Osmadvacetiletá Krejčíková prohrála se Sabalenkovou šestý vzájemný zápas a čtvrtý v řadě.

V duelu nedokázala čelit útočnému tenisu soupeřky, přišla šestkrát o servis a prohrála za hodinu a 11 minut.

Nevyužila tak šanci dostat se do prvního grandslamového semifinále ve dvouhře od Roland Garros 2021, které ovládla.

O tři roky mladší Sabalenková postoupila do šestého grandslamového semifinále za sebou. Na turnaji zatím neztratila ani set a prohrála jen 16 gamů.

Světová dvojka se utká o účast ve finále s Američankou Cori Gauffovou.

Tenisové Australian Open v Melbourne (tvrdý povrch, dotace 86,5 milionu australských dolarů):

Ženy:

Dvouhra – čtvrtfinále: Sabalenková (2-Běl.) – Krejčíková (9-ČR) 6:2, 6:3, Gauffová (4-USA) – Kosťuková (Ukr.) 7:6 (8:6), 6:7 (3:7), 6:2.

Muži:

Dvouhra – čtvrtfinále: Djokovič (1-Srb.) – Fritz (12-USA) 7:6 (7:3), 4:6, 6:2, 6:3.

Čtyřhra – čtvrtfinále: Čang Č‘-čen, Macháč (Čína/ČR) – Behar, Pavlásek (Urug./ČR) 6:3, 6:1.

Juniorky:

Dvouhra – 2. kolo: Valdmannová (ČR) – Perpapechinová (Běl.) 6:4, 6:0, Nilssonová (Švéd.) – Kovačková (7-ČR) 6:4, 1:6, 6:4, Grantová (9-USA) – Paštiková (ČR) 3:6, 6:2, 6:3.

Čtyřhra – 2. kolo: Paštiková, Stuseková (ČR/Něm.) – Carneirová, Brunkelová (Braz./Dán.) 6:3, 6:2, Nijkampová, Valdmannová (Niz./ČR) – Cudžiokaová, Jamamotová (Jap.) 7:6 (7:5), 6:4.

Junioři:

Dvouhra – 2. kolo: Brunclík (11-ČR) – Gusic Wan (Brit.) 6:4, 6:2.

Čtyřhra – 2. kolo: Brunclík, Frydrych (5-ČR/Brit.) – Hahn, Host (Austr.) 6:7 (3:7), 6:1, 10:8, Budkov Kjaer, Kumstát (8-Nor./ČR) – Faurel, Papamalamis (Fr.) 4:6, 6:3, 10:5, Forbes, Stenzer (USA/Něm.) – Berkieta, Mrva (2-Pol./ČR) 6:0, 7:5.

Sestřih utkání Gauffová – Kosťuková | Video: Asociated Press

O finále si úřadující šampionka US Open zahraje s Barborou Krejčíkovou, nebo obhájkyní titulu Arynou Sabalenkovou z Běloruska.

Gauffová odehrála zápas jako na houpačce. V prvním setu prohrávala 1:5, ale nakonec uspěla 8:6 v tie-breaku.

Ve druhé sadě naopak čtvrté hráčce světového žebříčku nestačilo vedení 5:3 a zkrácenou hru pro sebe získala poměrem 7:3 Kosťuková.

Rozhodující set už ale patřil Gauffové, která vyhrála i desátý zápas v sezoně.

V semifinále může v repríze finále loňského US Open narazit na Sabalenkovou, se kterou má bilanci čtyř výher a dvou porážek.

S Krejčíkovou se utkala jednou, česká tenistka ji v roce 2021 na cestě za titulem z Roland Garros porazila ve dvou setech.

„Bojovala jsem a nechala jsem na kurtu všechno. Nehrála jsem dobře, něco tomu chybělo a nešel mi ani servis. Prostě jsem se jen snažila vyhrát další gem. S Martou to jsou vždycky těžké zápasy,“ řekla devatenáctiletá Gauffová.

Jednadvacetiletá Kosťuková po vyřazení věří, že do semifinále úvodního grandslamu sezony projde alespoň její krajanka Dajana Jastremská.

Tu ve čtvrtfinále čeká Linda Nosková, zápas je v Melbourne na programu ve středu.

„Doufám, že se nám bude dařit především na velkých turnajích, které jsou mediálně sledované,“ prohlásila Kosťuková.

„Lidé nesmí zapomenout!“ poukázala na stále trvající ruskou invazi na Ukrajinu.

Válka se mladé tenistce připomněla i těsně před zápasem s Gauffovou, když se dozvěděla o dalším raketovém útoku na Kyjev.

Napsala proto známým, jak jsou na tom. „Odepsali, že chvíli sledují skóre mého zápasu a chvíli rakety,“ řekla Kosťuková.

Tenisové Australian Open v Melbourne (tvrdý povrch, dotace 86,5 milionu australských dolarů):

Ženy:

Dvouhra – čtvrtfinále: Gauffová (4-USA) – Kosťuková (Ukr.) 7:6 (8:6), 6:7 (3:7), 6:2.

Muži:

Čtyřhra – čtvrtfinále: Čang Č‘-čen, Macháč (Čína/ČR) – Behar, Pavlásek (Urug./ČR) 6:3, 6:1.

Juniorky:

Dvouhra – 2. kolo: Valdmannová (ČR) – Perpapechinová (Běl.) 6:4, 6:0, Nilssonová (Švéd.) – Kovačková (7-ČR) 6:4, 1:6, 6:4, Grantová (9-USA) – Paštiková (ČR) 3:6, 6:2, 6:3.

Junioři:

Dvouhra – 2. kolo: Brunclík (11-ČR) – Gusic Wan (Brit.) 6:4, 6:2.

Vlastní gól Pittsburghu v utkání s Arizonou | Video: Asociated Press

Pittsburgh ve třetí třetině za stavu 3:2 pro domácí doháněl jednobrankové manko a naskýtala se mu skvělá příležitost pro srovnání.

Rozhodčí totiž signalizovali trest pro Jasona Zuckera z Arizony. Brankář Tristan Jarry se tak vydal na střídačku, do hry skočil šestý bruslař Tučňáků a hosté hodlali rozjet z vlastního obranného pásma útočnou akci. 

Kris Letang zadovkou poslal puk na Malkina, jenž měl touš vyvézt. Jenže ruská hvězda ho nezpracovala vůbec dobře a jen ho hokejkou k úžasu všech aktérů posunula do vlastní prázdné branky.

„Tohle jsem ještě nikdy neviděl,“ svěřil se i komentátor zápasu.

Trefa byla připsána Lawsonu Crousemu, jenž se z hokejistů Coyotes dotkl puku jako poslední.

Arizona se tak zadarmo dostala k dvoubrankovému vedení, otřeseným hostům brzy dala ještě jeden, tentokrát „běžný“ gól, a výhrou 5:2 ukončila sérii jedenácti porážek.

Jen ze střídačky to tentokrát sledoval český brankář Karel Vejmelka, v kleci vítězů dostal přednost jeho parťák Connor Ingram.

Kapitána Pittsburghu Sidneyho Crosbyho mohlo potěšit aspoň to, že vyrovnání na 2:2 bylo jeho 577. gólem v NHL, díky čemuž se v historické tabulce střelců dotáhl na jednadvacátého Marka Recchiho.

Ve vašem profesním životě jsou jenom tři kluby: Sparta, Boloňa, Hradec. Většina fotbalistů ve vašem věku má životopis mnohem pestřejší. Čím to je? Jste konzervativní?

Z jedné strany jsem určitě konzervativní, ale z té druhé se prostě tímto směrem moje kariéra vyvinula. Když jsem byl jako mladší ve Spartě, tak nabídky přicházely, ale kluby se například nedohodly. Pan Křetínský si mě vážil na určitou cenu, kterou požadoval – tuším, že tehdy to byly čtyři miliony eur. Povedlo se to až v případě Boloni.

Odcházel jste ze Sparty ve 24 letech. Nebylo to relativně pozdě vzhledem k tomu, že jste platil za jeden z největších talentů českého fotbalu?

Přestupu do Boloni možná předcházelo pár prováhaných možností, ale já jsem na odchod tolik netlačil, protože jsem se na Letné cítil dobře. Nechtěl jsem odcházet za každou cenu a před sebou jsem měl Euro 2016, věděl jsem, že když budu ve Spartě, tak to pro mě bude jednodušší. Čekal jsem na správnou chvíli, která se mi naskytla až po šampionátu.

Vybral jste Boloňu a později jste prohlásil, že právě v Itálii jste poprvé v životě ztratil chuť do fotbalu. Litujete zpětně své volby?

První rok byl skvělý, v tu chvíli jsem určitě nelitoval. Odehrál jsem všechny zápasy, měl jsem nějaké asistence i góly. Ale v další sezoně… Jak říkáte, člověku proběhne hlavou, jestli se rozhodl správně. Naštěstí potom přišel nový trenér Filippo Inzaghi, který mi dal znovu šanci, a zase jsem cítil, že jsem důležitý. Pak už to bylo fajn, tým převzal Siniša Mihajlovič, což byl nejlepší trenér mojí kariéry. Jsem strašně rád, že jsem měl tu možnost ho poznat.

Po čtyřech letech přišel návrat do Sparty. Varianta zůstat v zahraničí se nerýsovala?

V Boloni jsme se bavili o prodloužení smlouvy, ale nic nebylo na papíře. Zvažoval jsem možnosti, kam bych mohl jít, a ozval se Tomáš Rosický. Je to můj dětský vzor, a když vám zavolá a má o vás velký zájem, potěší to vaši osobnost i vaše ego. Bylo těžké mu říct ne, navíc Sparta je prostě srdcovka. Měl jsem v živé paměti, jak jsme vyhráli titul a hráli vysoko v Evropské lize. Navíc jsme čekali druhé dítě a já jsem si uvědomoval, že by to bylo jednodušší i pro manželku.

Nakonec se titul povedl loni, ale to už jste ve Spartě zase nebyl…

Ano, byl to pro mě takový hořkosladký titul. Cíl, který jsem si dal, se splnil, ale už beze mě. Já už neměl možnost zasáhnout k prvnímu týmu. Spartě každopádně budu pořád přát i díky momentům, které jsem tam mohl prožít. Ať už jako dítě, žáček, dorostenec, nebo později v áčku. Poznal jsem na Letné spoustu lidí, mezi kterými mám doteď nejlepší přátele a stýkám se s nimi. Je toho daleko víc než můj konec, který se úplně nepovedl.

Než jste odešel do Hradce, ještě jste stihl přípravu pod Brianem Priskem. Jak jste si navzájem sedli?

Měl jsem možnost ho poznat měsíc a Briana si cením jako strašně fajn chlápka. Několikrát za mnou přišel a ptal se mě, jak se cítím a jestli něco nepotřebuju, a to i v době, kdy jsem byl v B-týmu. Za mě je to nejen skvělý trenér, což všichni vidí na výsledcích, ale také výborný člověk.

Vaše druhé angažmá ve Spartě hodně ovlivnily zdravotní problémy, prodělal jste život ohrožující plicní embolii. Jak hodně vás tato zkušenost změnila?

Hodně. Nějakou dobu potom jsem se s tím ještě psychicky pral. Nikde jsem to neventiloval, nikde jsem o tom nemluvil, ani teď se na to nechci vymlouvat. Prostě se to stalo a jediné, co jsem vyhodnotil špatně, byl brzký návrat.

Po třech měsících už jste byl zpět v soutěžním utkání…

Po fyzické stránce jsem byl v pořádku a lékaři mi to umožnili. Ale pořád jsem to měl v hlavě a často jsem se hlídal, občas jsem si připadal, že se o sebe až bojím.

Což je ale pochopitelné.

Ano, musím říct, že v jednom zápase se mi i stalo, že jsem myslel na to, aby se mi něco takového nestalo znovu. Když je člověk takto nastavený do utkání, tak ho to ovlivní, ale bylo těžké si to přiznat. Nebo i třeba jít za trenérem, který dává najevo, že už vás potřebuje, a vy mu chcete vyhovět. A nejenom jemu, ale i týmu, protože si myslíte, že mu máte co dát. Jenže jak říkám, bylo to zbytečně brzo. A teď to postupem času vnímám jako největší chybu, že jsem se měl dát hlavně do pohody a výkony by byly lepší.

A už jste psychicky v pořádku?

Jsem. Skončila sezona a já jsem pak byl rok v béčku, to už jsem se cítil skvěle a žádné problémy jsem neměl. Často slýcháte, že zdraví je to nejdůležitější, ale když vám nic není, může to znít jako klišé. Když se pak něco stane, tak to přehodnotíte a víte, že častokrát řešíte úplné blbosti.

Nyní jste v Hradci a poprvé v Česku jste poznal jiné prostředí, než je Sparta.

Přesně tak. Ze začátku jsem nevěděl, co od toho čekat. Ale teď můžu říct jenom samá pozitiva. Jak jsem se zmínil, kluci mě hned přijali a pořád je to s nimi super, je tu sranda a rád s nimi trávím čas. Do kabiny se vždycky těším. A věřím, že zlepšíme i výsledky, které by mohly být trošku lepší.

Takže si angažmá užíváte?

Svoje výkony hodnotit nebudu, to nechám na jiných. Ale já jsem v Hradci celkově spokojený. Přišel jsem do klubu, který má skvělé zázemí a nádherný stadion. Co se týče všech lidí kolem, hned mi byli nápomocní. A v neposlední řadě je tu skvělá kabina. Super parta, super kluci. Takže toto bylo mnohem jednodušší.

Boston v souboji prvního týmu Východní konference s druhým celkem ze Západu vedl od třetí minuty, kdy se trefil Jakub Lauko. Český útočník po nahrávce Trenta Frederica zužitkoval tlak Bruins v útočném pásmu a bodoval ve třetím utkání za sebou. Svou sezonní bilanci vylepšil na dvě branky a čtyři nahrávky a k překonání zápisu z minulého ročníku mu chybí tři body.

Winnipeg po dvou minutách zásluhou Vladislava Naměstnikova srovnal, Bruins si ale ještě v první třetině vzali vedení zpět. V 19. minutě jim ho vrátil Charlie Coyle. Ve třetí třetině vítězství domácích přiblížil gólem v oslabení Jake DeBrusk a v závěru po Pastrňákově nahrávce přidal pojistku do prázdné branky Brad Marchand.

Hokejisté New Jersey porazili Vegas 6:5 v prodloužení a vyhráli třetí z posledních osmi duelů. Oba týmy se v zápase přetahovaly o vedení. Jak Devils, tak Golden Knights v průběhu základní hrací doby vedli o dvě branky, o vítězi ale nakonec muselo rozhodnout prodloužení. V tom zkompletoval hattrick Tyler Toffoli a rozhodl o vítězství New Jersey.

Vítek Vaněček chytal s úspěšností lehce pod 85 procent, i přes to dovedl Devils pošestnácté v sezoně k výhře. Český brankář v počtu vychytaných vítězství uzavírá elitní desítku gólmanů NHL.

NHL:

Boston – Winnipeg 4:1, New Jersey – Vegas 6:5 v prodl., Arizona – Pittsburgh 5:2, Vancouver – Chicago 2:0, Nashville – Florida 1:4. Zápas Los Angeles – San Jose se ještě hraje.