letos uhrály jen Běloruska Aryna Sabalenková, Polka Iga Šwiateková, Kazaška Jelena Rybakinová a Američanka Jessica Pegulaová.

Pokud by se pořadí uzavíralo nyní, osmičku účastnic by doplnily další Američanka Coco Gauffová, Švýcarka Belinda Bencicová a také Barbora Krejčíková, které aktuálně patří osmá pozice. 

Minimální ztrátu pak mají Brazilka Beatriz Haddadová Maiaová a Petra Kvitová.

Každá ze tří českých hvězd v tomto ročníku na tour uzmula jeden velký úspěch.  Čerstvému galapředstavení Muchové na Roland Garros předcházely tituly Krejčíkové a Kvitové na turnajích kategorie WTA 1000 – té nejvyšší po grandslamech. Krejčíková slavila v Dubaji, Kvitová v Miami.

Turnaje letos rozdají ještě značnou porci bodů, tu největší na zbývajících grandslamech, tedy Wimbledonu a US Open, a na čtyřech „tisícovkách“: v Montrealu, Cincinnati, Guadalajaře a Pekingu.

Turnaj mistryň by se měl uskutečnit na začátku listopadu, pořadatelství ještě nebylo přiděleno, největší naději má ale Šen-čen.

Čínské město mělo mistrovské klání hostit dlouhodobě už od roku 2021, nejprve ale zasáhl covid, kvůli němuž se turnaj stěhoval do mexické Guadalajary, minulý rok zase kauza kolem bývalé světové deblové jedničky Pcheng Šuaj.

Ženská tenisová asociace (WTA) v prosinci 2021 zavedla bojkot turnajů v Číně poté, co Pcheng Šuaj na sociálních sítích obvinila bývalého významného komunistického funkcionáře ze sexuálního napadení. Následně zmizela z veřejného života a panovaly obavy o její bezpečí.

Šéf WTA Steve Simon ale v dubnu prohlásil, že tenistka žije s rodinou poklidně v Pekingu a návratu na čínský trh, který světovému tenisu přináší obrovské peníze, tak nic nebrání. Šen-čen má hostit Turnaj mistryň až do roku 2030.

Do Číny má teď z českých hráček nejblíže Muchová. Její trenér Emil Miške po finále Roland Garros přiznal, že pořadí už tenistka společně s týmem bedlivě sleduje a po premiérové účasti touží.

Česká singlistka loni na Turnaji mistryň chyběla po dvanácti letech, alespoň jedna Češka startovala na prominentní akci každý rok od sezony 2011, kdy Kvitová rovnou slavila titul.

Před rokem 2011 měl český tenis zase dlouhou pauzu, bez účastnice byl mezi lety 1999 a 2010 po éře Jany Novotné.

V posledních deseti ročnících mělo Česko hned čtyřikrát dvojnásobnou účast. V roce 2015 se ke Kvitové přidala Lucie Šafářová, v letech 2018 a 2019 zase Karolína Plíšková. Před dvěma lety hrály Turnaj mistryň Plíšková a Krejčíková.

Nejprve úspěšně uzavřela magisterské studium na Vysoké škole finanční a správní v Praze, kde se zaměřovala na marketingovou komunikaci, poté v sídle Českého olympijského výboru převzala – už podruhé v kariéře – Cenu Jiřího Gutha-Jarkovského, udělovanou samotnými sportovci za nejhodnotnější výkon uplynulého roku.

S odstupem tak mohla symbolicky uzavřít rok 2022. Ledecká ale zdůraznila, že se spíše než na historii soustředí na budoucnost.

„Když jsem dostala pozvání na akci, tak mě upřímně vůbec nenapadlo, že to je za minulý rok. Říkala jsem si: Za co tenhle rok? Jela jsem dva závody, což je docela moc,“ řekla Ledecká, která měla v zimní sezoně velké zdravotní problémy a prakticky celou ji vynechala. „Minulost už tak nevnímám, přece jen, koukám se dopředu,“ uvedla osmadvacetiletá sportovkyně.

Poslední dny a týdny byly pro Ledeckou náročné. Vedle tréninku na další sezonu se snažila věnovat i studiu.

„Na učení jsem neměla teď moc času. Měli jsme přípravné kempy v Itálii a v Rakousku, což bylo náročné. Měla jsem každý den maximálně hoďku a půl. Navíc je člověk (po tréninku) unavený a moc to do hlavy neleze,“ přiznala.

Přesto školu zvládla na výbornou. Nejprve dostala jedničku ze státnice z ekonomie, dnes dostala další tři jedničky.

„Musím se pochlubit, jsem jedničkářka. Šprtka,“ pousmála se Ledecká, pro kterou bylo nejnáročnější studium ekonomie. „Bylo složitější se to naučit, protože jsem nebyla asi ani na jediné přednášce. Učila jsem se z učebnic a internetu. S ostatními předměty, což byla psychologie, sociologie a marketing, tam bylo zase více otázek,“ řekla.

Jako řada studentů se až v závěru školy vrhla na diplomovou práci.

„Myslela jsem, že ji budu psát průběžně celý rok, ale nakonec jsem se jí věnovala asi měsíc. Dost narychlo. Už předtím jsem si ale v hlavě sesumírovala, jak to chci mít udělané, co tam chci, co nechci. Pak jsem to jen hodila na papír,“ uvedla Ledecká.

Dnešními zkouškami pro dceru hudebníka Janka Ledeckého studium nekončí. V budoucnu by si chtěla udělat doktorát, teď se chce zaměřit na vzdělávání ve fyzice, která ji baví.

„Teď si chci studovat spíš pro sebe, co mě baví. Žádnou školu, třeba si udělat kurzy fyziky, která mě bavila. Chci se spíše dozvídat nové věci z oborů, které mě lákají,“ přiznala.

Hned v příštích dnech se ale vrátí ke sportu. „Teď mě ještě čekají čtyři pět dní na ledovci v Itálii, poté se chystáme jako vždy na Lefkadu, kde budu dělat letní přípravu. Přijedou tam za mnou fyzioterapeuti a budeme makat. Potřebujeme na sezonu nabrat kondici,“ plánovala Ledecká. Stejně jako v minulosti se chystá na konci prázdnin trénovat v Chile.