Odmítl, že by v letech 2019 a 2020 uplácel rozhodčí, aby pomohli jeho klubu k výhře.

Rozhodně také popřel, že by ve fotbalu existovala nějaká zločinecká organizace, která by zápasy ovlivňovala.

Podle obžaloby se ale Rogoz s pomocí Berbra změnami rozhodčích a úplatky snažil získat výhody pro Vyšehrad, aby klub postoupil do druhé ligy.

„Ve FAČR neexistovala žádná skupina, která by hlídala rozhodčí a říkala jim, co mají dělat. A neexistovala ani žádná skupina rozhodčích, která by dělala na zakázku. Žádná zločinecká organizace neexistovala a mezi těmi, kteří v ní podle obžaloby byli, určitě ne,“ četl Rogoz z připraveného prohlášení.

Ve fotbale se podle něj velice rychle šíří informace, a pokud by se nějaké organizované ovlivňování zápasů konalo, rychle by se vše dostalo na veřejnost.

Dřív než Rogoz rozebral jednotlivé zápasy, které podle obžaloby předáním či nabídkou úplatků ovlivňoval, hovořil o Berbrovi.

„Postavení Romana Berbra bylo ve fotbalu silné a prostupovalo všemi směry. Neznám slabinu, kterou by ve fotbale měl,“ řekl Rogoz.

Soukromé kontakty s Berbrem neměl, pouze od něj koupil auto. Rogoz připustil, že v minulosti několikrát žádal o změnu rozhodčích, nebylo to ale nic neobvyklého, ve fotbalu se to dělo běžně.

Odmítl ale, že by chtěl vyměnit rozhodčí proto, aby pak mohl ovlivnit zápas ve prospěch Vyšehradu.

Podrobně pak rozebíral jednotlivé zápasy, které podle státního zástupce ovlivnil. Přiznal například, že chtěl výměnu rozhodčího pro utkání s Živanicemi, ale ne proto, aby zápas ovlivnil, ale proto, že v Živanicích bylo utkání vždy velmi nepřátelské vůči soupeři i vůči rozhodčím.

Chtěl prý proto zkušeného sudího, který vyhrocené utkání zvládne a nepodlehne tlaku Živanic. Takovým rozhodčím byl podle něj spoluobžalovaný Robert Hájek, který měl zkušenost jako bývalý ligový sudí a zápas zvládl.

Rogoz přiznal, že v některých případech peníze předával, vždy je ale odůvodnil jinak než jako úplatek. Například v zápasu mezi Vyšehradem a Vltavínem podle obžaloby nabídl více než stotisícový úplatek tehdejšímu kapitánovi Vltavínu Martinu Uvírovi, aby nehrál naplno. Rogoz ale peníze vysvětlil jako zálohu za uvažovaný Uvírův přestup do Vyšehradu.

Předání 30 tisíc korun v utkání Vyšehradu s Ústím nad Orlicí zas vysvětlil tak, že peníze dal rozhodčím, aby si zašli na jídlo.

„Všechna léta je zvykem, že když jdou rozhodčí někam sami, platí hlavní rozhodčí. Proto jsem po utkání dal 30 tisíc jako stravné. Bylo výhodnější dál rozhodčím peníze, než si s nimi jít sednout na večeři. Možná, že jsem nabídl hodně, ale v té době jsem byl pod tlakem,“ připustil Rogoz.

Zcela ale odmítl, že by nabízel úplatek asi deset dní před utkáním, jak vypověděl další obžalovaný, bývalý rozhodčí Tomáš Grímm, který spolupracuje se žalobcem.

Právě činnost organizované skupiny, ovlivňující v letech 2019 a 2020 zápasy třetí a druhé ligy, je nejvážnější částí obžaloby.

Státní zástupce Berbra viní z toho, že stál v čele této skupiny a využíval svého dominantního postavení ve FAČR a ovlivňoval nasazování rozhodčích na utkání Slavoje Vyšehrad podle požadavků Rogoze.

Berbr to podle obžaloby dělal pro posílení a udržení svého vlivu v asociaci. Hrozí mu až dvanáctileté vězení. Státní zástupce v případu obžaloval 21 lidí a klub Slavoj Vyšehrad.

Osmadvacetiletý reprezentační kapitán zvítězil v hlasování žurnalistů o jediný bod před záložníkem Fiorentiny Antonínem Barákem a navázal na prvenství z let 2020 a 2021.

Třetí skončil s výrazným odstupem ofenzivní univerzál Twente Enschede Václav Černý.

Souček zvítězil, přestože nevyhrál podzimní ani jarní část hlasování. Po polovině ankety byl třetí se ztrátou 66 bodů na průběžně vedoucího plzeňského brankáře Jindřicha Staňka, jemuž ale jaro nevyšlo a propadl se na konečné čtvrté místo.

Součkovi stačila k celkovému prvenství třetí příčka také v druhé polovině ankety. Jarní hlasování ovládl Ladislav Krejčí mladší, kapitán ligového mistra Sparty.

Obhájce prvenství v anketě útočník Patrik Schick z Leverkusenu skončil vinou zranění až osmý.

Souček s West Hamem před pár dny ovládl Evropskou konferenční ligu a získal svou první trofej v pohárových soutěžích UEFA.

Spolu s ním se radoval i bek Vladimír Coufal, jenž tentokrát skončil v anketě sedmý.

Souček v sezoně patřil ke stabilním členům základní sestavy Londýňanů, za které nastoupil do 36 z celkových 38 kol anglické ligy s bilancí dvou branek a tří asistencí.

West Ham dlouho bojoval v Premier League o záchranu a nakonec obsadil 14. místo.

V národním celku zatím Souček v sezoně nechyběl ani v jednom utkání, gól nedal.

West Ham ve středu ve finále Konferenční ligy v pražském Edenu porazil 2:1 Fiorentinu, jejíž barvy hájí Barák. Osmadvacetiletý záložník měl po podzimu na průběžném druhém místě ankety náskok 31 bodů na Součka, na jaře ale dostal o 32 bodů méně a celkové prvenství mu těsně uniklo. K triumfu mu nepomohlo ani pět branek v Konferenční lize.

Černý zakončil sezonu nizozemské ligy včetně play off o poháry s vynikající bilancí 14 gólů a 13 asistencí a z osmého místa po podzimu se v anketě posunul na celkovou třetí příčku. Na vedoucí dvojici ztratil pětadvacetiletý ofenzivní univerzál Twente přes 200 bodů.

Na čtvrté příčce skončil Staněk coby nejvýše postavený zástupce české ligy. Sedmadvacetiletý gólman měl po podzimu k dobru 35 bodů na druhého Baráka, za jaro ale dostal od novinářů jen 11 z celkových 466 bodů.

Hned za Staňkem byl další hráč z domácí soutěže Krejčí mladší. Čtyřiadvacetiletý defenzivní univerzál podzim promarodil a nezískal ani bod, na jaře ale dovedl Spartu k prvnímu ligovému titulu po devíti letech a 374 bodů mu stačilo na pátou pozici.

Do elitní desítky se z české ligy dostal ještě devátý útočník Václav Jurečka ze Slavie, jenž pro sebe mohutným finišem v závěru jara získal pomyslnou korunu pro krále tabulky střelců. O jednu pozici před ním se v anketě umístil loňský vítěz Schick, který zápolil s vleklým zraněním.

Nejvíce prvních příček posbíral v anketě Staněk – 22, kvůli horšímu jaru mu to ale k výhře nestačilo. Souček s Barákem se umístili na nejvyšší pozici shodně třináctkrát, celkový vítěz získal o jednu druhou příčku více. Aspoň na jednom z hlasovacích lístků se na první pozici objevilo nezvykle hned 15 hráčů.

Zlatý míč vyhlašuje Klub sportovních novinářů. Fotbaloví žurnalisté hlasují dvoukolově po podzimu a po jaru a celkový vítěz vzejde ze součtu obou kol. Aspoň bod si v tomto ročníku připsalo 51 hráčů, do hlasování se zapojilo 51 novinářů.

V případě bodové rovnosti rozhodoval vyšší počet lepších umístění. Rekordmanem ankety je bývalý brankář Petr Čech s 12 prvenstvími, Součkovi patří třetí místo za šestinásobným laureátem Pavlem Nedvědem.

Výsledky fotbalové ankety Zlatý míč ČR za sezonu 2022/23:

1. Tomáš Souček (West Ham) 726 b., 2. Antonín Barák (Verona/Fiorentina) 725, 3. Václav Černý (Twente Enschede) 497, 4. Jindřich Staněk (Plzeň) 466, 5. Ladislav Krejčí mladší (Sparta Praha) 374, 6. Adam Hložek (Leverkusen) 368, 7. Vladimír Coufal (West Ham) 347, 8. Patrik Schick (Leverkusen) 271, 9. Václav Jurečka (Slavia Praha) 202, 10. Jiří Pavlenka (Brémy) 194, 11. Jakub Řezníček (Brno) 187.

Další pořadí: 12. Adam Vlkanova (Hradec Králové/Plzeň) 163, 13. Jan Kuchta (Sparta Praha) 159, 14. David Jurásek (Slavia Praha) 145, 15. Jakub Brabec (Aris Soluň) 142, 16. Ondřej Lingr (Slavia Praha) 118, 17. Tomáš Vaclík (Olympiakos Pireus/Huddersfield) 99, 18. David Zima (FC Turín) 74, 19. Michal Sadílek (Twente Enschede) 71, 20. Tomáš Holeš (Slavia Praha) 66, 21. Roman Květ (Bohemians Praha 1905/Plzeň) 64, 22. Mojmír Chytil (Olomouc) 63, 23. Michal Ševčík (Brno) 56, 24. Matěj Kovář (Manchester United/Sparta Praha) 49, 25. Milan Petržela (Slovácko) 44, 26. Tomáš Čvančara (Sparta Praha) 40, 27. Tomáš Chorý 37, 28. Lukáš Hejda (oba Plzeň), 29. Václav Jemelka (Olomouc/Plzeň) oba 35, 30. Lukáš Sadílek 33, 31. Jaroslav Zelený (oba Sparta Praha) 31, 32. Alex Král (Schalke) 30, 33. David Douděra (Slavia Praha) 18, 34. Lukáš Kalvach (Plzeň) 17, 35. Michal Kadlec (Slovácko) 15, 36. Vladimír Darida (Hertha Berlín/Aris Soluň) 12, 37. Jan Kalabiška (Slovácko), 38. Josef Jindřišek (Bohemians Praha 1905) oba 11 8, 39. Jan Chramosta (Jablonec) 8, 40. Dominik Janošek (Pardubice) 7, 41. Jan Matoušek (Liberec/Bohemians Praha 1905), Jan Sýkora (Plzeň), Matěj Jurásek, Ondřej Kolář a Stanislav Tecl všichni 6, 46. Lukáš Masopust (všichni Slavia Praha), 47. Filip Kubala (Hradec Králové) oba 5, 48. Martin Vitík (Sparta Praha) 3, 49. Tomáš Pekhart (Gaziantep/Legia Varšava) a Filip Žák (Teplice), 51. Adam Karabec (Sparta Praha) všichni 2.

Pozn.: Při rovnosti bodů rozhoduje vyšší počet lepších umístění.

Pořadí jarní části: 1. Ladislav Krejčí mladší 374, 2. Černý 360, 3. Souček 337, 4. Barák 305, 5. Hložek 248, 6. Jurečka 197, 7. Coufal 175, 8. Kuchta 155, 9. D. Jurásek 112, 10. Pavlenka 83, 11. M. Sadílek 40.

Pořadí podzimní části: 1. Staněk 455, 2. Barák 420, 3. Souček 389, 4. Schick 256, 5. Coufal 172, 6. Vlkanova 163, 7. Řezníček 147, 8. Černý 137, 9. Hložek 120, 10. Brabec 118, 11. Pavlenka 111.

Vítězové podle počtu triumfů:

12 – Petr Čech, 6 – Pavel Nedvěd, 3 – Tomáš Souček, 1 – Jiří Němec, Patrik Berger, Tomáš Rosický, David Lafata, Tomáš Vaclík, Patrik Schick.

Naopak, byli na dceru, která prohrála až ve finále se světovou jedničkou Igou Šwiatekovou hrdí. 

„Z finálové porážky nejsem zničený. Byl to krásný turnaj a dovolená. Trochu se nám to protáhlo, ale užili jsme si to. Viděli jsme sedm krásných zápasů Karolíny a ještě mnoho dalších,“ řekl Mucha.

Bývalý fotbalový záložník a naposledy asistent trenéra ve Slovácku novinářům řekl, že jí úspěch pomůže i do budoucna.

„Převládá velká hrdost. Gratulují nám takové (tenisové) osobnosti jako pan Fibak nebo pan Kodeš. Čtete, co o ní říkají další legendy. To vás opravdu zahřeje. Že se vaše dcera může dostat tak daleko, to vás za ty roky nenapadne,“ doplnil.

Hodnocení finále se Šwiatekovou, v němž Muchová málem dokonala obrat, ale nakonec prohrála 2:6, 7:5, 4:6, nechal na trenérech. Výsledek šestadvacetileté dcery ho ale potěšil o to víc, že ho dosáhla na antuce. „Nemyslím si totiž, že je to Káji nejsilnější povrch,“ podotkl.

Z fotbalových stadionů je zvyklý na skandování fanoušků. Když ale slyšel, jak tribuny na kurtu Philippa Chatriera aplaudují jeho dceři, netajil dojetí. „Je to nádherné. Za to, co tomu dala, si to zasloužila. To jsou okamžiky, pro které se sport dělá,“ uvedl Mucha, který duely velmi prožíval.

„Když ve fotbale začne zápas, tak to z vás jako z hráče spadne. Když ale trénujete, jsou to nervy. A jako rodič? To prožíváte hodně emotivně,“ líčil.

V den finále se s dcerou neviděl a poslal jí s manželkou alespoň povzbuzující zprávu, během turnaje se ale často navštěvovali. Chodili také do pronajatého domu tenistky a trenérů na večeři.

„Zašli jsme na kafe a třikrát, čtyřikrát na večeři. Bydleli jsme kousek od stadionu a Kája asi deset minut od nás. Jinak nás ale Kája nepotřebovala. Poskládala si skvělý tým profesionálů, kteří to z ní dostali. Vážně odvedli obrovský kus práce, to jí moc pomohlo,“ ocenil Mucha.

Jak se jim pobyt v Paříži prodlužoval a oni stále rušili letenky a posouvali pobyt v hotelu, stali se známými tvářemi.

„Jednou jsme přišli na pokoj a měli tam velkou gratulaci a k tomu čokolády. Po posledním zápase nám tam zase nechali šampaňské se skleničkami a blahopřejný dopis. To potěší. Užili jsme si to tady se vším všudy,“ řekl s úsměvem Mucha.

Olomoucké rodačce podle otce prospělo, že se v mládí věnovala řadě sportů. Ocenil také její zarputilost. „Příhod je hodně, ale spíše má pořád vůli na sobě pracovat. Když se podíváte, kde byla před dvěma lety a odkud se musela drápat, je to teď úžasné,“ připomněl řadu zdravotních potíží.

Ke sportu měla Muchová dispozice i díky úspěšné otcově kariéře. Daří se také jejímu bratrovi Filipovi, který je fotbalovým brankářem v ligových Teplicích.

„Někdy se nám sešly tři zápasy dětí v jeden den. Nejvíc si vytrpěla manželka, která někdy říkala: ‚To nevím, jestli už ten poslední dám.‘ Kdybych byl dobrý třeba v hudbě, tak by děti dělaly něco jiného. Ale tím, že jsem měl blízko ke sportu, tak odmalička sportovali,“ řekl Mucha.

Do sportu ale Muchovou nikdo netlačil. „Aby měla stres a podobně? Nikdy. Kdyby na Káju někdo tlačil, tak se spíš sekne a řekne ne. Slovo ‚musíš‘ u nás nikdy nepadlo,“ uvedl a ocenil, jak Muchová zvládá zápasy emočně.

„Myslím, že ji manželka dobře vychovala. Na kurtu se chová po celou dobu dobře. Nevidíte, že by hodila raketou a rozčilovala se. I díky tomu je u ostatních hráček oblíbená. Je to naše pohodová Kája,“ uvedl s úsměvem Mucha.

Podle bývalého hráče Olomouce a Zlína účast v grandslamovém finále s jeho dcerou nezamává. „Ustojí to. Teď je sice smutná, protože chyběl kousíček, ale za chvíli už bude přemýšlet, jak dál,“ řekl. Líbilo se mu, že se česká tenistka po utkání Šwiatekovou přátelsky objala. „Vždyť je to jen sport. Umí se chovat a určitě se jí to vrátí,“ doplnil.

A přestože mu angažmá ve fotbalovém Slovácku po sezoně skončilo, budoucností se během tažení dcery v Paříži nezabýval. „Začnu s tím, až se vrátíme domů. Pojedu na Slovácko vrátit věci a uvidíme, co život přinese. Když si dám pauzu, tak se uvidíme ve Wimbledonu,“ dodal Mucha.

Síly jí ubývaly, od čtvrtka nepřetržitě závodila. „Bylo to náročné, poté, co se mi ve slalomu nedařilo tolik, jak bych si představovala. Nicméně možná to mi dodalo větší bojovnost, skoro až naštvanost, a tu jsem využila ve svůj prospěch,“ řekla novinářům.

V prvním kole zaujala manévrem v závěrečné protivodě, kdy se protlačila na postupovou pozici díky tomu, že pádlem odhodila nafukovací branku a získala více prostoru. Dopředu to neplánovala.

„Já se obávám, že v krosu není nic plánované. Můžete mít tisíc variant a stejně padne 1001. Je to spíš o okamžité reakci a já tvrdím furt, že závod je nejlepší trénink,“ popisovala.

Čtvrtfinále a semifinále ovládla s velkou převahu především díky vydařeným startům ze zhruba třímetrové rampy. „Musíte mít dobrý postřeh. Tady je rampa rovná, takže se musíte předklonit, ve chvíli, kdy skáčete z rampy, zaklonit a pak zase předklonit do záběru. Tak mi to bylo vysvětlováno. Já se to snažila dělat přesně, jak to říkal trenér a starty jsem měla vcelku dobré. Za to jsem ráda,“ ocenila.

Rampu zapůjčuje mezinárodní federace ICF a je na všech závodech stejná, stejná bude i na olympijských hrách v Paříži.

„Tak je super, že na ní můžeme trénovat. Nicméně v Augsburgu byla trošičku jinak, protože tady jsme nasedali a byli v rovině, v Augsburgu jsme měli špičku trochu níž a rozjezdy jsou pak trochu jiné,“ přiblížila Fišerová.

I ve finále odstartovala dobře a tentokrát ujela společně s Kimberley Woodsovou, která ji v závěru porazila. „Trošičku mě mrzí, že to nevyšlo na zlato v konečném důsledku, ale stříbro je pro mě zlatavé,“ poznamenala všestranná česká vodní slalomářka.

Zatímco někteří s novou disciplínou bojují, ona má kayakcross ráda. „Jsem odmalička bojovný človíček a myslím, že tahle disciplína je skoro dělaná pro mě,“ pochvalovala si.

Loni v Troji triumfovala navzdory krvavému zranění v obličeji. „Určitě vzpomínky naskočily. Říkala jsem si, že kdyby tekla krev, aspoň budu zase zajímavější pro média. Bohužel dneska krev nikde,“ smála se.

Ale neměnila by. „Lepší je stříbro bez stehů na obličeji,“ poznamenala Fišerová, která byla loni v kayakcrossu druhá v celkovém hodnocení Světového poháru. Stejnou příčku drží průběžně i po dvou závodech této sezony.

Na olympiádě v Paříži by mohla teoreticky závodit ve všech třech disciplínách, kterou budou mít vodní slalomářky v programu. „Tato představa by byla velice krásná, určitě si to dovedu představit, ale realita se obávám, že bude mnohem tvrdší. Bude to celé psychicky vypjaté. Já budu ráda, když si tam zazávodím aspoň na jedné z těch tří disciplín,“ dodala účastnice předloňských olympijských her v Tokiu, kde skončila šestá.

Díky zisku titulu se šestatřicetiletý Djokovič v pondělním vydání světového žebříčku vrátí na první místo. Z tenisového trůnu sesadí Španěla Carlose Alcaraze, kterého v Paříži vyřadil v semifinále.

Do historie se Djokovič zapsal i v dalších statistikách. Ve věku 36 let a 20 dní překonal čtrnáctinásobného pařížského šampiona Nadala i jako nejstarší vítěz Roland Garros. Jako první v historii rovněž dokázal vyhrát každý ze čtyř grandslamových turnajů alespoň třikrát.

V duelu se čtyřiadvacetiletým Ruudem přitom Djokovič v prvním setu musel dohánět ztrátu. S odvážně hrajícím soupeřem prohrával 0:3, od stavu 1:4 ale zavelel k obratu. Set dotáhl do tie-breaku, který vyhrál jednoznačně 7:1. Pohodu si přenesl i do druhé sady, rychle se ujal vedení 3:0 a náskok brejku udržel.

Vyrovnanou třetí sadu rozhodl Djokovič v koncovce. V jedenáctém gamu získal čistou hrou Ruudovo podání a při svém servisu pak proměnil po třech hodinách a 16 minutách druhý mečbol.

Tenisový turnaj French Open v Paříži (antuka, dotace 49,6 milionu eur):

Muži:

Dvouhra – finále: Djokovič (3-Srb.) – Ruud (4-Nor.) 7:6 (7:1), 6:3, 7:5.

Ženy:

Čtyřhra – finále: Sie Šu-wej, Wang Sin-jü (Tchaj-wan/Čína) – Townsendová, Fernandezová (10-USA/Kan.) 1:6, 7:6 (7:5), 6:1.