Pastrňák otevřel skóre ve třetí minutě v přesilové hře. Ze svého stanoviště v levém kruhu vypálil bez přípravy přesně ke vzdálenější tyči a v osmé sezoně za sebou překonal hranici dvaceti gólů. V tabulce střelců aktuálního ročníku je čtvrtý.

Po následném vhazování po trefě Pastrňáka shodil Jakub Lauko rukavice podruhé během čtyř dní. Opět proti hráči Minnesoty, tentokrát mu byl soupeřem Brandon Duhaime. Oba si během půlminutové pěstní výměny rozdali několik ran, než je rozhodčí rozdělili.

Minnesota otočila zápas v prostřední třetině góly Joela Erikssona Eka a Kirilla Kaprizova. Ve 44. minutě zvýšil Marcus Foligno na 3:1. Zápas ještě zdramatizoval Morgan Geekie, ale Boston prohrál počtvrté za sebou.

Všichni tři čeští hráči ve službách San Jose bodovali ve Vancouveru při porážce 4:7. Tomáš Hertl skóroval, Filip Zadina přihrál na dvě branky a Jan Rutta asistoval u jedné trefy.

San Jose prohrávalo v sedmé minutě po trefách Andreje Kuzmenka 0:2, ale do kabin šlo po úvodní třetině za nerozhodného stavu. Gól na 2:2 zařídili čeští hráči. Po teči Zadiny se zmocnil volného puku Hertl a z bekhendu vyrovnal.

Vancouver odskočil v prostřední části na 4:2 a 5:3. San Jose v 54. minutě snížilo po další české akci. Hertl vyhrál v útočném pásmu vhazování na Ruttu, který zavezl puk podél levého mantinelu a přihrál jej před branku Zadinovi. Český útočník ještě neskóroval, ale z dorážky jeho střely se prosadil Jacob MacDonald. Vzápětí ale domácí uklidnil Pius Suter a při hře Sharks bez gólmana zpečetil výhru Quinn Hughes. V dresu vítězů Filip Hronek nebodoval.

NHL:

Florida – Vegas 4:2, Nashville – Dallas 2:3, Ottawa – Pittsburgh 5:4 v prodl., New Jersey – Detroit 3:2, Washington – Tampa Bay 1:2 po sam. nájezdech, Carolina – NY Islanders 4:5, Minnesota – Boston 3:2, NY Rangers – Buffalo 4:3 v prodl., St. Louis – Chicago 7:5, Anaheim – Seattle 2:3, Colorado – Arizona 4:1, Columbus – Toronto 1:4, Los Angeles – Calgary 5:3, Vancouver – San Jose 7:4.

Východní konference:

Atlantická divize:

Metropolitní divize:

Západní konference:

Centrální divize:

Pacifická divize:

Draftem prošel jako 58. hráč a od října sbírá Lapčík nové zkušenosti v americké Major League Table Tennis (MLTT). Soutěži, která má za cíl zpopularizovat v Americe „pinčes“ a výhledově lákat světovou špičku.

„Nejlepší Evropany to bude lákat určitě, ale jestli se dá bojovat s čínskou ligou, to si nejsem jistý. Spíš myslím, že ne,“ usmívá se čtyřiadvacetiletý rodák z Nového Jičína.

„Sice je to první sezona, ale už teď je tam kvalitních hráčů dost. Jsou tam nejlepší Američané, dále někteří hráči ze světové stovky nebo borci, kteří patřili mezi úplnou špičku. Ta soutěž je hlavně unikátní svým formátem a systémem. Je to jedna velká show,“ popisuje Lapčík.

MLTT hraje osm týmů rozdělených po čtyřech do západní a východní konference. Z každé postoupí dva nejlepší do dubnového Final Four. Lapčíkův Seattle drží na západě se šesti výhrami a sedmi porážkami lehce po polovině základní části druhé postupové místo.

„Hrací formát jednotlivých zápasů je zajímavý v tom, že stále o něco jde. O každý balonek. Do poslední chvíle nevíte, jak utkání dopadne,“ líčí Lapčík, jehož si zástupci MLTT všimli díky povedeným výkonům na letních kempech a v kvalifikačních turnajích.

Formát s divokou „golden game“

„Snaží se, aby zápasy trvaly do dvou hodin. Jedno utkání se skládá ze čtyř dvouher, čtyřhry a závěrečné ‚golden game‘. Dvouhry a čtyřhra se hrají na tři sety, zápas může skončit 2:1, nebo 3:0. Za každý set máte bod. Jenomže pak to můžete celé ztratit,“ vysvětluje Lapčík.

„Závěrečná ‚golden game‘ se hraje do 21 bodů a je to dvouhra, při které se po čtyřech míčcích střídají všichni hráči v týmu. Výhra je zde hodnocena šesti body, a tedy může zcela otočit dosavadní průběh. Pokud například všechny dvouhry a čtyřhru vyhrajete 2:1 a vedete 10:5, ale ‚golden game‘ ztratíte, tak jste celkově prohráli,“ pokračuje český stolní tenista.

Každý tým musí mít navíc na soupisce jednu ženu, což otevírá taktické možnosti, zda ji postavit do dvouhry, nebo do čtyřhry třeba proti ryze mužskému páru. Při „golden game“ pak samozřejmě také dochází ke střetům obou pohlaví.

„V rozhodující ‚golden game‘ se ty rozdíly často stírají. Jeden tým navíc draftoval Američanku Amy Wangovou, to je 38. hráčka světa. S takovou kvalitou se vám taktické varianty ještě více otevírají,“ míní Lapčík.

Sám hraje v týmu s dvěma Američany a Kanaďanem asijského původu, Švédem, Australanem, Nigerijcem a Portoričankou. Trenérkou Seattlu je Kanaďanka se slovenskými kořeny Luba Sadovská. Cílem má být postup do Final Four a pak boj o titul.

Trpaslík, který si hledá cestu k fanouškům

Samotná liga pochopitelně nemůže konkurovat zavedeným podnikům typu NFL, NBA, NHL a MLB, nicméně dotují ji movití investoři a rádi by stolní tenis prezentovali plným halám s tisícovkami fanoušků.

„Přenosy vypadají hodně kvalitně a mají veliký dosah. Do hal zatím tolik diváků nechodí, bývá jich třeba 700 nebo 800. Snaží se to marketingově prodávat, ale samozřejmě stolní tenis je v Americe trpaslík mezi sporty. Podle mě si však tímto projektem nové fanoušky najde,“ věří Lapčík.

V příští sezoně se chce MLTT ukázat v Evropě po vzoru Global Series od NHL, která vloni zavítala i do Prahy. Podle Lapčíka je reálné, že americká soutěž v budoucnu dožene nejkvalitnější evropské ligy.

Přímo u stolu by se měl zapojit i Němec Dimitrij Ovčarov, momentálně světová dvanáctka a spolumajitel týmu Princeton Revolution. Pak by mohly následovat další hvězdy a s nimi třeba i přední čeští hráči.

„Penězi, co tady máte, se dá slušně uživit během kariéry. Já jsem se stal profesionálem, není to na delší zajištění jako u fotbalistů a hokejistů, ale lákavé peníze ano,“ podotýká Lapčík, který kdysi reprezentoval Česko v mládežnických kategoriích, ovšem pak dostalo přednost studium práv.

Možný odliv českých hráčů

Dnes už není vedený v žebříčku Mezinárodní federace stolního tenisu (WTT), do kterého se výsledky z MLTT nepropisují. Není ani členem českého národního týmu a říká, že případnou pozvánku by odmítl.

„Řeknu to úplně na rovinu, není to vůbec finančně zajímavé. Peníze v reprezentačních smlouvách jsou směšné a prize money na turnajích WTT jsou zajímavé možná pro první třicítku na světě. Ostatní tam dostávají drobné,“ tvrdí Lapčík.

U českých hráčů registruje zájem o MLTT, někteří podle jeho informací kvůli ní zvažují i konec reprezentační kariéry. „Ptají se mě, jak se tam dostat, přihlásit, kvalifikovat,“ doplňuje.

Sám do Ameriky létá na zápasy, které se hrají v rámci prodloužených víkendů. V Česku k tomu hraje první ligu, studuje a věnuje se dalším pracovním aktivitám.

A sleduje nepříliš utěšený stav českého stolního tenisu poté, co zdejší nejlepší hráč Lubomír Jančařík vypadl z elitní světové stovky.

„Je to škoda, protože talentů na evropské úrovni máme dost, jenže s nimi neumíme pracovat. Zaspalo u nás trenérské know-how, nemáme zkrátka dost vzdělaných trenérů. Stačíme do juniorského věku, pak hrajeme v Evropě až druhou nebo třetí gardu,“ říká Lapčík.

Ondřej Lapčík při utkání MLTT. | Foto: Matthew TW Huang / MLTT

Zmiňuje případ někdejšího evropského juniorského šampiona Tomáše Polanského, který se však na nejvyšší úroveň mezi dospělými zatím škrábe marně. A takových hráčů je podle Lapčíka více.

„Do toho v Česku stolní tenis trpí různými žabomyšímu válkami klubů a reprezentačních center. K tomu ekonomické podmínky v reprezentaci, o nichž jsem mluvil. Pak má úzký kádr, protože mnozí se raději koncentrují stoprocentně na klubová angažmá. Zcela logicky,“ dodává.

Československé legendy Milan Orlowski či Marie Hrachová hovořili v nedávné minulosti v souvislosti s úpadkem českého stolního tenisu o nízké ctižádosti hráčů. O tom, že by měli více trénovat a hrát.

Lapčík vidí hlavní problém někde jinde. „Byl jsem i součástí týmu, který kandidoval do výkonného výboru svazu. Získali jsme tehdy třetinu hlasů a nebyli zvoleni. Teď je ale pro mě novým impulzem Amerika. Tam si to skutečně užívám a chci uspět,“ uzavírá.

West Ham částečně odčinil středeční debakl 1:5 s Liverpoolem ve čtvrtfinále Ligového poháru a navázal na poslední ligové kolo proti Wolverhamptonu (3:0). „Kladiváře“ dovedly dnes k vítězství stejné ofenzivní opory jako před týdnem, všechny asistence si znovu připsal záložník Paquetá a skórovali Bowen s Kudusem.

Brazilský reprezentant nejprve v 72. minutě chytrým lobem za obranu vyzval k úvodní brance Bowena, jenž 11. trefou v Premier League dorovnal druhého nejlepšího střelce sezony Salaha z Liverpoolu. O šest minut později vyslal Paquetá do brejku Kuduse a ten křižnou střelou podruhé překonal gólmana Onanu. Ghanský křídelník dal v posledních čtyřech soutěžních utkáních stejný počet branek.

Manchester United poprvé od listopadu 1992 neskóroval ve čtyřech soutěžních duelech v řadě. West Ham se posunul na šesté místo neúplné tabulky o dva body před osmé „Rudé ďábly“.

Anglická fotbalová liga – 18. kolo:

West Ham – Manchester United 2:0 (72. Bowen, 78. Kudus),

16:00 Fulham – Burnley, Luton – Newcastle, Nottingham – Bournemouth, Tottenham – Everton,

18:30 Liverpool – Arsenal, Manchester City – Brentford.

Tabulka:

Poznámka: Everton přišel o 10 bodů jako trest za porušení finančních pravidel.

Serie A

Fotbalisté Juventusu v 17. kole italské ligy zvítězili 2:1 na hřišti nováčka Frosinone, v 81. minutě rozhodl střídající útočník Dušan Vlahovič. Turínský klub ztrácí z druhého místa bod na vedoucí Inter Milán, který přivítá od 18:00 Lecce.

Juventus poslal brzy do vedení mladíček Yildiz, jenž se prosmýkl s míčem mezi třemi obránci a akci zakončil prudkou ranou na přední tyč. Turecký útočník skóroval při své ligové premiéře v základní sestavě a ve věku 18 let a 233 dní se stal nejmladším zahraničním střelcem v dresu „Staré dámy“.

Krátce po změně stran srovnal Báez, v závěru ale Vlahovič usměrnil do sítě těžkou hlavičku po McKennieho centru. Juventus prodloužil sérii neporazitelnosti na 12 utkání. Frosinone čeká na tříbodový zisk čtyři zápasy a je na 14. místě.

Italská fotbalová liga – 17. kolo:

Frosinone – Juventus Turín 1:2 (51. Báez – 12. Yildiz, 81. Vlahovič),

15:00 Boloňa – Bergamo, FC Turín – Udine,

18:00 Hellas Verona – Cagliari, Inter Milán – Lecce,

20:45 AS Řím – Neapol.

Tabulka:

Patřila mezi největší talenty světového tenisu. Rodačka z Chicaga vládla mládežnickým kategoriím takovým způsobem, že se už ve čtrnácti stala profesionálkou mezi dospělými.

A v šestnácti zdvihla na hlavu grandslamovou trofej. S Jimmym Ariasem triumfovala na French Open 1981 ve smíšené čtyřhře.

Jen o rok později hrála na Roland Garros finále i v singlu. S Martinou Navrátilovou prohrála první set až po velkém boji v tie-breaku, druhý ztratila už jasně 1:6.

S legendární tenistkou si to rozdala v roce 1983 i v boji o trofej ve Wimbledonu, v království rodačky z Česka ale neměla nárok, podlehla 1:6, 1:6.

Nikdo ale nepochyboval o tom, že je jen otázkou času, kdy tenisové dvorce budou patřit copatému zázraku, který to i na dalších dvou grandslamech – Australian Open a domácím US Open – dotáhl v roce 1982 ve dvouhře do semifinále.

Jenže život nakonec narýsoval pro Jaegerovou jinou dráhu než tu s raketou a blyštivými trofejemi.

Tenisová kometa to sice bleskově dotáhla na druhé místo světového žebříčku, ovšem už v roce 1985 ukončila kvůli zranění ramene kariéru.

I když jen na prize money vydělala přes milion dolarů, lenošení a užívání si peněz jí nic neříkalo.

Krátce poté, co sbalila rakety, se přihlásila ke studiu teologie a na duchovní přípravu.

„Prostě jsem věděla, že Bůh existuje. Že jsme přátelé a máme osobní vztah,“ vyprávěla Jaegerová v roce 2008 britskému listu Daily Mail. „Nikdo z mé rodiny nevěděl, že se modlím každý den mého života,“ svěřila se.

Když studia teologie úspěšně dokončila, stala se řádovou sestrou u dominikánů. „Panuje tu přísná disciplína. Vstávám ve čtyři hodiny, modlím se a dělám svá duchovní studia, v pět nebo v šest začínám s prací,“ líčila Jaegerová.

Její hlavní náplní jsou dobročinné aktivity a projekty, většinou zaměřené na děti. „Každý den pro ně v některém koutě světa něco děláme,“ uvedla bývalá tenistka.

Doby, kdy se její pracovní oděv skládal z bílého trička a šortek, už jsou dávno pryč. „Jak často nosím hábit, to záleží na tom, co zrovna dělám. Mám tři. A ušpiní se pěkně rychle,“ smála se Jaegerová.

Žiletky v botách, rum v pití

Na tenis ani při současné činnosti nezanevřela, třeba v roce 2019 si zahrála ve Wimbledonu turnaj legend. Po dnech na okruhu WTA se jí však rozhodně nestýská.

I proto, že na něm byla terčem šikany a obtěžování, včetně toho sexuálního. V loňském rozhovoru pro list Independent podrobně líčila, jak nacházela v botách žiletky, jak jí soupeřky nařezávaly struny u raket nebo jak nevybíravě komentovaly její postavu a prsa.

„Pořád jsem musela myslet na to, kdo je tady dítě. Já, nebo ony? Bylo to odporné. Opravdu nechutné,“ uvedla Jaegerová.

V přítomnosti dalších lidí se na turnajích začala cítit nepříjemně a nepoužívala ani společné šatny, raději se převlékala třeba v mobilních toaletách.

Jedna ze zaměstnankyň WTA zašla ještě dál. Na večírku po turnaji na Floridě, kde Jaegerová prohrála ve finále s Chris Evertovou, tajně lila mladičké tenistce, která do té doby nikdy nepila alkohol, do limonády rum. Pak ji odvezla do jejího bytu a pokoušela se ji líbat.

Jeagerová o všech podobných případech a ústrcích ze strachu mlčela. Bála se i toho, jak by reagoval její otec Roland, bývalý boxer, navíc nechtěla být vnímána jako ta, která poškodí tehdejší raketový vzestup popularity ženského tenisu.

Čím dál víc času trávila v ústraní. A také v nemocnicích, kde se setkávala s dětmi, povídala si s nimi, přinášela jim dárky. Jenže i s tím u WTA tehdy narazila.

Za charitu dostala vynadáno

Když Jaegerová navštívila školu v New Yorku, v níž docházelo ke skupinovým sebevraždám, jeden z rodičů poslal fotografie do novin. Následující den si ji zavolala manažerka WTA. „Hodila po mně noviny a řekla, že s tím musím přestat. Že pak vypadají špatně. A že už to nedovolí,“ líčila Jaegerová.

Vzhledem k tomu, že dostala ultimátum, aby se rozhodla mezi tenisovou kariérou a charitativní činností, brala zranění ramene jako znamení shůry. A vysvobození z pokřiveného světa.

V následujících měsících pracovala v různých pozicích ve zdravotnictví a navštěvovala kurzy zaměřené na pomoc týraným dětem. Prodala auto, šperky i hodinky, aby mohla přispět na charitativní účely.

Nejprve provozovala programy zaměřené na aktivity pro děti s rakovinou, pak založila vlastní nadaci Little Star Foundation, jež pomáhá dětem už téměř čtyři desítky let. I díky ní je šťastná také ona.

Chicago vedlo ve 24. minutě 2:0 brankami Ryana Donata a Jasona Dickinsona, ale Montreal ještě v prostřední třetině otočil na 3:2. Mrázek neměl nárok. Překonal jej tečí Mitchell Stephens a zblízka vyrovnal do odkryté branky Josh Anderson.

Skóre překlopil Juraj Slafkovský, který doklepl volný puk v brankovišti. Z dorážky zvýšil v 54. minutě Nick Suzuki a při risku domácích bez gólmana zpečetil výhru David Savard.

Nejlepším hráčem byl ve Winnipegu vyhlášen Gabriel Vilardi, který přihrál Joshi Morrisseymu na první gól zápasu a ve 32. minutě zvýšil na 2:0. Kanadský útočník bodoval popáté v řadě a během série nasbíral dvanáct bodů (6+6).

K vítězství Jets přispěl dvěma góly v přesilových hrách Nino Niederreiter. Čestný úspěch Bostonu, který prohrál potřetí v řadě, vstřelil v 55. minutě Brandon Carlo.

Pastrňák i Zacha vyslali v zápase shodně jednu střelu a připsali si dva záporné body do statistiky +/-.

NHL:

Detroit – Philadelphia 7:6 po sam. nájezdech (5:1, 0:2, 1:3 – 0:0)

Branky: 5. a 9. P. Kane, 16. Sprong, 16. Compher, 20. Gostisbehere, 56. Larkin, rozhodující sam. nájezd Raymond – 9. Brink, 24. Couturier, 25. Frost, 46. Hathaway, 53. Laughton, 55. Tippett. Střely na branku: 37:43. Diváci: 19.515. Hvězdy zápasu: 1. P. Kane (Detroit), 2. Laughton (Philadelphia), 3. DeBrincat (Detroit).

NY Rangers – Edmonton 3:4 (1:0, 0:0, 2:4)

Branky: 12. Wheeler, 56. Zibanejad, 60. Cuylle – 44. Hyman, 45. E. Kane, 47. Foegele, 50. McLeod. Střely na branku: 34:28. Diváci: 18.006. Hvězdy zápasu: 1. S. Skinner, 2. Foegele, 3. McLeod (všichni Edmonton).

Winnipeg – Boston 5:1 (1:0, 2:0, 2:1)

Branky: 38. a 60. Niederreiter, 20. Morrissey, 32. Vilardi, 42. Lowry – 55. Carlo. Střely na branku: 33:25. Diváci: 14.405. Hvězdy zápasu: 1. Vilardi, 2. Scheifele, 3. Hellebuyck (všichni Winnipeg).

Chicago – Montreal 2:5 (1:0, 1:3, 0:2)

Branky: 17. Donato, 24. Dickinson – 25. Stephens, 36. Anderson, 38. Slafkovský, 54. Suzuki, 59. Savard. Střely na branku: 21:28. Petr Mrázek odchytal za Chicago 57:59 minuty, inkasoval čtyři branky z 27 střel a úspěšnost zásahů měl 85,2 procenta. Diváci: 20.340. Hvězdy zápasu: 1. Slafkovský, 2. Suzuki, 3. Anderson (všichni Montreal).