Čtrnáctá hráčka světa si zahrála naposledy před necelými dvěma měsíci v San Diegu. Od té doby zmizela z okruhu a jak se ukázalo, může za to velká novina.

„Brzy čekáme náš malý zázrak,“ napsala tenistka k fotce s partnerem a dětskými botičkami v dlaních. 

Švýcarka zatím neoznámila, že by kariéru končila. Ve 26 letech ji tedy po zisku osmi titulů WTA a zlaté olympijské medaile (ve finále v Tokiu porazila Markétu Vondroušovou) minimálně přerušuje.

Nebude ani u finálové bitvy proti Češkám v Billie Jean King Cupu, který startuje příští týden. Helvétský kříž tak povede jako jednička až 83. hráčka světa Viktorija Golubicová.

Poté, co před šesti dny v Sheffieldu vyhasl život bývalého hráče NHL Johnsona, se v hokejovém prostředí řeší zavedení povinnosti nosit chránič krku.

Smrtelná nehoda obránce Čajky před více než 33 lety přispěla zase k tomu, že se zakázané uvolnění píská v době, kdy puk přejde brankovou čáru. Dříve to bylo tak, že se ho musel bránící hráč ještě dotknout.

Proto při nešťastném incidentu při duelu Košic se Zlínem hostující bek Čajka spěchal, přestože byl zcela viditelně před domácím útočníkem Antonem Bartánusem a podle dnešního výkladu pravidel by se nejspíš pískal takzvaný hybridní icing.

Bartánus se soupeři snažil nadzvednout hokejku, Čajka najel podle všeho do rýhy v ledu a hlavou napřed se nekontrolovatelně vřítil do mantinelu. Záběry jsou o to mrazivější právě proto, že v souboji zase o tolik nešlo.

Hned na ledě začal boj o život a doktorům z oběma týmů pomáhal také lékař, který byl zrovna náhodou v hledišti košického stadionu. Podařilo se obnovit dýchání a v nemocnici Čajka nabyl vědomí.

Jenomže ani náročná dvouapůlhodinová operace nevedla ke zlepšení zdravotního stavu. Zlomení dvou krčních obratlů znamenalo ochrnutí celého těla. Čajka bojoval ještě 40 dní, zemřel 14. února roku 1990.

Rodina se o smrti dozvěděla prostřednictvím telegramu.

Čajka zemřel v pouhých 26 letech, s manželkou Renatou měl pětiletou dceru Markétu. V hokeji měl výborně našlápnuto. S československou reprezentací získal bronz na mistrovství světa 1987 ve Švédsku, ve stejném roce si zahrál na Kanadském poháru.

Na draftu NHL si ho v šestém kole vybrali newyorští Rangers, cesta do zámoří měla být navíc pro rodáka z Českého Těšína po sametové revoluci jednodušší.

Místo toho se v den Čajkova pohřbu sešly tisícovky fanoušků před stadionem ve Zlíně. Tam byla také vystavena rakev, k níž lidé pokládali květiny.

Ještě v roce 1990 se název haly změnil ze Zimního stadionu Gottwaldov na Zimní stadion Luďka Čajky.

Vedle úpravy pravidla o zakázaném uvolnění (i v mezinárodním hokeji) přišly v československé lize na přetřes nedořešené hráčské pojistky.

„Tragédii vidím i v zabezpečení nás sportovců. Momentálně nejsme pojištění a když se stane podobný případ, je člověk odsouzený na pomoc nejbližších. K některým rozhodnutím přistupujeme v naší republice, až když se stane něco otřesného,“ říkal obránce Jerguš Bača z Košic.

„Měl by být navázán kontakt s naší státní pojišťovnou a okamžitě by měly být dořešeny všechny okolnosti kolem pojištění hráčů. Je to nutné už jen proto, že všichni žádáme od hráčů sebeobětování a nasazení,“ zdůrazňoval tehdejší trenér národního týmu Pavel Wohl.

Zbytek ligové sezony byl tragédií nepochybně ovlivněn. Košický útočník Bartánus trpěl ještě dlouho psychickými problémy, byť Čajku v souboji nefauloval.

Pátá nasazená Američanka, která už měla první místo v tabulce jisté, porazila Marii Sakkariovou 6:3, 6:2. Řekyně, která se do Mexika dostala až jako náhradnice za zraněnou Karolínu Muchovou, naopak prohrála i třetí utkání a získala jediný set.

Další program v Cancúnu narušil déšť. Druhý zápas skupiny, v němž se v přímém souboji rozhodne o druhé postupující mezi Arynou Sabalenkovou z Běloruska a Jelenou Rybakinovou z Kazachstánu, byl přerušen v koncovce druhého setu. Úvodní sadu vyhrála Sabalenková 6:2, ve druhém vedla soupeřka 5:3.

Až na dnešní den byla přeložena i čtyřhra, v níž měla na kurt znovu nastoupit Pegulaová. Spolu s Coco Gauffovou ji čeká duel s německo-ruským párem Laura Siegemundová, Vera Zvonarevová.

Zacha v závěru první třetiny otevřel skóre zápasu mezi Bostonem a Torontem. Český centr usměrnil do branky pobídku Brandona Carla a uzavřel tak povedené střídání. Brněnský rodák bodoval v pátém zápase za sebou a vylepšil svou bilanci na čtyři góly a tři asistence.

V úvodu druhého dějství navázal na Zachovu branku Jake DeBrusk, jenž poslal Boston do vedení 2:0. Toronto však dvěma góly v rozmezí minuty a pěti sekund srovnalo. V čase 26:26 se prosadil Mitchell Marner a vyrovnávací branku obstaral Auston Matthews.

Vítězství Bostonu měl v 58. minutě na hokejce David Pastrňák, jeho rána z levého kruhu ale skončila pouze na tyčce branky Ilji Samsonova. Bod navíc tak Bruins vybojovali až v závěrečném rozstřelu, v němž se prosadili DeBrusk a Charlie Coyle. Boston díky nim a stoprocentnímu gólmanovi Jeremy Swaymanovi vyhrál devátý z deseti zápasů a vládne Východní konferenci. Toronto prohrálo potřetí za sebou a je šesté.

Třetí vítězství v řadě vybojovali hokejisté New Jersey. Devils porazili Minnesotu 5:3 a ve Východní konferenci se posunuli na třetí místo. Čtyřmi body za gól a tři asistence se blýskl Jasper Bratt. Ondřej Palát nahrávkou připravil druhou branku New Jersey a bodoval potřetí v sezoně.

Dvaadvaceti úspěšnými zákroky k výhře pomohl Vítek Vaněček. Český gólman zakončil zápas s 88procentní úspěšností zásahů a vychytal své páté vítězství v ročníku.

Ottawě se v úvodu sezony příliš nedaří. Senators v devíti zápasech vybojovali pouze osm bodů a na Východě jsou předposlední. Domácí prohru s Los Angeles neodvrátil ani Dominik Kubalík, jenž se prosadil podruhé v sezoně.

Nejlepší střelec jarního světového šampionátu v přesilové hře dostal nabito od Clauda Girouxe a z prostoru mezi kruhy snížil na 1:3. V závěrečném dějství Ottawa vstřelila kontaktní branku, ale vyrovnat se jí nepovedlo. Senators prohráli čtvrtý z posledních pěti zápasů. Kings mají bilanci úplně opačnou.

NHL:

Boston – Toronto 3:2 po sam. nájezdech, Ottawa – Los Angeles 2:3, Detroit – Florida 0:2, NY Rangers – Carolina 2:1, Washington – NY Islanders 0:3, Columbus – Tampa Bay 4:2, Minnesota – New Jersey 3:5, Edmonton – Dallas 3:4, Arizona – Montreal 3:2, San Jose – Vancouver 1:10, Vegas – Winnipeg 5:2, Seattle – Nashville 4:2.

Když jednoho dne roku 2014 brzy ráno vyšel ze svého bydliště v centru Liverpoolu s plánem opustit Velkou Británii, myslel, že nedojde daleko.

Tehdy 20letý Shaqueme Rock, dnes ve světě MMA známý jako Shem Rock, měl totiž na krku obvinění z násilného vloupání s ublížením na zdraví. Čekal, že nejpozději na hranici s Francií neprojde pasovou kontrolou a nasadí mu pouta.

Cesta vlakem ale proběhla hladce. Útěk vyšel.

Rock se k němu uchýlil z obavy, že skončí za mřížemi. Myslel, že – soudem později prokázanou – nevinu mu nikdo neuvěří. Kriminálník už to ostatně byl – prodával drogy, účastnil se pouličních rvaček.

„Mám toho na seznamu hodně, ale nikdy jsem nebyl zloděj,“ vykládá Rock v rozhovoru pro Aktuálně.cz.

Útěk ho nakonec zavedl až do Thajska, odkud se po několika měsících přesunul do Malajsie, kde víceméně náhodou objevil brazilské jiu-jitsu. To mu změnilo život.

Do té doby se bojovým sportům nevěnoval, nejblíž měl k fotbalu. „Aktivně jsem ho hrál, má to tak každý, kdo vyrůstá v Liverpoolu. Dokonce jsme se dostal na hodně slušnou úroveň, ale jakmile jsem objevil bojová umění, přestal jsem fotbal hrát i sledovat, úplně jsem na něj zanevřel,“ líčí Rock.

Asi dva roky po svém úprku začal v Asii vyhrávat amatérské zápasy, pak i profesionální. Aby solidně rozjetou kariéru ještě více nakopnul, přesunul se do Irska, odkud to je jen kousek do Velké Británie. A k její policii.

Chybu udělal, když nastoupil k zápasům v Severním Irsku, na území Spojeného království. Napoprvé mu risk vyšel, napodruhé ne. Skončil v poutech. Po sedmi letech od útěku.

Před soudem strávil šest měsíců ve vazbě, kde si v rámci možností udržoval formu. V případě tvrdého rozsudku ale mohl dát zápasnické kariéře sbohem. 

„Nebál jsem se toho. Mohl jsem jako součást dohody přiznat vinu a dostat menší trest, nebo jít k soudu a odsedět si sedm až jedenáct roků, pokud by mě shledali vinným. Bral jsem to tak, že každá z těchto možností by mě připravila o kariéru. Dávalo tedy smysl jít před soud a bojovat, zvlášť když jsem ten zločin nespáchal,“ vykládá Rock.

Od soudu skutečně odkráčel jako nevinný.

Díky tomu teď může zápasit v česko-slovenské organizaci Oktagon MMA. V lehké váze je zatím celkovou jedenáctkou, v cestě mu stojí osmička Pokorný, v civilu policista.

„Není žádné tajemství, že tohohle chlápka s radostí praštím do obličeje. Kdo by nechtěl praštit policajta? Po něm můžou přijít na řadu dopraváci a bachaři,“ líčí Rock, jenž na Pokorného kvůli jeho povolání útočí dlouhodobě. Strážce zákona nemá v lásce – nebo se tak alespoň prezentuje.

Do boje proti 37letému veteránovi Pokornému, jenž před několika lety kvůli ošklivému zranění kolene a následné infekci málem přišel o nohu, jde jako favorit. V devíti profesionálních kláních prohrál jedinkrát, jinak sedmkrát zvítězil a jednou remizoval.

Zatímco naposledy na pražské Štvanici, kde porazil Jana Malacha, čelil nepřátelskému publiku, teď ho čeká takřka domácí prostředí.

Oktagon v sobotu poprvé vypukne v Británii, konkrétně v Manchesteru, který leží jen asi hodinu jízdy autem od Rockova rodného Liverpoolu. V nevýhodě bude Pokorný.

„Nikdo z Manchesteru a ani žádný Liverpoolan nebo Ir nebude fandit policajtovi, na to klidně vsadím život. Tohle stoprocentně bude nejnepřátelštější prostředí, ve kterém kdy bojoval. Dokonce i čeští fanoušci mi denně píšou, že doufají, že toho policajta zabiju,“ tvrdí 30letý Rock, vycházející hvězda Oktagonu.

Kdyby se před deseti roky nedal na útěk, zřejmě by teď měl jiné starosti než takzvaný trash talk.

„Kdybych nikdy neopustil Liverpool, pořád bych byl kariérním zločincem, z čehož by koukalo vězení, smrt, případně zbohatnutí, ale to bych si musel neustále hlídat záda. Co dělám teď, mě dělá mnohem šťastnějším,“ dodává Rock s tím, že jednou by rád jako trenér MMA vedl děti z problematických poměrů, aby se nedaly na dráhu kariérních kriminálníků. Dráhu, ze které on sám vyklouzl vlastně náhodou.