Dmitrij Jaškin ve videu, které vyjadřovalo podporu ruským vojákům | Video: Twitter/Hokejový klub SKA

Jaškin bude hrát v KHL i nadále, minulý týden podepsal tříletou smlouvu s Kazaní.

„Doufám, že se do příštího mistrovství světa něco změní a budu mít možnost hrát za českou reprezentaci. Bohužel tahle záležitost není v mých rukách,“ uvedl Jaškin v obsáhlém rozhovoru pro web sport-express.ru, ve kterém vysvětloval i důvody, proč po roce odešel z Petrohradu do Kazaně.

Rodák z Omsku byl se 62 body a 40 góly v základní části nejproduktivnějším hráčem KHL i nejlepším střelcem. V play off ale Petrohrad prohrál s CSKA Moskva a nepotvrdil pozici hlavního favorita. Jaškin v boji o Gagarinův pohár přidal ve 14 utkáních pět branek a dvě asistence, sezonu ale dohrával zraněný. Limitovaly jej problémy s kolenem.

Jaškin má za sebou starty na mistrovství světa i Světovém poháru, přes 300 zápasů odehrál v NHL. Momentálně není s nikým z vedení reprezentace v kontaktu.

Tomu se Jaškin ale nemůže divit – do posledního utkání základní části KHL proti Soči totiž hokejisté Petrohradu nastoupili ve speciálních dresech s vojenskými motivy. Ve videu potom vybraní hráči, včetně kapitána Dmitrije Jaškina, popřáli hezký svátek a gratulovali ruské armádě, která už rok vede brutální agresi vůči Ukrajině.

„Před mistrovstvím světa se jeden z trenérů ptal nejvyššího vedení (ČSLH), jestli se situace nezměnila. Vše ale zůstává při starém – hráčům z KHL se nevolá,“ uvedl Jaškin. Prezident hokejového svazu Alois Hadamczik rozhodnutí nepovolávat hráče z KHL před šampionátem potvrdil.

Nejužitečnější hráč soutěže v uplynulé sezoně v minulosti nastupoval v NHL za St. Louis s generálním manažerem české reprezentace Martinem Havlátem. „Bylo by snadné najít s ním společnou řeč. Ale nemělo smysl mi volat a ptát se mě, jak se mi daří,“ řekl Jaškin.

Minulý ročník KHL dohráli tři čeští hokejisté – vedle Jaškina ještě obránce Libor Šulák a útočník Rudolf Červený. Jaškin tvrdí, že by jich do ruských klubů chtělo odejít více, ale bojí se, že vypadnou z reprezentace. „Kluci, kteří hrají v Česku nebo ve Švýcarsku, mi často píšou a ptají se na situaci. Jsem si jistý, že mnoho českých hokejistů by se do Ruska rádo vrátilo. Ale příští rok bude mistrovství světa v Praze a spousta jich tam chce hrát,“ uvedl.

Jaký byl první týden v kůži mistryně světa?

Pořád je to ještě čerstvé. Je to úžasný pocit, navíc vidím, jak velký boom to způsobilo na Slovensku, hlavně v médiích a na sociálních sítích. Neustále mi pípají upozornění na Facebooku a Instagramu. Užívám si ten úspěch, jak se jen dá.

Na sociálních sítích nejvíce rezonovalo video s vašimi emocemi před posledním kopem. Jak na ně zpětně vzpomínáte?

Na poslední tři jamky už jsem šla s náskokem. Věděla jsem, že soupeřky budou mít složité, aby mě ještě dohnaly. Když jsem se pak postavila na poslední jamku, všechno to v mojí hlavě vypuklo. Rozplakala jsem se, uvědomila jsem si, na co jsem dosáhla.

Zjišťují teď lidé na Slovensku, co to vlastně footgolf je?

Ano, právě tohle mi dělá největší radost. Na mistrovství jsme udělali dobré jméno slovenskému footgolfu, snad se to u nás teď ještě více rozjede. Doufám, že tyto úspěchy přivedou na greeny další hráče.

V týmových soutěžích získali Slováci ještě stříbro a bronz. Takže jste footgolfová velmoc?

Po tomto šampionátu určitě ano. Naše asociace organizuje opravdu velké množství turnajů, máme slovenskou tour i pohár. Dohromady je to dvanáct až čtrnáct turnajů za rok, řekla bych, že máme lepší přípravu než ostatní.

Jaké bylo zahrát si footgolf zrovna na Floridě? Na Instagramu jste psala o překopávání jezírek s aligátory.

To bylo neskutečné. V životě jsem nezažila, aby mě někdo před startem hry varoval, abych si dávala pozor na aligátory, jedovaté hady nebo žáby. Když jsem stála poblíž vody, bylo to pro mě docela stresující.

Nakonec bylo vše v pořádku?

Ano, balon jsem do vody nezakopla a vyhnula jsem se i všem dalším zvířatům. Až na malého medvídka mývala, který mi z tašky ukradl sladkosti. Vybral mi ji. (smích)

Mluvila jste o popularitě vašeho sportu na Slovensku… Kolik hřišť na footgolf máte?

Myslím, že celkem osm. Většinou je to přizpůsobené tak, že se na greenech různě mísíme s golfisty. Ale že by vám při hře hrozil zásah golfovým míčkem, tak to zase ne.

Dříve jste hrála fotbal za Slovan Bratislava, dostala jste se i do juniorské reprezentace. Jak jste přišla na footgolf?

Kdysi mě oslovil jeden novinář, jestli si to nechci vyzkoušet. Měli jsme po sezoně, řekla jsem si „proč ne“. Zalíbilo se mi to, po tréninku jsem se přihlásila na turnaj a začala jsem footgolf kombinovat s fotbalem. Před čtyřmi lety už jsem přesedlala jen na footgolf.

Bylo těžké fotbal opustit?

Zpočátku ano, fotbal mi chyběl. Ale uvědomila jsem si, že ve fotbale jsem na Slovensku dosáhla asi nejvíce, co se dalo. Ženský fotbal není u nás tolik podporovaný, k footgolfu jsem přece jen potřebovala i vydělávat peníze a na kombinaci s fotbalem už nezbýval čas.

Co vás na greenech nejvíce nadchlo?

Baví mě, že hraju sama za sebe. Všechna zodpovědnost jde na moje triko, ve fotbale je to jiné.

A golf jste někdy zkoušela?

Golf jsem nikdy nehrála, ale je jasné, že při přechodu na footgolf jsem měla jako bývalá fotbalistka velkou výhodu.

Čermákovou potkal při oslavách s pohárem podobný moment jako šampionku tenisového French Open Igu Šwiatekovou:

Co byl pro vás herně při přechodu na footgolf největší oříšek?

Určitě naučit se kontrolovat razanci kopů. To je velmi důležité. Musíte zároveň počítat s větrem, se sklonem hřiště. Pokud silně fouká, je těžké odhadnout vysoké nákopy. Problém přichází i v momentě, kdy je jamka umístěná na kopečku.

Na kolik metrů ve footgolfu nakopáváte míče?

Obyčejně klidně padesát nebo šedesát metrů. Pokud se hraje na jamce směrem dolů a ještě fouká vítr, určitě je to někdy i přes sto metrů.

Šampionát z Orlanda mohli fanoušci na Slovensku sledovat dokonce v televizi. Jak to bylo s publicitou přímo na místě?

Opravdu bylo znát, že footgolf jde v tomto hodně dopředu. Na mistrovství bylo mnoho novinářů, živé přenosy se vysílaly do celého světa. V aplikaci se dala sledovat celá hra, nejen poslední jamky. Kamery byly všude možně. Bylo to příjemné překvapení.

Mohl by váš sport v budoucnu proniknout třeba do programu olympiády?

Doufám, že nějaká šance přijde! Náš sport globálně nabírá na popularitě, třeba právě v Americe mají mnoho krásných hřišť. Věřím, že i nadále bude o footgolfu slyšet více a více.

Jak často máte vedle domácích turnajů možnost mezinárodní konfrontace?

Mezinárodní turnaje začínají právě v červnu. Na Slovensku to tou dobou trochu utichá a rozjíždí se světové akce. Minimálně třikrát za měsíc pak cestujeme do různých zemí, na této úrovni už footgolf vezme dost času i peněz.

Finále s Floridou uzavřeli výhrou 9:3, kterou řídil hattrickem Mark Stone, a sérii ovládli 4:1.

Třemi body za asistence přispěli k vítězství i Shea Theodore a Jack Eichel, který vyhrál produktivitu play off s 26 body (6+20).

Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče vyřazovací části dostal Jonathan Marchessault, který bodoval ve všech finálových zápasech (4+4).

Florida nastoupila bez svého lídra Matthewa Tkachuka a prohrávala od 12. minuty, ve které se prosadil v oslabení Stone. Vzápětí zvýšil Nicolas Hague.

Naději dal hostům v úvodu druhé třetiny Aaron Ekblad, ale Vegas v rozmezí 31. až 40. minuty odskočil až na 6:1. Postupně skórovali Alec Martinez, Reilly Smith, Stone a Michael Amadio.

Sedmý gól přidal ve 49. minutě Ivan Barbašev, Panthers kontrovali trefami Sama Reinharta a Sama Bennetta.

Stone zkompletoval hattrick v 55. minutě při risku soupeře bez gólmana a skóre uzavřel Nicolas Roy.

Ve finále hrál jediný český hráč. V zadních řadách Floridy nastupoval Radko Gudas, který vyhrál v play off statistiku hitů.

Na druhé straně byl v širším kádru brankář Jiří Patera, ale nebude zapsán mezi vítěze poháru, protože při debutu v NHL v této sezoně odchytal jen dva duely a do play off vůbec nezasáhl.

Finále Stanleyova poháru – 5. zápas:

Vegas Golden Knights – Florida Panthers 9:3 (2:0, 4:1, 3:2)

Branky a nahrávky: 12. Mark Stone, 14. Hague (Eichel, Marchessault), 31. Martinez (Eichel, Pietrangelo), 33. R. Smith (W. Karlsson, Theodore), 38. Mark Stone (Howden, Stephenson), 40. Amadio (R. Smith), 49. Barbašev (Eichel, Theodore), 55. Mark Stone, 59. N. Roy (Theodore, McNabb) – 23. Ekblad (Cousins), 49. Reinhart (Bennett, Montour), 52. Bennett (Forsling, Reinhart). Rozhodčí: Rooney, Sutherland – Barton, Murchison. Vyloučení: 1:1. Bez využití. V oslabení: 1:0. Střely na branku: 32:35. Diváci: 19.058. Hvězdy zápasu: 1. Mark Stone, 2. Eichel, 3. Martinez (všichni Vegas). Konečný stav série: 4:1.

Vegas: Hill – Pietrangelo, Martinez, Theodore, McNabb, Whitecloud, Hague – Marchessault, Eichel, Barbašev – Mark Stone, Stephenson, Howden – Amadio, W. Karlsson, R. Smith – Kolesar, N. Roy, W. Carrier. Trenér: Cassidy.

Florida: Bobrovskij – Ekblad, Forsling, Montour, M. Staal, Gudas, Mahura – Duclair, Barkov, Lundell – Reinhart, Bennett, Verhaeghe – Cousins, E. Staal, Lomberg – Dalpe, Colin White, Denisenko. Trenér: Maurice.

Dvaatřicetiletý Vadlejch zvítězil minulé pondělí na propršeném a chladném Odložilově memoriálu, ve Finsku triumfoval v slunečném počasí. Závod zahájil výkonem 86,67 a vítězný hod předvedl v druhé sérii. Poslední dva pokusy svěřenec světového rekordmana Jana Železného vynechal a zvítězil o více než dva metry před domácím Oliverem Helanderem (87,32).

V čele světových tabulek Vadlejch vystřídal Inda Níradže Čopru, jenž ho začátkem května na Diamantové lize v Dauhá porazil výkonem 88,67 o čtyři centimetry.

Páté místo obsadila v běhu na 1500 metrů finská rodačka Kristiina Mäki. Česká rekordmanka zaběhla čas 4:05,08 a o více než čtyři sekundy vylepšila svůj letošní nejlepší výkon na této trati z předminulého víkendu z Chorzówa.

Po zranění kotníku, jenž ji mimo jiné připravil o start na Odložilově memoriálu, se do tyčkařského sektoru vrátila Amálie Švábíková. Bronzová medailistka z letošního halového mistrovství Evropy byla šestá za 446 cm.

Staňkův dárek k narozeninám

Koulař Staněk porazil v Kladně i svého přemožitele z březnového halového mistrovství Evropy Itala Zaneho Weira a nadělil si vítězství k dnešním 32. narozeninám. Hned dvě vítězství si na mítinku bronzové kategorie Kontinentální tour připsala Lada Vondrová, která po čtvrtce vyhrála i dvoustovku.

Staněk se postupně zlepšoval, o vítězství rozhodl pátým pokusem. „Bojoval jsem se sám se sebou. U toho nejdelšího pokusu jsem se to snažil rozjet, vyskočit, nechal jsem tam zavřenou ruku, takže jsem házel přes ruku. Jak jsem byl na soutěž rozehřátý, tak to nějak odlítlo, i když jsem tu kouli vůbec necítil. Jsem rád, že jsem vyhrál,“ řekl.

Dva roky starý rekord mítinku Portugalce Francisca Bela překonal o 37 centimetrů. „Házet takhle špatnými pokusy tak daleko je super. Z toho mám radost. Rekord mítinku padnul, všechno super,“ pochvaloval si. Při rozcvičování cítil formu i na větší metry.

„Věděl jsem, že jsem v rozcvičování hodil hezkými hody 21 a 21,30 asi. Ty jsem na prstech trošku cítil. Říkal jsem si, že když to rozjedu, metr bych mohl přidat. Bohužel jsem se s tím nepotkal, utrpěl jsem vítězství,“ pousmál se. Při slavnostním vyhlášení pak dostal k narozeninám velký koláč.

Vondrová běžela 400 metrů za 51,35 sekundy, čímž o 21 setin zaostala za svým sobotním výkonem ze Ženevy. „Vítězství je samozřejmě krásné a nechci říct, že to pro mě nic neznamená, ale teď už honím hlavně ten čas,“ řekla běžkyně, která už delší dobu pomýšlí na překonání hranice 51 sekund. Proto nebyla s dnešním výkonem úplně spokojená.

„Myslím, že to bylo ideálně rozběhnuté, pak jsem možná zbytečně zmatkovala třetí stovku. V tom konci jsem už běžela sama, nevěděla jsem, na čem jsem, a nic moc,“ posteskla si Vondrová, na niž v cílové rovince marně dotírala Britka Ama Pipiová (51,42). Třetí oběhla Tereza Petržilková, jež se poprvé v kariéře dostala pod 52 sekund. Osobní rekord si vylepšila o čtvrt sekundy na 51,95.

Vondrová se pak představila v B běhu na 200 metrů a za totožných větrných podmínek byla výkonem 23,42 sekundy lepší než všechny sprinterky z běhu A. O čtvrté dnešní české vítězství se postaral v závodě na 800 metrů Filip Šnejdr (1:46,67).

Neprosadily se české oštěpařky. Ani jedna neporazila zahraniční konkurentky, nejlepší byla šestá Irena Gillarová (55,89). Až za ní skončila Nikola Ogrodníková (54,54). Vyhrála Estonka Gedly Tugiová výkonem 59,79 metru, kterým o decimetr porazila vítězku pátečního mítinku Diamantové ligy v Paříži Haruku Kitagučiovou z Japonska.

Rekord mítinku na stovce překonal Jihoafričan Akani Simbine, jenž finišoval v čase 10,07. Český spolurekordman Jan Veleba doběhl sedmý (10,37).

Atletický mítink kategorie Continental Tour – Gold v Turku:

Muži:

100 m (vítr +0,1 m/s): 1. Charleston (USA) 9,95, 800 m: 1. Robert (Fr.) 1:44,40, 110 m př. (+0,3 m/s): 1. Britt (USA) 13,32, 400 m př.: 1. Vaillant (Fr.) 48,50, 3000 m př.: 1. Seme (Et.) 8:17,44, tyč: 1. Lightfoot (USA) 590, disk: 1. Stahl (Švéd.) 70,38, oštěp: 1. Vadlejch (ČR) 89,51.

Ženy:

800 m: 1. Horvatová (Slovin.) 1:58,73, 1500 m: 1. Healyová (Ir.) 4:03,85, …5. Mäki (ČR) 4:05,08, 100 m př. (+0,9 m/s): 1. Kambundjiová (Švýc.) 12,79, 400 m př.: 1. Knightová (Brit.) 54,32, výška: 1. Olyslagersová (Austr.) 201, tyč: 1. Murtová (Fin.) 475, …6. Švábíková (ČR) 446, trojskok: 1. Rickettsová (Jam.) 14,20, kladivo: 1. Andersenová (USA) 76,45.

Mezinárodní atletický mítink Kladno hází:

Muži:

100 m (+0,3 m/s): 1. Simbine (JAR) 10,07, …6. Veleba (ČR) 10,37, 200 m (-0,5 m/s): 1. Volko (SR) 20,60, …4. Jirka (ČR) 20,82, 400 m: 1. Isaacs (JAR) 45,88, 2. Krsek 45,98, …4. Desenský (oba ČR) 46,65, 800 m: 1. Šnejdr (ČR) 1:46,67, 1500 m: 1. Hansen (Dán.) 3:39,14, …7. Vinduška (ČR) 3:43,64, výška: 1. Zayas (Kuba) 222, …5. mj. Bahník, 7. Štefela (oba ČR) oba 210, koule: 1. Staněk (ČR) 21,64, disk: 1. Hogan (JAR) 64,17, …3. Bárta (ČR) 62,86, oštěp: 1. Smit (JAR) 78,79, …5. Jílek (ČR) 75,92, kladivo: 1. Wang Čchi (Čína) 75,53, …4. Hájek (ČR) 72,82.

Ženy:

100 m (+0,1 m/s): 1. Hornová (JAR) 11,33, …7. Bendová (ČR) 11,69, 200 m (-0,2 m/s): 1. Vondrová (ČR) 23,42, …5. Bendová 23,68, 400 m: 1. Vondrová 51,33, …3. Petržilková (ČR) 51,95, 800 m: 1. Boffeyová (Brit.) 2:01,83, …5. Ficenec (ČR) 2:03,70, výška: 1. Čumačenková (Ukr.) 186, …3. Hrubá (ČR) 179, koule: 1. Inchudeová (Portug.) 17,96, …6. Brzyszkowská (ČR) 16,18, oštěp: 1. Tugiová (Est.) 59,79, … 6. Gillarová 55,89, 7. Ogrodníková (obě ČR) 54,54, kladivo: 1. Li Ťi (Čína) 73,31.

Krátce po ruské invazi na Ukrajinu v únoru 2022 opustily hokejovou KHL finské Helsinky a lotyšská Riga.

Ze zahraničních účastníků zbyly jen čínský Kunlun, běloruský Minsk a kazachstánská Astana. V minulosti přitom KHL plánovala, že se rozšíří do všech koutů Evropy.

Izolace potkala ruský hokej jako celek. Mezinárodní federace IIHF na neurčito vyloučila sbornou (a Bělorusko) ze všech svých soutěží. Podle zákulisních zpráv může tento stav trvat ještě dlouhé roky.

KHL teď další rozšiřování pochopitelně nevede směrem do zahraničí, zůstává v Rusku. Pro příští sezonu už podruhé přivede zpět Ladu Togliatti, kterou v minulosti trápily ekonomické problémy.

Ligu tak bude hrát 23 klubů, o šest méně než v ročníku 2016/17, kdy byla výspa ruského hokeje – alespoň dle počtu účastníků – na vrcholu.

Pokud jde o budoucí rozšiřování, tak má KHL smělé plány – ráda by se dostala do Čečenska, muslimské republiky na hranici s Gruzií.

Ruská oblast s rozlohou asi dvou třetin Moravy a čítající jeden a půl milionu lidí je přitom v rámci sportu známá hlavně bojovými sporty. Lední hokej tam moc populární není.

Nejznámějším hokejistou z Čečenska je Aslan Raisov, který před 15 lety pomohl ruské osmnáctce ke stříbru na mistrovství světa a později odehrál 13 zápasů v KHL za Dynamo Moskva.

„Hokej se v Rusku rozvíjí a nabírá na popularitě ve všech regionech a KHL by měla víc těchto regionů začlenit,“ spustil v rozhovoru pro web Sport24.ru Valerij Kamenskij, který v KHL působí jako viceprezident rozvoje.

„Například v Čečenské republice je dobrá hokejová základna pro rozvoj a vstup do KHL,“ pokračoval. „Čečenci hrají Noční hokejovou ligu, hokeji se věnují i děti. Jediné, co potřebují, je nový stadion a profesionální seniorský tým.“

„Doufáme, že v dohledné době budeme moct v KHL vidět klub z Čečenska. Musíme se snažit expandovat, abychom zpopularizovali hokej pro všechny lidi v této zemi,“ dodal Kamenskij.

Už v roce 2015 mluvil o čečenském klubu v Kontinentální lize tamní vůdce Ramzan Kadyrov. „Nepochybuji o tom, že v budoucnu budeme mít skvělý tým,“ prohlašoval. Mužstvo mělo sídlit v Grozném, hlavním městě Čečenska.