Máte toho docela dost, ne?

Takový je život v ženském hokeji. Práce, škola, hokej. Ale když si umíte čas naplánovat, není to tak strašné. Je skvělé, že ve škole i v práci mi vychází ohledně hokeje vstříc.

Co studujete a kde pracujete?

Studuju neurovědu, v angličtině na univerzitě v Helsinkách. Teď už jen dodělávám diplomovou práci, končím magisterské studium. Když jsem kdysi hrála v Americe, studovala jsem tam biologii a to zaměření na neurobiologii mě hrozně chytlo. K tomu v Helsinkách pracuju ve školce a i tam jsou ke mně vstřícní. Z vlastních zkušeností musím říct, že lidé jsou tady ve všech ohledech skvělí.

Za místní klub IFK hrajete čtvrtou sezonu od roku 2020. Takže ve Finsku jste naprosto spokojená?

Našla jsem se tady, Helsinky miluju. Líbí se mi, protože i když je to velké město, vůbec není chaotické. Máte tady vše, co potřebujete, ale vládne tady takový klid. Celé město je propletené parky a jezírky, je obklopené mořem. Krásná příroda, navíc Finové jsou pracovití, upřímní.

V roce 2017 jste v Americe jako první Češka vyhrála univerzitní NCAA, letos na jaře jste získala finský titul. I po hokejové stránce vám Finsko sedí?

Rozhodně. Je to trochu jiné než v Americe. Neřeknu nic nového, že ve Finsku je to o rychlosti. V mužích, juniorech i ženách. U mě je bruslení asi nejsilnější atribut, hodně jsem tady zrychlila. V ženském hokeji je to pak znát, pomohlo mi to i na mezinárodní úrovni. Ve Švédsku je možná lepší liga, co se týče dovedností, ale mně to zatím vyhovuje tady.

V součtu s minulou sezonou táhnete s týmem IFK Helsinky šňůru 26 výher v řadě. Nový ročník jste odstartovaly sedmi triumfy, vy navíc suverénně vedete produktivitu ligy s bilancí 10+15.

Musím to zaťukat, ale daří se nám, i když jsme s týmem v tabulce začínaly na minus šesti bodech. Dokázaly jsme to manko smazat. Že se daří i mně po osobní stránce, to je jen plus. Jsem za to ráda, mám kolem sebe na ledě vždy čtyři kvalitní hráčky.

Na ledě jste neztratily ještě ani bod, ale jste na druhém místě. Proč vám před startem soutěže odečetli šest bodů?

Objevila se chyba na mojí transferkartě. V minulé sezoně to nikdo nezjistil, ale teď jim to vyhodilo nějakou chybu. Nejdříve jsem měla v Helsinkách smlouvu na dva roky, dále jsem podepisovala po roce. Nikdo nám neřekl, že se musí transferkarta obnovit. Přišli na to až letos a museli nás nějak potrestat.

Takže to nebyl náskok pro soupeře kvůli vaší dominanci?

(smích) Bylo by to vtipné, ale takhle to nebylo. Administrativní chyba.

Není při tak dlouhé šňůře výher obtížné hledat motivaci?

Nemáme každý zápas perfektní, někdy i se slabším soupeřem hrajeme třeba dlouho 0:0. Nikdo se nedá podcenit, ale občas se nachytáte, že si jdete jen zahrát. Pak vás to rychle dožene, soupeř dá třeba náhodný gól a trápíte se. Ale pořád jsme v týmu pokorní, IFK není v lize dlouho, v minulé sezoně jsme získaly první titul. Tým zůstává hladový, na druhou stranu klub začal ženskou složku dost podporovat. Máme velmi dobré podmínky, přišlo hodně holek z finské reprezentace.

Vy jste v minulé sezoně ovládla bodování základní části (32+50 v 31 zápasech) i play off (11+13 v 9 zápasech). K tomu jste skončila na čele mnoha dalších statistik. V novém ročníku máte průměr dokonce 3,57 bodu na utkání. To jsou impozantní čísla, ne?

Co k tomu říct… Opravdu nám to tam padá a daří se mi. Ale statistiky jsem si zvedla v posledních zápasech proti slabším týmům, teď nás potkají ty ze středu nebo horní části tabulky. Tam to na 3,5 bodu na zápas nevidím. (úsměv) Ještě jednou to zaťukám, hlavně aby nepřišla žádná zranění.

Berete na sebe odpovědnost jako tahounka týmu?

Trenéři mi to často připomínají. Obraz hry našeho týmu je často odrazem toho, jak hraje moje lajna. Pokud něco podceníme, přelévá se to i na ostatní. A opačně. Potom jsme díky tomu schopné vítězit velkými rozdíly. Trenéři nám pořád připomínají, abychom hrály naplno.

Jak jste na tom s finštinou?

Domluvím se v pohodě, ale můžu se spoléhat na angličtinu. Všichni tady anglicky umí. Finsky jsem se dost naučila ve školce, kde se jede jen finština. Měla jsem i nějaké kurzy ve škole, naučila jsem se gramatiku, formulovat věty. Dříve se finsky mluvilo i v kabině, zpočátku jsem byla jako Alenka v říši divů. Ale dostala jsem se do toho a teď mluvíme v týmu po příchodu několika cizinek spíš anglicky.

V zámoří se rozjíždí nová profesionální soutěž PWHL, několik Češek prošlo draftem. Chtěla byste si ji v budoucnu zahrát?

Úplně nad tím nepřemýšlím. Liga v zámoří vypadá skvěle, asi to budou mít dobře zorganizované, bude to profesionální. Kdyby se někdy naskytla možnost, neřekla bych ne. Ale uvidím, líbí se mi ve Finsku, v Evropě jsem ještě nehrála švédskou ani švýcarskou ligu.

Ještě na závěr k nové reprezentační sezoně. Jak těžké bude znovu obhájit pozici třetího nejlepšího týmu světa?

Bude to podobné jako vloni. Hodně lidí si myslelo, že bronz na MS byla náhoda. My jsme to ale dokázaly zopakovat a obhájit. Bude to zase těžké, musíte mít formu i štěstí. Ale pokud to půjde tak, jak jsme sezonu začaly (vítězstvím na Turnaji tří zemí ve Finsku, pozn. red.), tak doufám, že zase budeme úspěšné a můžeme se i přiblížit Americe s Kanadou. V jednom z deseti zápasů je někdy porazit musíme. Bronz už je pro nás na MS takovým minimem.

U ženského národního týmu zůstává kanadská trenérka Carla MacLeodová. Podepsala smlouvu na dva a půl roku až do olympiády v Itálii. Jak jste na to reagovala?

Jsem z toho nadšená. Já Carlu opravdu miluju, je to výborná trenérka a neskutečně pozitivní člověk. Hokeji rozumí po všech stránkách, imponuje nám i to, že je žena. Rozumí lépe naší mentalitě. Dokáže tým nabudit, dokáže se vžít do naší kůže. Je to úžasná trenérka.

Na pořadatele mužského i ženského turnaje v Pekingu se to sesypalo. Jedna stížnost za druhou. 

Nejprve si posteskly tenistky kvůli novému pravidlu WTA, tzv. performance bye. Tedy volnu pro hráčky, které se na předchozím turnaji dostanou mezi poslední čtyři tenistky turnaje. Díky tomu mají v prvním kole volný los a hrají až od druhého kola.

Tím pádem odpadl „volňásek“ například pro novou světovou jedničku Arynu Sabalenkovou, která se musela bít už od prvního kola. 

„Nezaskočilo mě to, protože předem poslali email, ale nerozumím tomu. Hráčky budou hrát semifinále turnaje z kategorie 250 nebo 500 a na tisícovce dostanou volný los? Takhle to nejde, musíte si to dlouhodobě zasloužit. Doufám, že se to už nebude opakovat,“ rozčílila se Běloruska.

Další stížnosti přišly poté, co pořadatelé hodně experimentovali při skladbě zápasů do programu. Postěžovala si i Petra Kvitová, která hrála první kolo do jedné hodiny po půlnoci a druhý den odpoledne už musela být znovu na kurtu ke druhému kolu, přestože ještě nebyly dohrané některé úvodní zápasy turnaje.

Nit suchou nenechal na pořadatelích ani Němec Alexander Zverev, který dohrál osmifinálový duel až ve 2:40 ráno.

„Samozřejmě, že hrát skoro do tří ráno je náročné. Je tady tolik skvělých kurtů, na kterých jsme mohli hrát, a ne čekat do půlnoci, až se uvolní tenhle,“ kroutil hlavou Zverev.

A to zdaleka není všechno. Velkým tématem jsou i míče, kterými se v Číně hraje. Jsou totiž hodně těžké, už minulý týden si na ně postěžoval Švýcar Stan Wawrinka.

„Nechápu, proč se míče na okruhu tak často mění. To je důvod, proč má tolik hráčů problémy se zápěstím,“ uvedl švýcarský veterán.

V posledních dnech se k němu přidal Španěl Carlos Alcaraz nebo Rus Daniil Medveděv.

„Jakmile s nimi zahrajete pár úderů, jsou velké, těžké, je to jako si pinkat s grapferuitem,“ zavtipkoval Rus.

Zatím pořadatelé nereagovali, zda se pro pořádání příštích ročníků z kritiky poučí.

V Austrálii ale jdou příkladem. Vedení prvního grandslamu sezony přišlo se zprávou, že od příštího roku se úvodní podnik velké čtyřky začne už v neděli, aby předešli dlouhým nočním maratonům.

Oba týmy nastoupily do čtvrtého zápasu v sedmi dnech a na tempu hry to bylo v úvodu znát. Po opatrném začátku si mírnou převahu vytvořili domácí, častěji stříleli, gólové šance si ale nevytvářeli. Nejblíže brance byl v 15. minutě kapitán Řepík, který ale minul branku.

Do vedení se tak dostali hosté, když Raskobovu střelu od modré čáry usměrnil za záda brankáře Kováře Chlán. Americký obránce mohl o dvě minuty později vedení Vítkovic navýšit, druhý gól v sezoně ale nepřidal.

Ve druhé třetině Sparta výrazně zvýšila aktivitu a tlačila se před Klimeše. Domácí však často své akce překombinovávali. Vyrovnat se jim podařilo v první přesilové hře. Horákovi ke gólu ale pomohla skutečnost, že Kestnerovi se předtím zakončení nevydařilo.

Při Miklišově vyloučení mohl Ostravany posunout zpět do vedení Chlán, trefil ale jen tyč. Ve 37. minutě tak mohli Pražané otočit vývoj utkání, po Horákově asistenci přesně střílel Kousal.

Aktivní druhý sparťanský útok se postaral i o třetí gól, když po Horákově střele zakončoval po 57 sekundách závěrečné třetiny do prázdné branky Kestner a připsal si první extraligový gól v dresu Pražanů. Stejná formace mohla přidat ve 45. minutě další branku, Kousalovo zakončení však skončilo těsně vedle tyčky.

Vítkovice mohly snížit při Řepíkově vyloučení, Kováře ale výrazněji neohrozily. Naopak při následném trestu Fridricha byl v permanenci Klimeš, čtvrtý gól nicméně neinkasoval. Již v 58. minutě se hosté odhodlali k power play, podařilo se jim snížit, vyrovnat už nedokázali.

Předehrávka 8. kola hokejové extraligy:

HC Sparta Praha – HC Vítkovice Ridera 3:2 (0:1, 2:0, 1:1)

Branky a nahrávky: 27. Horák (Kestner, P. Kousal), 37. P. Kousal (Horák, Kestner), 41. Kestner (Horák) – 16. Chlán (Raskob, Mikuš), 59. Kalus (Raskob, Lakatoš). Rozhodčí: Jaroš, Hribik – Ondráček, Šimánek. Vyloučení: 3:4. Využití: 1:0. Diváci: 9863.

Sparta: J. Kovář – Irving, Kempný, Mozík, Němeček, Moravčík, Krejčík, Mikliš – Řepík, Sobotka, Chlapík – Kestner, Horák, P. Kousal – Hauser, Lajunen, Buchtele – D. Vitouch, O. Najman, Forman. Trenér: Gross.

Vítkovice: Klimeš – Grman, Percy, Raskob, Mikuš, L. Kovář, Gewiese – Mueller, Chlán, Bukarts – Lakatoš, Krieger, Fridrich – M. Kalus, Claireaux, J. Káňa – Lednický, Kotala, Dej. Trenér: Holaň.

Král po půlhodině vyslal přesnou kolmicí do úniku Beckera, jenž zakončil mezi nohama gólmana Matheuse. Surinamský útočník zužitkoval záhy další brejk, v 41. minutě ale snížil Niakaté a krátce po změně stran srovnal výstavní ránou z 25 metrů Bruma.

Union nakonec přišel o premiérový bod v elitní soutěži stejně jako před dvěma týdny s Realem Madrid v samém závěru. Castro na konci čtyřminutového nastavení vyslal další přesnou střelu zpoza vápna a zařídil Braze první tři body ve skupině. Union prohrál šesté soutěžní utkání v řadě.

Ve skupině D zvítězil San Sebastian 2:0 v Salcburku. Baskický celek rozhodl už v prvním poločase, trefili se kapitán Oyarzabal a Méndez. Druhý zápas skupiny Inter Milán – Benfica Lisabon začne stejně jako dalších pět zbývajících utkání dnešního programu ve 21:00.

Fotbalová Liga mistrů – 2. kolo skupin:

Skupina C:

Union Berlín – Braga 2:3 (2:1)

Branky: 30. a 37. Becker – 41. Niakaté, 51. Bruma, 90.+4 Castro. Rozhodčí: Jovanovič (Srb.). Diváci: 73.345 (vyprodáno).

Tabulka:

Skupina D:

Salcburk – San Sebastian 0:2 (0:2)

Branky: 7. Oyarzabal, 27. Méndez. Rozhodčí: Frankowski (Pol.). Diváci: 28.000.

Tabulka:

Tým Andretti Formula Racing s motory Cadillac dostal formální razítko ke vstupu do formule 1. Za nabídkou stojí skupina Andretti Global. Tento tým působí v mnoha seriálech včetně IndyCar, formule E či závodech elektrických SUV Extreme E.

Andretti přesvědčil FIA jako jediný ze čtyř zájemců o rozšíření současného dvacetičlenného závodního pole čítajícího deset stájí. Na rozdíl od Američanů neuspěly týmy formule 2 Hitech Grand Prix a Rodin Carlin ani asijský start-up LKY SUNZ. Tomu nepomohl ani závazek, že jedno místo na startovním roštu rezervuje pro ženu.

Kritéria pro týmy, které mohou do šampionátu vstoupit nejdříve v ročníku 2025,  byla velmi náročná. Patřil mezi ně závazek zaplatit vstupní poplatek ve výši 200 milionů dolarů (4,6 mld. Kč), který se rovnoměrně rozdělí mezi deset existujících účastníků.

Nováček navíc musel přinést formuli 1 „dlouhodobou hodnotu“. To zahrnovalo prokázání závodních zkušeností, technických znalostí, totožnosti akcionářů a podrobností o zázemí a technických zdrojích.

Stranou nezůstala ani ekologie. Andretti musel předvést, jakým způsobem přinese „pozitivní společenský dopad“ a přispěje k cíli seriálu v podobě uhlíkové neutrality do roku 2030.

To všechno stáj vedená Michaelem Adrettim, synem legendárního mistra světa z roku 1978 Maria, dokázala. Ale souhlas od nejvyšší generality motoristického sportu nestačí. Je to jen jeden z kroků na cestě za vysněným cílem.

Poslední slovo totiž bude míst vedení formule 1. To teď musí 60letý manažer přesvědčit, aby ho do Velkých cen pustilo. Promotér šampionátu Formula One Management totiž musí k účasti každého nového týmu vyslovit souhlas.

„Bereme na vědomí závěry FIA týkající se první a druhé fáze jejich procesu a nyní provedeme vlastní posouzení opodstatněnosti této žádosti,“ stojí ve strohém prohlášení FOM vlastněné americkou společností Liberty Media.

V překladu to znamená: „Dobře, milý Michaele, federaci jsi přesvědčil. A teď ukaž nám, že budeš pro formuli 1 skutečně přínosem. A to hlavně po finanční stránce.“

V motoristickém sportu jde totiž, stejně jako v každém jiném byznysu, hlavně o peníze. Tady má ale Andretti Formula Racing velkou výhodu v tom, že jde o zavedenou americkou společnost.

Právě USA jsou trhem, na který teď šampionát tvrdě útočí. Po úspěchu dokusérie Drive to Survive ve Spojených státech raketové stoupl zájem o závody F1. Po osvědčeném Austinu a loňské premiéře v Miami se v listopadu pojede Grand Prix i v ulicích Las Vegas. Tedy už třetí v této zemi během jediné sezony.

Sám Andretti se o vstup do formule 1 nepokouší poprvé. Před pěti lety se snažil koupit tým Force India, který ale nakonec získalo konsorcium Lawrence Strolla a dnes závodí pod hlavičkou Aston Martinu.

Následně se pokusil koupit tým Sauber, který nyní bojuje pod značkou Alfa Romeo a od roku 2026 se z něj stane tovární tým Audi.

„Obešel jsem všechny týmy a chtěl jsem některý z nich koupit. Nikdo ale neměl zájem prodat. Ani se o tom nechtěli bavit,“ postěžoval Andretti letos v létě.

Tady si Američan asi trošku zapřeháněl, protože je těžké si představit, jak přichází k Ferrari do Maranella nebo sídla Red Bullu v Milton Keynes s nabídkou koupit za miliardy dolarů tak velké a zaběhané týmy. Ale od poloviny závodního pole níž je to racionální úvaha. Jenže tudy cesta nešla, proto přišla na řadu účast v tendru FIA.

Po úspěchu v něm ho čeká ještě jednání se zástupci Liberty Media, kterým musí dokázat, že mít dva americké týmy je víc než jen samotný Haas. Navíc je tu i bonus v podobě přilákání amerického koncernu General Motors, pod nějž  patří značka Cadillac.