Trojnásobná olympijská šampionka v Norsku časem 6:59,60 minuty porazila druhou Marijke Groenewoudovou z Nizozemska o 3,67 sekundy.

Šestatřicetiletá Sáblíková triumfovala v SP poprvé od února 2020, kdy vyhrála v Calgary závod na 3000 metrů.

Na vítězství na nejdelší ženské trati čekala v SP svěřenkyně trenéra Petra Nováka dokonce od sezony 2016/17.

Po dnešku má na kontě 52 výher v elitním seriálu a 148 umístění na stupních vítězů na velkých akcích.

Souček rozhodl svými trefami v závěrečných minutách předchozí tři soutěžní zápasy West Hamu.

Tentokrát usměrnil míč do sítě po Kudusově centru krátce po změně stran, podle rozhodčího stál ale v ofsajdu, což potvrdil i VAR.

„Kladiváři“ mohli v tu chvíli jít do vedení 2:0, protože ve 13. minutě po centru jiného českého legionáře Vladimíra Coufala otevřel skóre Kudus.

Jenže záhy po neuznané Součkově trefě srovnal Édouard a West Ham tentokrát v závěru už neudeřil.

Liverpool i díky dvěma gólům Trenta Alexandera-Arnolda doma porazil Fulham 4:3. „Reds“ poslal ve 20. minutě do vedení parádním přímým kopem do šibenice Alexander-Arnold.

Náskok jim však dlouho nevydržel, o čtyři minuty později srovnal jejich odchovanec Wilson.

Ve 38. minutě přidal další krásný gól Mac Allister, který ze střední dálky napálil míč do stejných míst jako Alexander-Arnold.

Svěřenci Jürgena Kloppa přesto nešli do šaten jako vedoucí tým. Ve třetí minutě nastavení podruhé smazal jejich náskok Tete.

Fulham se v 80. minutě dostal dokonce do vedení, na 3:2 upravil De Cordova-Reid. Domácí se pak vzepjali k závěrečnému tlaku, z něhož vytěžili v 87. minutě vyrovnávající branku Enda a v 89. minutě svým druhým gólem rozhodl Alexander-Arnold.

Chelsea strávila druhý poločas proti Brightonu v oslabení, přesto doma zvítězila 3:2. „Blues“ se brankami Fernándeze, který se trefil v Premier League poprvé, a Colwilla dostali do dvoubrankového vedení.

Těsně před pauzou ale snížil Buonanotte a hned nato viděl druhou žlutou kartu domácí Gallagher.

Domácí se dvojitým direktem před odchodem do kabin nenechali vyvést z míry. Ve druhém poločase přidal druhou branku v utkání Fernández, když v 65. minutě proměnil penaltu. V nastavení už pouze korigoval výsledek Joao Pedro.

Anglická fotbalová liga – 14. kolo:

West Ham – Crystal Palace 1:1 (13. Kudus – 53. Édouard), Bournemouth – Aston Villa 2:2 (10. Semenyo, 52. Solanke – 20. Bailey, 90. Watkins), Chelsea – Brighton 3:2 (17. a 65. z pen. Fernández, 21. Colwill – 44. Buonanotte, 90.+3 Joao Pedro), Liverpool – Fulham 4:3 (20. a 89. Alexander-Arnold, 39. Mac Allister, 87. Endo – 24. Wilson, 45.+3 Tete, 80. De Cordova-Reid).

Poznámka: Everton přišel o 10 bodů jako trest za porušení finančních pravidel.

Poprvé od konce července se do branky Pardubic v ligovém utkání postavil dvacetiletý Kinský. Kvůli dohodě klubů postrádali Východočeši Daňka s Kukučkou, kteří ze Sparty hostují, první jmenovaný měl ale stejně trest za čtyři žluté karty.

Letenští oproti čtvrtečnímu vítězství 1:0 nad Betisem Sevilla ve skupině Evropské ligy nastoupili s osmi změnami v základní sestavě. Premiérově v ligové sezoně naskočil od začátku stoper Vydra.

Ve 2. minutě Peškovu střelu z hranice vápna zblokoval domácí obránce Halinský na roh.

V 7. minutě se k Pavelkovi odrazil míč a sparťanský záložník ranou z voleje zamířil těsně vedle.

O pět minut později pardubický středopolař Hlavatý, který si připsal 100. ligový start, nahrál z rohového kopu před šestnáctku Ichovi, jehož střelu odrazila tyč.

V 19. minutě udeřili sparťané. Kapitán Krejčí si naběhl do vápna na Karabcův centr a hlavou překonal Kinského. 

Pardubičtí o sedm minut později srovnali. Po nákopu se míč dostal ke Zlatohlávkovi, který povedenou ranou z hranice vápna nedal Vindahlovi šanci a radoval se z třetího gólu v ligovém ročníku.

Ve 37. minutě Zlatohlávek vystřelil z otočky, dánský gólman však tentokrát jeho zakončení zastavil.

Do druhé půle dánský trenér Sparty Priske nasadil Haraslína s Kuchtou. Hosté výrazně přidali na tempu a ihned po změně stran mohli skórovat, Vitíkovu střelu zblízka však zblokoval stoper Ortiz.

V 52. minutě Pavelka nedovoleně zastavil Solila a sudí Dalibor Černý nařídil penaltu. Hlavatý se už chystal k exekuci pokutového kopu, do hry se však vložil videorozhodčí Petřík, podle nějž se zákrok odehrál ještě před vápnem. Pardubičtí tak měli k dispozici jen přímý kop, z něhož Hlavatý neobstřelil sparťanskou zeď.

Poté opět převzali iniciativu úřadující mistři. Kuchtovu střelu Kinský vyrazil, Haraslín zase vypálil těsně vedle.

V 65. minutě si Pražané vzali zpět vedení. Haraslín odcentroval a Krejčí na zadní tyči dopravil míč do sítě. 

Pojistit náskok mohl po další Haraslínově nahrávce jiný příchozí hráč z lavičky Birmančevič, zakončení mu však nesedlo a Kinský si s jeho střelou bez problémů poradil.

Poté se Spartě naskytl rychlý brejk a Kuchta nahrál před branku Haraslínovi, před nímž balon na poslední chvíli odvrátil na roh Mareš.

V 90. minutě Vackův centr propadl k střídajícímu Mukwellemu, který vyrovnal. Do hry však opět vstoupil videorozhodčí a hlavní sudí po několikaminutovém zkoumání situace odpískal velmi sporný ofsajd.

Obhájci titulu vedou neúplnou tabulku o pět bodů před městským rivalem Slavií, jejíž duel ve Zlíně byl odložen. 

17. kolo první fotbalové ligy:

FK Pardubice – Sparta Praha 1:2 (1:1)

Branky: 26. Zlatohlávek – 19. a 65. Krejčí. Rozhodčí: D. Černý – Váňa, Antoníček – Petřík (video). ŽK: Vacek – Kuchta, Kairinen. Diváci: 4620 (vyprodáno).

Pardubice: Kinský – Mareš, Halinský, Ortiz, Icha – Vacek – Míšek (67. Tischler), Hlavatý, Solil (67. Donát), Patrák (62. Mukwelle) – Zlatohlávek (82. Brdička). Trenér: Kováč.

Sparta: Vindahl – Vitík, Vydra, Krejčí – Wiesner, Sadílek, Pavelka (74. Kairinen), Ryneš (83. Zelený) – Karabec (62. Birmančevič), Pešek (46. Haraslín) – Olatunji (46. Kuchta). Trenér: Priske.

Davidová vjížděla na trať s mankem minuty a 51 vteřin, díky absencím některých soupeřek se ale posunula na 31. místo.

Závodnici z Janova nad Nisou zbrzdila chyba na první střelbě vleže, při dalších dvou položkách ale byla stoprocentní a dostala se do první dvacítky.

V ní se udržela i navzdory poslednímu nesestřelenému terči při závěrečné „stojce“.

Do cíle doběhla devatenáctá za Tuuli Tomingasovou, Estonka však dostala penalizaci za předčasný start a propadla se za Davidovou.

Jislová na střelnici chybovala jen při úvodní položce vleže, po dalších třech střelbách už na trestné kolo nemusela.

Vyhrála znovu Francouzka Lou Jeanmonnotová, která po bezchybné střelbě porazila v těsném finiši o 0,3 sekundy Němku Franzisku Preussovou.

Preussová se osamostatnila v čele průběžného pořadí seriálu, které vede o tři body před Jeanmonnotovou.

Třetí skončila další Němka Vanessa Voigtová.

SP v biatlonu v Östersundu – stíhací závody:

Ženy (10 km): 1. Jeanmonnotová (Fr.) 31:41,3 (0 trest. okruhů), 2. Preussová -0,3 (1), 3. Voigtová (obě Něm.) -18,5 (1), 4. Arnekleivová (Nor.) -24,7 (1), 5. Tandrevoldová (obě Nor.) -35,9 (2), 6. H. Öbergová (Švéd.) -1:03,2 (2), …18. Davidová -2:38,9 (2), 23. Jislová (obě ČR) -3:13,3 (1).

Průběžné pořadí (po 3 z 21 závodů): 1. Preussová 200, 2. Jeanmonnotová 197, 3. Voigtová 165, 4. Knottenová (Nor.) 159, 5. Vittozziová (It.) 154, 6. Arnekleivová 123, …36. Davidová 27, 42. Jislová 18, 45. Voborníková (všechny ČR) 11.

Mistr Evropy z roku 1976 se snaží být akční, stále sportovat a co nejvíce chodit mezi lidi. 

„Že vypadám ve formě? Když ráno vstávám, je mi 92 let. Večer jsem teda chvilku v pubertě, to jo,“ smál se autor legendárního vršovického „dloubáku“.

„Já říkám, že jsem jako lego. Vyndáte jednu kostičku, sesypu se a je to. Doufám, že ta kostička dlouho nepřijde,“ prohlásil s úsměvem Panenka.

I ve svém věku je velmi aktivní. „Snažím se hodně chodit mezi lidi, hodně sportovat. Hraju golf, tenis, nohejbal, pálkovanou, chodím na karty, kulečník,“ vyjmenoval autor rozhodující penalty v rozstřelu bělehradského finále ME 1976.

„Hecování tam musí být, bez toho to nejde. Mám velké soupeře, třeba Ivana Haška, Láďu Vízka. Jak v tenise, tak v golfu. Akorát že mě furt porážejí, furt jen platím,“ žertoval Panenka.

„Když vidím některé stejně staré nebo i mladší spoluhráče než jsem já, kteří sotva chodí, nikam nechodí, jsou takoví ušlí… Oni nežijou, oni prostě přežívají. Já se snažím být spíš takový akční. Dokud kobyla táhne, než padne, tak musí jet,“ uvedl Panenka, který před třemi lety bojoval s koronavirem a prodělal oboustranný zápal plic.

Světový věhlas mu vynesl pokutový kop „dloubákem“ v závěru penaltového rozstřelu ve finále mistrovství Evropy v Bělehradě, jímž zařídil československé reprezentaci historické zlato.

„Vím, že když se řekne Panenka, všichni mě spojují s penaltou. Na jednu stranu jsem na ni pyšný a hrdý, líbí se mi to. Ale na druhou stranu jsem trochu smutný, že to takhle dopadlo,“ připustil Panenka.

„Vždy jsem se snažil lidi pobavit, povznést fotbal trochu výš než jenom na nějaké kopání do míče. Moje náplň byla, že musím udělat něco, co by lidi bavilo, o čem by si vyprávěli a příště přišli znovu. Ta penalta vše přehlušila,“ doplnil hráč s 59 starty a 17 góly za československou reprezentaci.

Těší ho, že penaltu „dloubákem“ zařazuje do svého repertoáru stále více hráčů. „Musím říct, že je to poměrně frekventované už delší dobu. Že to kopne nějaký čičmunda v sanmarinské lize, to je mi úplně jedno. Ale velice příjemné je, když to kopou i ti nejlepší hráči na světě. Když si vezmu výčet těch, kteří to kopli, lepší fotbalisti už nejsou – Messi, Ronaldo, Ramos, Pirlo, Ibrahimovic, Zidane. To mě moc těší,“ řekl Panenka.

„Pár let zpátky tu byla nějaká mexická televize. Měli natočených nějakých 100 penalt z celé Jižní Ameriky, z různých soutěží. Chtěli, abych se na to podíval a ke každé penaltě řekl nějaký komentář. Nějaký hráč z druhé argentinské ligy to kopl ještě hezčí než já. Ale důležité je, když to člověk kopne takhle, aby z toho byl gól. To je podstata věci,“ doplnil čestný prezident Bohemians Praha 1905, kde strávil největší část kariéry.

Byl nadšený, že „Klokani“ v minulé ligové sezoně obsadili čtvrté místo a poprvé od rozdělení federace se kvalifikovali do evropských pohárů.

„Ani náhodou by mě to nenapadlo. Poslední roky jsme pořád hráli jen o záchranu nebo ve spodní polovině tabulky. Teď přišla taková krásná věc, že jsme byli čtvrtí. Připadal jsem si ne jako Alenka v říši divů, ale jako Panenka v říši divů. Pro mě to byl balzám na duši,“ uvedl Panenka.

V Ďolíčku je stálým hostem. „Snažím se být na každém zápase doma. Ven jezdím málo, občas někam, co je dostupné. Mladá Boleslav, Liberec, Jablonec, něco poblíž Prahy. Nebo na Letnou a do Edenu,“ řekl.

Jako milovníkovi technického fotbalu mu scházejí podobní hráči. „Chybí mi to nejen v našem fotbale, ale i ve světovém měřítku. Je prostě strašně málo kreativních, tvořivých hráčů, kteří by něco vymysleli, něčím překvapili. V naší době byli minimálně tři čtyři v každém mužstvu, proto byl ten fotbal líbivější. Dnes je hráč fyzicky a silově připraven a stačí mu to k tomu, aby hrál ligu,“ mínil Panenka.

Ve volném čase se věnuje i mimosportovním koníčkům, rád kreslí. „Nemůžu to nazývat malováním. Ve škole jsem měl z kreslení čtyřku, neuměl jsem namalovat ani psovi uši. Neumím míchat barvy, nevím, co k tomu patří. Dělám to nějak podle svého vnitřního pocitu, jak to vidím já. Vím, že nemůžu malovat něco reálného, takže spíš jako by poloabstrakt,“ řekl.

„Mám to jako balzám na duši. Zalezu si doma do sklepa, pustím si televizi, otevřu si lahvinku bílého vína. Cucám si a něco šmrdlám. Občas se mi něco povede, ale horší je, že už jsem vyhodil asi 12 svetrů. Jsem nešikovný, takže mám barvu všude. Musel jsem ustřihnout rukávy, pak to vyhodit. Takže mě víc stojí kupování svetrů než to malování,“ smál se Panenka.

I když rád chodí mezi lidi, na velké oslavy si nepotrpí. „Moc na to nejsem. Spíš někde v tichosti, dojít si někam do klidného prostředí s rodinou, kamarády. Dát si decku dobrého vína nebo piva, nějakou slivovičku. Velké humbuky moc nemám rád,“ dodal Panenka.