Čeští plážoví volejbalisté byli z obležení fanoušků nadšení. Prostřednictvím hlášení jim gratulovalo i Letiště Praha. „Je to úžasné. Naposledy, když na nás někdo čekal, tak to byla hygienická stanice po Tokiu, takže teď jsme úplně nadšení. Já jsem hrozně dojatý,“ připomněl Perušič patálie po pozitivním testu na covid-19, který měl před dvěma lety na olympijských hrách v Tokiu.

Tušili, že jejich historický úspěch nezůstane bez odezvy, informace o čase příletu kolovala na sociálních sítích. „Ale rozhodně jsme nečekali, že to bude něco takového. Tohle předčilo veškerá naše očekávání a jenom to ukazuje, jak úžasná komunita beachvolejbal a volejbal v Čechách je,“ rozplýval se Perušič.

V davu nechyběli jejich blízcí ani volejbaloví funkcionáři v čele s předsedou svazu Markem Pakostou. Většinu osazenstva ale tvořily děti nejen z beachvolejbalového klubu na Strahově, kde novopečení šampioni působí. Přijela se podívat i mládež z jiného klubu plážového volejbalu a žákyně šestkového volejbalu z Kladna.

K Perušičovi se Schweinerem nyní mohou vzhlížet. „Je to pro nás úžasná pocta a zároveň obrovský závazek do budoucna, protože nejenom díky tomuto výsledku bychom měli plnit roli nějakých vzorů. To je samozřejmě velká odpovědnost, které se pokusíme co nejlépe dostát,“ řekl polař zlaté dvojice.

Přivezli si medaile i trofej a postupně jim dochází, co v Mexiku dokázali. „Možná už se trošku jako mistři světa cítíme, protože tohle by tady asi normálně nebylo. Ty pocity už začínají,“ svěřil se Schweiner.

Jeho parťák varoval, aby se ziskem titulu nenechali unést. „Myslím, že pro to, aby se zabránilo nějakému přehnanému sebevědomí, tak cítit se jako mistr světa není nikdy dobré, ale spíš kontraproduktivní. Ale ta radost z toho je obrovská a tohle ji jenom umocnilo,“ doplnil.

Na světovém šampionátu porazili ve čtvrtfinále a finále aktuálně dva nejlepší páry světa – Nory Anderse Mola a Christiana Söruma a Švédy Davida Ahmana a Jonatana Hellviga.

Za favority olympijských her, které bude za rok hostit Paříž, se ale nepovažují. „Favoriti pořád budou Norové a Švédi a my si, myslím, budeme v takové nějaké skupince za nimi. Asi je to dobře, že jsme v té skupince a že nebudeme úplnými favority,“ řekl Schweiner.

Od nedělního triumfu naspali jen pár hodin, takže byli hodně unavení. Na plánované oslavy v letadle nakonec nedošlo. „V letadle to byl takový přerušovaný spánek zaklíněný v sedačkách. Oslavy nebyly zatím žádné, na to nemáme vůbec žádnou energii. Oslavy teprve přijdou,“ dodal blokař českého páru.

Magoni v minulosti vedl úspěšné lyžařky, jako jsou Slovenka Petra Vlhová či Slovinka Tina Mazeová.

Vlhová pod ním trénovala tři roky a ukončila spolupráci krátce po té, co v roce 2021 vyhrála celkové hodnocení Světového poháru.

V autobiografii se pak svěřila, že jí v poslední sezoně italský kouč fyzicky i psychicky ničil.

Dubovská s ní hovořila před tím, než Magoniho na jaře angažovala, ale detaily rozhovoru komentovat nechtěla.

„Určité obavy tam byly,“ přiznala však česká reprezentantka. „Ale já jsem si taky nesedla s každým trenérem. Každý si rozumí s někým jiným,“ krčila rameny.

Možnost angažování slavného kouče probrala se svými blízkými a shodli se, že je to nejlepší varianta. „Stojím si za tím a věřím, že v zimě všem ukážeme, že to dobrá volba byla,“ vyhlásila Dubovská bojovně.

„Jemu se teď dvě spolupráce nepodařily. Věřím, že se mnou bude šťastný a bude se mu dařit,“ přála si lyžařka se slovenskými kořeny.

Magoni v minulé sezoně spolupracoval s Rakušankou Katharinou Liensbergerovou, ale ještě před únorovým MS se rozešli.

S návrhem na jeho angažování přišel otec Dubovské, který se s Magonim zná. Italský kouč už nechtěl pokračovat ve Světovém poháru, plánoval se zaměřit na svou akademii.

„Ale potom jsme se sešli u nás v Mikuláši. Sedli jsme si, já jsem mu řekla, jaké mám cíle, čeho bych chtěla dosáhnout,“ vylíčila Dubovská.

„To ho přesvědčilo. Jsem moc ráda, že se to podařilo, opravdu to nebyla samozřejmost,“ libovala si.

Dubovská je momentálně spokojenější než v minulé sezoně, kdy ji vedl Chorvat Mislav Samaržija. „S bývalým trenérem jsme si úplně nesedli. Teď si na každém výjezdu říkáme: Wow, to je super!“

Nadchlo ji i penzum práce, které Magoni obstará. „On organizuje devadesát procent věcí. Doteď jsem to dělala já, teď to dělá on. Jsem příjemně překvapená,“ pochvalovala si Dubovská.

V uplynulém ročníku SP pro ni bylo maximem sedmé místo ve slalomu v březnovém finále seriálu v Soldeu. Dvakrát v sezoně skončila desátá a v celkovém hodnocení disciplíny obsadila patnáctou příčku.

„Ráda bych se vrátila do top 10, jako jsem byla před dvěma roky. Důležité bude dobře začít. Livio má ještě cíle větší,“ pousmála se.

„Mám svůj sen, ale nechci ho prozrazovat. Děvčat je tam milion. Když se to podaří, tak vám to řeknu. Určitě by byl cíl aspoň jednou se postavit na pódium. Děláme pro to maximum, uvidíme, jak to opravdu dopadne,“ doplnila.

Magoni je vyhlášený tvrdou prací. „Má heslo trénovat, trénovat, trénovat… On opravdu maká. Když přijde z kopce, videa, lyže, všechno má pod kontrolou. Opravdu všechno,“ ocenila Dubovská.

Kvůli špatným sněhovým podmínkám na ledovcích v Evropě strávila tři soustředění i v lyžařské hale v Litvě.

„Já osobně halu moc nemusím, ale odtrénujeme tam opravdu, co máme. Ten trénink tam má smysl, ale není to vůbec tak záživné jako venku,“ srovnávala.

Už tento týden se chystá odjet za sněhem do Finska, kde bude trénovat až do prvních slalomů SP naplánovaných na 11. a 12. listopadu do Levi.

Tam se jí tradičně daří. Před dvěma lety zde skončila ve slalomu šestá, což je dosud její nejlepší výsledek v závodě Světového poháru.

Siniaková, finalistka předchozího podniku v Hongkongu, přehrála teprve šestnáctiletou domácí Číňanku Wang Jü-chan 6:3 a 6:3.

Bouzková coby turnajová trojka zdolala Kathinku Von Deichmannovou z Lichtenštejnska dvakrát 6:1.

Světová deblová trojka Siniaková v neděli bojovala o titul v Hongkongu se zraněním, ale dnes soupeřce, jež debutovala na elitním okruhu, nedala šanci.

O postup do čtvrtfinále si zahraje proti Francouzce ruského původu Varvaře Grachevové.

I pětadvacetiletá Bouzková si proti hráčce ze čtvrté stovky žebříčku počínala suverénně.

Von Deichmannové nabídla jen tři brejkboly, z nichž dva odvrátila. Sama soupeřce sebrala servis šestkrát. Ve druhém kole ji čeká Ruska Amina Anšbová.

Bouzková, aktuálně 29. tenistka pořadí WTA, bude opět jasnou favoritkou. Čtyřiadvacetiletá Anšbová, která v prvním kole vyřadila po setech 2:6, 7:6 a 6:4 krajanku Elinu Avanesjanovou, figuruje až na 424. místě žebříčku.

Bouzková je po dnešku nejvýše postavenou hráčkou v pavouku. První kolo nezvládla turnajová jednička Beatriz Haddadová Maiaová z Brazílie ani druhá nasazená Magda Linetteová z Polska.

Tenisový turnaj žen v Nan-čchangu (tvrdý povrch, dotace 259.303 dolarů):

Dvouhra – 1. kolo: Siniaková (ČR) – Wang Jü-chan (Čína) 6:3, 6:3, Bouzková (3-ČR) – Von Deichmannová (Licht.) 6:1, 6:1, Hibinová (Jap.) – Haddadová Maiaová (1-Braz.) 7:6 (7:2), 6:3, Savinychová (Rus.) – Linetteová (2-Pol.) 7:5, 3:6, 7:6 (7:3), Jou Siao-ti (Čína) – Blinkovová (6-Rus.) 6:1, 6:1, Grachevová (7-Fr.) – Rachimovová (Rus.) 6:3, 6:4, Eikeriová (Nor.) – Juvanová (Slovin.) 6:2, 1:2 skreč, Fernandezová (Kan.) – Kuo Chan-jü (Čína) 6:1, 6:3, Sasnovičová (Běl.) – Hrunčáková (SR) 6:1, 6:3, Siegemundová (Něm.) – Wang Sin-jü (4-Čína) 6:1, 7:5.

Výkonný výbor Fotbalové asociace ČR ho na dnešním mimořádném zasedání v Praze, které po čtvrteční porážce 0:3 v Albánii v evropské kvalifikaci svolal předseda FAČR Petr Fousek, ponechal ve funkci na závěrečné dva listopadové zápasy skupiny v Polsku a s Moldavskem. 

FAČR zároveň upravila smlouvy trenéra a členů realizačního týmu, kontrakt nově platí do 30. listopadu s možností oboustranné opce.

Šilhavého pozice byla v ohrožení poté, co národní mužstvo ve čtvrtek vysoko prohrálo v Albánii a Fousek svolal mimořádné jednání výkonného výboru.

Fotbalová „vláda“ nakonec jednašedesátiletého trenéra podržela z časových důvodů a zřejmě i proto, že českému týmu stačí k postupu na šampionát v Německu doma porazit Moldavsko.

Tabulka skupiny E kvalifikace o postup na Euro:

Zbývající program: Moldavsko-Albánie, Polsko-Česko, Albánie – Faerské ostrovy, Česko-Moldavsko.

„Divokou kartu nedostala jen tak! Český talent překvapuje Dajanu Jastremskou a získává první výhru na ženské tůře.“

Tak komentovali pořadatelé Transylvania Open se zadostiučiněním své rozhodnutí pustit do hlavní soutěže právě Bartůňkovou.

„Je strašidelné období. Jsme v Transylvánii. A chcete slyšet něco opravdu děsivého? Je tu další česká teenagerka terorizující WTA tour,“ glosoval úspěch mladé Češky účet Tick Tock Tennis.

Bartůňková v prvním kole ve dvou vyrovnaných setech 7:5, 6:4 vyzrála na někdejší 21. hráčku světa Ukrajinku Jastremskou a v žebříčku jistě výrazně vylepší své dosavadní postavení. Poskočí minimálně někam ke 260. příčce.

Její hra není pro soupeřky příjemná, jde proti srsti. Dokáže je kreativitou a nepředvídatelností rozladit, zvlášť nyní, když je její originální styl na okruhu čerstvou novinkou.

Už před třemi lety Bartůňkovou pro Aktuálně.cz popisoval Vladislav Šavrda, manažer štvanického klubu I. ČLTK Praha, coby „anomálii“ s obrovským potenciálem.

„Třeba jen co se týče pohybu, ten je skvělý. Má takový mužský běh, rychlé nohy. Potenciál tam je obrovský. Má opravdu specifickou techniku, není to podle příručky, soupeřkám se to špatně čte,“ popisoval a obdivoval kreativitu mladé naděje.

„Změny rytmu, kraťasy, chytrost. To je to, co se mi na ní líbí. Zkusí klidně věci, které ještě nemá úplně zažité, to je vždycky fajn,“ dodal Šavrda s tím, že Bartůňková může mít právě tu nadstavbu, něco nečekaného a jiného, co může na soupeřky platit.

Sama Bartůňková před časem popsala svůj tenis jako „klučičí“ a potvrdila, že protivnicím její styl nevoní.

„Každá změna rytmu je pro holky těžká. Má hra je specifická a tím pádem na holky platí. Mezi muži mám dva vzory, Rogera Federera a Rafaela Nadala. Má hra připomíná Federera, chodím na síť, měním to, zrychluju míče. Chováním jsem ale jako Nadal, takový bojovník, žádný míč nevzdávám. Z holek je zase mým vzorem Petra Kvitová, to je taky bojovnice,“ prohlásila.

Od té doby přidala na piedestal svých vzorů další jméno: nadšeně hltá zápasy Carlose Alcaraze.

Vždycky vynikala dobrým bekhendem, rovněž na forhendu ale v poslední době výrazně zapracovala. Stále tvrději také maká na tom, aby byl její servis zbraní, jakou by při její výšce 182 centimetrů být měl.

Ve čtrnácti byla ve své věkové kategorii nejlepší hráčkou Evropy, je vítězkou šesti juniorských podniků, finalistkou letošního dívčího Wimbledonu.

Letos vyhrála tři dospělé antukové turnaje na nižším okruhu ITF a mezi elitou WTA se představuje podruhé.

Loni na antuce v tureckém Istanbulu divokou kartu nevyužila a v prvním kole uhrála jen pět her s Ruskou Anastasií Potapovovou. Vyprávěla pak, jak ji překvapila rychlost hry, diametrálně odlišná od té, na niž byla do té doby zvyklá.

„Byla jsem i trochu nervózní a ona šla do každého míče na 150 procent. V tom je ten největší rozdíl,“ zjistila tehdy Bartůňková.

Letošní konfrontaci už zvládla mnohem lépe a ve středu bude usilovat o další vylepšení maxima. V Kluži se v osmifinále utká s vítězkou zápasu mezi domácí Anou Bogdanovou a Bulharkou Viktorijí Tomovovou.

Může jít o další milník směrem k velkým věcem.

„Stát se profesionální hráčkou bylo vždycky mým snem a nikdy to nevzdám. Hlavním cílem je vyhrát dospělý grandslam. To je nejvíc, co jde v tenise dokázat. Být světovou jedničkou je také hezké, ale lidé si vás víc pamatují, když vyhrajete grandslam,“ vysvětlila Bartůňková.