Ke střelbě došlo po konfliktu několika skupin lidí. Tři osoby byly podle agentury Reuters ve vážném stavu převezeny do nemocnice. Mezi zraněnými byl i střelec, který byl zadržen a je mimo ohrožení života.

Oficiální oslavy včetně slavnostní jízdy hráčů Nuggets ulicemi města jsou naplánovány na čtvrtek. Podle všeho se jich však nezúčastní srbský pivot Nikola Jokič, který byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem finálové série.

„Radši pojedu domů,“ řekl Jokič. „Jasně, vyhráli jsme, je to super, ale není to nejdůležitější věc na světě. Radši budu dělat něco jiného. Nikdo nemá rád svoji práci. A jestli někdo říká, že jo, tak lže,“ prohlásil.

Bö televizi NRK řekl, že pravděpodobně zmije ho napadla při práci na zahradě doma v Kongsvingeru. „Všiml jsem si, že mi teče trochu krve z paty, a pak jsem viděl dva vpichy. To si pak člověk dá dvě a dvě dohromady,“ uvedl sedmnáctinásobný mistr světa, jenž si samotného kousnutí nevšiml.

Na pohotovosti ho pak lékaři ujistili, že mu další nebezpečí nehrozí. „Doufejme, že mi ten had předal stejné magické schopnosti jako Spidermanovi kousnutí pavoukem,“ žertoval Bö.

Hadí kousnutí bylo pouze jedním z problémů, které Böovo jaro provázejí. Na domácím trenažéru simulujícím běh na lyžích upadl a narazil do zdi, potíže se zády mu způsobila nehoda na trampolíně a také ho postihla oční infekce. „No, byl to poměrně náročný měsíc,“ komentoval to pětinásobný olympijský šampion.

Do startu nové sezony, jejímž vrcholem bude únorové mistrovství světa v Novém Městě na Moravě, ještě zbývá hodně času. Světový pohár začne v Östersundu až na konci listopadu.

Jde inkluze proti fair play? Palčivá otázka je zpět po dalším vítězství Austin Killipsové.

V závodě The Belgian Waffle Ride dlouhém 220 kilometrů porazila druhou jezdkyni v pořadí o pět minut, pohodlný náskok si přitom vytvořila už v úvodu klání a soupeřkám nedala žádnou šanci.

„Tohle je vtip,“ tweetovala bývalá tenistka Martina Navrátilová.

Legendární vítězka osmnácti grandslamových titulů ve dvouhře se proti inkluzi osob se změněným pohlavím do ženských sportů vymezuje dlouhodobě. 

Ozvala se už v dubnu, kdy se rodačka z Chicaga radovala z vítězství na Tour of the Gila v Novém Mexiku a stala se první transgender ženou, která vyhrála oficiální klání Mezinárodní cyklistické unie (UCI). 

„Tohle se bude stávat stále častěji. Ženský sport není místem pro mužské sportovce, kteří se identifikují jako ženy,“ prohlásila tehdy Navrátilová.

Nyní se k ní přidala třeba bývalá britská olympionička a běžkyně na dlouhé tratě Mara Yamauchiová. Na video, kde Killipsová hrdě popisuje svou úspěšnou závodní strategii, reagovala ironicky: „Muž vysvětluje, jak vyhrál ženský cyklistický závod.“ A přidala hashtag „Zachraňte ženský sport“.

Stříbrná Paige Onwellerová po závodu vypověděla, že by osoby se změněným pohlavím měly mít vlastní kategorii. „Moje síla a síla, kterou disponuje Austin, je neporovnatelná,“ uvedla.

Za dva poslední triumfy si Killipsová vydělala celkem 40 tisíc dolarů (asi 900 tisíc korun).

Do ženské kategorie přešla v roce 2022 na národním cyklokrosařském šampionátu a hned způsobila skandál, když se na trati několikrát pokusila odstrčit soupeřku Hannah Arensmanovou. Ta pak se sportem sekla kvůli tomu, že Killipsová za své chování nebyla potrestána.

Cyklistická unie narozdíl od jiných asociací, třeba světové atletické či plavecké, umožňuje mužům identifikujícím se jako ženy soutěžit v ženských závodech. Minulý měsíc však oznámila, že svá pravidla přezkoumá. Verdikt se očekává v srpnu.

Podobný případ řešila před rokem dráhová cyklistika. Transgender závodnice Emily Bridgesová měla zažít premiéru mezi ženami na britském národním šampionátu v takzvaném omniu, tedy víceboji v dráhové cyklistice. 

Jednadvacetiletá závodnice tehdy splnila stanovené normy, když si hladinu mužského hormonu udržela po dobu 12 měsíců pod potřebnými pěti nanomoly na litr krve. Jejímu startu zdánlivě nic nebránilo, zhatily ho však mocné protesty.

Velká část soupeřek se chystala k bojkotu v přesvědčení, že Bridgesová má oproti nim značnou genetickou výhodu.

Ve veřejném dopise adresovaném Mezinárodní cyklistické unii vyjádřily obavy o férovost sportu a upozornily například na to, že Bridgesová v mužské juniorské kategorii před lety stanovila na trati 25 mil rekord, který je o dvě minuty lepší než současné výkonnostní maximum dospělých žen.

K případu se před rokem podrobně vyjádřila i česká triatlonistka Tereza Zimovjanová.

„Už odmala jsou malí kluci rychlejší než malé holčičky. Čím jste starší, tím se ten rozdíl zvětšuje. Neumím si představit, že ve dvaceti projdete změnou na holku, a protože jste rok měli snížený testosteron, tak můžete závodit s holkami. Co všechny ty roky, co jste se vyvíjel a trénoval jako kluk?“ položila si Zimovjanová řečnickou otázku na Twitteru.

„U nás měli kluci plavci tuk dvě až tři procenta, my holky hubenější tak dvanáct procent. Jak se může takové tělo, i když s nižším testosteronem, kdykoliv porovnávat s ženským tělem? A to je jen jedna z milionu věcí. Je to tak hanebně nefér. Píšu tu o tom, protože když se jako holky-sportovkyně neozveme, tak to je špatně,“ dodala.

Jen několik dnů před očekávaným startem přišla UCI s překvapivým rozhodnutím. Bridgesovou do závodu nepustila, oficiálně kvůli administrativní chybě. Cyklistka totiž stále byla registrovaná i v mužské asociaci.

Proti rozhodnutí se okamžitě postavila organizace Stonewall, která mimo jiné bojuje za práva transgender osob.

„Tohle rozhodnutí je velkým zklamáním. Emily splnila kritéria soutěže, tvrdě trénovala a měla dostat férovou šanci závodit,“ vyjádřila se.

Zklamaná Bridgesová si raději zrušila sociální sítě a pustila se do britských médií, jimiž se cítila být „obtěžována a démonizována“.

„Mají agendu, kterou musí tlačit, a útočí na vše, co se vymyká normám,“ uvedla s tím, že oficiálnímu zdůvodnění svého vyloučení ze závodu příliš nerozumí.

„Jsem sportovec a chci jen zase závodit. Nikdo by si neměl vybírat mezi tím, kým je, a účastí ve sportu, který miluje,“ prohlásila.

Veřejné mínění i názory těch, kteří rozhodují, ale v posledních měsících míří spíše opačným směrem. Loni UCI pravidla zpřísnila a maximální povolenou hladinu testosteronu v plazmě snížila na polovinu na 2,5 nanomolu na litr.

Cyklistky před rokem svůj otevřený dopis opřely o názory některých vědců, kteří souhlasí, že současná testosteronová kritéria v profesionálním sportu mohou zvýhodnit rozené muže.

Zmiňují přitom zejména lepší svalové dispozice a větší orgány, což v důsledku znamená větší sílu, vytrvalost i rychlost.

Podobně se před dvěma lety pro DVTV vyjádřil sportovní lékař Jiří Dostál v souvislosti s případem novozélandské vzpěračky Laurel Hubbardové. Ta se v Tokiu stala ve svých 43 letech první transgender ženou na olympijských hrách.

„To, že na rok snížíme hladinu testosteronu, je naprosto nedostatečné, protože ty hlavní změny se udály už v pubertě. Je to jednoznačná výhoda, kterou ostatní nemohou mít,“ řekl a dodal, že „inkluze jde v tomto případě proti férovosti“.

Zastánci účasti transgenderových sportovců zase míní, že celý proces změny pohlaví výhodu mužského dospívání citelně snižuje. Vrozené fyzické dispozice jsou podle nich mezi jednotlivými sportovci rozdílné i tak.

Na lavičce Orenburgu ho má nahradit Jiří Jarošík. Bývalý český reprezentant, jenž nedávno skončil předčasně na lavičce Teplic, jako hráč v Rusku nastupoval za CSKA Moskva a Samaru.

„Je to pravda, s Orenburgem opravdu jednám. Vyhlédli si mě jako náhradu za Marcela Ličku. Slyšel jsem, že má jít do Dynama. Mluvil jsem s vedením Orenburgu, ale musíme počkat na rozhodnutí klubu, jestli Lička zůstane,“ cituje Jarošíka web metaratings.ru.

Naopak Lička uvedl, že o možném odchodu do Dynama nic neví. „Nechci o tom teď mluvit, protože jsem na dovolené. Mám smlouvu s Orenburgem,“ řekl.

Pětačtyřicetiletý Lička se stal koučem Orenburgu před třemi roky a zůstal u mužstva i po zahájení ruské invaze na Ukrajinu.

Loni postoupil s týmem do nejvyšší soutěže, kde se mu dařilo nad očekávání. Orenburg pod jeho vedením vybojoval sedmé místo, což je nejlepší výsledek v historii klubu.

V březnu vedení Orenburgu oznámilo, že uplatnilo opci na služby českého kouče a prodloužilo s ním smlouvu i na příští sezonu.

V ní však nakonec Lička podle médií povede Dynamo, kterému naopak uplynulý ročník nevyšel. Jedenáctinásobný ligový šampion z dob Sovětského svazu skončil až devátý.

Na špatné výsledky doplatil už před koncem soutěže odvoláním srbský trenér Slaviša Jokanovič. Podle webu championat.com moskevský klub zaplatí Orenburgu za Ličkovo uvolnění zhruba milion eur (23,7 milionu korun).

Lička by měl navázat na Jaroslava Hřebíka, který byl koučem Dynama před 19 lety.

Pětačtyřicetiletý Jarošík začínal trenérskou dráhu jako asistent v Liberci a Ružomberku. Ve druhé lize koučoval Ústí nad Labem a Prostějov, zkušenosti sbíral i ve slovinském Celje.

Předloni v září se stal koučem Teplic, kde skončil letos v dubnu.

Vyplývá to z pitevní zprávy, kterou získal list USA Today. Její nenarozená dcera zemřela ještě dříve.

Dvaatřicetiletá Bowieová byla nalezena začátkem května mrtvá v domě v Orlandu na Floridě poté, co ji několik dnů nikdo neviděl.

O okolnostech jejího úmrtí tehdy úřady neinformovaly. Není jasné, zda její blízcí věděli, že čeká dítě.

Podle zprávy soudního lékaře v Orange County byla Bowieová v osmém měsíci těhotenství.

Bývalou atletku postihla eklampsie, život ohrožující záchvat křečí, který vyžaduje zásah lékařů.

Bowieová se stala světovou šampionkou v Londýně v roce 2017, kde získala také zlato se štafetou na 4×100 metrů. Bronzovou medaili vybojovala na stovce na mistrovství světa v roce 2015.

V roce 2016 Bowieová získala na olympijských hrách v Riu de Janeiro kompletní sadu medailí.

Štafetě na 4×100 metrů pomohla ke zlatu, na stovce si doběhla pro stříbro a na dvoustovce pro bronz.