V povýlukové sezoně 2005/06 nebyl Boston ani zdaleka tak výkonný jako dnes. Po zavedení platových stropů nedokázal udržet solidní mančaft a zapadl do těžkého podprůměru.
Pravidelné porážky přiměly generálního manažera klubu Mikea O’Connella k jednání.
Udělal ale něco, co prakticky nikdo nečekal. Na konci listopadu vyměnil do San Jose tehdy 26letého Joea Thorntona, svého nejlepšího hráče a jedničku draftu 1997.
To byl první šok.
Tím dalším byla protihodnota v podobě beka Brada Stuarta a útočníků Marca Sturma s Waynem Primeauem.
Joe McDonald, novinář pokrývající Bruins, se o bombastickém přestupu dozvěděl z televize, když vysedával v baru. Okamžitě se dal do práce. Začal obvolávat jednotlivé hokejisty Bostonu, aby zjistil jejich pohled na věc. Hned první respondent reagoval ostře. „Děláš si srandu? Vyměnili jsme Thorntona za tři chlápky, kteří si ani neumějí zavázat brusle,“ řekl podle McDonalda.
Pichlavá nadsázka vycházela z toho, že příchozí hráči nebyli žádnými velkými hvězdami. Sturm jakožto nejproduktivnější článek balíčku v žádné sezoně NHL nesbíral bod na zápas ani nenastřílel alespoň 30 branek.
Thornton měl už v době trejdu za sebou 101bodový ročník. V Bostonu byl oblíbený, nosil kapitánské céčko.
Na první pohled nepochopitelnou výměnu tak musel manažer O’Connell vysvětlovat, a to jak bostonské veřejnosti, tak hráčům, kteří si svého šéfa, jakkoliv je to nezvyklé, pozvali na kobereček.
„Proč jsi vytrejdoval nejlepšího hráče v NHL?“ spustili na něj podle bývalého beka Kevina Dallmana, který se o výměně nedávno rozpovídal v podcastu Spittin‘ Chiclets.
On sám jakožto nováček jen přihlížel. Slovo měli klíčoví muži sestavy jako Glen Murray, Andrew Raycroft či Nick Boynton. „Stál tam jako opařený,“ vzpomíná Dallman na O’Connellovu reakci. „Dávali mu to sežrat. Říkali, že to byla ta nejstupidnější výměna a ať se podívá, co za Thorntona dostal.“
„Měli jsme za to, že v Bostonu skončil,“ dodal k manažerovi.
A skutečně. Ještě před koncem sezony dostal O’Connell padáka.
Za výměnou, která tolik naštvala bostonské příznivce i kabinu, si nicméně stál i po letech. Vysvětloval, že Bruins po výluce potřebovali přestavbu a že Thornton navzdory výtečné produktivitě nebyl hráčem, na kterém stavět tým.
Ale co bídná protihodnota? Mnozí generální manažeři ani nevěděli, že Thornton je k mání. O’Connell nedal vědět všem, místo toho se poměrně rychle domluvil s dobrým kamarádem Dougem Wilsonem ze San Jose.
„Věděli jsme, že musíme jít do přestavby. A když jsme si dali dohromady seznam týmů, které měli to, co jsme chtěli, tedy křídlo do první lajny, beka do prvního páru a třetího centra, tak jich moc nebylo. Takový balíček se hledal těžko, zvlášť za ty správné peníze,“ hájil se před lety O’Connell.
Stuart s Primeauem nakonec strávili v Bostonu jen něco přes rok, než je stihla další výměna. Výraznější stopu zanechal jen Sturm.
Díky uvolněnému místu pod platovým stropem mohl ale O’Connellův nástupce Peter Chiarelli ulovit na trhu nového kapitána Zdena Cháru, který mužstvo v roce 2011 dovedl ke Stanley Cupu.
Na něm má zásadní podíl i O’Connell, neboť přivedl do týmu později klíčového brankáře Tima Thomase a draftoval centry Patrice Bergerona a Davida Krejčího.
„Šli jsme správným směrem. Lituju jenom toho, že jsem nedostal šanci to dokončit,“ shrnul své angažmá v Bostonu manažer, který ještě v minulém ročníku působil ve Philadelphii jako poradce.
A Thornton? Ten se po trejdu do San Jose ještě více rozjel a z druhé desítky ligového bodování vystoupal se 125 body až na první příčku. S sebou vytáhl křídelníka Jonathana Cheechooa, který s 56 góly ovládl tabulku střelců, byť před Thorntonovým příchodem paběrkoval ve druhé stovce.
Druhý v obou kategoriích těsně skončil Jaromír Jágr (54+69), jehož vzkřísil pobyt mezi Čechy u newyorských Rangers. Nebýt O’Connella, zřejmě by měl na účtu víc trofejí. Včetně své jediné Maurice Richard Trophy pro nejlepšího střelce NHL.
Jak by si v případě setrvání v Bostonu dlouhodobě vedl Thornton, už nezjistíme. V San Jose ani jinde ale na Stanley Cup nedosáhl. Kariéru oficiálně ukončil na začátku této sezony.
