Aktualizováno před 1 hodinou

Celkově Šwiateková získala v Cancúnu již šestý titul v této sezoně.

Finálovému zápasu mezi dvěma hráčkami, které bez ztráty setu zvládly všechny čtyři předchozí zápasy ve skupině i v semifinále, rodačka z Varšavy jasně dominovala. Ve čtvrtém gamu připravila poprvé Pegulaovou o servis, od té doby nedala soupeřce šanci a zápas zakončila za pouhou hodinu.

V čele světového žebříčku Šwiateková vystřídala po dvou měsících Arynu Sabalenkovou z Běloruska, s níž si poradila v odloženém nedělním semifinále. Ve skupině zdolala ve dvou setech i českou debutantku Markétu Vondroušovou.

V devátém vzájemném duelu uspěla Šwiateková pošesté. Závěrečnou akci sezony v Mexiku pro osm nejlepších singlistek i deblových párů ovládla jako druhá Polka v historii po Agnieszce Radwaňské, jež Turnaji mistryň kralovala v roce 2015. Zároveň je nejmladší vítězkou finále sezony od roku 2011, kdy triumfovala ve 21 letech Petra Kvitová.

Finále čtyřhry poprvé od roku 2015 bez Češky

Laura Siegemundová vyhrála jako první německá tenistka Turnaj mistryň ve čtyřhře, v Cancúnu triumfovala po boku Rusky Věry Zvonarevové. Šestý nasazený pár porazil v dnešním finále v Mexiku 6:4, 6:4 turnajové osmičky Nicole Melicharovou-Martinezovou z USA a Ellen Perezovou z Austrálie.

Pětatřicetiletá Siegemundová s o čtyři roky starší Zvonarevovou, jež ve skupině porazily i Barboru Krejčíkovou a Kateřinu Siniakovou, završily sezonu ziskem čtvrtého letošního společného titulu. Všechny čtyři tenistky hrály finále Turnaje mistryň poprvé.

Zároveň v něm prvně od roku 2015 chyběla zástupkyně českého tenisu. Melicharová je sice rodačkou z Brna, reprezentuje však Spojené státy, kde vyrostla.

Siegemundová dosáhla na vítěznou trofej pro deblovou šampionku jako první Němka v padesátileté historii turnaje. V 80. letech byla pětkrát ve finále Claudia Kohdeová-Kilschová, z toho čtyřikrát po boku Heleny Sukové, ale vítězné trofeje se nedočkala.

Tenisový Turnaj mistryň v Cancúnu (tvrdý povrch, dotace 9 mil. dolarů):

Dvouhra – finále:

Šwiateková (2-Pol.) – Pegulaová (5-USA) 6:1, 6:0.

Čtyřhra – finále:

Siegemudová, Zvonarevová (6-Něm./Rus.) – Melicharová-Martinezová, Perezová (8-USA/Austr.) 6:4, 6:4.

Pětatřicetiletá Siegemundová s o čtyři roky starší Zvonarevovou, jež ve skupině porazily i Barboru Krejčíkovou a Kateřinu Siniakovou, završily sezonu ziskem čtvrtého letošního společného titulu. Všechny čtyři tenistky hrály finále Turnaje mistryň poprvé.

Zároveň v něm prvně od roku 2015 chyběla zástupkyně českého tenisu. Melicharová je sice rodačkou z Brna, reprezentuje však Spojené státy, kde vyrostla.

Siegemundová dosáhla na vítěznou trofej pro deblovou šampionku jako první Němka v padesátileté historii turnaje. V 80. letech byla pětkrát ve finále Claudia Kohdeová-Kilschová, z toho čtyřikrát po boku Heleny Sukové, ale vítězné trofeje se nedočkala.

Tým formule 1 Mercedes zažívá v hybridní éře na své poměry další nepovedenou sezonu. Zatímco mezi lety 2014 až 2021 sbíral jeden Pohár konstruktérů za druhým, loni skončil v hodnocení týmů třetí a tento rok nemá druhé místo za Red Bullem vůbec jisté.

Navíc, nestane-li se v Las Vegas a Abú Zabí nějaký zázrak, bude to poprvé od roku 2011, kdy Stříbrné šípy v sezoně nevyhrají jedinou Grand Prix. Už loni k tomu bylo blízko, ale situaci zachránil George Russell v Brazílii. Lewis Hamilton může být bez triumfu dokonce druhý rok po sobě.

Jenže právě letošní závod na okruhu Interlagos ukázal, jak velké problémy Mercedes trápí. Vozy ze stáje se sídlem v Brackley měly sice po kvalifikaci slušnou výchozí pozici a start vyšel hlavně Hamiltonovi na jedničku, ale pak přišlo obrovské trápení a ztráta konkurenceschopnosti.

Russell závod vůbec nedokončil, jeho britský kolega obsadil osmé místo. Nepočítaje dva závody „s nulou“, Hamilton tak špatně tento rok dopadl jen na Red Bull Ringu, kde ale dostal desetisekundový trest.

„Na tenhle víkend musíme rychle zapomenout. Mám pocit, že jsem dnes pneumatiky šetřil, ale jsou dny, kdy vůz prostě nefunguje. Na trati se chová nekonzistentně. Na rovince nám chybí rychlost a v zatáčkách klouže,“ popsal své pocity z nepovedené Grand Prix trojnásobný vítěz z Interlagosu.

Jeho šéf Toto Wolff byl ještě kritičtější. Tempo v Sao Paulu pro něj bylo po Mexiku, kde Hamilton bojoval s Maxem Verstappenem o vítězství, obrovským zklamáním.

Výkyvy výkonnosti jsou součástí formule 1, ale nemůžeme být jednou skoro nejrychlejší a za týden skončit osmí. Pro mě osobně nejhorší víkend za posledních 13 let. Je to naprosto nepochopitelné a pro nás všechny v týmu absolutně nepřijatelné,“ uvedl boss Mercedesu.

V Brackley teď všichni pilně pracují na voze pro příští sezonu. Přáním všech je, aby ukončilo čekání na vítězství, které k datu nedělní VC Brazílie trvalo dlouhých 357 dní.

„Už jen dva závody s tímto autem a W14 bude pryč a já budu šťastný! Letos už jen odpočítáváte dny a snažíte se užít si každý den, jak jen to jde,“ zhodnotil Hamilton zkušenosti se zřejmě nejhorším Mercedesem, který ve své kariéře řídil.

Carolina na sociálních sítích bez dalších podrobností uvedla, že Andersen se podrobuje lékařským vyšetřením. Další informace hokejový klub poskytne, až budou k dispozici nové zprávy.

Čtyřiatřicetiletý dánský brankář v tomto ročníku nastoupil do šesti zápasů a vychytal čtyři výhry, naposledy byl v brance při čtvrteční porážce na ledě New York Rangers.

V sobotním utkání na hřišti New York Islanders nahradil jedničku Hurricanes stejně starý Fin Antti Raanta, jehož nově doplní zkušený Halák.

Osmatřicetiletý bratislavský rodák během 17 sezon v NHL odehrál za sedm týmů 581 utkání, naposledy v minulé sezoně působil v Rangers. Chytal také za Montreal, St. Louis, Washington, Islanders, Boston a Vancouver.

Carolina, jejíž oporou je český útočník Martin Nečas, je se sedmi výhrami z 12 zápasů aktuálně pátým nejlepším týmem Východní konference.

Slavia doma po 24 zápasech prohrála, porazila ji Plzeň. Trenér Miroslav Koubek výborně mužstvo připravil, naprosto do detailu, jeho zadání hráči precizně plnili.

Byl to úplně jiný výkon než na Spartě, kde Viktorka poměrně hladce prohrála. Statistika hovoří v jeho prospěch, ze sedmi zápasů proti Slavii uspěl pětkrát. Asi to není náhoda. Pan Koubek připravit mužstvo umí.

Oba góly vstřelil slovenský rychlý útočník Erich Jirka a lze se ptát, jak mohl jít dvakrát sám na brankáře. Plzeň zastihla Slavii v den, který nebyl její obranné řadě příliš nakloněn.

První gól – po ztrátě míče dlouhý nákop na Jirku, kdy domácí zadáci byli daleko od sebe a nebyli zformovaní. Bořil se otáčel a ztratil vteřinku, navíc není tak rychlostně vybavený. Největší chybu však vidím u nigerijského stopera Ogbua, který měl situaci předvídat a vyřešit ji.

Druhý gól. Plzeňský hráč rozehrává a není pod tlakem, přestože je okolo něj pět slávistů. A zase stoper nepřečte nebezpečí, že na kolmou přihrávku může naběhnout nějaký fofrník a utéct.

Přitom Jirka je v české lize už nějakou dobu a měli by ho soupeři znát. Ví se o něm, že rychlost je jeho největší předností. Navíc obě šance proměnil, to dokládá jeho individuální schopnost, často se i tak vyložené šance nevyužijí.

Domácí hráli v obraně na riziko, které se jim nevyplatilo, neměli patřičné zajištění. To rozhodlo, že Slavia poprvé doma prohrála. Plzni vítězství moc pomohlo, vrátila se do boje o titul.

Diskutuje se o penaltě, kterou kopala Sparta v malém derby proti Bohemians za faul Hybše na Kuchtu, když se do něj navezl.

Přiznávám, že kdyby mi rozhodčí jako obránci takovou penaltu odpískal, dost by mě to naštvalo.

V Anglii by ji nepískli, v Německu dosti pochybuju. Rozhodčí si ji však obhájí. Proto hlavní chybu vidím v Matěji Hybšovi.

Trochu ho chápu, jde do útočníka natvrdo, byť v pokutovém území. U tak zkušeného hráče bych však očekával, že vyhodnotí, o koho jde. Takové zákroky na Kuchtu se u nás pískají.

Neměl mu jít do těla, měl ho nechat zpracovat balon a čekat, co pak udělá. Různé řeči, zda jde o tzv. soft penaltu, odmítám. Buď ji rozhodčí nařídí, nebo ne. Hybš se zachoval poněkud hloupě.

Zlín převzal nový trenér Bronislav Červenka a najednou jede. Třikrát po sobě nedostal gól, v poháru vyřadil Baník na jeho půdě, teď zdolal rovněž venku konkurenta v boji o záchranu Pardubice.

Nechápu to. Dobře – nový trenér, nový impulz, ale zeptal bych se hráčů, co se vlastně stalo.

Stačí si připomenout blamáž, když doma dostali od Boleslavi devítku. Chytají se za hlavu, tiskovka jako z okresního přeboru, a to nechci snižovat jeho úroveň. A teď taková změna!

Nemusel jim vyhovovat herní systém předchozího kouče, nebo sestava, zadané úkoly. Někdy si to nesedne a i nejlepší trenér může mít špatné výsledky. Ale tohle je naprostá proměna.

Přitom se nenaučili hrát fotbal za týden a noví hráči v kádru nejsou. Nepochopitelná věc. Ten důvod vědí oni sami, měli by si sáhnout do svědomí.

Hodně mě bavilo derby Karviné s Ostravou. Padaly góly, viděli jsme krásné akce, hrálo se otevřeně. K tomu hezká atmosféra.

Baník je další tým, kterému nerozumím. Prohra s Jabloncem, pak vypadnutí z poháru se Zlínem, teď porazil regionálního rivala, byť šance proměňoval až po přestávce. Zápasy den a noc. Přitom Ostrava by měla hrát nahoře a konkurovat nejlepším.

V Teplicích zhaslo světlo, nehrálo se padesát minut. Jednou jsem to zažil na Bohemce, pro hráče to je hodně nepříjemné. Vypadnou z tempa, čekají, co bude, a nevědí. Stát se to může.

Domácí nakonec vyhráli, ale na to nemá přerušení vliv. Poznamenalo to oba mančafty, na to se hosté vymlouvat nemohou.