Cesta na tenisový trůn byla pro rodačku z Rockhamptonu opravdu ošidná. V roce 2018 musela skončit, dát si pauzu od vrcholového tenisu. Jenže to znamenalo žít z úspor, které nebyly nijak velké. 

Ve dvouhře to Australanka dotáhla nejvýš do druhé světové stovky a prize money z úspěchů ve čtyřhře jsou mnohem nižší než ze singlu. 

„Hodně mi pomáhal můj tehdejší přítel, teď už manžel. V podstatě nás oba živil. Když jsem na tom byla líp, věděla jsem, že si musím najít práci. Tak jsem si začala přivydělávat jako trenérka tenisu a do toho i studovala,“ uvedla Hunterová pro australský The Courier Mail.

Na přelomu let 2019 a 2020 ji rameno pustilo zpátky do hry, jenže se musela potýkat s nízkým žebříčkem, kvůli kterému se k žádným velkým výdělkům hned nedostala.

„V deblu i singlu jsem byla mezi první a druhou stovkou, nemohla jsem hrát velké turnaje,“ vysvětlila tenistka.

Hrála tedy podniky v Austrálii, kvůli kterým nemusela tolik cestovat, pokud ale chtěla kariéru obnovit, musela letět přes oceán. Pak ji pro změnu přibrzdil covid, který zastavil kolotoč turnajů.

„Stála jsem před vážným rozhodnutím, jestli pokračovat, jestli to nevzdat. V jednu chvíli jsem měla na kontě méně než tisíc dolarů. Věděla jsem, že mám jen na jednosměrnou letenku do Evropy a že na tu zpáteční si musím nějak vydělat,“ vzpomínala na velký risk.

Rozhodla se riziko podstoupit a udělala dobře. Ve dvouhře se sice mezi elitu příliš neposunula, ale začalo se jí dařit v deblu.

Co akce, to skok žebříčkem. Loňské Australian Open už hrála jako 53. deblistka světa. Letos vystřelila po boku Belgičanky Elise Mertensové na absolutní vrchol. Zahrály si finále Wimbledonu i semifinále Turnaje mistryň a ovládly dva „tisícovkové“ podniky.

Nejvýraznější progres ale zažil bankovní účet devětadvacetileté tenistky. Letos na prize money vydělala zhruba 1,1 milionu dolarů.  

Příští rok vymění Mertensovu za předchozí dlouhodobou světovou jedničku čtyřhry Kateřinu Siniakovou. Papírově by tedy mělo jít o možná nejsilnější tenisový pár planety.

„Snažíme se, aby to přesně zapadlo. I naše programy, protože obě chceme hrát i dvouhru. Je to ale úžasné. Myslím, že chtěla změnu, a já také. Bude to pěkná výzva. Nebudeme ale na sebe nijak tlačit,“ prohlásila Australanka.

Comancheho devatenáctiletá partnerka Sakari Hamdenová už je ve vazbě a na vydání sedmadvacetiletého pivota do Nevady z Kalifornie, kde působil v nižší soutěži G-league ve Stocktonu, už úřady pracují.

Comanche odehrál jako nedraftovaný hráč v minulé sezoně jeden zápas v NBA za Portland. Poté v elitní soutěži podepsal smlouvu se Sacramentem.

V tomto ročníku však rodák z Los Angeles do žádného utkání v NBA nezasáhl a nastupoval pouze ve farmářském týmu ve Stocktonu.

Maryana Rodgersová byla pohřešována od 7. prosince, její ostatky byly následně nalezeny v nevadské poušti.

Trpišovský je za poslední půlrok spokojen také s vystoupením v evropských pohárech a s finančním ziskem za prodej hráčů, na tiskové konferenci po vítězství 3:2 v Ostravě rovněž ocenil rostoucí kvalitu české ligy a vyšší návštěvy.

„Z pohledu Slavia to byl tak z 90 procent velice úspěšný půlrok. Prodali jsme hráče skoro za půl miliardy (korun), podařilo se nám projít kvalifikacemi a skončili jsme na prvním místě ve skupině Evropské ligy. Na transferovém trhu a v Evropě je to za mě na jedničku, v českém poháru jdeme také dál, takže i tam jsme spokojeni,“ řekl Trpišovský.

V lize jeho svěřenci zatím třikrát ztratili body za remízu a jednou za porážku 1:2 doma s Plzní. Oproti Spartě mají odložené utkání ve Zlíně k dobru.

„Ligu nám trochu kalí dohrávka, která to opticky kazí. Prohráli jsme ale jen jednou v zápase, který se nám hrubě nevyvedl a Plzni se skvěle podařil,“ poznamenal Trpišovský.

„V tabulce jsme druzí, máme kontakt s prvním týmem a chceme hrát o první místo. Posun je za mě v hráčském kádru. Už jsem o tom mluvil po Evropě, z týmu cítím energii, je radost s ním pracovat. Zvládá i zápasy, v kterých jsme se vloni někdy trochu stříleli do vlastní nohy,“ doplnil sedmačtyřicetiletý trenér.

Liga podle něj šla úrovní nahoru, což dokazuje i rostoucí návštěvnost. Nejvíce diváků přišlo na podzim na domácí zápasy Slavie v Edenu, nejvyšší procentuální využití kapacity stadionu má Sparta.

„Myslím si, že jsme se jako Česko někam posunuli. Jak ohledně návštěv, tak zajímavosti fotbalu a typu hráčů, které tady máme. Důraz na některé typy hráčů se blíží evropskému fotbalu, proto tu máme zajímavé zápasy. Na podzim padalo hodně gólů, týmy hrají ofenzivně. Zaplaťpánbůh za kulisu, která je. Jsou fanzóny, například Teplice mají obrovský posun v návštěvách,“ uvedl Trpišovský.

„Musíme ale držet krok, nabízet servis, protože lákadla pro lidi jsou obrovská. Další sporty a tak podobně. Musíme dělat všechno pro to, aby zápasy byly takto atraktivní a pokud možno ještě atraktivnější,“ poznamenal Trpišovský.

Rostoucí kvalita české ligy se promítla i v pohárech. Poprvé v samostatné historii se do jarní fáze kvalifikovaly tři tuzemské kluby a díky úspěšným podzimním výsledkům jsou v národním koeficientu UEFA za tento ročník na pátém místě. Celkově Česku patří 11. příčka a atakuje elitní desítku.

„Celkově je pro mě podzim pozitivní. Máme tři týmy, které v Evropě postoupily do jara, všechny udělaly skvělé výsledky pro koeficient. Prodaly se televizní práva, bylo spousta pozitivních kroků,“ připomněl Trpišovský, že liga po výběrovém řízení na vysílací práva může získat až půl miliardy korun, tedy trojnásobně více.

Nepočítá s tím, že by se do Slavie na zimní přípravu vrátil Brazilec Ewerton, který v Baníku hostuje z Vršovic.

„Ewe hraje výborně, pro Baník dobře. Je to typ hráče, který baví lidi a má body. Jak jsem ho poznal, je to kluk, který musí mít jistotu, že bude nastupovat. Já ho mám hrozně rád, měli jsme spolu dobrý vztah. Hodí se ale pro určitý styl, musí to být postavené určitým způsobem, někdo za něj třeba musí i trochu bránit,“ řekl Trpišovský.

„Co se týče jeho budoucnosti, je tam nabídka ze zahraničního klubu, která byla už vloni v zimě. Ve hře je hodně variant, bude to samozřejmě i o Ewem, co bude chtít. My ho nebudeme stahovat do přípravy. Jeho budoucnost bude řešit naše sportovní vedení s Baníkem i dalšími případnými zájemci,“ dodal.

Na středečním galavečeru OKsystem Zlatý kanár v Přerově bude patnáctiletá hráčka pražské Sparty jednou z hlavních kandidátek ocenění pro český Talent roku. 

Momentálně čtvrtou nejlepší juniorku světa, která byla na nedávném juniorském Turnaji mistryň určeném pro osm vyvolených jedinou hráčkou narozenou až v roce 2008, představuje v rozhovoru pro Aktuálně.cz její trenér Daniel Filjo.

Je Laura Samsonová z vašeho pohledu mimořádným talentem českého tenisu? 

Ano, je to tak, ale vyslovoval bych to velmi opatrně. V minulosti bylo už hodně talentovaných sportovců, kteří nedokázali svůj talent zúročit. Nehledě k jejímu mladému věku je potřeba takové sportovce chránit, aby zůstali nohama na zemi.

Daří se to v případě Laury?

U ní se toho nebojím. Je pokorná, pracovitá, cílevědomá, má výborné rodinné zázemí a celkově velkou podporu rodiny.

Jaké jsou její největší přednosti vzhledem k věku, co výjimečného v ní vidíte?

Byl jsem se na ní podívat před čtyřmi lety na mistrovství České republiky mladších žákyň, tenkrát tam nevyhrála, prohrála ve čtvrtfinále, nebo semifinále, ale mě zajímalo úplně něco jiného. Velmi dobře se pohybovala po kurtu a pohyb je jednou z největších předností v tenise. U holek obzvlášť. Když dobře běháte, už malinko vyčníváte nad ostatní, tyhle věci se v pozdějším věku velmi zúročí.

Mluví se také o nadstandardním servisu až kolem 170 kilometrů za hodinu. Je to ta hlavní zbraň co se týče úderového rejstříku?

Podání je toho součástí, servis má Laura rychlý. Využívá při něm svého výborného švihu. Přidala na něm i na razanci úderů. Hraje odvážně a body si chce rozhodovat sama, což se mi líbí.

Na čem je třeba naopak nejvíce pracovat před očekávaným vstupem do dospělé kategorie?

Slabiny nechce prozrazovat nikdo. Laura je mladá a má kariéru před sebou. Důležité je mít zkušené lidi kolem sebe, kteří tímto procesem z juniorského tenisu do světového už opakovaně prošli. Paradoxně k tomu mohou spíše ublížit lidi kolem, který s tím nemají tolik zkušeností. Laura se ale soustředí sama na sebe a to jí pomáhá. 

Když bylo Lauře třináct, všimli si jí agenti od oděvní společnosti Nike a podepsali s ní smlouvu. Jak se to seběhlo?

Vyhlédli si ji na turnajích ve Francii. Laura ty turnaje vyhrála, jako o rok mladší hráčka v kategorii do čtrnácti let. U Nike to ale není zdaleka jen o výhrách, musíte v jejich očích splňovat i jiné atributy, což ostatní nechápou, když vyhrávají a Nike jim stejně smlouvu nenabídne. 

Znamená to tedy, že v Lauře vidí určitý marketingový potenciál případně nějaký faktor X? Můžete přiblížit, čím zaujala?

Nejde jen o výhry, ale určitě i o marketingový potenciál v budoucnu. Záleží jim také na správném vystupování během zápasů, vnitřní zápal a jak říkáte, o nějaký faktor X. Stáváte se jejich tváří a nechtějí se dívat na to, že se sportovec trápí nebo ho to nebaví.  

Jak časté je, že si vyhlédnou takhle mladou tenistku a jaké s tím máte zkušenosti?

Moc vzácné to není, bohužel se to děje příliš brzy, motají tím sportovcům hlavy. Když to neudělají oni, tak smlouvu nabídne jiná značka. Agenti cestují na turnaje dětí do dvanácti a čtrnácti let a tam hledají potenciál. Není to úplně dobře, protože si pak rodiče příliš brzy myslí, že mají doma klenot. Nebo naopak, když smlouvu s nikým nepodepíší, tak se pro ně svět hroutí. Smlouva s Nike je vnímána jako určitá forma prestiže.

Je ten kontrakt důležitou pomocí z hlediska financování rozjíždějící se kariéry?

Každá forma podpory je vítaná, tenis je hodně finančně náročný. Tenisové boty vydrží dva tři týdny. Míče jeden až dva dny, výplety dvě hodiny. Potřebujete tenisového trenéra na tréninky doma, na cestování, kondičního trenéra, fyzioterapeuta, někoho na výživu a dále prostředky na turnaje a další věci s tím spojené.

Otec Laury v jednom rozhovorů uvedl, že vyrostla na porážkách. Posouvala se tím, jak hrála se staršími a z mnoha porážek se dokázala poučit. Je to rozdíl třeba oproti sestrám Fruhvirtovým, které léta dominovaly. Dá se říct, že by jedna z těch cest v těžkém přechodu z juniorů do dospělých byla vhodnější než druhá?

Laura se posouvá ze zadních pozic, tahle cesta se mi líbí více. Dominovat od začátku je psychicky náročné, protože neustále obhajujete svou pozici, ale ostatní nemají tolik co ztratit. Nemá ale smysl to srovnávat. 

V případě Laury Samsonové neexistoval žádný cíl mít z dcery profesionální tenistku. Je podle vás lepší, když se zpočátku vztah k tenisu pěstuje přirozeně bez velkých cílů?

Pozvolná cesta bude vždycky lepší, už proto že vám nebude hrozit vyhoření, nebo ztráta motivace, ale taky se vám protáhne déle kariéra. Identifikovat to, která cesta je lepší si nikdo netroufne. Každý je jiná individualita a podle toho by se k hráči mělo přistupovat. Cíle by měly být realistické a vždycky se dají upravovat. Něco jiného je mít sen být světovou jedničkou.  

Bylo by možná těžké najít mladou tenistku nebo tenistu bez takového snu. Je dobré z pozice trenéra tyto nejvyšší ambice podporovat, nebo někdy i trochu tlumit?

Myslím si, že je potřeba tyhle sny podporovat, ale musíte být pokorný. Pokora je důležitá. Dávat si postupné cíle a postupně je posouvat, to je ten správný krok.

Laura měla v plánu hrát na už podzim nějaké turnaje ITF dospělých, nakonec z toho sešlo. Proč a jaká je vize do roku 2024?

Laura dala přednost juniorským turnajům v Asii, zahrála si juniorské Masters v Číně a tři turnaje v Mexiku a na Floridě, kde hrála na prestižním Orange Bowlu.  Plán na příští sezónu se teprve tvoří a bude tam i juniorské Australian Open. Turnaje žen se k tomu přidají. 

Jak moc velkou komplikací bude pro Lauru omezení počtu turnajů, které WTA uplatňuje v případech takto mladých hráček. Souhlasíte s tímto pravidlem? Cílem má být, aby šetřily svá těla, jenomže o to víc turnajů musí paradoxně hrát na okruhu ITF, aby neklesaly na žebříčku. Jaký na to máte názor?

Jednou za čas vždycky přijde tlak na zrušení omezení počtu turnajů, pak to utichne. Dost na to tlačí manažerské agentury. Řekl bych, že se to dá zvládnout. Turnaje žen můžete stále prostřídat minimálně s juniorskými grandslamy. Pokud jsou juniorky tak výjimečné, že jsou na žebříčku mezi ženami hodně vysoko, tak mají přidané o pár turnajů navíc. Zvládla to před deseti lety Belinda Benčič, Jelena Ostapenko i Katka Siniaková či Naomi Ósaka. 

Hertl se střelecky prosadil po třízápasové odmlce a s 26 body za jedenáct branek a patnáct nahrávek je nejproduktivnějším hráčem Sharks. Proti Coloradu se český útočník poprvé prosadil ve 29. minutě, kdy v přesilovce snížil na 1:4.

Druhou branku dal ve třetí třetině. Opět využil přesilovou hru zkorigoval skóre na 2:5. Sharks nakonec v Denveru prohráli 2:6 a klesli na 15. místo Západní konference.

Odsunul je tam Anaheim, který na ledě New Jersey protrhl pětizápasovou sérii proher. Na výhře 5:1 měl podíl i brankář Lukáš Dostál, jenž odchytal závěrečnou třetinu a zlikvidoval všech deset střel Devils.

Výhru Ducks hattrickem řídil Adam Henrique, tři body zaznamenal Alexander Killorn. Český obránce Radko Gudas v zápase nebodoval.

Hronek na ledě Chicaga zaznamenal již osmadvacátý bod v ročníku. Český obránce v první třetině připravil trefu pro Eliase Petterssona a připsal si 26. asistenci v sezoně.

V pořadí nejlepších nahrávačů NHL hradecký rodák drží dělené deváté místo. Vancouver i díky jeho příspěvku vyhrál 4:3 a v tabulce Západní konference si pojistil druhou příčku tři body za vedoucími hokejisty Vegas.

NHL:

Chicago – Vancouver 3:4, Carolina – Washington 1:2 po sam. nájezdech, Vegas – Ottawa 6:3, Colorado – San Jose 6:2, New Jersey – Anaheim 1:5.