„Ve fotbale všechno viděl daleko před všemi ostatními, a stal se tak nejúspěšnějším prezidentem v historii,“ napsal Infantino na Instagramu.

Berlusconi vlastnil milánský klub v letech 1986-2017 a v jeho éře získal AC 28 trofejí včetně osmi italských titulů a pěti triumfů v Lize mistrů.

„Naposledy s Monzou si splnil další sen, protože u snů na velikosti nezáleží. Mohou se stát i v malém městě. Právě takhle si ho chci pamatovat – jako člověka, který v našem milovaném sportu snil a pak tyto myšlenky proměnil ve skutečnost,“ uvedl předseda mezinárodní federace FIFA.

Klub z Monzy koupil Berlusconi v roce 2018, když hrál ve třetí lize, a loni s ním slavil postup do nejvyšší soutěže.

„Navždy s námi. AC Monza truchlí nad ztrátou Silvia Berlusconiho. Mezera, kterou už nikdy nepůjde zaplnit. Díky za všechno, prezidente,“ rozloučil se s Berlusconim malý lombardský klub.

„Hluboce zarmoucený AC Milán truchlí nad úmrtím nezapomenutelného Silvia Berlusconiho,“ uvedl na Twitteru slavný klub, který Berlusconi před šesti lety prodal čínským investorům.

Berlusconiho ocenil i městský rival Inter. „Zanechal nesmazatelnou stopu v historii naší země. Souboje mezi Interem a jeho AC udělaly z Milána srdce světového fotbalu.“

„Dnešní smutek nevymaže společně prožité šťastné chvíle,“ napsal na Twitteru kouč Realu Madrid Carlo Ancelotti, který jako hráč pomohl AC v roce 1988 k prvnímu titulu v Berlusconiho éře a v letech 2001-09 mužstvo trénoval.

Berlusconi byl od pátku hospitalizován v milánské nemocnici San Raffaele kvůli zápalu plic a chronické leukémii.

Kapitán české reprezentace si vychutnal triumfální jízdu otevřeným autobusem v Londýně před zhruba 100 tisíci fanoušků a mimo jiné zazpíval před příznivci klubovou píseň. 

„Oslavy byly neuvěřitelné. Upřímně jsem ani nečekal, že budou tak velké,“ vyprávěl Souček na dnešním srazu české reprezentace. „Už tady v Edenu, plná tribuna sever fanoušků West Hamu, to bylo úžasné,“ vracel se k finálovému klání v Praze, kde jeho celek zdolal 2:1 Fiorentinu.

Druhý den se Souček vracel s týmem do Londýna, i když nejprve zvažoval, jestli už nezůstane v Česku. „Ale chtěl jsem jet, věděl jsem, že fanoušci na to čekají. Nečekal jsem, že přijde 80 až 100 tisíc lidí,“ podivoval se Souček.

„Měli jsme asi dvouhodinovou jízdu otevřeným autobusem, zpívali jsme, davy fanoušků šly s námi. Pak jsme šli na pódium, kde jsme byli další hodinu nebo dvě. Neuvěřitelné, můj největší zážitek s fanoušky. Ještě teď z toho mám euforii, když na to vzpomínám,“ svěřil se rodák z Havlíčkova Brodu.

Oslavy s West Hamem podle něj překonaly i ty po zisku titulu se Slavií. „Asi to bylo emotivnější. Se Slavií jsme si to také užili s fanoušky na hřišti a na stadionu, měli jsme tam pódium. To bylo srovnatelné a hodně podobné. Ale ten druhý den tady byl nezapomenutelný. Je vidět, jaké je to pro fanoušky West Hamu náboženství,“ porovnával osmadvacetiletý záložník.

Sám příznivcům zazpíval. „Před finále jsem dával na sociální sítě, jak jsem slavil s fanoušky Slavie, zpíval jsem do mikrofonu před tribunou sever. Ve West Hamu to všichni viděli, tak říkali, že musím zazpívat i tady. Dali mi mikrofon, byl jsem trochu nervózní, ale před všemi fanoušky jsem zazpíval West Ham are massive everywhere we go. Bylo to úžasné,“ rozplýval se Souček.

„Co je oproti Česku jiné, že máme hodně tanečníků v šatně – Francouzi, Angličani umí taky. Zvou i mě, to není úplně dobrý nápad,“ smál se bývalý fotbalista Slavie.

„Forma slavení je třeba trochu jiná, jakékoliv oslavy jsou ale parádní. Nejsem úplně dobrý zpěvák, ale asi pořád na lepší úrovni než tanečník. Všichni se smějí, tak to má být, jsme na jedné vlně,“ prohlásil.

Během oslav toho příliš nenaspal. „Bylo to náročné. Ze stadionu jsme odjížděli asi ve dvě ráno. Pak jsme jeli na hotel s partnery, rodinami. Moc jsme toho nenaspali a druhý den pak byla v Londýně cesta tím autobusem. Já chtěl jít po zápase spát, ale jak jsem byl napumpovaný adrenalinem a emocemi, nešlo to. Zkoušel jsem asi 30 minut usnout a za chvíli jsem šel na snídani,“ líčil Souček.

Po finále se oholil. „Už před semifinále jsem si říkal, že minule jsme to semifinále nedokázali. Tak jsem si říkal: Pojď to držet, ty vousy. Když jsme postoupili, tak bylo potřeba to držet do konce. Doma nebyli úplně šťastní, ale za pohár a medaili to stojí. Byl to další rituál a druhý den to šlo dolů,“ uvedl Souček.

Z triumfu se radoval i spolumajitel West Hamu a vlastník Sparty Daniel Křetínský, který na stadion rivala Slavie zavítal při finále poprvé.

„Říkal jsem mu, že teď má na Slavii nejlepší vzpomínky. Byl v Edenu jednou a hned má pohár. Lehké popichování je správné. I já jsem rád, že Sparta existuje. Také on musí být rád, že existuje Slavia, že máme jeden druhého,“ dumal Souček. „Byl nadšený, užil si to, že tam přišel. Byl poté na oslavě, každému hráči podal ruku,“ prozradil.

Ziskem trofeje v Konferenční lize si West Ham vylepšil náladu poté, co v Premier League dlouho bojoval o záchranu a skončil na 14. místě.

„Sezona byla hodně nahoru dolů. Měli jsme hodně nových příchodů, nemohli jsme se sehrát a na začátku měli ztráty. Po mistrovství světa jsme měli dobrý čas na to se sehrát, absolvovali jsme soustředění. Nastartovali jsme se, zachránili se a najeli na formu pro Konferenční ligu. Trofejí jsme na konci z průměrné sezony udělali jednu z nejlepších za poslední roky. Do příští jdeme s tím, že zase chceme něco velkého,“ prohlásil Souček.

V příští sezoně už u toho nemusí být jeho kolega ze zálohy Declan Rice, který by mohl přestoupit do Arsenalu.

„Už dva roky se mluví o tom, že odejde. Teď je šance největší, ale hrozně mu to přeju, zaslouží si to. Z mladého janka se stal lídr, zapsal se do historie West Hamu. Na hřišti by mi chyběl, hodně jsme toho spolu odehráli. Odchody ale k fotbalu patří. Nějaké změny budou, ale doufám, že ne ve velkém, abychom se zase dlouho nemuseli sehrávat.“

Na závěr sezony ho ještě čeká s reprezentací třetí utkání kvalifikace mistrovství Evropy na Faerských ostrovech a následná příprava v Černé Hoře.

„Sezona byla opravdu náročná. Těším se na dovču, že budu s rodinou. Ale síly mám. Reprezentaci beru jako poslední krok, potřebujeme s Faerskými ostrovy tři body do kvalifikace. Musíme si dát pozor, zápas v Moldavsku (0:0) je varováním. V hlavě už mám, co dalšího by se mohlo zvládnout. Hlavní je teď postup na Euro, zvlášť když je vedle nás v Německu,“ dodal Souček, jenž dnes získal třetí Zlatý míč ČR.

Český hráč tak na třetí pokus na okruhu ATP poprvé uspěl na trávě.

Jednadvacetiletý Lehečka v prvním utkání po přechodu z antuky na trávu ztratil úvodní set, ale poté už měl nad Gironem navrch.

Soupeři tak oplatil porážku z druhého kola nedávného antukového French Open.

Dalším Lehečkovým soupeřem ve Stuttgartu bude Američan Frances Tiafoe. S dvanáctým hráčem světa a třetím nasazeným se český tenista, kterému v žebříčku patří 37. místo, utká poprvé.

Britský tenista Andy Murray zahájil travnatou část sezony ziskem titulu na challengeru v Surbitonu. Šestatřicetiletý Skot porazil ve finále na londýnském předměstí 6:3, 6:2 Rakušana Jurije Rodionova a stal se nejstarším vítězem travnatého turnaje v historii challengerové série, jež se hraje od roku 1978.

Bývalá světová jednička Murray vyhrál první turnaj na trávě od roku 2016, kdy ovládl podruhé Wimbledon.

Právě kvůli přípravě na londýnský grandslam, který vyhrál i v roce 2013, vynechal britský tenista antukové Roland Garros. Díky nedělnímu triumfu v Surbitonu bude letos v All England Clubu nasazený.

„Byl to dokonalý start travnaté sezony. Travnaté turnaje není lehké vyhrát, ale je úžasné mít další titul,“ řekl dvojnásobný olympijský vítěz Murray, jenž v květnu vyhrál antukový challenger v Aix-en-Provence.

Wimbledon začne 3. července.

Tenisový turnaj mužů ve Stuttgartu (tráva, dotace 795.730 eur):

Dvouhra – 1. kolo: Lehečka (ČR) – Giron (USA) 4:6, 6:3, 6:4.

Irský fighter, proslulý nejen řežemi v oktagonu, ale i průšvihy a marketingovými úspěchy, dostal během víkendového čtvrtého finále basketbalové NBA mezi Miami a Denverem prostor, aby odprezentoval další produkt ze svého bohatého portfolia.

Měl sehrát scénku s maskotem domácího celku. Jenže McGregor to ve své roli poněkud přehnal, nešťastníka v kostýmu trefil pěstí naplno, poslal ho k zemi a tam mu ještě znovu pořádně naložil.

Pak ho postříkal sprejem proti bolesti, na který právě dělal reklamu… 

Zjevně ale výrobek moc nezabral, protože maskot musel na ošetření do nemocnice. Lékaři ho pak s analgetiky poslali domů.

K incidentu se vyjádřil i šéf UFC Dana White. „Co je to za maskoty, kteří chtějí dostat od profesionálního bojovníka pěstí do obličeje? Co jste čekali?“ ptal se nejmocnější muž MMA na tiskovce před galavečerem UFC 289.

„Kdybych byl maskot, tak bych nechtěl, aby mě profesionální bojovníci mlátili do tváře. To mi nepřijde jako nejmoudřejší věc na světě,“ zopakoval White.

„Teda pokud nejste maskotem Vegas Golden Knights,“ odlehčil šéf UFC s odkazem na maskota finalisty hokejové NHL, kterým je rytíř s helmicí na hlavě.

O osudu maskota ovšem mluvil po duelu, který jeho celek prohrál 95:108, i trenér basketbalistů Miami Erik Spoelstra. Ocenil, že i přes nakládačku bude při příštím zápase maskot znovu hecovat diváky.

„To je ta odolnost Miami Heat, o které mluvíme,“ vyzdvihl maskotovu obětavost Spoelstra, jehož tým se musí z porážky také rychle otřepat, neboť v sérii hrané na čtyři vítězství zaostává už 1:3… 

„Možná mu měli dovolit, aby mohl dát ránu jako první,“ rozesmál pak Spoelstra novináře.

V neděli vyvrcholila adrenalinová motocyklová událost Erzberg Rodeo hlavním závodem pro 500 vybraných jezdců. Už po 27. se sešli jezdci endura, aby zdolali 35 kilometrů kamene, bahna a dalších překážek připravených organizátory v rakouském Štýrsku. Ti nejlepší dokázali absolvovat trasu za dvě a půl až tři hodiny, další triumf si připsal loňský vítěz Němec Manuel Lettenbichler na motocyklu KTM.