Sparťané ztrácejí dvě kola před koncem skupinové fáze na vedoucí Betis pět bodů a na Rangers o dva méně. Na poslední Aris Limassol mají náskok bodu.

První dva týmy z každé skupiny si na jaře zahrají vyřazovací část, celky z třetích míst přejdou do Konferenční ligy.

„Musíme získat body, nejlépe tři, abychom mohli hrát Evropskou ligu i na jaře,“ stanovil Priske jasný cíl.

„Klíčový bude také poslední zápas proti Arisu. Pokud se ale chceme udržet v Evropské lize, musíme proti Betisu vyhrát,“ burcoval Dán.

Představuje si takový výkon, který týmu zajistí tři body. „Musíme dominovat v útoku i v obraně. V defenzivě musíme hrát prakticky dokonale. Pokud Betisu dáme trochu prostoru, chytnou se a začnou tlačit,“ předpokládal Priske.

Podle jeho představ se bude tým muset celých 90 minut soustředit a být kompaktní. „Zároveň si musíme nacházet okamžiky a prostor v útoku, vytvářet si šance a proměňovat je. Moc jich na evropské scéně není. Doufám, že ve čtvrtek to bude lepší,“ prohlásil.

Betis drží sérii 13 soutěžních zápasů bez porážky. „Náš videoanalytik viděl hodně jejich zápasů. Už jsem říkal, že doma jsou opravdu dobří. V tabulce jsou třetí, co se týká bodů z domácích zápasů. Ve venkovních utkáních se trochu trápí, ztratili v nich dost bodů,“ myslí si Priske.

„Hrají víceméně pořád stejně, v podobném rozestavení. Všechno bude záležet na tom, které hráče se rozhodne jejich trenér od začátku nasadit,“ dumal bývalý stratég Midtjyllandu a Antverp.

Letenští na počátku října podlehli na hřišti Betisu 1:2, přestože vedli. „Vzali jsme si z toho hodně dobrých věcí. Hlavně v prvním poločase jsme hráli výborně, na balonu jsme byli klidní, dobře jsme se pohybovali, dali jsme hezký gól a vytvořili si další dobré příležitosti, které jsme mohli proměnit. Betis nám ukázal svou individuální kvalitu, kterou jsme očekávali,“ řekl trenér Sparty.

„Naše nasazení a herní styl, pokud jde o fyzickou stránku, jim může dělat potíže, pokud udržíme vysoké tempo celých 90 minut. Záleží na hráčích a jak se utkání vyvine, což nikdo nevíme. Svůj úkol jsme splnili a kluky jsme co nejlépe připravili. Je jen na nich, aby tu práci dokončili,“ konstatoval Priske.

Zatímco v prvním vzájemném utkání se hrálo v 35 stupních Celsia, v Praze bude mrznout. „Abych byl upřímný, myslím si, že počasí nebude hrát roli. Hráči jsou profesionálové, hrají po celé Evropě i v nízkých teplotách,“ řekl Dán.

Nejenže si udržela pozici české reprezentační jedničky a s národním týmem slavila na jaře postup na mistrovství světa, ale navrch ještě Slavii po dlouhých třinácti letech dotáhla k českému titulu.

„Toho rozhodnutí vrátit se domů ani v nejmenším nelituji, nemám důvod si stěžovat a něco zpětně přehodnocovat,“ hlásí devětadvacetiletá Kudláčková, která navíc házenou mísí s civilním zaměstnáním.

Není to nakonec doma větší shon než ve Francii, kde jste byla plnou profesionální hráčkou?

Je to fofr, ale mně to takhle vyhovuje. Nejsem člověk, který sedí doma na zadku a jen čeká, než pojede odpoledne na trénink. Mám práci, k tomu házenou a zatím to zvládám.

Bylo složité najít si v Praze práci?

Nebylo. V pravý čas jsem se ocitla na pravém místě, šťastná shoda náhod. Pracuju ve zdravotnictví, vždy jsem k tomu měla blízko, hlásila jsem se před lety i na medicínu. Ale také jsem hned musela vyložit karty, jak to se mnou s ohledem na házenou bude.

Vycházejí vám vstříc?

Nastoupila jsem 1. září a hned na konci měsíce byl první reprezentační sraz. To by ve zkušební době mohl být problém. Ale v našem pracovním kolektivu absolutně nebyl. Naopak, všemožně mě podporují, jsou na mě pyšní a chlubí se, koho tam mají. (smích)

Také jste v Praze chtěla po letech dostudovat. To už neplatí?

Hned po návratu jsem se hlásila a v létě dělala přijímačky. Ale bylo to v době, kdy jsem se stěhovala z Francie, byla okolo toho spousta zařizování. Takže přijímačky byly spíš na první dobrou. Těsně mi to nevyšlo, vzala jsem to tak, že bude fajn se ten rok zabydlet a najet do nějakých kolejí. Teď přemýšlím, že to zkusím znovu. A když to nevyjde ani napodruhé, asi už se budu vzdělávat jen sama.

Ještě k Francii. Nebylo to tak, že vám po povedeném angažmá ve Švédsku nesedla?

To ne. Když má člověk štěstí na klub a lidi kolem, což jsem já měla, je Francie moc fajn. V mém rozhodování opravdu hrálo hlavní roli, že profesionální sport nebyl prioritou. I vzhledem k tomu, že už mi nebylo dvacet. Navíc do toho vstoupil covid a válka na Ukrajině… Pokud má přijít nějaká apokalypsa, ať jsem raději doma.

Že to bude Slavia, bylo od začátku jasné?

Ve hře byla i další varianta, ale pro mě nic jiného nepřipadalo v úvahu. Já měla jasno, že chci domů, na Slavii. A že tam i kariéru jednou dohraju. Zda to bude brzy, nebo až za pár let, se uvidí.

Od nové sezony máte v klubu nového trenéra Daniela Čurdu. Ten je zároveň asistentem kouče Benta Dahla u ženské reprezentace, je to pro vás výhoda?

Děláme si srandu, že si brzy začneme lézt na nervy (smích). Ale ne, vážně. Je to absolutně v pohodě, v klubu i v nároďáku to s ním funguje skvěle. Dan je neskutečný profík, má velký přehled o házené, je to vzdělaný trenér i člověk.

Přinesl do týmu něco nového?

Ohromnou energii, zápal a smysl pro detail. Vnímá, že právě detaily dnešní házenou rozhodují. A pro mladé hráčky, které ve Slavii máme, je to obrovský přínos.

V národním týmu spolupracujete i s Martinem Galiou, brankářskou legendou. Jaké to je?

Když jsem ho viděla na jeho prvním reprezentačním srazu, byl to šok. Já vůbec netušila, že Martin bude součástí realizačního týmu. Je to pro mě ohromná čest. Jeho poznatky, rady a postřehy jsou nesmírně cenné. I po tolika letech, které mám v házené za sebou a své věci už mám zažité, se ze mě snaží udělat ještě lepší brankářku.

Překvapuje vás, že ve čtyřiačtyřiceti letech stále chytá v Karviné a umí pořád střelce trápit?

Je neuvěřitelný! Od mládí se o sebe musel neskutečně starat. Mně není ani třicet a tělo už bolí, neumím si představit, že bych na sebe v jeho letech ještě nechala bouchat balony.

Měla jste obavy, zda se v reprezentaci udržíte i po návratu z ciziny, když působíte „jen“ v interlize?

Já jsem se do nároďáku kdysi dostala jako hráčka Slavie, myslím, že to není takový problém. Naopak, teď do týmu mohu přinést zkušenosti, které jsem venku nabrala. A že jich pár bylo. Myslím, že ještě můžu být týmu prospěšná. Až to tak nebude, věřím, že jsou lidé, kteří mi to na rovinu řeknou. Nebo že to poznám sama.

Platí, že gólmanky zrají později?

Já doufám. (úsměv) Teď mě v Dánsku čeká šestý velký turnaj v dospělé kategorii. Už vím, co je přede mnou, nebudu plašit a bláznit. Vím, jaký to bude tlak. Na druhé straně, každý šampionát píše jiný příběh a vždycky vás něco může překvapit. Jako na minulém mistrovství světa ve Španělsku. Nechaly jsme na hřišti všechno, ale nepotkávalo se to úplně s hezkými výsledky, vyhrály jsme jen zápasy, kde se to očekávalo. Ve hře byla křeč, jako by na nás ležela nějaká deka.

Věříte, že teď to bude jiné?

Z týmu cítím, že to může být jiné než před dvěma lety. Myslím, že tým je perfektně složený. Máme Markétu Jeřábkovou a Verču Malou, špičky na evropské scéně, které už mají něco odehráno. A na druhé straně mladé holky, které před sebou mají první velký turnaj. Jsou hladové, mají vůli se od těch zkušenějších učit. Je to krásně namixované.

Šampionát startujete už ve čtvrtek proti Kongu. Na úvod přijatelný soupeř?

Ještě je mám v hlavě ze Španělska, kde jsme je potkaly na závěr mistrovství světa. Všechny už jsme toho měly plné zuby, ale zápas zvládly. Je dobře, že teď s nimi turnaj začínáme, je to papírově nejschůdnější soupeř ve skupině. Jistě, může tam být nějaká nervozita a očekávání, ale pořád je Kongo lepší než mít na úvod Argentinu, která má o hodně kvalitnější tým a já osobně z ní mám trošku vítr. Ale nesmíme nic podcenit, Kongo má v kádru i hráčky, které působí ve druhé francouzské lize a to je velmi kvalitní soutěž.

Argentina vás čeká hned v sobotu, na závěr skupiny evropský rival z Nizozemí. Máte ráda konfrontaci se zeměmi mimo kontinent?

Je to pokaždé zvláštní, jiná házená. Tyhle země mají odlišnou mentalitu a projevuje se to i na hřišti. My musíme přepnout z evropské házené, což není jednoduché. A zároveň si udržet svoji lajnu a svoji hru. Věřím, že to zvládneme.

Je to důležité i s ohledem na budoucnost ženské házené?

Naše házená potřebuje být vidět, potřebuje se ukazovat na vrcholných akcích. Fanoušci si cestu k televizi najdou a pak je na nás, abychom lidem ukázali, že stojí za to s námi ten čas u obrazovky strávit.

Budete i vy osobně vnímat velký tlak?

Až tak ho nevnímám. Stačí dva zákroky na začátku zápasu a už jsem ve svém světě, jedu si takovou interní soutěž. Jsem poslední, kdo může něco zachránit, tak k tomu přistupuju. Uvědomuju si, že mám nějaký výškový limit a nejsem žádná velká hvězda, takže se to snažím dohánět poctivou prací okolo. Včetně toho, abych si pečlivě nastudovala soupeřky, které proti mně nastoupí. Myslím, že je to základ, který by měla dělat každá brankářka.

Máte zápasy spojené i se svými rituály?

Mám jich hodně. Hlavně všechno začíná zprava. V šatně při oblékání jako první pravá noha, pak pravá ponožka, boty… Pravou nohou vykračuju ze šatny, pravou vstoupím do haly. Už je to automatické, ani nad tím nepřemýšlím.

A když se přece jen spletete?

Tak je to blbý… (smích) Nedávno se mi to stalo v ligovém zápase. Řekla jsem si: Teď uvidíš, co se stane.

A co se stalo?

Vlastně to šlo docela v pohodě, takže ty rituály možná nejsou tolik důležité. Ale je to přirozenost.

V srpnu 2021 se na čas stal nejsledovanějším hokejistou v zámoří. Ne že by vyvedl malér nebo zazářil ohromujícími výkony (v letní přestávce by to šlo dost těžko).

Kotkaniemi byl jednoduše cílem tzv. offer sheetu, kontroverzního manévru, který se v NHL moc nevidí.

Jde o zcela legální praktiku, ale ne zrovna gentlemanskou. Spočívá v tom, že generální manažer nabídne smlouvu chráněnému volnému hráči jiného klubu. Ten pak má dvě možnosti – nabídku dorovnat, nebo hráče ztratit a přijmout automatickou kompenzaci v podobě draftových voleb.

V létě 2021 nabídla Carolina Kotkaniemimu roční smlouvu na 6,1 milionu dolarů. Tolik peněz vůbec neodpovídalo útočníkovým výkonům, mělo akorát odradit Montreal od dorovnání kontraktu, což se povedlo.

Kanadský klub, zmítaný problémy s platovým stropem, nechal Kotkaniemiho, kterého si hýčkal coby trojku draftu, jít a přijmul náplast v podobě volby v prvním a třetím kole draftu.

Hodnotnější část kompenzace pak použil při výměně s Arizonou – získal Christiana Dvoraka, amerického centra s českými kořeny.

Právě on měl Kotkaniemiho nahradit. V Montrealu se ale zatím spíš zhoršuje, a tak se zdá, že vítězem offer sheetu bude „lupič“, tedy Carolina. 

Kotkaniemi totiž postupem času vyrostl v jednoho z nejproduktivnějších hráčů mužstva a momentálně vede druhou lajnu s hvězdami Martinem Nečasem a Andrejem Svečnikovem.

Ještě na začátku minulé sezony, své druhé za Carolinu, se přitom trápil. V prvních 26 zápasech dal dohromady bídný zápis 2+3, nakonec ale skončil na slušných 43 bodech (18+25).

V aktuálním ročníku má po 21 utkáních na kontě 15 bodů (8+7). Produktivitu týmu už sice kvůli nedávnému bodovému výpadku nevede, ale pořád patří k tahounům.

Podle spoluhráčů a trenéra vylétl díky tomu, že oproti dřívějšku hraje agresivněji, je silnější na puku, úspěšnější v soubojích a celkově sebevědomější.    

„V mládeži vždycky platil za skvělého hráče. V takových případech pak někdy naberete dojem, že díky dovednostem automaticky prorazíte kdekoliv. Musíte si ale uvědomit, že v NHL jsou skvělí všichni, a zamyslet se, co ještě můžete udělat, aby si vás ostatní všimli nebo abyste dostali více času na ledě. Je to o těchhle detailech a podle mě si to uvědomil,“ prohlásil o 23letém Kotkaniemim trenér Caroliny Rod Brind’Amour.

Web The Athletic stanovil před sezonou hodnotu finského centra na 5,8 milionu dolarů ročně.

Kotkaniemi ale pod platovým stropem zabírá jen 4,82 milionu. A bude tomu tak až do roku 2030. Generální manažer klubu Don Waddell si mladého útočníka dlouhodobě uvázal ještě před jeho výkonnostním vzletem, počínal si prozíravě.

Měsíce před stávající základní částí pak poznamenal, že by ho nepřekvapilo, kdyby Kotkaniemi v nejbližších letech atakoval sezonní metu 50 bodů. 

Zároveň věří, že Finův výkonnostní strop je ještě výše. „Vidíme ho jako potenciálního 60, 70bodového hráče,“ doplnil manažer.

Náběh na 50 až 60 bodů má Kotkaniemi už teď. K nelibosti „okradeného“ Montrealu.

Po nedělní úchvatné trefě Alejandra Garnacha má řada fanoušků jasno: tohle je gól roku. Devatenáctiletý křídelník Manchesteru United si ale ještě musí počkat, zda skutečně dostane Cenu Ference Puskáse, kterou od roku 2009 FIFA odměňuje autory nejkrásnějších tref. Připomeňte si fotbalisty, kteří už jejími laureáty jsou, a kousky, jimiž si to zasloužili.

Mrázek nedochytal ve svém posledním startu utkání v Columbusu, kde za necelých 33 minut inkasoval pětkrát z 18 střel.

Český gólman se z nepříjemné situace oklepal a týmu pomohl v závěru při 63 vteřin dlouhém oslabení tří proti pěti udržet vedení 4:3.

Chicago přitom vedlo v 11. minutě už 2:0 po trefách Borise Tkachouka a Jasona Dickinsona.

Seattle ovšem ještě v úvodní třetině vyrovnal, prosadili se Matty Beniers a v oslabení Alex Wennberg, který obelstil Mrázka a zakončil průnik trefou.

Domácím vrátili ve druhé třetině dvougólový náskok Tyler Johnson a MacKenzie Entwistle. Ve 47. minutě už jen zdramatizoval zápas Tye Kartye střelou z levého kruhu.

Mrázek byl vyhlášen třetí hvězdou duelu.

Vaněček přepustil své místo v brance podruhé za necelé tři týdny. Poprvé nyní inkasoval v čase 5:16, kdy využil Bo Horvat přesilovou hru precizní střelou z pravého kruhu.

New Jersey otočilo na 2:1, ale Islanders v rozmezí 29. až 34. minuty třikrát udeřili a vyhnali českého gólmana na střídačku.

Vaněčka překonal nejdříve z úniku Mathew Barzal. Poté se zblízka prosadili Cal Clutterbuck a Jean-Gabriel Pageau.

New Jersey ale patřila závěrečná třetina. Dvoubrankovou ztrátu smazali Jack Hughes a Nico Hischier.

Prodloužení odmítl 23 vteřin před třetí sirénou Curtis Lazar. V dresu vítězů vyšel Ondřej Palát naprázdno, navíc si připsal dva záporné body do statistiky +/-.

V deseti zápasech úterního programu bodoval z českých hráčů jen Filip Hronek, který pomohl Vancouveru asistencí k vítězství 3:1 nad Anaheimem.

Produktivní zadák je v soutěži mezi obránci třetí v počtu přihrávek a 21. asistenci si připsal u první branky zápasu, když jeho střelu dorazil Brock Boeser.

Anaheim vyrovnal z přesilové hry, kterou využil Ryan Strome. Utkání rozhodl po 32 vteřinách třetí třetiny Elias Pettersson a Boeser v závěru zpečetil výhru Vancouveru.

Výsledky NHL:

Toronto – Florida 2:1 po sam. nájezdech (0:1, 1:0, 0:0 – 0:0)

Branky: 33. a rozhodující sam. nájezd Gregor – 16. Stenlund. Střely na branku: 32:39. Diváci: 18.508. Hvězdy zápasu: 1. Woll, 2. Gregor (oba Toronto), 3. Stolarz (Florida).

New Jersey – NY Islanders 5:4 (1:1, 1:3, 3:0)

Branky: 11. McLeod, 25. Mercer, 46. J. Hughes, 52. Hischier, 60. Lazar – 6. Horvat, 29. Barzal, 30. Clutterbuck, 34. Pageau. Střely na branku: 33:26. Vaněček odchytal 33:05 minuty, inkasoval čtyři góly z 18 střel a úspěšnost zásahů měl 77,8 procenta. Diváci: 16.091. Hvězdy zápasu: 1. J. Hughes (New Jersey), 2. Barzal (NY Islanders), 3. Mercer (New Jersey).

Philadelphia – Carolina 1:4 (0:1, 1:1, 0:2)

Branky: 28. Konecny – 6. Bunting, 34. Lemieux, 57. Jarvis, 58. Kotkaniemi. Střely na branku: 29:36. Diváci: 17.885. Hvězdy zápasu: 1. Kočetkov, 2. Bunting (oba Carolina), 3. Konecny (Philadelphia).

Nashville – Pittsburgh 3:2 v prodl. (2:0, 0:1, 0:1 – 1:0)

Branky: 11. a 19. McCarron, 61. F. Forsberg – 26. Malkin, 43. Rust. Střely na branku: 26:31. Diváci: 17.159. Hvězdy zápasu: 1. F. Forsberg, 2. McCarron, 3. Nyquist (všichni Nashville).

Minnesota – St. Louis 3:1 (2:1, 0:0, 1:0)

Branky: 3. Eriksson Ek, 19. F. Gaudreau, 58. Boldy – 11. Parayko. Střely na branku: 37:24. Diváci: 17.563. Hvězdy zápasu: 1. Eriksson Ek, 2. Spurgeon, 3. Brodin (všichni Minnesota).

Winnipeg – Dallas 0:2 (0:0, 0:1, 0:1)

Branky: 33. Pavelski, 57. Seguin. Střely na branku: 27:21. Diváci: 11.439. Hvězdy zápasu: 1. Oettinger (Dallas), 2. Scheifele (Winnipeg), 3. Pavelski (Dallas).

Chicago – Seattle 4:3 (2:2, 2:0, 0:1)

Branky: 9. Katchouk, 11. Dickinson, 25. T. Johnson, 31. Entwistle – 15 Beniers, 20. Wennberg, 47. Kartye. Střely na branku: 23:36. Mrázek odchytal za Chicago celý zápas, inkasoval tři branky z 36 střel a měl úspěšnost zásahů 91,7 procenta. Diváci: 17.070. Hvězdy zápasu: 1. J. Anderson, 2. Entwistle, 3. Mrázek (všichni Chicago).

Edmonton – Vegas 5:4 po sam. nájezdech (1:0, 3:2, 0:2 – 0:0)

Branky: 28. a rozhodující sam. nájezd McDavid, 14. Gagner, 25. Janmark, 38. E. Kane – 22. Stone, 26. Amadio, 54. Hutton, 58. Kolesar. Střely na branku: 34:27. Diváci: 18.098. Hvězdy zápasu: 1. McDavid, 2. E. Kane (oba Edmonton), 3. Amadio (Vegas).

Arizona – Tampa Bay 3:1 (1:0, 1:1, 1:0)

Branky: 4. a 48. Carcone, 26. Boyd – 36. Point. Střely na branku. 27:31. Diváci: 4600. Hvězdy zápasu: 1. Ingram, 2. Carcone, 3. Boyd (všichni Arizona).

Vancouver – Anaheim 3:1 (1:0, 0:1, 2:0)

Branky: 7. a 60. Boeser (na první Hronek), 41. E. Pettersson – 26. R. Strome. Střely na branku: 27:31. Diváci: 18.639. Hvězdy zápasu: 1. Demko, 2. Boeser, 3. E. Pettersson (všichni Vancouver).

Tabulky NHL:

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize: